Malé pivovary musejí nabídnout alternativu

19. března 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
19. března 2007, 00:00

VÝKONNÝ ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU PIVOVARŮ A SLADOVEN JAN VESELÝ: České pivovary uvařily v loňském roce historicky největší objem piva v novodobých dějinách. Vedle gigantů se na tomto úspěchu podílely i malé pivovary. Ty mají podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého také své místo na slunci.

VÝKONNÝ ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU PIVOVARŮ A SLADOVEN JAN VESELÝ: České pivovary uvařily v loňském roce historicky největší objem piva v novodobých dějinách. Vedle gigantů se na tomto úspěchu podílely i malé pivovary. Ty mají podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého také své místo na slunci. Pivovary loni uvařily rekordní množství piva. Jaké jsou vyhlídky pro letošní rok?

Musím se přiznat, že na začátku loňského roku jsem byl jako obvykle v předpovědích pro letošní rok optimista. Konečné výsledky ale překonaly i mé očekávání.

Předpokládal jsem export 3,5 milionu hektolitrů piva a výrobu kolem 19,5 milionu hektolitrů. Skutečnost je taková, že export je lehce nad očekávanou hranicí, piva se ale vyrobilo celkem skoro 19,8 milionu hektolitrů. Tento výstav je absolutně největším výstavem v historii českých pivovarů. Pro letošní rok očekáváme další mírný růst jak výroby, tak i exportu.

Je tu ještě vůbec potenciál zejména pro export piva do zahraničí?

Na celém světě se ročně vyrobí kolem 1,6 miliardy hektolitrů piva. Kolem 95 milionů hektolitrů se fyzicky převeze přes hranice. To je zhruba šest procent celkového objemu uvařeného piva. V Česku je podíl exportu na uvařeném pivu zhruba 18procentní a dále stoupá. Mohlo by se tedy zdát, že už moc expandovat nemůžeme. Jsem ale přesvědčený, že růst exportu a tím i výroby piva bude ještě pokračovat. I když nikoliv tak rychlým tempem jako v minulých letech.

Čím si vysvětlujete poměrně prudký nárůst exportu českého piva?

K růstu exportu piva nám výrazně pomohlo členství v Evropské unii, které odstranilo celní bariéry a zbytečnou administrativu. Dále nám pomáhá fakt, že do Česka přijíždí stále hodně turistů. Jen loni dorazilo za nákupy, za turistikou a podobně více než 101 milionů lidí. Tito lidé se seznámí s českým pivem a následně nám vytvářejí poptávku po něm ve svých zemích. Když sem například začali jezdit na pivo angličtí výrostci, tak se vývoz do Velké Británie z roku na rok zvýšil o 40 procent. Dnes se tito lidé přesunuli jinam, vývoz do Velké Británie ale přetrvává. Vlastní zkušenost s českým pivem je pro nás tou nejúčinnější reklamou. Počet turistů ze zahraničí se přitom stále zvyšuje, což je další dobrý důvod pro růst exportu našeho piva.

Jaké jsou nejperspektivnější trhy pro české pivo?

Zajímavé je, že české pivo se nejvíce prosazuje v těch zemích, kde je saturovaný a plně rozvinutý pivovarský trh. Našimi nejúspěšnějšími exportními oblastmi tak nejsou Rusko, Polsko či Čína, kde lidé teprve objevují kouzlo piva. Prosazujeme se na nejnáročnějších trzích, kde je silná tradice domácích piv. Navíc v první pětici nejúspěšnějších zemí, pokud jde o export českého piva, spotřeba piva neustále klesá. Největším dovozcem našeho piva je Německo, kam export meziročně vzrostl o 21 procent. Následuje Slovensko, třetím importérem podle velikosti je Velká Británie před Spojenými státy americkými a Švédskem. Teprve na šestém místě je Rusko jako nově vznikající, respektive postupně se rozvíjející trh.

ČESKÉ PIVO JE NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ Proč je vůbec mezi turisty české pivo tak oblíbené? To je jednoduché - je prostě nejlepší na světě. My jsme od roku 1938 měli prakticky padesátiletý investiční půst do pivovarské výroby. Za tu dobu zaniklo kolem stovky pivovarů a vznikly pouze dva. Tím pádem nás ale minula módní vlna 60. a 70. let, kdy pivovary v celém světě šly cestou snižování nákladů na výrobu. Začaly se stavět nové tanky, ve kterých probíhalo kvašení i dokvašení. To je sice efektivní, ale kvalitě piva to rozhodně nepřidá. Právě tak se ve varně opustil postup, kdy se do teplé vody rozmíchává rozemletý slad, trochu se to zahřeje a pak se výluh odfiltruje, znovu zahřeje a vrátí zpátky. Někde se to dělá dokonce třikrát. To je drahá, časově i energeticky náročná výroba, od níž většina pivovarů ustoupila. Řada pivovarů v zahraničí dnes vyrábí pivo tak, že přehřátou páru proženou rozemletým sladem a to, co nám trvá šest hodin, mají hotovo za půl hodiny. Energetická a časová úspora je obrovská, nicméně pivo podle toho chutná. Jak moc se na loňských výsledcích pivovarů promítl teplý konec roku?

Je pravda, že na loňských výsledcích se podílelo zejména horké a dlouhé léto. Byl teplý červen a červenec, pak deštivý srpen a následně teplé září a říjen. Na spotřebě v tomto roce se nejvíce projeví teplý leden, protože loňský leden byl součástí dlouhé a tuhé zimy. Letos bylo teplo, a tak jsme prodali o deset procent piva více než loni. To by mohlo zakládat dobré výsledky pro celý letošní rok.

Máme dost surovin na výrobu stále většího množství piva?

V České republice se ročně vyrobí kolem půl milionu tun sladu, loni to bylo konkrétně 521 tisíc tun sladu. Sídlí zde největší sladovnická firma ve střední Evropě, sladovny Soufflet, a výroba českého sladu neustále roste, ačkoliv v Evropě klesá. Přitom z těch více než půl milionu tun sladu se 260 tisíc tun vyveze. To dokládá, že zde máme veliký přesah kapacity a rozhodně nehrozí, že bychom pivo vyráběli z jiného než z českého sladu.

A pokud jde o chmel?

Chmelu se v České republice vyrobí asi pět tisíc tun a české pivovary českého chmele spotřebují pouze asi tisíc tun. I tady je poměrně značná rezerva.

CENA PIVA MÍRNĚ POROSTE Jaký očekáváte v letošním roce vývoj ceny piva? Dovolí silná konkurence zdražování? Ekonomická efektivnost výroby piva je v Česku velmi slabá. Pokud například v Belgii vlastníte pivovar s výrobou kolem 30 až 50 tisíc hektolitrů piva ročně, můžete být poměrně bohatým člověkem. Když máte takový pivovar v Česku, sotva přežíváte a bojíte se, aby se vám nezhroutil nějaký technologický prvek, do kterého byste museli investovat. Snaha zvyšovat ceny i v tom tvrdém konkurenčním boji je tedy určitě namístě. Jeden pivovar sleduje druhý, každý by chtěl zvýšit ceny o trochu později než jeho konkurent, aby měl konkurenční výhodu. Ceny piva se tedy určitě zvyšovat budou, tento růst ale bude zřejmě pouze několik procentních bodů nad mírou inflace. Já bych řekl maximálně do pěti bodů. Pokud bude inflace pět procent, zdraží se pivo nejvýše o deset procent. Jsou pro klasické značky velkou konkurencí takzvané privátní značky piva? Je tady určitá skupina lidí, která sice nenalézá zvláštní potěšení v těchto levných pivech, ale na nic jiného prostě nemá. Ta skupina je ale omezená, a díky růstu životní úrovně se rozhodně nezvětšuje, ba právě naopak. Té jsou určena tato superlevná piva. Jelikož skupina spotřebitelů těchto piv nijak neroste, znamená to, že tato piva nejsou nijak velkou konkurencí klasických piv. Nicméně nízké ceny těchto levných piv jednoznačně kazí ceny všech piv, protože vytvářejí velký tlak na ceny odspodu.  Jak vůbec mohou menší pivovary konkurovat největším, které jsou většinou ve vlastnictví zahraničních gigantů? Za posledních pět let výstav velkých pivovarů rostl, výstav malých pivovarů rovněž. Export velkých pivovarů posílil dohromady o polovinu, export malých pivovarů vzrostl o 600 procent. Je tady potřeba přicházet s jinými výrobky, je to nekonečný boj s konzervatismem českých zákazníků, ale nedá se to vzdát, nesmí se přestat. Malé pivovary se musí snažit vyrábět taková piva, jejichž výroba je pro velké pivovary příliš složitá. Jsou to většinou různá speciální vícestupňová piva různých barev a příchutí. Druhá věc je, že se musí zaměřit na export. Export malých roste rychleji než export velkých pivovarů. Je vůbec dobře, že všechny pivovary kromě jediného jsou v soukromých rukou? Není tady žádný zásadní důvod k tomu, proč by měl stát masově vlastnit pivovary. Samozřejmě že je důležité, aby stát nějakou firmu vlastnil a to navždy, zejména pokud má nějaký dopad třeba na udržení genofondu. To je třeba případ šlechtitelské stanice nových obilovin a podobně. Například vNěmecku jsou některé pivovary státní, ale je v nich třeba výzkumný ústav či spolupracují s pivovarnickou vysokou školou. Pivovar zůstal státní, protože se podílí na výchově nových kádrů a soukromník by to dělat nemusel. Proč se na českém trhu prakticky neprosazují žádné cizí značky piv? Ze dvou důvodů. Jednak jsou ta cizí piva jiná, je tam značný rozdíl v pitelnosti a chutnají zcela jinak. Za druhé jsou tato piva stále velmi drahá. Poměrně dobrou pozici českého piva v Evropě dosvědčuje i fakt, že jste už dlouho členem evropských pivovarských struktur. Jaký to má význam pro české pivovarníky? V oblasti techniky a technologie se angažujeme v Evropské pivovarské konvenci. Tam jsem byl šest let viceprezidentem, pak dva roky prezidentem, a teď jsem opět viceprezidentem. Tady jsou úspěšní především naši výzkumníci. Můžeme hodně přispět k pitelnosti piva a jsme jedna z mála evropských zemí, kde se rozvíjí výroba nealkoholického piva nikoliv na Západě používaným způsobem, tedy odstraňováním alkoholu z hotového piva. To je nesmírně drahá technologie. Umíme vyrobit nealkoholické pivo tak, že prostě upravíme technologii a alkohol tam vůbec nevznikne. Pokud jde o druhou oblast, tedy oblast lobbingu, tam se angažujeme v organizaci Pivovarníci Evropy. Loni se nám podařilo zablokovat návrh Evropské komise na zvýšení minimální sazby spotřebních daní u piva. Tento návrh je už definitivně odložený ?

Celkový návrh byl veden myšlenkou sjednocení spotřebních daní v celé Evropské unii. To znamená nařídit zvýšení minimálních daní a snížit maximální. Tento návrh už definitivně spadl pod stůl. Nyní se projednává celá politika nepřímých daní. Zpravodaj tohoto návrhu poměrně překvapivě navrhl jednání ukončit a spotřební daně nechat na jednotlivých státech. Rozdíly mezi jednotlivými státy v této otázce, která se týká nejen alkoholu, ale i dopravy, školství a podobně, jsou tak velké, že je nelze stlačit do určitých mezí. Ti, co chtějí mít všechno sjednocené, si neuvědomují, že americká ekonomika je podstatně silnější než ekonomika celé Evropské unie, a přesto tam má každý stát naprosto rozdílnou daňovou politiku.

NECHCEME POVINNOST ZA KAŽDOU CENU Loni v létě jste ještě představovali kodex čepování piva. Děláte něco pro to, aby byl závazný?

Zatím jsme na to netlačili, protože se tady stále měnila vláda. Faktem je, že v některých zemích, jako třeba v Německu, podobný kodex existuje jako státní norma. My to zatím nechceme nijak násilně prosazovat, domníváme se, že každé byrokratické zjednodušování je vždy na škodu. My jsme veřejnost seznámili s kodexem a chtěli bychom ho rozšířit i prostřednictvím pivovarů mezi hospodskými.

Vaším cílem tedy není prosadit povinnou normu? To rozhodně ne. Zákazy a příkazy mají zejména v Česku velice malou šanci na úspěch. Ještě než vzniknou, tak se přemýšlí, jak je obcházet. Nyní se začíná budovat hodně minipivovarů. Velké začínají zanikat. Bude tento trend pokračovat? To je celoevropský trend. V roce 1990 bylo v Česku 71 průmyslových pivovarů, teď jich tu je 48. To jsou pivovary, kde se jinde pivo vyrábí a jinde pije. Počet gastronomických pivovarů, tedy těch, kde se pivo rovnou vaří a rovnou pije, naopak roste. Proces koncentrace velkých pivovarů má za následek vznik gastronomických pivovarů, které nabízejí jistou chuťovou alternativu. V roce 1990 byl v Česku jediný, nyní je jich 57. Zaměřují se na speciály a různá další piva, kde je poptávka, tam se objeví i nabídka. Na trhu existují stovky druhů piva. Není pro běžného zákazníka už obtížné orientovat se mezi nimi? A proč by to mělo být přehledné? Ať si každý vybere, co mu chutná. Některé značky mají více příznivců, některé méně, ale v různorodosti je síla. |Ing. JAN VESELÝ (1948)Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a celý profesní život působí v oblasti pivovarnictví a sladařství. Byl například ředitelem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, řadu funkcí zastával v Plzeňském Prazdroji. V letech 1993 až 2005 byl předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven, nyní je jeho výkonným ředitelem. Delší dobu také působí ve významné evropské pivovarské technicko-technologické organizaci European Brewery Convention. V březnu loňského roku se stal členem dvanáctičlenného výkonného výboru Brewers of Europe. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče