Malé firmy téměř nemají šanci

05. června 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
05. června 2006, 00:00

PLAGIÁTY ZNÁMÝCH ZNAČEK Levné napodobeniny výrobků ohrožují české firmy i spotřebitele. Společnosti Kofola, Blata a Hamé kvůli plagiátům přichází o stamiliony korun ročně. V ohrožení jsou i menší výrobci, kteří na boj proti nekalým praktikám nemají peníze. Tři úspěšné české firmy Kofola, Blata a Hamé se spojily v boji proti plagiátorství.

PLAGIÁTY ZNÁMÝCH ZNAČEK

Levné napodobeniny výrobků ohrožují české firmy i spotřebitele. Společnosti Kofola, Blata a Hamé kvůli plagiátům přichází o stamiliony korun ročně. V ohrožení jsou i menší výrobci, kteří na boj proti nekalým praktikám nemají peníze.

Tři úspěšné české firmy Kofola, Blata a Hamé se spojily v boji proti plagiátorství. Nekvalitní napodobeniny kofoly jsou k dostání v českých supermarketech i hospodách. Společnost Hamé investovala do reklamy na paštiku Májka desítky milionů korun, ale z věhlasu značky těží i konkurence. Firmě Blata, jejíž výrobky kopírují ve velkém Číňané, už docházejí peníze na právníky.

Problémy těchto podnikatelů nemohou být lhostejné ani menším firmám. Plagiátoři bez skrupulí zaútočí na každého, kdo na trh přijde se zajímavým výrobkem. Zatímco velcí boj často vyhrají, malé firmy jsou téměř bez šance.

PLAGIÁTY KOFOLY JSOU I V RESTAURACÍCH

S bojem proti plagiátorství má společnost Kofola velké zkušenosti. Na českém trhu se objevilo už několik napodobenin tohoto populárního nápoje. Plagiátoři se nerozpakují napodobovat i design obalů a své výrobky označují názvem, který je snadno zaměnitelný s Kofolou. Od roku 2001 byla ochrana práv značky Kofola předmětem šesti soudních sporů, které tato firma vyhrála. Někteří plagiátoři tedy museli ukončit využívání ochranné známky a zaplatit také náhradu škody.

Boj proti napodobování výrobků a parazitování na dobrém jméně firmy však pro Kofolu neskončil. „Velkým problémem je pro naši firmu také čepovaná kofola. Ve stovkách restaurací a hospod se denně čepují hnědé nápoje nepříliš známého původu a hostům je nápoj nabízen jako originální kofola. Množství takových případů a nemožnost efektivní kontroly neumožňují výrobci značkového produktu účinně se bránit jinak než za pomoci obchodní inspekce,“ vysvětluje Martin Klofanda, PR manažer Kofoly. Spolupráce s inspekcí v Čechách i na Slovensku je prý úspěšná. Jednorázové zásahy inspekce však k ochraně práv nestačí a stačit nebudou.

MÁJKA: PAŠTIKA „PŘES KOPÍRKU“

Velké problémy se zneužíváním ochranných známek a plagiátorstvím má i potravinářská firma Hamé. Tuto společnost ohrožují konkurenti, kteří se snaží parazitovat na věhlasu jejích výrobků. „Dokladem toho je více než 30 případů porušení práv ochranných známek Hamé. Ztrátu z porušování práv svých ochranných známek odhadujeme na desítky milionů korun,“ říká Marcela Mitáčková, ředitelka marketingu Hamé.

Největší potíže jsou se značkou Májka. Slavná paštika, kterou propaguje například herec Bolek Polívka, patří k nejpopulárnějším a tedy k nejčastěji napodobovaným výrobkům Hamé. Za úspěchem značky však stojí nejen kvalita samotného výrobku, ale také nákladné investice do kampaní. „Značce Májka věnujeme pozornost již od první poloviny devadesátých let. Právě do mediální podpory této značky investovalo Hamé za posledních pět let více než sto milionů korun a dalších padesát milionů do ostatních aktivit podporujících její znalost na trhu,“ dodává Mitáčková. Zatímco Hamé tedy zaplatilo vysoké sumy za reklamu, napodobovatelé se už tolik snažit nemusejí. Parazitování na dobré pověsti a plagiátorství ovšem nezůstala bez odezvy. Hamé se o svá práva soudí. Zatím největší problém vidí představitelé společnosti v pomalém řešení sporů.

Potíže značek Kofola a Májka nejsou až takovou výjimkou: Napodobeniny nápojů a různých druhů potravin jsou na českém trhu běžně k dostání. S velkými obtížemi se potýká i slavná Becherovka. „Dochází také k falšování potravin u obecně známých nebo nechráněných označení. Typickým příkladem jsou masné ale i mléčné nebo konzervované produkty. Salám vysočina nebo lovecký salám nemusejí mít s tím, co si pod názvem představuje spotřebitel, vůbec nic společného,“ říká Miroslav Koberna, ředitel Potravinářské komory.

PLAGIÁTY JSOU NEBEZPEČNÉ

Napodobování výrobků ohrožuje nejen zisky firem, které vlastní ochranné známky, ale také samotné spotřebitele. Nelegálně vyráběné produkty jsou levnější než originály a nižší náklady na výrobu se téměř vždy promítnou do kvality zboží. Plagiátoři často nedodržují ani základní hygienické a bezpečnostní předpisy. Snaha ušetřit koupí nekvalitního, ale levného plagiátu může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo dokonce života spotřebitele.

Nebezpečné však nejsou jen napodobeniny potravinářských výrobků. „Nedovolené plagiáty výrobků Blata byly Českou obchodní inspekcí označeny za životu nebezpečné pro uživatele. V Anglii byly zaneseny do celoevropského systému rychlého varování Rapex,“ říká Lukáš Vašíček z firmy Blata, která vyrábí například motorové čtyřkolky.

Plagiátorství je nebezpečné také z dalších důvodů: „Možná hygienická závadnost či chuťové a senzorické nedostatky plagiátů mohou dobré jméno firmy v delším časovém horizontě značně poškodit. Kofola v první řadě dbá na kvalitu svých výrobků. Zákazník, který si nevědomě koupí plagiát, tak ale očekává stejnou kvalitu, a to mu Kofola nemůže garantovat,“ vysvětluje Klofanda. Nejenže jsou poškozována práva výrobce a dobrá pověst firmy, ale dochází i ke klamání spotřebitelů.

BLATA NEMÁ NA PRÁVNÍKY

Pravděpodobně největší potíže s nebezpečnými kopiemi výrobků má firma Blata: Její právní oddělení eviduje 150 čínských subjektů, které nabízejí k prodeji nekvalitní napodobeniny produktů Blata. „Všechny plagiáty našich produktů jsou vyráběny v Číně. Díky monitorování prodejních kanálů víme, že Evropou projde přibližně 100 tisíc plagiátů měsíčně. Přímé škody vzniklé v loňském roce dosáhly 200 milionů korun,“ shrnuje situaci Vašíček.

Velkou a v současné době nepřekonatelnou překážkou v boji proti výrobcům a prodejcům napodobenin je nedostatek peněz. Společnost Blata maximálně využívá administrativu a spolupracuje s celními správami, obchodními inspekcemi a policií. Náklady jsou ale natolik vysoké, že firma musela kroky proti plagiátorství omezit. „Konkrétním příkladem je kontejner se sto dvaceti kusy nedovolených napodobenin motorové čtyřkolky, jež byly ve spolupráci s maltskou celní správou zadrženy na Maltě. Náklady spojené s nutnými následujícími kroky dosáhly půl milionu korun a řízení ještě není u konce,“ říká Vašíček.

ZLEPŠIL SE POSTOJ ÚŘADŮ?

Plagiátorstvím postižené firmy se obrací na státní úřady a žádají pomoc. Zástupce Kofoly si myslí, že postoj českých úřadů k ochranně práv z průmyslového vlastnictví se za posledních deset let zlepšil. „Ještě bychom uvítali větší specializaci lidí, jako jsou soudci, celníci a vůbec lidí ve státní správě v oblasti průmyslového vlastnictví. Řešení případů by tak mohlo být rychlejší, efektivnější a úspěšnější,“ říká Klofanda. Příčinu obtíží s vymáháním práv vidí zejména v nedostatečném právním povědomí.

Lukáš Vašíček z firmy Blata tvrdí, že boj proto plagiátorům je čím dál těžší a stát pro postižené firmy nedělá tolik, kolik by měl. Dle celních správ unijních zemí se během několika let dovoz plagiátů prý zvýšil o tisíc procent. „Domníváme se, že reakce českého státu na tato vysoká čísla je velmi nedostatečná a z toho důvodu také stoupá počet poškozených českých firem. Adekvátní kr
oky měly být učiněny již ve chvíli, kdy byl nárůst zřejmý. V dnešní době, kdy poškozených firem stále přibývá a jednotlivá poškození jsou stále intenzivnější, je potřeba co nejrychleji přijmout protiopatření a také poskytnout postižených firmám adekvátní pomoc,“ vysvětluje Vašíček.

MAJÍ MENŠÍ ŠANCI?

I když k nejvíce poškozeným zatím patří spíš větší společnosti s mezinárodním věhlasem, plagiátoři už útočí i na menší firmy. A ty jsou bez peněz na drahé advokáty téměř bez šance. Stále častěji se opakuje scénář, kdy začínající firma představí svůj výrobek na výstavě, kde si jej všimnou čínští plagiátoři. A okamžitě po uvedení na trh zakoupí jeden originální kus, který je následně poslán do Číny na kopírování. Takto již během několika málo měsíců je možné dodat na trh plagiáty v obrovském množství.

„Malé ani střední firmy většinou nemají dost peněz na adekvátní obranu. Obzvlášť, je-li plagiátorů více,“ popisuje taktiku zločinců Vašíček z firmy Blata. Začínající firmy s perspektivními produkty pak mohou být podle Vašíčka odsouzeny k rychlému zániku. „Uplatňování falšovaných výrobků pro majitele výlučných práv znamená nenapravitelnou majetkovou škodu, která se projeví na tržním postavení podnikatele, zabezpečení jeho podnikatelského plánu během roku a na zaměstnanosti. Nadměrné množství porušovatelů práv může způsobit, že menší firma nebude schopná finančně zabezpečit právní ochranu svých legitimních práv,“ vysvětluje Eugen Záthurecký, advokát Kofoly.

Ochrana práv je nejen otázkou peněz, ale také motivace. Pokud stát nebude postiženým firmám více pomáhat, odrazí se to také na jeho ekonomice. Podle advokáta Záthureckého plagiátorství může vést ke ztrátě motivace tvořivých a odvážných podnikatelů. Ti přestanou investovat do nových řešení a inovací výrobků, které jim dříve či později někdo jiný ukradne. „Uvedená ztráta motivace podnikatelů je újmou nejen pro konkrétní firmy, ale také pro stát a jeho hospodářskou prosperitu,“ uzavírá právník. *

NÁRŮST PLAGIÁTORSTVÍ

(počet zjištěných případů v Česku)

Rok Autorské právo Ochranné známky

2001 8 72

2002 42 78

2003 114 109

2004 518 240

Pramen: Celní ředitelství Hradec Králové

JAK SE BRÁNIT

Nejúčinnější obranou je prevence. Je nebezpečné prodat či půjčit byť jen jeden výstavní kus nového výrobku nedůvěryhodnému partnerovi. * Pokud obchodujete se zahraničním partnerem, informujte se v agentuře Czech Trade o rizikových oblastech a oborech. * Plagiátorství je nebezpečné pro všechny firmy, které vyrábí výjimečné či oblíbené produkty. Ještě před uvedení na trh se vyplatí investovat do prostředků právní ochrany (například do patentů a ochranných známek).

PADĚLKY Z ČÍNY Nejvíce padělků pochází z Číny. V roce 2004 registrovaly úřady 9323 správních řízení s čínskými výrobci a 5305 trestních řízení. Počet občanskosprávních řízení v uvedeném roce dosáhl 61 920 případů, které se týkaly 12 058 patentů, 40 171 autorských známek a 9691 ochranných známek. Pramen: China Trade Project

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče