Mají si kde hrát?

27. srpna 2007, 00:00 - PETR BAYER
27. srpna 2007, 00:00

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ Obce s pomocí státu ročně vynakládají desítky milionů korun na obnovu dětských hřišť. Rozsáhlé rekonstrukce jsou pro firmy velkou výzvou. Byznys je prý zajištěn na řadu let. Když rocková skupina Katapult v 80. letech zpívala refrén „Co děti? Mají si kde hrát?

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ

Obce s pomocí státu ročně vynakládají desítky milionů korun na obnovu dětských hřišť. Rozsáhlé rekonstrukce jsou pro firmy velkou výzvou. Byznys je prý zajištěn na řadu let.

Když rocková skupina Katapult v 80. letech zpívala refrén „Co děti? Mají si kde hrát?“, pravděpodobně nikdo netušil, jak tato otázka bude za čtvrt století aktuální. Právě proto, aby si děti měly kde hrát, musejí obce ročně vynakládat desítky milionů korun na zřizování a rekonstrukci hřišť. „Dětská hřiště totiž musí od roku 2002 splňovat evropskou normu a právě tu jich většina nesplňuje,“ vysvětluje Jiří Antoš, jednatel společnosti TR Antoš, která se zabývá výrobou herních prvků.

DOTACE DO 3000 OBYVATEL

Významná část peněz plyne i ze státního rozpočtu. „Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Programu Obnovy venkova podporuje projekty obcí, které jsou zaměřeny mimo jiné i na oblast zřizování a rekonstrukci dětských hřišť,“ potvrzuje Radomíra Kotlárová z odboru komunikace ministerstva.

Na dotace dosáhnou obce s počtem obyvatel do 3000 osob. Místní samospráva nebo občanská sdružení se přitom musí na financování podílet. „Dotace je poskytována až do výše 70 procent celkově skutečně vynaložených přímých nákladů akce,“ dodává Kotlárová. Objem dotace se přitom pohybuje od 50 tisíc korun do půl milionu.

OŽIVLÉ STAROČESKÉ POVĚSTI

Fantazie a umělecké ztvárnění míst pro dětské hry někdy nezná mezí. Stavitelé se inspirují v živočišné říši nebo v historii. „Mezi nejzajímavější zakázky určitě patří staroslovanské hradiště - hřiště v Praze na Vyšehradě,“ říká jednatel společnosti Tomovy parky Tomáš Tomsa. Firma dále realizovala kontaktní hřiště v brněnské zoo, vodní svět v pražské zoo a dětský koutek v zoo v Liberci. Pro dětské hry také vystavěli velkou loď na Lipně, větrný hrad v Bystřici a Šťastnou zemi v Radvánovicích u Turnova. Průměrná cena jednoho hřiště se pohybuje kolem 200 tisíc korun. Sehnat práci v tomto oboru není problémem. „Jednak máme propracovaný systém oslovování zákazníků, jednak jsme oslovováni v rámci výběrových řízení pro veřejné zakázky,“ přibližuje Tomsa firemní strategii. Společnost zaměstnává podle průběhu sezony až 100 lidí a roční tržby dosahují zhruba 80 milionů korun.

A co je podle něj důvodem tohoto boomu? „Je to jednak zoufalý stav původních hřišť ještě z dob socialismu, a také často velmi špatný stav novějších hřišť ze smrkového dřeva,“ domnívá se. Pomáhá též lepšící se ekonomická situace, kdy již jsou vyřešeny zásadní investice, zejména v komunální sféře, a dostala se na řadu i péče o děti a jejich potřeby. S ohledem na stav starých hřišť, používané materiály u starých prvků a zejména s ohledem na nutnost respektovat normy a platné předpisy není podle něj prakticky možné rekonstruovat stávající hřiště.

PŘIDEJ PLOT A HLÍDAČE

Téměř 30 milionů korun věnovala na rekonstrukci tří hřišť v uplynulých dvou letech městská část Praha 1. Další dvě dětská hřiště na rekonstrukci teprve čekají. „Nová dětská hřiště se nebudují, v centru města na to nejsou prostory. Ale zároveň se ani ta stará neruší, ale obnovuje se jejich vybavení,“ říká Markéta Horová z radnice Prahy 1.

Podle jejích slov se příslušné zakázky zveřejňují na stránkách úřadu. Firmy, které mají o zakázku zájem, si musí koupit projektovou dokumentaci. Nabídky jsou hodnoceny podle ceny a kvality. Úřad přitom nechává autorům návrhů volnou ruku při ztvárnění a pojetí hřiště. „Jedinou závaznou podmínkou je bezpečnost, funkčnost, souhlas odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy a v neposlední řadě certifikace herních prvků podle platných norem,“ upozorňuje.

Na území Prahy 1 je celkem deset hřišť, z nichž devět je oploceno. Nových atrakcí se v letech 2005 a 2006 dočkaly plácky ve Vrchlického sadech, Na Kampě a na Slovanském ostrově, kde je také hlídač. „Občas k nějakému vandalství dochází, ale dalo by se říci, že opravujeme průměrně jeden herní prvek měsíčně,“ shrnuje Horová.

ÚŘEDNÍK NA HŘIŠTĚ

Nová hřiště vznikají také v dalších městech, například v devadesátitisícových Pardubicích. „Průměrně přibývají dvě hřiště ročně, letos vyrostou dokonce čtyři,“ uvádí vedoucí odboru životního prostředí pátého pardubického obvodu Petr Hrubant. Na rekonstrukce a nová hřiště zde vynakládají každoročně kolem 1,3 milionu korun, radnice vždy vyhlašuje výběrová řízení. Čtvrť zahrnuje dvě rozlehlá sídliště z 50. let minulého století, kde je řada příležitostí na obnovu hřišť. Nejstarší z nich již dosluhují, přičemž jedno se již rekonstruuje a u druhého vybírají dodavatele prací. „Rekonstrukce hřiště představuje nákladnou záležitost. Do tří set tisíc korun stojí malá hřiště, přes milion korun větší,“ vypočítává. V posledním tendru oslovili 16 firem, nejčastěji zakázky získávají zdejší firmy Kulant a ARX a kroměřížský Karim.

Také zde je problémem vandalství. „Vedle poškozených hřišť řešíme stížnosti na hluk spojený s pitím alkoholu, poházenými lahvemi, nedopalky. Pokud to jde, necháváme hřiště osvětlit,“ dodává. Obvod proto hodlá uzavřít smlouvy o celoročním servisu s výrobci hracích prvků.

V jiných zemích dokonce na radnicích zaměstnávají lidi, jejichž jedinou pracovní náplní je starost o dětské hry. „Když mi v několika německých městech s vážnou tváří asi před 10 lety říkali, že tam mají na úřadech člověka jen na dětská hřiště, v duchu jsem se tomu smál. Dneska tomu rozumím,“ říká Hrubant. Hřiště totiž potřebují pravidelnou kontrolu a servis. Jelikož je veškeré zařízení certifikované, jeho údržbu a dohled musí dělat vyškolení pracovníci. „Nejde jen tak něco přitlouct nebo přišroubovat, nejde je ani natřít nějakým luxolem,“ dodává.

JAK SE DOSTAT K ZAKÁZKÁM Úřady zadání zveřejňují na svých webových stránkách. Firmy, které mají o zakázku zájem, si koupí projektovou dokumentaci. Nabídky vyhodnotí pracovníci úřadu podle ceny.

PRAVIDLA PRO BEZPEČNÉ HŘIŠTĚ

Bezpečný dopad - kolem prvku musí být volný prostor 1,5 až 2,2 metru podle výšky pádu. Nad jeden metr výšky nestačí trávník, ale místo pádu musí obsahovat tlumící materiál (gumové dlaždice, písek atd.).

Znemožnění zachycení- veškeré prvky musí být uzpůsobeny proti zachycení prstu či hlavy. Otvory musí svou velikostí buďto zcela zabránit vsunutí části těla, nebo umožnit i bezpečný zpětný pohyb.

Ochrana proti rozdrcení hlavy - pohyb herních prvků musí končit nejméně 23 centimetrů nad zemí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče