Made in Japan

24. března 2011, 16:30 - Mgr. Dáša Hyklová
24. března 2011, 16:30

Následky zemětřesení komplikují výrobu v řadě zemí

V mnoha čínských supermarketech vyprázdnili zákazníci v průběhu posledních dvou týdnů regály se solí. Uvěřili falešným textovým a internetovým zprávám o tom, že jodizovaná sůl je ochrání před možnými následky radiace uniklé z japonské elektrárny Fukušima. Nakupovalo se ve velkém a mnohdy za přemrštěné ceny. V centrální provincii Šan-si se 400gramové balení prodávalo za 2,5násobek původní ceny a v Ťi-linu vzrostla cena soli dokonce pětkrát. Paniku zastavilo až opakované ujištění úřadů, že obyvatelům Číny vzhledem ke vzdálenosti od katastrofy bezprostřední nebezpečí ozáření nehrozí. Následovaly pokuty podnikavým obchodníkům a také upozornění, že by sůl s obsahem jódu musela být konzumována po kilech, aby proti onemocnění z radiace „zafungovala“. Reklamace oklamaných a vystřízlivělých zákazníků stát neuznal, sůl nelze vrátit. A tak si mnohé čínské domácnosti budou muset s jejím nadbytkem poradit samy. I takovou podobu mají následky nedávného zemětřesení v Japonsku, které se přenášejí na jeho bezprostřední, asijské sousedy.

Nejistota i příležitost

Ekonomické dopady japonské katastrofy pociťují mnohé země napříč asijským kontinentem, nicméně odborníci se shodují, že její vliv na celkový hospodářský vývoj regionu celku nebude až tak velký. V průběhu posledních pěti let se totiž Japonsko na jeho růstu podle agentury Moody’s téměř nepodílelo. Na nynější situaci nejvíce doplácejí firmy závislé na dodávkách součástek a materiálů pocházejících z poničené severovýchodní části Japonska. V Thajsku musely kvůli tomu dočasně zpomalit výrobu automobilky Honda Motor Co. a Mazda Motor Corp., podobným problémům čelí i výrobci elektroniky v Korejské republice. Z krátkodobého hlediska však mohou některé jihokorejské firmy z přerušení produkce japonských továren těžit. Ve výrobě polovodičů, v automobilovém průmyslu a také v produkci oceli si totiž obě země konkurují. Jihokorejci však těžce zkoušeného souseda, ale také svůj byznys, neopouštějí. Zatímco například společnosti Ericsson a Maersk, které mají ústředí v Evropě, již stáhly většinu svých zaměstnanců z Japonska a přemístily je do Singapuru, jihokorejské firmy jako LG Corp a Samsung Group zůstávají v Tokiu. Nejistota ohledně další výroby panuje také v tchajwanských firmách závislých na dovozu různých komponentů a důležitých surovin z Japonska. Výrobce polovodičů společnost TSMC uvádí, že disponuje zásobami na měsíc, maximálně dva. Následky přírodní katastrofy odnese i turistický průmysl ostrova. Ročně navštívilo Tchaj-wan až milion turistů z Japonska. Cestovní kanceláře a hotely již dostávají první vyrozumění o rušení mnoha japonských zájezdů. Rovněž Čína, významný obchodní partner Japonska bude muset záchvěvy japonské ekonomiky absorbovat. Není však pochyb o tom, že využije i nové příležitosti, které se na tamním, zemětřesením poničeném trhu otevírají. Například tím, že tam bude dodávat více masa a mražené zeleniny. Japonsko vnímalo Čínu dlouhodobě jako velkého konkurenta. Vloni se však muselo dokonce vyrovnat s tím, že jej Čína předběhla a stala se druhou nejsilnější ekonomikou světa. Japonci se proto snažili, aby si zajistili podíl na tamním ekonomickém růstu, a to například prostřednictvím rozsáhlých investic. S čínskou stranou spolupracuje více než 35 tisíc japonských firem, řada tam má dokonce své výrobní podniky. V loňském roce na čínském trhu skončilo třináct procent japonského importu, zatímco opačným směrem putovalo osm procent celkového čínského exportu. Dopad japonského zemětřesení na Indii může být nepřímý. Z Japonska totiž přicházely významné investice, a to především do infrastruktury země a do tamních úspěšných IT firem. Odborníci se obávají, že v případě vleklých potíží japonské ekonomiky by mohl být přísun peněz z Japonska do Indie omezen.

Sushi z Norska

Zemětřesení a únik radiace z elektrárny Fukušima mohou mít pro Japonsko kromě bezprostředních problémů ještě další nepříjemné následky. V asijských zemích bylo dlouhodobě vše japonské považováno za známku vysoké kvality a prestiže. Japonské obchodní domy a restaurace se těšily nesmírné oblibě u široké vrstvy obyvatel včetně mládeže v Singapuru, Hongkongu, Číně i na Tchaj-wanu. Zákazníci vždy dávali přednost výrobkům s označením „Made in Japan“ a byli ochotní kvůli nim sáhnout i hlouběji do kapsy. Platilo to téměř pro všechno zboží, od elektroniky přes kosmetické výrobky až po potraviny. Problémy s jadernou elektrárnou však tuto optiku u obyvatel mnoha asijských zemí výrazně naruší. Možná i na delší dobu, protože předsudky mívají v Asii hluboké kořeny. Zaměstnanci japonských restaurací a sushi barů v Pekingu, Šanghaji a v jižní Číně již musejí své zákazníky ujišťovat, že kuchaři a jejich recepty sice pocházejí z Japonska, nicméně losos se dováží z Norska a zelenina je z domácí produkce. Ještě před dvěma týdny by podobná informace většinu tamních lidí rozezlila.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče