Maďaři budou v Česku obchodovat s obilím

26. července 2004, 00:00 - (peh)
26. července 2004, 00:00

PLODINOVÉ BURZY Absence tradice obchodování na komoditních burzách, neochota zemědělců, děravý legislativní rámec - to jsou základní limity pro rozvoj prodeje a nákupu zemědělských plodin na burzách.

Předseda ZD Výšovice Leo Štěpánek kontroluje kvalitu ječmene. foto: ČTK

PLODINOVÉ BURZY

Absence tradice obchodování na komoditních burzách, neochota zemědělců, děravý legislativní rámec - to jsou základní limity pro rozvoj prodeje a nákupu zemědělských plodin na burzách. V tuzemských komoditních burzách se začíná blýskat na lepší časy. Předpokládá se vyšší letošní sklizeň a tedy větší objem zboží pro volný obchod. Maďarští pěstitelé avizují vstup do obchodování na Plodinové burze Brno. Parlament připravuje novelu zákona o komoditních burzách. Ta by měla podle komisaře plodinových burz Jiřího Baumrukera především umožnit derivátové obchody bez finančního vyrovnání, které tvoří všude na světě více než tři čtvrtiny veškerých obchodů se zemědělskými surovinami. V Česku se přitom dosud obchoduje pouze formou dohod o přímých fyzických dodávkách zboží, pro takzvané virtuální obchody není zatím opora v zákoně. „Právě spekulativní obchody jsou ale základem pro tvorbu optimálních cen,“ říká předseda burzovní komory Plodinové burzy Brno Ladislav Svoboda. Slovo spekulativní přitom nelze podle jeho slov vnímat negativně. Tento typ obchodů totiž v zásadě spočívá na stanovení cen zemědělských produktů nadlouho dopředu, které se pak mění podle aktuálních podmínek na trhu, zejména podle vztahu nabídky a poptávky a vývoje počasí ovlivňující budoucí sklizeň. SOUČASNÁ ROLE K OMODITNÍCH BURZ Kvůli předlistopadovému státem plánovanému hospodářství nemá v Česku burzovní obchodování se zemědělskými produkty prakticky žádnou tradici, což je samozřejmě negativní pro všechny subjekty na trhu s tímto zbožím - zemědělce, obchodníky a ve svých důsledcích i pro spotřebitele. Hlavní rolí komoditních burz totiž není prodej zboží, ale nastavení objektivní a stabilizující ceny jednotlivých komodit. To přiznává i ministerstvo zemědělství. „V případě obilovin se prostřednictvím komoditních burz realizují zatím pouze dvě procenta obchodů. V Evropské unii je ale burza významným cenovým zdrojem a jsme přesvědčeni, že i z těchto důvodů bude její význam stoupat,“ říká Dana Večeřová z tiskového odboru ministerstva zemědělství. Podle Svobody by přitom bylo možné na komoditních burzách i v ČR zobchodovat deset až dvacet procent zemědělských produktů, což by mělo pro indikaci cen stačit. V Česku je totiž pro obchodování v případě rostlinných komodit podle Baumrukera k dispozici jen asi třetina zemědělské produkce. Zhruba třetina je totiž určena k výrobě krmiv, další třetina je ještě před sklizní smluvně podchycena buď výrobci potravin, nebo formou takzvaných zelených úvěrů. V praxi to znamená, že za dodávky hnojiv, postřiků a dalších služeb v průběhu sezony platí zemědělci obilím a dalšími produkty ze sklizně. MAĎARSKÁ INSPIRACE Zatímco v tuzemsku mají burzovní obchody se zemědělskými komoditami velké rezervy, v Maďarsku takové problémy nejsou. „I proto, že stát tam nařídil obchodování s volným zbožím právě prostřednictvím burzy,“ konstatuje Svoboda. Na budapešťské burze jsou navíc možné zmíněné virtuální obchody, nestandardním řešením je propojení komoditní burzy a klasické burzy cenných papírů. Plodinová burza Brno připravuje od podzimu letošního roku možnost vstupu maďarských pěstitelů do svých burzovních obchodů. To umožní rozšíření obchodů a tedy vyšší objektivitu tvorby cen, ale také možnost čerpat z maďarských zkušeností. NA VIRTUÁLNÍ OBCHODY SI BUDEME MUSET POČKAT V Česku jsou v současné době čtyři komoditní burzy sdružené v burzovní Asociaci. Vedle Plodinové burzy Brno jde o Obchodní burzu Hradec Králové, Komoditní burzu Praha a Komoditní burzu Kladno. Asociace, jejíž vznik se připravoval několik let, by přitom měla zastupovat burzy při jednání se státní správou, zejména při tvorbě zákonů týkajících se burzovního obchodování. Zmíněná novela zákona o burzách, která je jedním z plodů této spolupráce, nebude mít nicméně bohužel vliv na obchody s produkcí z letošní sklizně. Podle Baumrukera se totiž předpokládá její účinnost až zhruba v polovině příštího roku. Novela by měla přitom být jen jakýmsi aperitivem. Systémově se plánuje vyřešit obchodování na komoditních, ale iveškerých burzách v České republice úplně novým zákonem, který by měl být zcela harmonizován s burzovními podmínkami v EU. Jeho platnost se však předpokládá až v roce 2007. SKLIZEŇ OBILOVIN A ŘEPKY V ČR (v tunách) |Rok|Produkce obilovin |Produkce řepky** |

 19986 668 920 778 982 
 19996 928 371 1 072 766 
 20006 454 237 943 554 
 20017 337 589 1 078 750 
 20026 770 829 834 294 
 20035 261 316 387 805 
 20046 933 691 731 430 

pramen: ČSÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče