Má vaše podnikání ještě smysl?

13. prosince 2004, 00:00 - JAN ŠMÍD
13. prosince 2004, 00:00

Vláda prosadila zvýšení minimální mzdy z 6700 na 7185 korun hrubého. Od ledna začnou dvě procenta nejhůře vydělávajících zaměstnanců dostávat o 485 korun více. Tak rozhodla vláda. Odbory samozřejmě chtěly pro zaměstnance více, podnikatelé méně. Vypadá to jasně - odbory jsou na lidi hodné, podnikatelé zlí.

Odborům se ale snadno bojuje za výhody pro zaměstnance. Za prvé nemají nic jiného na práci, za druhé ony to ze své kapsy platit nebudou, ale naopak (za třetí) vyšší mzdy znamenají vyšší příspěvky do odborové pokladny. Vláda nakonec rozhodla, jak rozhodla. Vždyť ona to ze svého také platit nebude. Jediní zaměstnavatelé byli proti. Proč nedopřejí lidem vyšší mzdy? Protože je platí z vlastní kapsy. Dnes musejí vyplácet minimální mzdu 6700 korun i pracovníkům, kteří leckdy přinesou víc škody než užitku. Tím, že mají zaručenu minimální mzdu, dostanou od zaměstnavatele peníze, které by jinak vyplatil na sociálních dávkách stát. Není divu, že vláda ochotně zvyšuje minimální mzdu, když tím z podnikatelů dělá nedobrovolné spolupracovníky ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Škromach (sám bývalý odborář) podnikatelům zvesela vzkazuje: „Když není schopen nabídnout ani minimální mzdu, pak je otázka, zda má jeho podnikání smysl.“ Zdeněk Škromach lapidárně vystihl dnešní přístup k podnikatelům a živnostníkům. Jestliže jejich zaměstnanci nepracují dost dobře na to, aby si vydělali alespoň na minimální mzdu, není to vina jejich pracovního výkonu, je to vina zaměstnavatele. Když se dozvídáme děsivá čísla o zdejší nezaměstnanosti, vystoupí ministr Škromach a oznámí, že je to vina podnikatelů, kteří nevytvářejí dostatek nových pracovních příležitostí. A když státní pokladna zeje prázdnotou, logicky by měl stát šetřit. Místo toho zavedl tzv. minimální daň pro živnostníky, protože prý neplatí daně a působí rozvrat státních financí. Minimální daň se odvíjí od minimální mzdy a s jejím zvýšením padne také na živnostníky, kteří jsou v minusu nebo na hranici rentability, povinnost odvést vyšší daň. Kvůli takové vstřícnosti se skutečně nabízí otázka, jestli má podnikání ještě vůbec smysl. S tím kontrastuje enormní zájem státu o zaměstnance s minimální mzdou. To má svou nekalou příčinu - lidé s nejnižšími platy všeobecně volí levici, protože věří, že jim štědrá sociální politika, minimální mzdy a další drahé vymoženosti alespoň trochu zpříjemní život. Se zvýšením minimální mzdy porostou také tabulkové platy stále většího kontingentu státních zaměstnanců a vojáků - dalších skupin, které rády volí politiky slibující pohodlnější život. Živnostníci mají ale smůlu. O to, jestli pobírají alespoň minimální mzdu, se stát nestará. Jediné, co dokáže, bude trestat ty, kdo nezaplatí alespoň onu minimální daň. N ení divu, že živnostníci neměli mnoho důvodů volit současné vládnoucí strany, pokud vůbec šli volit. Jestliže si chtějí polepšit, musejí si na to vydělat především sami. Na rozdíl od lenochů a státních zaměstnanců jim žádné vládní sliby o zvýšení minimální mzdy nepomohou.

autor je politolog

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče