Lyžařům zdraží vleky i lanovky

13. prosince 2004, 00:00 - DAVID HAVLÍK
13. prosince 2004, 00:00

ZIMNÍ SPORTY Lyžaři si v nadcházející zimní sezoně připlatí na horách za vleky a lanovky. Jejich provozovatelé slibují za vyšší ceny lepší služby.

ZIMNÍ SPORTY Lyžaři si v nadcházející zimní sezoně připlatí na horách za vleky a lanovky. Jejich provozovatelé slibují za vyšší ceny lepší služby. Vleky a lanovky zdražily proti minulé sezoně v průměru o jedenáct procent. Celodenní lyžování stojí bezmála o padesátikorunu víc než loni. „Průměrná cena celodenního skipasu pro dospělou osobu - v hlavní sezoně, ve dvaceti nejdražších střediscích - byla loni 402 korun, zatímco letos tento průměr činí 446 korun,“ řekl Zdeněk Veselý ze Sdružení provozovatelů lanovek a vleků České republiky. Na zdražení měl podle něj největší vliv růst cen energií. Provoz vleků a lanovek kvůli tomu podražil téměř o pětinu. DVANÁCT LET NA ŠPIČÁKU

Pět a půl kilometru sjezdovek, jedenáct vleků s přepravní kapacitou přes čtyři tisíce lyžařů za hodinu - to nabízí příznivcům zimních sportů lyžařské středisko Špičák na Šumavě nedaleko Železné Rudy. Areál provozuje firma Sport Service Josefa Tremla. Bývalý středoškolský učitel z Klatov začal podnikat před dvanácti lety. V začátcích mu pomohli dva němečtí společníci. Po dvou letech je vystřídal kolega z gymnaziální sborovny Vladimír Kasík. Třetím společníkem ve firmě se stalo občanské sdružení Tělovýchovná jednota sportovní areál Špičák. V minulých sezonách měla trojice podnikatelů areál na Špičáku v nájmu, od letošního února je jeho majitelem. „Máme třináct stálých zaměstnanců. V průběhu zimní sezony je v pracovním poměru na dobu určitou kolem čtyřiceti až padesáti lidí. K tomu je potřeba přičíst učitele lyžařské školy, kterých se v průběhu zimní sezony protočí až šedesát,“ vypočítává Josef Treml. Provozování lyžařského areálu je pro něj koníčkem i obchodem. „Koníčkem proto, že jste v prostředí, které máte rád. Byznysem proto, že je to podnikání jako každé jiné. Každodenně čelíte potížím s nepřehlednými zákony a tisícům zbytečných a nesmyslných předpisů,“ popisuje rutinní starosti Josef Treml. Lyžování na Špičáku podražilo víc, než je republikový průměr. „V minulých letech jsme například celodenní jízdenku navyšovali o dvě až tři procenta, v nadcházející zimě jdeme ze 360 na 410 korun,“ říká Josef Treml. N a více než dvanáctiprocentním zdražení se kromě růstu cen elektřiny a paliva nejvíce podepsaly nové investice. „Po odečtení DPH nám zůstává stejně. Navýšení odteče do státní pokladny a přerozdělování takto vzniklých prostředků nebudu raději ani komentovat,“ říká rozhořčeně horal Treml.

ČECHY LÁKÁ LEVNÁ CIZINA

Přesto podle provedených průzkumů přibývá Čechů, kteří za lyžováním raději cestují mimo republiku. „Mladí lidé a studenti často jezdí na Slovensko, kde mohou dovolenou strávit levněji než v některých našich zimních střediscích,“ uvedl Jaromír Beránek z analytické firmy Mag Consulting, která sleduje trendy v cestovním ruchu. Podle jejích zjištění letos stráví zimní dovolenou v tuzemsku až 380 tisíc Čechů, za hranice jich má vyjet nejméně čtvrt milionu. „Za příznivých sněhových podmínek to bude zhruba o sedm až deset procent víc než v minulém roce. Zájem o pobyty na horách k strávení zimní dovolené, vedle očekávaných poměrně příznivých sněhových podmínek, podporují i vyšší příjmy domácností,“ uzavřel Beránek.

VYŠŠÍ CENY, LEPŠÍ SLUŽBY

Provozovatelé zimních středisek letos investovali do nových horských technologií podle vlastních odhadů víc než tři sta milionů korun. „Podnikatelé v českých lyžařských areálech bohužel nemohou dohnat zahraniční konkurenty v délce sjezdových tratí, přesto - nebo možná právě proto - se je snaží dostihnout alespoň v oblasti technologické vybavenosti středisek,“ vysvětluje Luděk Sáska z lyžařského střediska Zadov na Šumavě. Vlekaři většinu nových investic hradili ze svého, na rozdíl od zahraničí, kde se na velké řadě podobných nákupů podílí stát, region či obec. Peníze utráceli především za výstavbu nových lanových technologií a nákup systémů na umělé zasněžení sjezdovek. N ové lyžařské vleky postavili v Kašperských Horách, Herlíkovicích a V ysokém na Jizerou. Nová zařízení mohou lyžaři využít také v Černém Dole a Mladých Bukách. Staré vleky lanovkáři nahradili moderními na Červenohorském sedle, ve střediscích Razula ve Velkých Karlovicích a N ovako na Božím Daru. Dva vleky jsou od letošní zimy v provozu v Mariánských Lázních. Nové lanovky mají také v Janských Lázních, ve Vítkovicích v Krkonoších a v Branné v Jeseníkách. „Kromě toho se zvyšuje zájem investorů o letní využití horských středisek, což dokazují dvě nové bobové dráhy. Jedna byla uvedena do provozu v Harrachově, druhá v Mostech u Jablunkova,“ připomíná předseda sdružení lanovkářů Jiří Bělunek. Provozovatelé sportovního areálu Špičák na Šumavě utratili za přípravu na letošní zimu deset milionů korun. Dalších šedesát milionů plánují utratit v příštím roce za novou lanovku na vrchol Špičáku. Část chtějí zaplatit z půjčky a doufají, že na lanovku získají příspěvek z fondů Evropské unie. Na Špičáku vyrostl nový snowpark pro snowboardisty za zhruba milion korun. Není ještě dokončený, ale část je už v provozu. Snowpark je ve spodní části jedné ze sjezdovek. Je dlouhý zhruba čtyři sta metrů a tvoří ho osm umělých překážek pro akrobatickou jízdu. Ty mají v budoucnu doplnit imitace sněhových boulí a skoky pro extrémní lyžování. Snowpark nemá sloužit jen zkušeným lyžařům, ale i lidem, kteří s lyžováním nebo snowboardingem teprve začínají. Příznivců sněhových prken na lyžařských svazích přibývá a podle odhadů vlekařů tvoří až čtyřicet procent návštěvníků špičáckého areálu.

KOLIK ZAPLATÍME

Nejdražší lyžování je v nejvyšších tuzemských horách, Krkonoších. N ásledují zimní střediska ze sousedních Jizerských hor, dále ze Šumavy, Krušných a Orlických hor. Nejvíce stojí lyžování ve Ski areálu Špindlerův Mlýn v Krkonoších. Dospělí zaplatí za celodenní skipas 650, děti 450 korun. Za to mohou využívat až patnácti různými vleky a lanovkami. Nejlevnější je skipas v šumavské Kvildě. Stojí 120, respektive 100 korun na den. K dispozici jsou sjezdovky do tří set metrů a čtyři vleky. Lanové dráhy se neliší jen cenou jízdného a délkou tratí, ale i technickým stavem. Někteří provozovatelé nepečují o lanovky tak, jak by měli. N aštěstí těch, kteří hazardují s bezpečností cestujících, je podle provedených kontrol minimum. Letos už inspektoři provedli na lanovkách nejméně čtyřiatřicet kontrol. Z toho pětkrát přišli ohlášeni, ve zbylých případech provozovatele přepadli. „Inspektoři Drážní inspekce před nadcházející zimní sezonou nezaznamenali nic vážnějšího, co by mohlo ohrozit bezpečnost provozu. N aše lanové dráhy se zdají být po technické stránce v pořádku,“ uzavřel mluvčí inspektorů Michal Straka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče