Lyžařský můstek národním chrámem

05. března 2011, 07:53 - Tomáš Nohejl
05. března 2011, 07:53

Tisíce lidí s červenými prapory s modrým křížem se valí k severním kopcům nad hlavním městem Oslem. Míjí kapli a jejich zraky směřují k futuristickému skokanskému můstku, který míří až do nebes.

Foto: Profimedia

Vítejte na Holmenkollenu, ve velechrámu klasického lyžování, kam se po 29 letech vrátilo mistrovství světa. „Před lety, když byla holka ještě malá, jsme tady byli na výletě. Povídal jsem si, to by byl sen, kdyby tady jednou závodila. A dnes se to stane,“ řekl táta Nývlt. Muž, který vyvěsil první českou vlajku v norském hledišti. Otec první české lyžařky, jež tu ve sprintu zasáhla do závodních bojů. Co na tom, že po nemoci nepříliš vydařeně… Touha milovníka lyžování se naplnila.

Ano, tady u lesů Manka se píše historie tohoto sportu. Servisní místnosti a šatny lyžařů jsou pořád v černé dřevěné budově místního klubu, postavené v roce 1892. Tam se převlékal i Svein Sollid, který tu tehdy skokem dlouhým 21,5 metru – samozřejmě do telemarku – vyhrál první skokanské závody. Dnes se tu tyčí vzhůru neuvěřitelná monstrózní konstrukce můstku Holmenkollbakken s kritickým bodem HS-134. Z údolí jako by se zapíchla rovnou do mraků, bez opěrných konstrukcí… A z věže odvážní skokani shlížejí do hluboké jámy, osazené hledištěm. O kus dál stojí ještě tzv. střední můstek Midstubakken HS-106. Vede sem linka metra, v noze mají stálé muzeum.

Kromě mnoha nej si drží taky nej-dražší na světě. Poslední z 19 přestaveb stála po třech zásadních navýšeních okolo 900 milionů norských korun, tj. asi 3 miliardy korun českých… „Největší stavební skandál všech dob,“ hřímal tehdejší norský ministr průmyslu Trond Giske. „Ano, bylo to drahé. Ale je to naše kulturní památka. Můstek jsme potřebovali. A i v létě to je významná turistická atrakce,“ řekl mi bez špetky opovržení Björn Hofstad. Bývalý státní zaměstnanec, který má dům na břehu zálivu a teď v důchodu pomáhá jako šofér mezi 2 200 dobrovolníky na šampionátu. Tak mluví v bohaté zemi šest let pod sociálně demokratickou vládou většina náhodných místních návštěvníků, které jsem oslovil.

V roce 2005 se místní kapacity přely: přestavět nebo zbourat (a postavit nový)? Vyhrála varianta číslo dvě s rozpočtem 310 milionů norských korun s tím, že polovinu dá město. Cena brzy stoupla o třetinu, ale metropole couvla: Dáme jen 70… A pár dní nato dostalo Oslo přiděleno mistrovství světa. Ne, to nemůžeme vzdát, zabejčili se Norové. O projekt se ucházelo 170 firem z 27 zemí celého světa, z nichž vyhrál návrh dánského architekta Juliena de Smedta. A začalo se stavět. V roce 2008 se tu poprvé od války neskákalo. Poslední část, měřící 35 metrů a vážící 144 tun dodali Poláci. Prvním skokem ho pak pokřtila žena, Anette Sagenová, bronzová skokanka z prvního ženského šampionátu v Liberci 2009.

K velkému můstku se vejde 30 tisíc diváků, k menšímu 19 tisíc, do běžeckého areálu 28 tisíc lidí. Norští pořadatelé věří v naplnění až 400 tisíc míst za celý šampionát i navzdory na zdejší poměry dražším vstupenkám mezi 300 až 800 norských korun. Jistě přijde král Harald V. nebo princ Hakon, který sem chodí pravidelně lyžovat. „Lyžařské závody jsou pro Nory společenskou událostí,“ potvrzuje Lukáš Bauer. Tisíce jich kempují ve stanech v lesích podél tratí. Vláda jim zaplatila prosušené dřevo, aby tím vlhkým příliš nekouřili sportovcům do plic. „Tratě jsou po celý rok perfektně upravené, i když teď už v lesích vysekali širší dálnice, než tu bývaly dříve,“ říká olympijská vítězka Kateřina Neumannová, která tu v roli televizní spolukomentátorky neodolala lákavé projížďce.

Po prvním dnu návštěvy Holmenkollenu můžu dojmy směle řadit k rezonující atmosféře nabité fotbalové Wembley, zapálení olympijského ohně na stadionu v Aténách nebo startu Ironmana v ranní mlze zátoky Kailua-Pier na havajském Big Islandu. Bez ohledu na počasí a oblečení máte lehké mrazení pod kůží, do očí se derou slzy dojetí. A v duši se rozlévá pocit podivuhodného souznění s davem a prostorem… Který se násobí ve chvíli, kdy nazujete lyže, vklouznete do stopy a chytíte ten správný rytmus.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče