Luxusní bydlení ve funkcionalistickém kabátu

02. května 2005, 00:00 - PETR BÝM
02. května 2005, 00:00

EDISONOVA VILA Necelých dvanáct stovek metrů čtverečních bytových a komerčních ploch ani v developersky stísněném centru Prahy mnoho neznamená. Edisonova vila, bývalá Edisonova transformační stanice, k tomu ovšem nabízí funkcionalistickou architekturu a výjimečné okolí.

Zatím spíše nenápadná budova v sousedství architektonicky zajímavých objektů.

 

EDISONOVA VILA Necelých dvanáct stovek metrů čtverečních bytových a komerčních ploch ani v developersky stísněném centru Prahy mnoho neznamená. Edisonova vila, bývalá Edisonova transformační stanice, k tomu ovšem nabízí funkcionalistickou architekturu a výjimečné okolí.

Edisonova transformační stanice (ETS) vznikla v letech 1926-1930 v Jeruzalémské ulici, mezi Jindřišskou a Opletalovou. Dlouhá léta plnila svou funkci, nicméně změněné potřeby a konečně i technický pokrok vedly jejího majitele - Pražskou energetiku - k rozhodnutí provoz ukončit a objekt komerčně využít. Ve veřejné soutěži, která proběhla takzvanou obálkovou metodou, nakonec vyhrála malá developerská společnost European Property Service (EPS).

V roce 2003 získala EPS potřebné územní rozhodnutí, o rok později stavební povolení a letos by se mělo začít stavět. Podle Magdaleny Dobiášové, ředitelky realitní kanceláře Arcus Reality, která EPS zastupuje, došlo hlavně kvůli jednání s památkáři ke zpoždění harmonogramu projektu. Původně se počítalo s tím, že letos bude dokončen. V současné době ovšem teprve probíhá výběr dodavatele stavebních prací, takže zájemci o prostory v rekonstruované trafostanici budou muset počkat až na počátek příštího roku.

Tito podobu získá Edisonova transformační stanice někdy v prvním čtvrtletí příštího roku. 

VÝJIMEČNÁ LOKALITA František Albert Libra se do architektury našeho hlavního města zapsal nepříliš nápadným způsobem. Jeho architektonická tvorba je součástí širokého a vnitřně diferencovaného proudu meziválečného českého funcionalismu. V období I. republiky byla podle jeho návrhů postavena řada činžovních domů v pražských Vršovicích, Podolí a Krči, vedle toho ale také například sanatorium v tatranských Vyšných Hágách. Do učebnic historie domácí moderní architektury se ale F. A. Libra nakonec dostal stavbou Edisonovy transformační stanice. Její čtyřpatrová budova je sestavena takzvaným krabicovým systémem (tedy spojením a průniky hmot několika hranolových objektů) a je dodnes považována za výjimečnou ukázku průmyslové funkcionalistické architektury. Historický význam ETS ještě umocňovala abstraktní neonová plastika Zdeňka Pešánka, která ji kdysi korunovala. Dnes je umístěna před vršovickou centrálou Pražské energetiky, ale není vyloučeno, že se vrátí na své původní místo. Za zmínku stojí lokalita, kde je ETS umístěna. Symbióza různých a navzájem nesourodých architektonických slohů není v centru Prahy nijak ojedinělým jevem, vyústění Jeruzalémské ulice do parčíku u kostela sv. Jindřicha je však v tomto ohledu skutečně ojedinělé. Průčelí ETS, která stojí na místě bývalého hřbitova, je obráceno k již zmíněnému gotickému kostelu, z jeho horních pater je viditelná i neogotická Jindřišská věž. Vedle kostela se nachází empírová fara, k níž přiléhá bývalá farní škola s dochovaným renesančním portálem. Z druhé strany - směrem do Jeruzalémské ulice - tvaroslovím a barvou fasády až strohá budova ETS silně kontrastuje s Jubilejní synagogou, postavenou v ornamentálním pseudomaurském stylu. FALEŠNÉ LOFTY**

Loftové byty se staly v USA a západní Evropě módní záležitostí už někdy v šedesátých letech. Slovem loft se v angličtině označuje půda či podkroví domu. V přeneseném smyslu se jím začaly označovat byty, které vznikaly ve funkčně odumřelých a následně revitalizovaných průmyslových objektech. Obvykle se jednalo o prostory, které vznikly příčným rozdělením větších a vyšších budov, například továrních hal, takže kromě nezvyklých půdorysů nabízely i možnosti rozmanitého horizontálního členění, podobně asi jako mezonetové byty. Postupem doby se ale za lofty začaly považovat veškeré byty, které vznikly rekonstrukcí starých industriálních objektů.

Projekt přestavby ETS jde - co se týká pojmu loft - ještě dále. Dvě bytové jednotky budou totiž umístěny v dvoupatrové přístavbě na původní střeše. Jde tedy vlastně o novostavbu. To je ovšem jediná novinka, jinak projektant - architekt Ladislav Lábus, bratr známého herce, a jeho ateliér -postupoval standardním způsobem. Vnější plášť budovy zůstal beze změny, což do značné míry platí i pro vnitřní prostory budovy, kde jsou zachovány i četné detaily, jako dveře, zábradlí či dlažba. Pásová okna, která byla ve všech třech patrech budovy, ovšem dostanou jiná skla, proskleno bude - na rozdíl od původního konceptu - i přízemí budovy, kde stávající rampu nahradí široké schodiště. Průčelí budovy také oživí několik střešních „zahrad“. Počítá se s jedním schodištěm se dvěma vchody. První povede přes recepci do kancelářských prostor, druhý bude sloužit uživatelům střešních bytů.

Po rekonstrukci bude v Edisonově vile k dispozici v přízemí zhruba 300 metrů čtverečních, v kterých by měla být umístěna restaurace, v dalších třech patrech pak po dvou stovkách metrů administrativních prostor a ve dvou nejvyšších podlažích dvě bytové jednotky.

I v oblasti luxusních loftů byty v Edisonově vile představují špičku. Jejich cena činí 130 000 korun za metr čtvereční. To znamená, že cena menšího loftu činí 17 milionů korun. Podle Magdaleny Dobiášové ale tato skoro závratná cena není na překážku: „Ještě se ani nezačalo stavět a už se hlásí vážní zájemci jak o byty, tak komerční prostory.“ Nepochybně jsou motivováni především výjimečnou lokalitou i originální architekturou. Navíc je u nás nabídka loftových bytů chronicky slabá. V současné době pro Edisonovu vilu v tomto ohledu představuje hlavní konkurenci přestavba bývalé sýpky, kterou v karlínské Šaldově ulici realizuje firma Real Estate Karlín Group, a podobný projekt v nedaleké Křížíkově ulici společnosti Česká investiční.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče