Lukáš Kovanda: Zářný, ale nevyužitý růst

17. února, 07:51 - Lukáš Kovanda
17. února, 07:51

Loni jsme původně měli růst výrazně pomaleji. Před rokem touto dobou předpovídalo ministerstvo financí české ekonomice v roce 2015 růst 2,6 procenta. Česká národní banka byla o desetinu procentního bodu optimističtější. Výkon tuzemského hospodářství nakonec oběma institucím – a nejen jim – vytřel zrak. Podle předběžného odhadu vzrostl český HDP loni o 4,3 procenta. Nakonec však jde spíše o mírné zklamání. Namlsali jsme se zkrátka až příliš.

Jak ministerstvo, tak centrální banka v průběhu loňska postupně revidovaly své odhady směrem nahoru. ČNB dokonce nakonec prognózovala růst o 4,7 procenta. Ne že by to ještě nemohlo vyjít, venku je zatím jen předběžný odhad, který se může dočkat revize oběma směry. Nicméně zdá se, že růst bude nakonec přece jen skromnější. I tak půjde o ekonomicky výjimečně úspěšný rok.

Horší než předpokládaný výkon ve čtvrtém čtvrtletí 2015 mají do značné míry – i když ne zcela – na svědomí přechodné faktory typu odstávky jaderných bloků v Dukovanech či požár chemičky Unipetrolu u Litvínova. Ty oslabily výkon českého průmyslu natolik, že se to negativně projevilo v číslech za celou ekonomiku.

Jejich přechodný ráz nás tedy může uklidňovat, zvláště poté, co byla výroba ve zmíněných provozech z podstatné části obnovena. Na druhou stranu, jsou to opět přechodné faktory, které ve velké míře stojí i za loňským výjimečným růstem.
Dočerpávání prostředků z fondů EU podpořilo investiční činnost a aktivitu ve stavebnictví. Meziroční pokles cen ropy na světových trzích zapříčinil, že subjekty – firmy i jednotlivci – napříč ekonomikou měly v porovnání s rokem 2014 více volných prostředků k jiným výdajům, než jsou pohonné hmoty.

Cz GDP Annual Growth Rate

I pokud by letos zůstaly ceny ropy na světových trzích podobně nízko jako loni a subjekty stále profitovaly z nízkých cen, z meziročního srovnání tento efekt postupně vyprchá, neboť je to právě meziroční hospodářský růst, který se „počítá“. V hypotetickém případě poklesu cen ropy na světových trzích třeba na deset dolarů za barel navíc nelze počítat s adekvátním zlevněním pohonných hmot, neboť jejich cena je tvořena cenou ropy jen částečně. Tvoří ji i marže obchodníků nebo daňová složka. Z toho plyne, že zlevňování ropy už letos hospodářský růst nemůže podpořit tak významně jako loni. I proto česká ekonomika v roce 2016 přidá nanejvýš „jen“ 2,5 procenta.

K loňskému růstu přispěla jak vláda, zejména zefektivněním činnosti v oblasti dočerpávání fondů EU, tak ČNB. Její intervenční režim pomohl zejména exportu.

Ani jedna z institucí však zároveň nedokázala využít takto získaný impulz. Vláda mohla rozpočtovat na letošní rok nižší schodek. ČNB mohla opustit intervenční režim, a umožnit tak řadovým občanům i firmám, aby na ekonomickém růstu více participovali prostřednictvím mezinárodně zpevňující měny.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen


Čtěte také:

Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta. Méně, než čekala ČNB

ČNB zhoršila odhad růstu letošního HDP

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče