Lukáš Kovanda: Potlesk nechme na jindy

06. ledna, 08:51 - Lukáš Kovanda
06. ledna, 08:51

Státní rozpočet pro loňský rok počítal s kulatým schodkem ve výši sto miliard korun. Nakonec se vládě podařilo srazit jej pod 63 miliard. To zní na první poslech jako dobrá zpráva. A to dokonce i po přihlédnutí k faktu, že ještě na základě příznivých listopadových údajů se dalo realisticky uvažovat o tom, že deficit nakonec skončí na 50 miliardách. Nebo možná ještě trochu níže. Vláda tedy v posledním měsíci loňského roku rozhodně nezahálela a výdaje létaly na všechny strany.

Pokud se na věc podíváme blíže, nelze dosažený schodek necelých 63 miliard korun hodnotit kladně. Ale, pravda, ani záporně. Je to zkrátka a dobře v zásadě samozřejmý důsledek makroekonomického vývoje v roce 2015. Připomeňme, že ministerstvo financí počítalo pro rok 2015 s hospodářským růstem ve výši 2,5 procenta.

Takový výsledek vyhlíželo jak ve své prognóze z července roku 2014, tak i poději v říjnové analýze. Dnes je ovšem jasné, že loňský růst byl mnohem mnohem vyšší. Přesné finální číslo sice ještě neznáme, ale lze celkem konzervativně předpokládat, že půjde o 4,4 procenta.

Zhruba o tři čtvrtiny vydatnější ekonomický růst se prostě musí zřetelně projevit i ve fiskální oblasti. Bez oněch tří čtvrtin růstu navíc by schodek skončil na úrovni přesahující 90 miliard korun. A vláda by se tak o několik miliard vešla do toho, co si sama rozpočtovala. Takže žádný velký důvod k potlesku, ale ani ke zdrcující kritice. Neutrální stav.

Schodek je důsledkem makroekonomického vývoje v roce 2015. Nebýt rychlého růstu, skončí nad 90 miliardami korun.

To ale kromě jiného poskytuje odpověď na otázku, zda ministerstvo financí opravdu loni zlepšilo své hospodaření. Odpověď je také neutrální. Nezlepšilo, ani nezhoršilo. Výsledný nižší než rozpočtovaný schodek je dán okolnostmi, které takřka vůbec nesouvisejí se samotnou efektivitou výběru daní. Zhruba jeden procentní bod z loňského hospodářského růstu má na svědomí dočerpávání prostředků z evropských fondů.

Právě v tomto dočerpávaní, nikoli ve vyšší efektivitě výběru daní, spatřuje klíčový zdroj loňského příznivého rozpočtového plnění i prosincový nález Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten se zabýval zdroji přebytku státního rozpočtu v pololetí roku 2015. Pramálo nasvědčuje tomu, že se ve druhé půli roku výběr daní nějak citelně zlepšil.


Přečtěte si: Stát hospodařil nejlépe od roku 2008, analytici to připisují Nečasově vládě


S rezervou je tak třeba brát komentář ministerstva financí ke schodku na loňský rok, který praví, že jde o „jednoznačný efekt jak obnoveného ekonomického růstu, tak i výrazného zlepšení práce finanční a celní správy“. První část citace je pravdivá, druhá dost zavání nemístným PR úřadu z Letenské ulice.

Nadále přitom platí, že vláda mohla – a měla – být ambicióznější ve stanovování výše schodku pro rok 2016. Klidně si mohla realisticky stanovit schodek 50 miliard korun (místo odsouhlasených 70 miliard), aniž by tím tuzemská ekonomika utrpěla jakoukoli skutečnou újmu.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen


Čtěte také:

Analytici: Za nižší schodek může růst ekonomiky, ne vláda

Deficit rozpočtu je moc vysoký, nepodpoříme ho, tvrdí ve Sněmovně opozice

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče