Lukáš Kovanda: Kvóty na pohlaví dlouhodobě srazily hodnotu norských firem

13. prosince 2015, 19:30 - Lukáš Kovanda
13. prosince 2015, 19:30

Jako by toho nebylo málo, plete si na sebe Evropa další ekonomickou past. O kvótách pro ženy ve vedení firem se sice momentálně mluví méně, ale to neznamená, že by je Brusel ztratil ze zřetele. Naopak, lze čekat, že v nejbližších letech bude ženy do svých správních či dozorčích rad celkem urgentně hledat až pět tisíc evropských firem.

Pokud totiž směrnice Evropské unie projde, budou firmy obchodované na burze muset něžným pohlavím obsadit nejméně čtyřicet procent pozic ve svých vrcholných orgánech. Česko se kvótám dlouho bránilo, ale poté, co nedávno v této věci otočil i vicepremiér Babiš (dlouho s kvótami nesouhlasil), žádnou sveřepou vzpurnost čekat nelze.

Průkopníkem v zavádění genderových kvót je Norsko. Už v prosinci 2003 tamní parlament schválil zákon, podle něhož musely veřejně obchodované firmy pod hrozbou likvidace obsadit ženami čtyřicet procent křesel ve svých vrcholných orgánech. Situaci řešily zpravidla tak, že ženami obsadily méně významné pozice v rámci představenstev, správních a dozorčích rad.

Nejvyšší pozice, tedy pozice generálního ředitele či post předsedy správní rady, zůstaly nadále mužskou záležitostí, s podílem žen pořád pod pěti procenty. Zajímavější obrázek ale podávají údaje o úspěšnosti firem s novým, „vyváženějším“ vedením. Ekonomové Kenneth Ahern a Amy Dittmarová publikovali článek, ve kterém se zabývají právě dopadem kvót na úspěšnost norských veřejně obchodovaných firem.

Propad hodnot

Vycházejí ze vzorku téměř 250 firem kotovaných na tamní burze v letech 2001 až 2009 a konstatují závěr, který zastánce pohlavní rovnosti nepotěší. Kvóty se totiž značně neblaze podepsaly na tržní hodnotě dotčených firem. V době oznámení chystaného opatření (poprvé v únoru 2002) poklesly akcie norských firem, zvláště citelně těch, které ve vrcholných orgánech žádnou ženu neměly. To ale není vše.

Kvóty citelně a dlouhodobě srazily hodnotu norských firem. Autoři spočítali, že desetiprocentní nucené navýšení podílu žen ve vrcholném orgánu vede k poklesu tržní hodnoty příslušné firmy o více než dvanáct procent. V řadě případů se firmy kvůli kvótám rozhodly dokonce své akcie z burzy stáhnout nebo přesídlit do jiné země.

Kamarádi z vysoké

Dlouhodobý pokles hodnoty norských fi­rem je zásadním zjištěním. Jedna z teorií totiž měla za to, že díky kvótám může hodnota firmy naopak vzrůst. To proto, že nejvyšší šéf firmy bude více spoután ohledně toho, koho si do rady či představenstva najmenuje. Myslelo se, že když si nebude moci najmenovat tolik sobě podobných přitakávačů či „kamarádů z vysoké“, rozhodnutí vrcholných orgánů se zkvalitní.

Prostě proto, že jejich složení bude různorodější a vliv jedné jediné osoby nebude tak enormní. Nic takového ale zmíněná studie nepotvrzuje.

Naopak dokládá, že vrcholné orgány firem byly před přijetím kvót přirozeně obsazovány tak, aby se maximalizovala akcionářská hodnota té či oné firmy (nikoli počet šéfových kamarádů v představenstvu). Dokládá také to, že – slovy autorů – „zásadní omezení při výběru složení vrcholného orgánu firmy způsobuje značné ekonomické ztráty“. Kvóty jsou prostě ztrátové.

Autor je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen


Čtěte také:

Česko spadlo v žebříčku rovnosti pohlaví mezi rozvojové země

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče