Lukáš Kovanda: Dva roky intervencí. Proč?

04. listopadu 2015, 07:17 - Lukáš Kovanda
04. listopadu 2015, 07:17

Míra nezaměstnanosti a míra inflace. Sečtěte je a dostanete „index mizérie“. Čím je vyšší, tím mizerněji je na tom daná země. Co kdyby ale existoval jeho opak?

Třeba „index potěchy“. Sčítala by se dejme tomu míra ekonomického růstu a míra zaměstnanosti. Pokud by se takový ukazatel sestavoval, těžko bychom v novodobých českých dějinách hledali útěšnější období než to současné. Ve druhém čtvrtletí 2015 dosáhl pomyslný „index potěchy“ hodnoty 74,8 bodu.

Za úspěch lze přitom – při pohledu nazpět až k roku 1993 – považovat už jen dosažení hranice 70 bodů. Tuzemská ekonomika nás tedy od roku 1993 vlastně ještě nikdy netěšila tolik jako nyní. Nikdy nebyl zaměstnán tak vysoký podíl lidí ve věku od 15 do 64 let při tak rapidním růstu. Přitom to za pár dní budou dva roky, co ČNB začala oslabovat korunu, aby uvolňovala měnové podmínky, přibližovala inflaci cíli a stimulovala ekonomiku.

Je ovšem takové stimulace třeba, když prožíváme solidní růst a lidem nečiní velké problémy najít práci? V minulosti jsme zažili krušnější období, v nichž však ČNB takto nezasahovala. Vezměme si prázdninové měsíce před 12 lety, v roce 2003. Míra inflace tehdy činila minus 0,1 procenta.

Nacházeli jsme se tedy v deflačním pásmu. Inflační cíl ČNB tehdy činil čtyři procenta. Banka jej tedy „podstřelovala“ o 4,1 procentního bodu (roční inflační očekávání „podstřelovala“ v červenci 2003 tehdejší cíl o 0,7 bodu). Nezaměstnanost dosahovala téměř deseti procent. Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2003 činil 3,5 procenta.
ČNB korunu neoslabovala.

Naposledy intervenovala v dubnu 2002, a to v objemu zhruba miliardy eur. Střih. Prázdniny roku 2015. Míra inflace dosahuje průměrně 0,4 procenta. Žádná deflace. Inflační cíl je nižší než v roce 2003, dvě procenta. To značí „podstřelení“ pouze o 1,6 procentního bodu (roční inflační očekávání „podstřelovala“ v červenci 2015 cíl o 0,4 bodu). Nezaměstnanost v létě dosahovala 6,25 procenta. Ekonomika nás zároveň ve druhém čtvrtletí těšila robustním růstem o 4,6 procenta. ČNB přitom korunu masivně oslabovala. Ve druhé polovině července, dále během srpna a pak též počátkem září intervenovala v objemu, který lze odhadovat na 190 miliard korun.

Shrňme to. Míra inflace i inflační očekávání byly letos v létě mnohem blíže cíli ČNB než v roce 2003. Navíc, vyjdeme-li z 12 let starého textu „Prognózy, skutečnost a důvěryhodnost“ od Vladimíra Tomšíka, dnešního viceguvernéra ČNB, centrální banka v červenci 2003 „podstřelovala“ inflační cíl už 56. měsíc v řadě. V červenci 2015 to byl jen 31. měsíc.

Míra nezaměstnanosti je výrazně níž než v létě 2003. Zato ovšem rosteme citelně rychleji. „Index potěchy“ je výše než tehdy, při rekordní zaměstnanosti od roku 1993. Navzdory tomu nikoli tehdy, ale dnes ČNB masivně intervenuje oslabováním koruny. Klíčovým atributem příkladné měnové politiky je konzistence. V nastíněných číslech lze konzistenci spatřovat jen obtížně. Česká ekonomika nás od roku 1993 vlastně nikdy netěšila tolik jako nyní

Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen


Čtěte také:

ČNB zasáhla proti silné koruně. Po necelých dvou letech

Intervence ČNB se v srpnu vyšplhaly na sto miliard

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče