Lukáš Kovanda: Draghi zdaleka není na dně

08. září 2014, 07:07 - Lukáš Kovanda
08. září 2014, 07:07

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi poslední dobou připomíná stárnoucí rockovou hvězdu. Tohle je mé poslední turné, vykřičí umělec do světa, aby zanedlouho vyrazil na další. O něm samozřejmě opět prohlásí, že už je zaručeně poslední. Draghi zase do světa opakovaně vytrubuje, že ECB už snížila úrokové sazby na úplné dno. Po červnové redukci sazeb uvedl, že z praktického hlediska už úroky dosáhly své spodní hranice. Na této údajné spodní hranici ovšem vydržely necelé tři měsíce.

Po minulém týdnu jsou nicméně úroky opět níže. A Draghi se zaklíná, že tentokrát už jde opravdu o spodní hranici.

Věřit v této věci vrchnímu centrálnímu bankéři je stejné jako věřit prošedivělé rockové star. Oba jednají s ohledem na psychiku davů. Rocker potřebuje rozhýbat své fanoušky, šéf centrální banky celou ekonomiku v čele s komerčními bankéři. Kdyby rocker i centrální bankéř říkali celou pravdu, účinek na psychiku davů by nikdy nemohl být takový.

A celá pravda je v Draghiho případě taková, že žádné spodní hranice úroků nedosáhl ani nyní. Zvláště když teď sazby mění po 10 bazických bodech a ne jako dříve po čtvrtinách procentního bodu.

Opravdové spodní hranice bude dosaženo teprve tehdy, až komerční banky začnou svá depozita, která mají uložena u Draghiho v podobě elektronických záznamů, konvertovat do bankovek. Sníží-li ECB depozitní sazbu třeba na minus deset procent, je zřejmé, že komerční banky budou raději držet hotovost. Ta nenese žádný úrok, což je ovšem pořád lepší než „přisypávat“ Draghimu desátek za to, že poskytne elektronické úložiště.

Jenže zatímco sazba minus deset procent je zcela zjevně pod spodní hranicí, třeba taková sazba minus 0,5 procenta pravděpodobně ne. Komerční bankéři jsou totiž za Draghiho úložiště rádi – krom jiného jim odpadají náklady na údržbu vlastních sejfů, na prostory, personál, energie, pojištění či přepravu hotovosti. I do jisté míry negativního úroku tedy budou svolní nechat se Draghim penalizovat.

Komerční bankéři v eurozóně však mají na své straně výjimečného pomocníka, který zaručuje, že Draghi nemůže se sazbami zase tak nízko, jak by mohl v řadě jiných zemí včetně USA. Tím pomocníkem je fialová bankovka v nominální výši 500 eur. Málokterá bankovka na světě dosahuje tak vysoké dolarové hodnoty. Uvažme, že třeba v USA je nejvyšší nominální bankovou stodolarovka. Kdo tedy chce uložit milion dolarů v hotovosti, potřebuje jich deset tisíc. Ale jenom 1545 pětiseteurovek. S fialovými papírky lze tedy výrazně uspořit na nákladech držení hotovosti.

Z toho plyne, že spodní hranice depozitního úroku není v eurozóně tak nízko, jak by být mohla. I tak je ale pořád níž než nyní. Takže uvidíme, kolikrát si Draghi ještě zahraje na rockovou hvězdu.


Čtěte také:

Draghi: ECB podnikne další kroky na podporu ekonomiky

ECB podpoří ekonomiku. Nečekaně srazila sazby a nakoupí cenné papíry

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče