Lukáš Kovanda: Česká ekonomika potřebuje více služeb

02. března 2016, 08:37 - Lukáš Kovanda
02. března 2016, 08:37

Tuzemský trh práce je ve výtečné kondici. Ta se ale kvůli mnoha skrytým problémům může snadno a rychle stát minulostí. Těžko budeme v Evropské unii hledat zemi s nižší mírou nezaměstnanosti, než má Česko. Aktuálně je to jedině Německo. Těžko budeme hledat také zemi s nižším podílem sektoru služeb na celkovém výkonu ekonomiky. Aktuálně je to jedině Rumunsko. Že to spolu nesouvisí? To není tak docela pravda.

Vysoký podíl sektoru služeb je klíčovým rysem hospodářsky vysoce vyspělé ekonomiky. Sektor služeb – kromě toho, že méně zatěžuje životní prostředí než zemědělství, těžba nebo průmysl – především podněcuje růst vzdělanosti, ze kterého těží celá společnost.

Právě ve službách se totiž v průměru uplatňují kvalifikovanější pracovníci než v zemědělství, těžbě či průmyslu. Podle jedné z loňských publikací OECD přetrvává v Česku nejvyšší míra překvalifikovanosti v celém hospodářsky vyspělém světě. Zásadním důvodem tohoto nelichotivého prvenství je to, že vysokoškolští absolventi z důvodu relativně slabě rozvinuté sféry služeb nezískávají na trhu práce uplatnění odpovídající jejich kvalifikaci.

Takže ano, míra nezaměstnanosti je v České republice skutečně velmi nízká, lidé nějaké zaměstnání nakonec zpravidla nacházejí. Jenže jen poměrně malá část z nich – menší než v jakékoli jiné ekonomicky vyspělé zemi – je se svým zaměstnáním opravdu spokojena. To je zásadní problém skrytý za jinak moc hezkým údajem českých statistiků o míře nezaměstnanosti. A není bohužel jediný.

Ani nákupní taška

Ten další je už celkem obehranou písničkou. To však neznamená, že ztrácí na významu. Naopak. Poměrně vysoká závislost české ekonomiky na průmyslové výrobě – v prvé řadě automobilové – je potenciálním rizikem blízké budoucnosti. Dvacátá léta tohoto století budou podle všeho dekádou soumraku tradičního automobilového průmyslu.

Už nyní jsme svědky citelného poklesu cen baterií do elektromobilů a rapidního rozvoje sdílené ekonomiky právě i v oblasti automobilové přepravy (Uber a další). Probíhá nebo se alespoň chystá omezování automobilového provozu v řadě (nejen) velkých evropských měst jako Hamburk, Milán či třeba Oslo. Leckde vidíme růst daňového zatížení motorových vozidel a jejich provozu. Auto přestává být statusovým zbožím.

S boomem služeb, jako je Rohlík.cz nebo Koloniál.cz, navíc klesá i význam automobilu coby „nákupní tašky“. V době rozmachu chytrých telefonů a tabletů si také lidé stále zřetelněji uvědomují, že třeba při cestě z Prahy do Brna mohou v autobusu či ve vlaku celkem pohodlně pracovat – a ušetřit tak čas –, zatímco za volantem vozu pochopitelně zdaleka tolik práce neudělají.


Přečtěte si: Český průmysl po krizi opět vytlačuje služby


Když připočteme obecnější trendy typu rostoucí urbanizace nebo odkládání založení rodiny a související rozmach fenoménu „mamahotelů“, nepřekvapí, že světová poptávka po automobilech má svůj vrchol za sebou. Například ve Spojených státech nastal tento vrchol zhruba v polovině minulého desetiletí. Ale vrchol motorizace za sebou mají i mnohé další hospodářsky vyspělé země.

Dlouhodobé oslabování světové poptávky po tradičních automobilech je proto nevyhnutelné. Je tedy docela dost riskantní, že česká ekonomika jako celek i její trh práce zůstávají na tomto druhu produkce stále tolik závislé. Vždyť jak na celkové průmyslové výrobě, tak na celkovém objemu exportu se automobilová výroba podílí takřka z celé jedné čtvrtiny.

Česko ve 20. století

Těžko budeme v Evropské unii hledat zemi s vyšším počtem vyrobených aut v přepočtu na jednoho obyvatele. Aktuálně je to jedině Slovensko. Český průmysl přitom vedle automobilek táhnou i další „segmenty 20. století“, například výroba lokomotiv a železničních vozidel, což situaci výhledově samozřejmě dále spíše zhoršuje. Současná výborná kondice tuzemského trhu práce tak může být docela rychle minulostí.

Čeští vysokoškolští absolventi kvůli slabě rozvinutému sektoru služeb nezískávají na trhu práce uplatnění odpovídající jejich kvalifikaci. To ostatně potvrzují i žebříčky z dílny OECD. Automobilová výroba tvoří v Česku skoro čtvrtinu celkové průmyslové výroby i celkového exportu.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen


Čtěte také:

Zaměstnavatelé nabízeli v lednu nejvíc volných míst za posledních osm let

Studie: V některých zemích EU je „překvalifikovaná“ až třetina mladých

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým…
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
Technologie
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
GPS, laser a bohatá sklizeň: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Postrach fotografů a fotobank. Google umí perfektně odstranit vodoznak
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít