Ľuboš Mokráš: Evropu táhne dýchavičná lokomotiva

15. listopadu 2013, 09:47 - Ľuboš Mokráš
15. listopadu 2013, 09:47

Data o vývoji HDP ukázala, jak pomalu a s jakými potížemi se zotavují evropské ekonomiky. Ve většině případů byly údaje poměrně blízko očekáváním a konkrétně v našem regionu většina států očekávání překonala. Výraznou výjimkou bylo ovšem Česko. U nás došlo k nepříjemnému překvapení, když HDP po očištění klesl o půl procenta místo očekávaného půlprocentního růstu.

Podle Českého statistického úřadu byla výkonnost ekonomiky ovlivněna poklesem dvou ze tří základních složek agregátní poptávky – investic (směr překvapivý není, rozsah poklesu patrně ano) na straně jedné a salda zahraničního obchodu na straně druhé. Z pohledu měsíčních údajů je takový pokles podivný.

Průmyslová produkce přímo související s exportem rostla vcelku dobře, pro růst dovozu naopak není moc důvodů, protože poptávka domácností je slabá a investiční poptávka dál klesá. Mizerná výkonnost české ekonomiky zvlášť vynikne ve srovnání s naším okolím.

Polsko i Maďarsko rostou rychleji, než se čekalo. Nemůžeme se vymlouvat ani na vývoj v eurozóně. Růst německé ekonomiky sice po velmi silném druhém čtvrtletí zpomalil, což se všeobecně čekalo, ale to rozhodně není příčinou problémů české ekonomiky.

Německo táhne domácí poptávka

U německé ekonomiky je zajímavé, že růst byl tažen zejména domácí poptávkou, exporty výkonnost tentokrát nepodpořily. Ilustruje to především stále slabou poptávku ve zbytku Evropy. Není divu, když druhá i třetí největší ekonomika, tedy Francie a Itálie, svorně klesaly. Itálie je mimochodem už devět čtvrtletí v recesi.

Jak Francie, tak Itálie ilustrují negativní důsledky pomalého tempa reforem v eurozóně, Francie navíc doplácí na politiku socialistické vlády, která dusí investice. Evropa tak sice pokračuje v postupném zotavování (Španělsko se dostalo z recese, i když jen těsně), ale jeho dynamika je zoufale pomalá a v dohledné budoucnosti není vidět nijak výrazné zrychlení.

Dýchavičná lokomotiva

I u relativně zdravého Německa se příští rok čeká růst o 1,7 procenta, což na jedné straně není špatné, na druhé ovšem má být Německo lokomotivou Evropy a z tohoto pohledu jde o lokomotivu poněkud dýchavičnou.

Není potom divu, že za eurozónu jako celek se čeká růst lehce nad jedním procentem, což je opět zlepšení, ale po dlouhé recesi by bylo žádoucí rychlejší oživení, zvláště vzhledem k situaci na trhu práce v mnoha zemích. Pro Česko z toho plyne, že se nemůžeme spoléhat na vnější zdroje růstu – většina našeho zahraničního obchodu probíhá se zeměmi eurozóny.

Pokud máme zvýšit výkonnost ekonomiky a nemáme se stále potácet kolem nuly, musí se zvednout domácí poptávka. Podmínky pro tento vzmach ovšem momentálně nevypadají nijak povzbudivě. Budoucí vláda i její program jsou daleko v mlze a domácí poptávku bezprostředně nepodpoří ani nedávný zásah ČNB.

Autor je analytikem České spořitelny


Čtěte také:

ČNB: Ekonomika je možná v horším stavu, než se předpokládalo

Studená sprcha: česká ekonomika znovu padá

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče