Lubor Žalman: Bankovnictví je krásná práce

02. ledna 2013, 10:38 - Tomáš Skřivánek, Tereza Zavadilová
02. ledna 2013, 10:38

Generální ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman loni na podzim všechny překvapil: dobrovolně skončil ve své pozici a chce se živit „na volné noze“. „Neodcházím proto, že bych nechtěl dělat něco starého, ale že chci dělat něco nového. Dokonce ani nevylučuji, že ve financích v krátkém či delším horizontu zase skončím, přece jen v něm mám celé know-how, kontakty, reputaci. Proti bankovnictví vůbec nic nemám, naopak, i když nemá někdy úplně pozitivní PR,“ říká exšéf Raiffeisenbank.

E15: Ke konci roku jste skončil v ředitelském křesle v Raiffeisenbank. Měl jste přitom nový mandát. To muselo být tedy impulzivní rozhodnutí, ne?

Ne, právě naopak. Rozhoupával jsem se k tomu dva roky. Velice jsem váhal, zda tu novou smlouvu podepsat, jenže v tu chvíli jsem měl nedodělanou práci, takže jsem musel. Bylo to spojeno i s mým starým šéfem Reinerem Franzem, který měl jít poté, až podepíšu novou smlouvu, za šest měsíců do důchodu. Nechtěl jsem způsobit, aby poslední věc, kterou by ve své kariéře řešil, bylo shánět šéfa do Prahy.

E15: Pan Drosc byl ale asi přirozený nástupce, že? Působilo to tak, že se na převzetí role připravoval...

Přesně tak to bylo, bylo to domluveno s Herbertem Stepicem i Reinerem Franzem. Proto Mario Drosc získal nestandardní pozici zástupce ředitele nejenom jako titul, ale opravdu dostal na starosti všechny obchodní aktivity, což je velice netypické. Důvod byl ten, aby se připravoval na roli CEO. Jsem rád, že tak, jak jsme to plánovali, to i dopadlo.

E15: Takže vás bankovnictví štvalo, byla to únava?

Ne, vůbec, naopak. Není to únava. Ale když byste chodil s blondýnou i brunetou, pořád vás bude zajímat, jak je to se zrzkami. Stejně tak pro mne v korporaci, kde jsem strávil celý život, jsem měl nutkání zkusit, jaké je to – z mého pohledu v reálném životě – pracovat sám na sebe.

E15: Opravdu tedy chcete podnikat, živit se sám na sebe, bez firmy....

…a bez velkého brandu.

E15: A pod malým brandem?

Ne.

E15: Máte už něco reálného, oblast, ve které se chcete pohybovat?

Mám nyní čtrnáct nápadů, kterými bych se chtěl zabývat a teď v autě mě napadl ještě jeden, který jsem na svůj seznam ještě nenapsal. V tomto stadiu jsem, ve fázi průzkumníka. Třeba jsem se přihlásil do kurzu koučinku. Myslím, že je to dobrá dovednost, ale živit bych se tím asi nechtěl. Asi bych se nechtěl ani živit prací konzultanta. Zaprvé jsem si to v životě už zkusil, není to žádný med, a zadruhé potřebuji pracovat s více lidmi, nechci být sám voják v poli.

E15: A kdy se tedy dozvíme, kam se Lubor Žalman profesně posune?

Zeptejte se mě za rok. Do té doby nic nevznikne, je to spousta analýz, shromažďování informací, schůzek s lidmi, přemýšlení… To mě teď strašně baví.

E15: Jak na vaše rozhodnutí odejít z postu vysokého bankéře reagovala rodina?

Lépe, než jsem čekal. Každý z rodiny to bral jinak, dcery se mě zeptaly, zda bude nadále na školné… Manželka řekla, že si myslí, že dělám blbost, ale že to po těch letech chápe. Rodiče se tomu dodnes diví.

E15: Jak se na to tváří lidé z vašeho profesního okruhu?

U většiny lidí vidím otazník. Jsou lidé, kteří říkají, ty jo, já o tom také přemýšlím. Pak jsou lidé, kteří říkají – já už to udělal před pár lety, konečně ses k tomu rozhoupal, nebudeš litovat.

E15: Co vám na to řekli lidé ve vaší bance?

Musíme to rozdělit. Dostal jsem spoustu krásných e-mailů, kde mě chválili a přáli mi všechno nejlepší. Tedy nedělám si iluze, ti, kdo mě nechtěli chválit, mi neposlali nic… Pro nejužší vedení banky to nebylo překvapení. Už přede dvěma lety jsem se jich zeptal, jestli jim pomáhám, dávám nějakou přidanou hodnotu. Oni mi tehdy, až na jednoho, jeden po druhém, říkali, že ano, že je spojuji dohromady. Pracoval jsem dva roky na tom, aby tým držel pohromadě i beze mne a Mario hladce převzal moji roli. Když jsem s tím pak natvrdo přišel, asi moc překvapeni nebyli.

E15: Je něco, co vás na bankovnictví štve?

Já neodcházím proto, že bych nechtěl dělat něco starého, ale že chci dělat něco nového. Dokonce ani nevylučuji, že ve financích v krátkém či delším horizontu zase skončím, přece jen v něm mám celé know-how, kontakty, reputaci. Proti bankovnictví vůbec nic nemám, naopak, i když nemá někdy úplně pozitivní PR. Já ale kolegům vždy říkal, že děláme ve službách, přece si lidé nebudou půjčovat sobě navzájem či si předávat bankovky v kufříkách. Vlastně myslím, že je to krásná práce.

E15: Raiffeisenbank je nyní na vrcholu. Nehrálo ve vašem rozhodnutí roli i tušení, že přicházejí horší časy, které pak nechcete řešit?

Začal jsem cítit určitý časový tlak, ale spíše z důvodu, kolik mi je let. Nechci začínat něco úplně nového po padesátce. Jinak myslím, že bych ještě měl nápady, ale byl by to závazek na dalších pět let.

E15: Takže není to proto, že čekáte v bance horší prodeje...

Ne, tomu nevěřím. Jsou statistiky, že v jakkoli těžkých časech jsou firmy, kterým se perfektně daří.

E15: Vy jste několik let říkal, že krize přináší takzvaný nový normál, což je v zásadě stagnace... Jak to bude do budoucna?

Myslím, že se to potvrzuje. Teď o tom ale přemýšlím tak, že i když nastane japonský scénář nebo inflace, příležitosti vždy budou.

E15: Na bankovním trhu je nyní rozpor, že sice jsou skoro nulové úrokové sazby, ale zisky bank rekordně rostou. Čím to je?

V posledních čtvrtletích obecně je to poklesem nákladů na nesplácené úvěry. Nyní musíte odložit stranou menší část výnosů, které vyberete od klientů, než v minulosti.

E15: Dá se vyčíslit, jak velký vliv v zisku má toto rozpouštění rezerv obecně na bankovním trhu?

Obchod je na zhruba stejné úrovni jako loni. Na vyspělém trhu spotřebuje většinu marže na úvěrech riziko krytí nesplácených úvěrů. Každé zlepšení jde do zisku výrazně.

E15: Jak dlouho to vydrží, růst zisku tažený rozpouštěním rezerv?

To už je pak otázka, zda nás čeká nějaké oživení. Pokud ne, náklady na krytí rezerv zase začnou růst. Na rozdíl od minulosti neporostou úrokové výnosy. Nebude odkud brát a zisky bank půjdou zase dolů.

E15: Kdy to nastane, pokud tedy nebude oživení?

Velice brzy. Úvěry neporostou, lidé se nechtějí zadlužovat. Depozita jsou nyní pro banky ztrátový produkt kvůli tomu, jak nízká je cena peněz v ekonomice. Konkurenční tlak je i na poplatky. Banky horko těžko tlačí objemy úvěrů nahoru, ale jen o malé jednotky procent, na což jsme nebyli zvyklí.

E15: Co se týče úrokových sazeb, vnímáte jako správné rozhodnutí ČNB, že šla se sazbami skoro k nule?

Řekl bych, že ano, otázka je, zda to bude mít nějaký efekt. A tady bych byl skeptický.

E15: Jak moc z pozice bankéře vnímáte snahy EU o regulaci bankovnictví tak, aby byly tuzemské banky jen pobočkami zahraničních bank a nebyly by regulovány lokálně? Vnímáte to jako riziko?

To je samozřejmě riziko pro Českou národní banku, ale otázka je, zda je to riziko pro Česko. Pořád je to velmi malá část v mnohem větší záležitosti, a ta je, jakou cestou se rozhodne jít Evropská unie. Ta je v nerovnovážném stavu: buď může jít zpět a stát se jen zónou volného obchodu. Nebo se opravdu transformuje do nějakých Spojených států evropských. Kdyby se transformovala, tak samozřejmě to, o čem se diskutuje v bankovnictví, dává plnou logiku. Ono se tomu říká bankovní unie, ale podstata je, že bude celoevropský fond pojištění vkladů. Potom by měl být i celoevropský dohled. Otázka je, co by udělalo s Českem to, kdyby fond vznikl a my do něj nevstoupili.

E15: Neuvažoval jste vlastně, že byste šel do zahraničí, i v rámci skupiny Raiffeisenbank?

Bavili jsme se o něčem, ale moje rodina má jasno v tom, že chce žít v Praze, takže z toho nic nebylo.


Lubor Žalman (46)

Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Před nástupem do Raiffeisenbank pracoval v Komerční bance a poradenské společnosti McKinsey & Company. Předsedou představenstva a generálním ředitelem Raiffeisenbank byl od května 2004, na konci loňského roku v pozici skončil.


Čtěte také:

Lubor Žalman: U některých úvěrů je tak nízká marže, že už o ně nemáme zájem

Raiffeisebank bude mít nového šéfa, Žalmana nahradí náměstek Drosc

Raiffeisenbank zvedla zisk o čtvrtinu na 1,5 miliardy


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče