Loftové byty

03. srpna 2004, 00:00 - Petr Bým
03. srpna 2004, 00:00

Exkluzivní bydlení v nezvyklém prostoruKdyž položíte na stůl krabičku cigaret, můžete ji považovat za hmotu standardního jednopodlažního bytu. A když ji postavíte na hranu, nejlépe tu delší, vidíte loft.

 

Loftové byty představují na bytovém trhu top segment. Přestože začínají být populární také v České republice, jde zatím o více než exkluzivní záležitost. Domácí realizované projekty lze spočítat na prstech jedné ruky.

“Jde spíše o životní styl než o architektonickou kategorii,” tvrdí architekt Petr Slavíček, který se projektováním a výstavbou loftových bytů zabývá řadu let. Přesto lze nalézt charakteristické rysy, kterými se tento typ bytů, jimž se někdy říká ateliérové bydlení či velkoprostorové nečleněné bytové jednotky, vyznačuje.

Do výšky

Nezvyklá výška – to je základní parametr loftu. Nejde přitom ale o mezonetový byt, který se rozkládá na více podlažích spojených schodištěm. Vtip loftu je, že buď celý, nebo častěji jeho centrální část má “vícepatrový” ráz, tedy stropy ve výšce pět a více metrů a tomu odpovídající rozměry oken. V jisté úrovni je tento prostor rozdělen galerií, či patrem, která by ovšem měla být plnohodnotným bytovým prostorem.

Taková dispozice vlastně vyplynula z “předloh”, kterými původně byly staré industriální stavby. Doslova klasický loft totiž vznikl jakýmsi podélným a pak příčným “nakrájením” rozlehlé tovární haly či skladiště. Přitom – opět v klasickém podání – se podélný půdorys loftu nedělí zdmi či příčkami, takže celý byt je vlastně jediným celistvým prostorem.

Výhody i nevýhody

“Podle mne jde o návrat k přirozenosti. Člověk původně obýval otevřený přírodní prostor. To, že později začal žít v domech, to nebyla jeho vnitřní potřeba, ale nutnost – vyžadovala to ochrana před jinými lidmi, zvěří, počasím. Zaplatil za to ztrátou pohody, nadhledu a kreativity. Lofty do našeho životního prostoru vracejí alespoň částečně jeho původní parametry. Pro regeneraci psychiky je to určitě velmi dobré, nemluvě o neporovnatelné vzdušnosti a světlosti takových bytů,” tvrdí architekt Slavíček.

“Industriální” lofty mají také nepochybnou estetickou hodnotu. Pravidlem bývá maximální využití jednotlivých prvků původních staveb – ke slovu tedy přichází režné zdivo, originální trámoví, které ve vysokých prostorách zvláště vynikne, velmi pietně se projektanti chovají i k detailům. Proto jsou lofty vyšperkovány různými výklenky, nikami a třeba i komínem.

Loftové byty ovšem mají i své nevýhody. Vzhledem k netradičnímu půdorysu mohou leckomu připadat jako nedostatečné z hlediska potřeb soukromého prostoru, pachové (například je-li někdo z domácnosti kuřák) či zvukové izolace.

Proto jsou lofty považovány za typické bydlení pro mladé movité jedince, případně bezdětné páry, přitahované právě netradičním životním stylem. Architekt Slavíček nicméně tvrdí, že na základě přání zákazníků není problémem v loftech vytvořit dostatek intimních prostor: “Právě teď stavíme půdní loft pro rodinu s dvěma dětmi. Postupujeme tak, že centrální, možno říci loftovou místnost doplňuje několik takzvaně normálních pokojů a ložnic,” upřesňuje.

Z New Yorku do Prahy

Loftové byty se objevily v New Yorku a dalších západních metropolích někdy v šedesátých letech. Nabídka reagovala na poptávku po originálním a neotřelém, možno říci takřka alternativním způsobu bydlení. Prvními zákazníky byli většinou lidé z kulturní sféry. Posléze se ale lofty staly vysloveně módní záležitostí, takže řady zájemců postupně rozšiřovali i podnikatelé či manažeři. Všichni měli společné jedno: nadprůměrné finanční zázemí. Loftové bydlení je totiž všude ve světě nákladnou záležitostí, ať už jde o koupi nebo jenom pronájem.

Výstavba loftů ovšem měla i jiné důvody. Dodnes se takové byty stavějí hlavně v nevyužívaných a odumírajících průmyslových objektech. Ty právě v uvedené době začaly ve velkých městech představovat stále závažnější urbanistický problém. K tomu začalo být také zřejmé, že pro průmyslovou výrobu jsou městská centra příliš drahá a že pozemky v takových lokalitách lze zhodnotit mnohem výhodnějším způsobem – jedním z nich staly jsou právě lofty.

Nový styl bydlení se ale posléze už neomezoval jenom na staré tovární haly, říční doky nebo třeba i odsvěcené kostely. Využívat se začaly i půdní prostory, jejichž původní funkce ztratila v době automatických praček a sušiček z uživatelského hlediska víceméně smysl. Samozřejmě lze postavit loftový byt i jako novostavbu – takový postup ovšem právě ve městských centrech kvůli nedostatku vhodných pozemků nelze příliš často aplikovat. A stavět lofty za městem by mnoho smyslu nemělo – drtivá většina zákazníků požaduje atraktivní lokalitu. Vhodné prostory tedy dříve nebo později zmizí. Podle Petra Slavíčka je to ale vlastně jedno: “Jde o vysloveně časovou a módní záležitost. Myslím, že za dvacet, třicet let se bude stavět něco úplně jiného.”

Zatím jen v Praze

U nás móda loftových bytů možná neskončí tak brzy, protože český trh jim teprve přichází na chuť. Výstavba se zatím víceméně omezuje na hlavní město a ani tady nemá nijak oslnivé rozměry. Loftových bytů u nás bylo postaveno několik desítek, možná stovek. Společnost Ateliér Slavíček, která se projektováním a výstavbou individuálních loftů zabývá už deset let, má za sebou zhruba sedmdesát realizací, a i takzvaná hromadná výstavba představuje jen desítky bytových jednotek.

Právě nyní je na rozhraní Nuslí a Vršovic těsně před dokončením větší projekt Nuselský mlýn. Teprve začít by se měla svatba zhruba šedesáti loftů v budově bývalé sýpky v karlínské Šaldově ulici. S tímto typem bytů počítají i projekty revitalizace vinohradského a holešovického pivovaru. Loftové bydlení je k mání také v Libni – projekt Lofty Palmovka obsahuje přibližně padesátku bytů.

Ve všech těchto případech jde o využití starých průmyslových objektů různého určení. Praha (a jistě i ostatní města) ovšem pro stavbu loftů nabízí ještě také nepřeberné množství půdních prostor, jejichž rozměry obyčejně umožňují velkorysá řešení, v podstatě pravidlem jsou byty o výměře nad sto metrů. Půdní lofty jsou ale vzhledem ke všem okolnostem většinou byty na míru a tomu odpovídá velmi vysoká cena – 100 tisíc korun za metr čtvereční je pochopitelně značně limitním faktorem. A podle odborníků z realitní branže není ani vhodných prostor ve skutečnosti nijak moc – hlavně ve starších částech města, které jsou právě nejžádanější, využití půd brání nedořešené restituce či obecně komplikované majetko-právní poměry.

Kdo je kupuje

Loftové byty jsou luxusním zbožím. Jejich ceny u nás se pohybují mezi 50 až 100 tisíci korunami za metr čtvereční plochy. Protože jde většinou o byty velkoprostorové, částky na kupních smlouvách se pohybují v řádech miliónů či desítek milionů. Už to potenciální zákaznickou obec do značné míry definuje – v každém případě jde o ty, kteří jsou ve svém oboru úspěšní, ne-li špičkoví.

“Stavěli jsem pro fotbalisty Bergera i Kollera, zpěvačku Daru Rolins, filmaře F.A. Brabce. Našimi pravidelnými zákazníky jsou samozřejmě také lidé z podnikatelské oblasti, nezřídka jde o cizince. Všichni mají společné jedno: přesně dokáží definovat své potřeby, které jsou velmi individuální. Pokud pominu skutečnost, že bez výjimky požadují atraktivní lokalitu se zajímavými výhledy. Také se poměrně rychle rozhodují – je zřejmé, že o věcech hodně uvažují už předem. Jsou to kvalifikovaní zákazníci,” říká Petr Slavíček. Pracuje s kupci, kteří si sami vybírají jak prostor, tak i určují architektonické řešení celého bytu včetně jeho základní dispozice.

Trochu jiní jsou zájemci o byty v už zmíněném Nuselském mlýně, kde se nabízí dvanáct atypických bytů, většinou v loftovém stylu – tady se ceny pohybují od dvou do šesti miliónů korun. “K zájemcům patří především podnikatelé nebo lidé, kteří pracují v zahraničí. Ještě jsem nenarazil na někoho, komu by se tyto byty nelíbily. Pokud ke koupi nedojde, pak je to obyčejně kvůli ceně,” říká Roman Kříž z realitní kanceláře Professionals, která byty v Nuselském mlýně prodává.

Dobrá investice

Jakkoli cena loftů v ČR není nízká, v porovnání se západními metropolemi jde stále o koupi velmi výhodnou. Signalizuje to i skutečnost, že se lofty začínají kupovat i jako investice. “Jde o lidi, kteří chtějí dobře uložit peníze a mají zájem o nerizikovou, dlouhodobou investici,” konstatuje architekt Petr Slavíček. Vstupní investice není malá, ale je jisté, že se dobře zhodnotí. Atypický velký byt v centru jedné z evropských metropolí s vyhlídkou na panorama Hradčan bude vždy ceněným zbožím.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče