Lobbisté kvůli Temelínu nechodí

23. září 2011, 12:06 - Pavel Páral
23. září 2011, 12:06

Nelze čekat, že vysypu z rukávu nějakého svého Beneše, který se bude za mne starat o vnitřní řízení, říká nový generální ředitel ČEZ

Urychlit přípravu dostavby Temelína moc nejde, říká nový generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro týdeník Euro. Nehodlá dělat ani žádné prudké pohyby v personální oblasti.

Ozývají se hlasy, že výměnou generálního ředitele změny v ČEZ neskončily. Počítáte s nějakou další obměnou managementu? Ode mne se žádná revoluce čekat nedá. Přicházím z pozice výkonného ředitele do pozice generálního ředitele. Jde o kontinuitu, takže ode mne se nedá žádný prudký pohyb čekat. Na druhé straně je zde impulz našeho největšího akcionáře, tedy státu, který říká: dosud jsme po vás chtěli jen dividendu, nyní kromě dividendy požadujeme, abyste se chovali v souladu s naší energetickou koncepcí. A tomu musí být přizpůsobena i struktura řízení firmy.
Martin Roman zde samozřejmě plnil nějaké úkoly, které nyní přecházejí na mne, a já nyní musím agendu vedení firmy poskládat tak, abychom jako vedení plnili vše, co plnit máme. Takže i když zde bude kontinuita, neznamená to, že se nic nezmění. Druhou věcí je, že dosud jsme rostli především akvizicemi, zatímco nyní se máme soustředit na jádro. Takže útvar, který se zabýval akvizicemi, nebude mít takovou váhu jako dosud. Podobných věcí, které budou mít vliv na organizační i personální uspořádání, bude několik. Hodlám proto na říjnovou dozorčí radu donést návrh organizačního uspořádání, který bude reflektovat vše, o čem tady mluvím, a k tomu musím mít i jména, která obhájím před dozorčí radou.

Dojde ke sloučení pozice generálního a výkonného ředitele, nebo bude stále jasně vymezena pozice jedničky a dvojky ve firmě? S Martinem Romanem jsme to v posledních čtyřech letech měli jasně rozdělené a fungovalo nám to. Takový tandem, jako byl Martin Roman a Daniel Beneš, tady však nyní není. Nelze proto čekat, že vysypu z rukávu nějakého svého Beneše, který se bude za mne starat o vnitřní řízení, a já budu dělat čistě práci Martina Romana. Takhle to prostě nebude. Pokud bude nějaká dvojka ve firmě, tak to chce ještě čas. Není ji možné označovat hned.

Vyskytly se informace o tlaku na odchod Vladimíra Schmalze. Můžete to nějak komentovat? Vladimír Schmalz je bezesporu velmi kvalitní manažer. Období, kdy se ČEZ rozpínal expanzí a zahraničními akvizicemi, považuji za úspěšné. Všechny akvizice, které jsme pořídili, jsme pořídili dobře. Ceny, za něž jsme nakupovali, odpovídají dnešnímu ocenění těchto aktiv. Nic jsme nekoupili příliš draho. Nyní ale nebudeme expandovat, a to bude mít dopad na útvar fúzí a akvizic. Jestli to bude mít nějaký dopad na Vladimíra Schmalze, budu to řešit s ním a nebudu mu to vzkazovat přes Euro.

Na trhu se objevují dohady, že investice v Albánii a v Rumunsku jsou nyní ztrátové… Albánie byla velmi dobrou akvizicí. Koupili jsme tam jediného distributora elektřiny. Věděli jsme, že firma bude na počátku ztrátová, ale z dlouhodobého hlediska považuji tuto akvizici za jednu z nejzajímavějších. Pokud jde o Rumunsko, tam nejsou vůbec špatné výsledky, tam se řeší nedobytné pohledávky vůči rumunským železnicím. To je nakonec obdobné tomu, co bylo v Česku. A jako se to vyřešilo v Česku, vyřeší se to i v Rumunsku. Vždycky se dá najít historka, podle níž něco vypadá špatně. Když se ale na naše akvizice dívám z globálního pohledu, nemám z toho vůbec špatný pocit.

Před svým jmenováním jste jistě jednal s premiérem Nečasem i ministrem financí Kalouskem. Dostal jste od nich nějaké konkrétní zadání, kam vést ČEZ? To zadání jste si mohl přečíst v novinách. Od ČEZ se čeká, že bude postupovat v souladu s energetickou koncepcí a velmi intenzivně pracovat na dostavbě Temelína. Vláda chce, aby Česká republika byla v delším časovém horizontu energeticky soběstačná a nebyla závislá na dovozech.

Zakázka na Temelín je velmi rozsáhlá a vstupují do ní nejen ekonomické, ale i politické zájmy. Hovořili jste i na toto téma? O tlacích a politických zájmech jsme nehovořili. A také by to skoro bylo předčasné v této fázi soutěže.

Jde o mimořádně velkou zakázku a dostanete se jistě pod tlak lobbistů a různých vlivových skupin. Cítíte, že máte tak pevnou pozici, že jim budete schopen čelit? Pokud jde o temelínský tendr, ještě nikdo nelobboval. Začali jezdit politici a dělat obchodní diplomacii, ale to je tak vše. Žádní lobbisté nechodí a my to ani nepřipouštíme. Já se na toto téma s neautorizovanými osobami nechci bavit.

A jak chcete řešit to, že vláda od počátku říká, že v případě Temelína jde o národní zájmy? Existují politické souvislosti výběru dodavatele, zatímco vy to musíte koupit nejlépe, jak to půjde… My to musíme koupit nejlépe. Jinak bychom to akcionářům nebyli schopni vysvětlit. Politici, pokud mají nějaké politické preference, musejí tlačit na to, aby ti preferovaní byli nejlepší.

Ta debata se nikdy nevedla? Pokud je mi známo, politici nemají žádné preference a chtějí vybrat nejlepší nabídku.

Takže třeba strach z ruského dodavatele a případné závislosti na Rusku nepovede k diskriminaci jednoho z uchazečů? Žádné takové striktní zadání jsem neslyšel.

Vzhledem k tomu, jak náhle proběhla výměna generálního ředitele, se stále objevují spekulace, zda je toto řešení definitivní a zda brzy nedojde k další změně. Jak byste to komentoval? Také jsem si to přečetl. Na to mám jednoduchou odpověď. Jsem manažerem firmy, který bude na svém místě pracovat tak dlouho, jak dlouho ho tam budou chtít její akcionáři. Já osobně mám v plánu zde zůstat dlouhá léta.

Premiér Nečas říká, že Temelínu je třeba dát větší důraz a dostavbu urychlit, ale jak vy, tak Martin Roman říkáte, že vše běží podle plánu. To nějak moc nesouzní. Myslím, že příprava Temelína běží dobře. Je samozřejmě dost možné, že někteří politici a pan premiér měli pocit, že tomu nedáváme dostatek úsilí a nejdeme do toho energetickým srdcem. Premiér má ovšem právo mít takový názor.

Takže nebudete urychlovat harmonogram? Ono se to ani urychlit nedá. Nezáleží na nás, ale na dodavatelích. Harmonogram, který dnes platí, vychází z toho, že v říjnu bude hotova zadávací dokumentace, v červenci příštího roku budou nabídky a na konci roku 2013 bychom měli podepsat smlouvu s vítězem. Má to svoji logiku, která vychází z toho, že všichni uchazeči stavějí své referenční bloky velmi podobné tomu, co budou nabízet pro Temelín. V roce 2013 by měla někde reálně fungovat elektrárna, kterou si předtím, než ji vybereme, budeme moci prohlédnout. Takže nějaké urychlení nemá moc smysl.

Jak dlouho po zahájení stavby Temelína se chcete pouštět do stavby Dukovan? Nyní soutěžíme druhý a třetí blok v Temelíně. Dukovany tam jsou pouze jako opce.

Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že původní Dukovany budou muset být odstaveny nejspíše už v roce 2025, takže mnoho času není. Nechci to moc komentovat. Dukovany mají povolení k provozu do roku 2015, na prodloužení se pracuje a každé další prodloužení je na deset let, takže do roku 2025. Pak je otázkou, jak si bude stát jaderná energetika v EU a zda bude možné získat další povolení. Ale to každopádně ještě zdaleka není prohrané. Navíc není nutné, aby se v okamžiku, kdy se zastaví v Dukovanech jedna elektrárna, spustila jiná.

Jaký očekáváte vývoj v Evropě, pokud jde o energetiku, zejména jadernou? Budoucí vývoj v Evropě je obtížně predikovatelný. Je jasné, že tlak z Německa proti jaderné energetice bude sílit. Zatím má ale každá země právo stanovovat si svou energetickou koncepci sama. Určitě ale nebude jednoduché prosazovat rozvoj jádra v sousedství Německa. Myslím si ale, že to ustojíme.

V rozhovoru pro MF Dnes jste k vašemu sporu o ceny uhlí se společností Czech Coal řekl, že k nějaké dohodě bude muset dojít. To je o dost vstřícnější formulace, než jakou volil váš předchůdce Martin Roman. Máme čekat dohodu? Já jsem říkal, že obě strany se budou muset dohodnout. A to neznamená, že Martin Roman by se neuměl dohodnout.

Jaká je vaše představa o dohodě? Někde na půli cesty? Kdybych vám to nyní řekl, tak bude Pavel Tykač poté, co si to přečte, v lepší vyjednávací pozici.

Mají ve vaší válce s Czech Coalem nějakou roli územní limity a jejich prolomení nebo neprolomení? Podle mne, jak se na to dívám, nehrají roli žádnou. Územně ekologický limit je jenom čára na mapě, kterou kdysi nakreslila vláda. Za tou čárou je ale dobývací prostor. Ta čára se může zase usnesením vlády zrušit, ale to neznamená, že má Tykač vyhráno. Lidé, kteří tam mají domy, tam nakonec i tak můžou žít až do smrti. To podstatné, abyste dostal povolení k těžbě od báňského úřadu, je takzvané vyřešení střetu zájmu. Takže někdo vám musí ty pozemky pro účely těžby prodat či pronajmout. Pokud někdo nevymyslí vyvlastnění ve veřejném zájmu ve prospěch soukromé firmy, což si ovšem nedovedu představit, jsou ti lidé v bezpečí, ať limity platí, nebo ne. Z limitů se stala politická mantra, o které pořád někdo mluví. Jde přitom o těžbu dolu ČSA, zatímco my máme spor o uhlí pro elektrárnu v Počeradech z lomu Vršany po roce 2013. Takže máme ještě rok a čtvrt na to, abychom uzavřeli dohodu. Uhlí za limity je navíc záležitostí, která se týká období po roce 2020 a až další generace uhelných elektráren, takže nás to netrápí.

Ale jednáte už hodně dlouho a stále bez výsledku a nakonec se můžete ocitnout pod tlakem… V podobné situaci už jsme byli v případě elektrárny Dětmarovice, kdy jsme se nedohodli s OKD. My jsme elektrárnu odstavili, zaměstnance jsme nechali dělat údržbu, pár jsme jich poslali dočasně domů. Dodavatel to vydržel asi čtrnáct dní. Pak uhlí zlevnilo, lidé nastoupili do práce a elektrárna jela dál. Prostě v obchodním jednání můžete využít celou paletu nástrojů.

Jste kritizováni za investice do obnovitelných zdrojů. Můžete říci, jaká je návratnost těchto investic? Všechno, do čeho investujeme, je návratné. Když je to společensky nepopulární, musí to být být ještě rychleji návratné (úsměv). Je to něco kolem deseti let.

Takže když provozovatelé solárních parků křičí proti opatřením státu na snížení jejich ziskovosti, křičí špatně? Ne. Je to jejich byznys. My se ale, až na jednu výjimku, obnovitelnými zdroji nadále zabývat nebudeme. Zcela v souladu s energetickou strategií státu stojící na principu energetické soběstačnosti.

Co je tou výjimkou? Jsou to obnovitelné zdroje v zahraničí, především v Polsku či Německu, kde je regulační rámec zajímavý již dnes a do budoucna by mohl být ještě zajímavější. Tam se dají vydělávat slušné peníze, a to velmi rychle. Ještě předtím, než se začne stavět Temelín, takže to může být jeden ze zdrojů cash flow pro Temelín.

Daniel Beneš (41) - předseda představenstva a generální ředitel ČEZ od 15. 9. 2011
- místopředseda dozorčí rady ČEZ Obnovitelné zdroje od září 2009
- předseda dozorčí rady Severočeských dolů od dubna 2010
- předseda dozorčí rady ČEZ Bohunice
- předseda správní rady Nadace ČEZ

- vystudoval Strojní fakultu VŠB-TU v Ostravě, titul MBA získal na Brno International Business School – Nottingham Trent University - 1993–1997 vedoucí odbytu obchodníka s pevnými palivy Bohemiacoal - 1997–2000 ředitel společnosti Hedviga group
- 2000–2004 ředitel závodu Tchas - 2004–2006 ředitel úseku Nákup společnosti ČEZ - 2006–2007 ředitel divize Správa společnosti ČEZ - 2007–2011 výkonný ředitel ČEZ
- 2010–2011 místopředseda představenstva ČEZ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče