Lobbista mezi zásobníky

08. února 2008, 19:34 - (red)
08. února 2008, 19:34

Kapitola CXIV

Premiant Topolánek * Šlouf vystřídá Dalíka * ČT1: BÉM je prase! * Srbsko náš vzor

Premiant Topolánek

Premiér Mirek Topolánek poodhalil klíč k tajemství svého výkonu premiérské funkce. Neztrácí čas, ví, jak na to! Například mezi jeho účastí v televizní debatě v Praze a civěním na tenis v Brně uběhlo pouhých 67 minut. A přitom tento přesun nevybočil z rámce jakýchsi nepsaných zvyklostí nejen proto, že se na něho vztahuje exotická výjimka ze zákona o silničním provozu, ale též kreativní argumentací strojního inženýra Topolánka. Při vysvětlování byl k novinářům benevolentní: „Nechci vás teď zkoušet ze známého vzorečku S rovná se V lomeno T.“ Tedy podle něho se dráha rovná podílu rychlosti a času - přičemž rychlost, to dá rozum, musí být uvedená v kilometrohodinách a tuto jednotku v žádném zákoně nenajdete. A ten fištron je z toho zase venku!
Nebude však pak vůbec divu, až učitelky na základních školách budou uklidňovat rodiče propadlíků z matematiky a fyziky slovy: „Nezoufejte. Bude-li nejen dutý, ale i dostatečně falešný, může z něho být i premiér!“
Situace připomíná anekdotu, v níž se po letech potká podobně nadaný žák se svým učitelem, který se hned zajímá: „A čím se živíš?“ A žák na to: „Obchodem.“ Učitel se diví: „Ty? Obchodem? S těmi nedostatečnými z matematiky? Proboha! Jak to děláš?“ A žák vysvětluje: „Jednoduše. Za sto koupím, za čtyři sta prodám - a ta čtyři procenta mi bohatě k životu stačí!“

Šlouf vystřídá Dalíka

Prezidentské volby v České republice už asi deset let provázejí zvláštní okolnosti, které nakonec hlavy státu dotlačí do funkce. Václav Havel naposledy zvítězil o jeden hlas jen proto, že jeho protikandidáta, předsedu republikánské strany Miroslava Sládka, policie zavřela do vězení. Václav Klaus se poprvé stal prezidentem, protože mu pomohli komunisté a upřímný sociální demokrat Stanislav Gross. Klausovi kromě již tradičních komunistů a tradičního Standy nyní pomáhal i netradiční lobbista Miroslav Šlouf. To je ta kontinuita s rozumnými korekcemi, o které prezident Klaus při svém projevu před voliteli hovořil? Že by tou rozumnou korekcí byl Šlouf? Stojí za to být prezidentem i za takovou cenu? Takto je dnes vyskládaná ona pravda, která nakonec vítězí.
Překvapivé je, že se premiérův přítel Marek Dalík při přesvědčování volitelů nijak neangažoval. Budiž mu to připsáno ke cti. Vypadá to, že po letošní volbě prezidenta bude v dalším filmu režiséra Filipa Renče, ač dnes říká, že je nepřítelem ČSSD, místo Dalíka hrát Šlouf. Zemanův guru před pěti lety také bojoval proti Klausovi, nyní však dělá vše proto, aby byl opět zvolen. Kdo se za těch pět let změnil? Kdo změnil natolik diametrálně názor? Klaus, nebo Šlouf? Nebo už tenkrát bylo všechno jinak?
Nejnovější Renčův film dostal název Na vlastní nebezpečí. Nevíme, jak se bude jmenovat další. Jakou roli v ní bude hrát hlavní postava prezidentského klání z vítězného února 2008? Asi jen malou, ale o to důležitější. Třeba tu, v níž statečný Šlouf v kombinéze polepené logy ruských olejářských firem pronásleduje vlastizrádce a představitele západního kapitálu Švejnara. Za kulisy mohou sloužit zásobníky ropy vlastníka a provozovatele české části ropovodů Družba a IKL, jediného přepravce ropy do České republiky a zároveň nejvýznamnější společnosti zajišťující skladování strategických zásob ropy pro naši zemi. Jak se ten podnik jmenuje? MERO. A ten budoucí film? Putin má z Čechů radost.

ČT1: BÉM je prase!

Krátce před volbou prezidenta, minulý pátek kolem půl deváté ráno, Jan Švejnar poskytl České televizi nedaleko svého bydliště v Praze na Vinohradech krátký rozhovor. Reportérka České televize ho postavila před tagy počmáranou zeď. Proč byl prezidentský kandidát ukázaný v takovém nedůstojném prostředí? No přece kvůli politice! I málo pozorný divák si totiž musel všimnout, že nejviditelnější čmáranicí bylo tlustou černou tužkou načmárané prase a v něm pouze tři písmena: BÉM. To je dnešní úroveň české veřejnoprávní televize!

Srbsko náš vzor

Nový srbský prezident Boris Tadić byl zvolen občany v přímé volbě 50,5 procenta hlasů. Jeho soupeř Tomislav Nikolić získal necelých 48 procenta hlasů a svou porážku uznal již po sečtení 95 procent hlasovacích lístků. Tadić se prohlásil vítězem voleb a ve svém projevu poděkoval za podporu. „Srbsko ukázalo svůj velký demokratický potenciál,“ řekl. Poražený Nikolić na to ihned reagoval: „Budeme tvrdou opozicí nejen pro vládu, ale i pro prezidenta.“ Nicméně poslal vzkaz Rusku a EU: „Rusku chci vzkázat, aby Srbsku pomáhalo jako dosud, bez ohledu na to, kdo zvítězil. A Evropské unii, aby bez ohledu na to, kdo zvítězil, přestala Srbsko vydírat a klást mu nesplnitelné požadavky.“
Odpůrci samostatného Kosova jsou však oba uchazeči o prezidentský post. Tadić mimo jiné také poblahopřál svému soupeři s tím, že počet hlasů, které získal, je třeba respektovat. „V příštích dnech s ním povedu vážná jednání, protože jeho politické představy podpořilo mnoho voličů. Pro Srbsko je teď důležitá jednota,“ dodal Tadić.
Pokud jste měli při čtení předchozích řádků pocit šálení a mámení a pomysleli jste na mokrou žínku na čelo či na pořádného panáka nebo obojí, nejste sami. Pro nevěřící: http://www.ct24.cz/zesveta/index_view.php?id=251726.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče