Litva splňuje kritéria pro euro

12. července 2004, 00:00 - PETR GOLA; autor je publicista
12. července 2004, 00:00

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIEDalší díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Litvu.

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE

Další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Litvu.

Hospodářský vývoj v Litvě v posledních třech letech hodnotí odborníci jako úspěšný. Růst národního důchodu dosahuje rekordu v historii země. Je tažen především vnitřní spotřebou a investicemi. Nezaměstnanost vykazuje klesající tendenci a měna je stabilní. Litva má všechny předpoklady k tomu, aby byla mezi prvními zeměmi, které přijmou euro. Již dnes splňuje veškerá maastrichtská kritéria. Zahraniční investice sice nedosahují takové velikosti jako u nás či v Polsku, ale neustále rostou. Problémem Litvy jsou nedořešená penzijní reforma, regionální rozdíly, poměrně vysoký deficit obchodní bilance a vysoká zadluženost měst. Míra byrokracie je v Litvě vyšší, nezjev Evropě obvyklé. Vývoj všech makroekonomických údajů je však u Litvy lepší, než u jejích dvou tradičních pobaltských rivalů - Lotyšska a Estonska.

DANĚ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Sazba daně z příjmu fyzických osob činí 33 %. Daň ze zisku platí organizace, které se zabývají komerční činností. Sazba činí 29 % ze zdanitelného zisku, existují i různé úlevy.

Sociální pojištění kryje penzi, nemocenskou, mateřské dávky a dávky v nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé přispívají 27 % a zaměstnanci 3 % ze mzdy (celková výše tedy činí 30 %). Zaměstnavatelé dále odvádějí 3 % mzdy na povinné zdravotní pojištění a 1 % na úrazové pojištění. Zaměstnavatelé tak celkově odvádí 31 %.

Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek v Litvě činí 38 hodin týdně, na zkrácený 17,8 hodin týdně. Na v Litvě pracuje 11 % žen a 8,6 % mužů.

OSTATNÍ DANĚ 

- Většina firem musí platit silniční poplatek, počítaný jako procento z měsíčního příjmu (banky platí procento z marže). Silniční poplatek je závislý na aktivitě podniku a pohybuje se od 0,6 % do 1 %. Silniční poplatek se odečítá od hrubého příjmu při vypočítání zdanitelného příjmu. 

- Poplatky za státní přírodní zdroje musí platit právnické a fyzické osoby, které používají státní přírodní zdroje ke své komerční činnosti. Poplatek je závislý na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen. Odečítá se od hrubého příjmu při vypočítání zdanitelného příjmu. Ekologický poplatek musí platit osoby, které znečišťují přírodu. 

- Majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty. Pozemková daň se odečítá z hrubého příjmu při vypočítání zdanitelného zisku.

DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ

Daň z přidané hodnoty činí 18 %. Neplatí se za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád zahraničních států nebo mezinárodních organizací, ani za dovoz nezdaněných osobních předmětů. Dále se DPH neplatí za léky a lékařská zařízení, výuku a studia, vydavatelství a distribuce

novin a knih, nájem domu, bankovní a pojišťovací služby. U masa, masných výrobků a pohostinských služeb platí 5% sazba DPH.

Za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, technický olej, luxusní auta, elektřinu) se platí spotřební daň od jednoho do 70 % ze zdanitelné hodnoty.

INVESTOVÁNÍ A INFRASTRUKTURA

Zvýhodněno je zvláště zakládání společných podniků - daň z podílu zisku zahraničního investora je snížena o 50 % po dobu šesti let. Jestliže podíl zahraničního investora na podnikovém kapitálu překročí 30 % a dosáhne hodnoty vyšší než dvě miliardy dolarů, je projekt osvobozen od placení daně ze zisku po dobu tří let a na další tři roky je tato daň snížena o 50 %.

Řada litevských firem trpí pod-kapitalizací, mnoho firem nevyužívá své výrobní kapacity, které byly vybudovány na velký trh Sovětského svazu. Základním problémem Litvy je její malý trh. Proto je při investicích nutné vždy počítat, že efektivní investice se neobejde bez exportu. Svou strategickou polohou je Litva předurčena být tranzitní zemí spojující západ s východem. V současné době se zde realizují projekty, které mají na jedné straně usnadnit Litvě a vůbec pobaltským zemím přístup do zemí západně od Litvy. Dálnice Via Baltica spojí Varšavu s Kaunasem, Rigou, Tallinem a Helsinkami. Obdobně je plánována modernizace železnic systémem rychlostních koridorů. Litva chce privatizovat obě státní letecké společnosti. Kromě Vilniusu jsou civilní letiště v Kaunasu a Palanze.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče