Limonádový Joe z Třebíče

20. listopadu 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
20. listopadu 2006, 00:00

FERDINAND KUBEŠ Limonády značky ZON jsou neodmyslitelně spjaté s městem Třebíč. Vyrábějí se zde již od roku 1879, kdy místní obchodník Ferdinand Kubeš založil firmu s názvem „Továrna na vodu sodovou, šumící limonády a šťávy ovocné“.

FERDINAND KUBEŠ Limonády značky ZON jsou neodmyslitelně spjaté s městem Třebíč. Vyrábějí se zde již od roku 1879, kdy místní obchodník Ferdinand Kubeš založil firmu s názvem „Továrna na vodu sodovou, šumící limonády a šťávy ovocné“.

Počátky výroby limonád je možné hledat již u starých Římanů, kteří upravovali a ochucovali minerální vody, aby tak vylepšili jejich fádní chuť. Opravdové slazené limonády se ale objevily teprve v polovině 16. století, kdy ve světě vzrostla produkce řepného cukru. Výroba nápojů sycených oxidem uhličitým a dochucovaných ovocnými sirupy pak začala až kolem poloviny 19. století.

V našich zemích zahájili výrobu sodové vody dva odvážlivci poprvé v letech 1875 a 1879. Prvním z nich byl pražský obchodník Ferdinand Zátka (psali jsme o něm v Profitu č. 22/2005), který využil tehdejšího nedostatku pitné vody v Praze, druhým třebíčský podnikatel Ferdinand Kubeš, jehož limonády jsou dnes známé pod názvem ZON.

SÁZKA NA SODU Ferdinand Kubeš se narodil roku 1849 v Třebíči. Pocházel z rodiny obchodníka a když mu bylo třicet let, rozhodl se v rodném městě založit vlastní podnik na výrobu ovocných limonád a sodové vody. Začátky nebyly snadné. Plnění lahví probíhalo jen v jedné místnosti a všechna práce se dělala ručně. Za první rok se proto podařilo vyrobit jen něco přes 19 tisíc lahví. Sázka na ochucenou sodovou vodu se ale brzy ukázala jako správný tah a podnik se začal postupně rozrůstat. Aby se odlišil od konkurence, nechal si Kubeš roku 1901 registrovat novou ochrannou známku s osmicípou hvězdou a nápisem FK 1879. Ještě tentýž rok byla navíc kvalita třebíčských limonád oceněna i na mezinárodní výstavě nealkoholických nápojů v Paříži a firmě se začalo nebývale dařit. Kubeš měl přitom jednoduchou strategii. Zásadou bylo vyrábět kvalitní nápoje v nízkých cenách, aby byly dostupné všem spotřebitelským vrstvám, což se mu velmi dobře osvědčilo. Budoval tím dobrou pověst firmy a proslavil i obchodní značku. POPULÁRNÍ ZONKY Až do první světové války, kdy nedostatek surovin a odchod kvalifikovaných zaměstnanců na frontu výrobu omezil, měla produkce Kubešovy továrny vzestupnou tendenci. Válku přežil podnik jen s velkými obtížemi, roku 1919 proto předal stárnoucí podnikatel vedení firmy synu Bohumilovi, který měl za úkol výrobu znovu pozvednout. Návrat na trh nakonec nebyl tak složitý, jak se zprvu zdálo. Poválečná konjunktura a příznivé hospodářské poměry v Československu totiž způsobily, že se ochucené limonády postupně staly předmětem běžné spotřeby a byl o ně stále větší zájem. Firma začala znovu vzkvétat, rozšířily se výrobní prostory a modernizovala se výroba i prodej. Zlomovým se pak stal rok 1926, kdy si firma nechala registrovat ochrannou známku ZON, což byla zkratka pro „zdravotní osvěžující nápoje“. Limonádám v originálních třetinkových lahvičkách se brzy začalo říkat „zonky“ a jejich obliba prudce stoupla. Vedle tradiční pomerančové a citronové příchutě se proto brzy objevily i nápoje borůvkové, rybízové, malinové a višňové. PŘEKONÁNÍ KRIZE Dvacátá léta minulého století byla pro firmu obdobím významného investičního rozvoje. Z malé živnostenské provozovny se stala moderní továrna s několika halami a výrobními linkami. Produkce stoupala až do roku 1930, kdy podnik zasáhla celosvětová hospodářská krize. Bohumil Kubeš musel znovu řešit obtížnou situaci. Ačkoliv nebyla práce, rozhodl se nepropouštět zaměstnance, protože věřil, že se situace brzy zlepší. Dělníci se místo plnění lahví pustili do oprav a údržby strojů, což se podniku později velmi vyplatilo. Když se roku 1934 situace ve světě znovu stabilizovala, mohl totiž závod okamžitě zahájit výrobu. Do roku 1937 se firma zbavila úvěrového zatížení a opět začala prosperovat. Do provozu byl uveden automatický plnicí stroj Helmann i nová myčka lahví Delta. Samotná výroba, podpořená zvýšeným odbytem, dosáhla brzy téměř milionu lahví ročně. Tento vzestup pak nezabrzdil ani počátek druhé světové války v roce 1939. TŘETINKY PŘEŽILY

Válečné období prožila třebíčská sodovkárna téměř bez problémů. Do vedení podniku navíc nastoupil Bohumilův syn Ferdinand, Kubešové se proto těšili na poválečný rozvoj firmy. Do roku 1947 stačili ještě vybudovat novou lisovnu ovoce a varnu sirupů, pak ale přišel rok 1948 a znárodnění.

Závod ZON byl začleněn do národního podniku Fruta Brno. Bohumil Kubeš v něm pracoval do roku 1950 a jeho syn dokonce až do roku 1967. Nakonec byli ale oba z firmy vyhozeni a prohlášeni za „nepřátele režimu“. Třebíčská sodovkárna přešla pod Moravské lihovary a nakonec byla roku 1961 přičleněna k Jihomoravským pivovarům v Brně. Šedesátá a sedmdesátá léta byla pro podnik obdobím úpadku. Firma se dostala do krize, která vedla až ke změně vedení. Tento krok se ukázal jako správný a výrobu se nakonec podařilo zachránit.

Po roce 1989 vznikl podnik ZON Třebíč, který byl roku 1993 privatizován dílčí restitucí. Byl to velký návrat Ferdinanda Kubeše, který se po třiceti šesti letech znovu postavil do čela rodinné firmy. V jejím řízení dnes pokračuje jeho syn Ferdinand Kubeš, jemuž se podařilo vrátit značce ZON popularitu i prestiž. Vedle kvality je přitom velký důraz kladen i na tradici. Třebíčská limonáda se proto vedle plastových lahví stále prodává i v klasických třetinkových lahvičkách.

FERDINAND KUBEŠ(1849-1935)Český podnikatel Ferdinand Kubeš se narodil roku 1849 v Třebíči v rodině obchodníka. Byl nejmladší ze tří bratrů, kteří se rovněž zapsali do dějin jižní Moravy. Nejstarší Jan František se stal zakladatelem třebíčské tiskárny, prostřední Adolf zase uznávaným historikem a filologem. Ferdinand Kubeš se ale proslavil nejvíc. Byl podnikavým obchodníkem a roku 1879 se rozhodl založit v rodném městě vlastní podnik na výrobu sodové vody. Firmu nazval „Továrna na vodu sodovou, šumící limonády a šťávy ovocné“, ačkoliv se zpočátku o žádnou velkou továrnu nejednalo. Výroba probíhala pouze v malé dílně a veškeré práce se dělaly ručně. Podnik byl zmodernizován teprve počátkem 20. století a firma dostala i novou značku s osmicípou hvězdou. Cílem bylo vyrábět cenově dostupné limonády pro široké spektrum zákazníků, velmi se ale dbalo i na kvalitu, kterou dokládá například zlatá medaile z výstavy v Paříži. Ve vedení podniku vydržel Ferdinand Kubeš až do konce první světové války. Poté předal žezlo synovi a odešel na odpočinek. Zemřel roku 1935, jeho iniciály FK jsou ale na firemních etiketách dodnes.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče