Limity zaměstnanosti a obavy z krize

11. března 2010, 01:00 - Luboš Smrčka, autor vyučuje na VŠE v Praze
11. března 2010, 01:00

Firmy, zvláště z automobilového průmyslu, stojí před zvláštní otázkou. Po dlouhých měsících minimálních zakázek mají v šanonu „zaknihované objednávky“ narváno k prasknutí.

Ale zatímco v době, kdy odběratelé rušili den ze dne smlouvy, měly tyto společnosti haly naplněné zaměstnanci, kterým se pod rukama rozplývala práce, na stejných místech se sice nyní hromadí celé hory práce, jenomže tam nejsou ti zaměstnanci.

Přijmout zpět, nebo nepřijmout? Dilema zaměstnavatelů je hluboké a vážné. Mají věřit v nastartování ekonomiky a v to, že vzedmutí zakázek je trvalého rázu? To je opravdu těžké rozhodnutí, protože může jít o rozhodnutí s dalekosáhlými finančními důsledky pro majitele firem. Vždyť přijmout znovu celkem nedávno propuštěné zaměstnance, to může znamenat obrovské finanční náklady při jejich případném opětovném propouštění. Takže – jde nyní opravdu o počátek konjunktury nebo jenom o dočasný protisměrný pohyb v rámci pokračující recese či stagnace? Pro obě tvrzení se možná najde dokonce dost stejně dobrých argumentů. Statistiky jsou jenom čísla. Záleží jenom na jejich interpretaci, na výkladu. Pro někoho se růst o půl procenta jeví jako fascinující skok vpřed, pro jiného je to „kladná nula“, další bude mluvit o naprosto nedostatečném růstu, který se v dané souvislosti rovná poklesu. Nesporně dostáváme některé zprávy, které je možné interpretovat tak, že krize odchází. Ale otázka oněch podniků se zakázkami, ale bez zaměstnanců je vážnější: Nestačí, aby „krize odcházela“, v této zemi, kde je propouštění zaměstnanců naprosto extrémně složité, nemůže nikdo čekat, že by se zaměstnavatelé hrnuli brát lidi na dobu neurčitou při prvním závanu méně zasmrádlého a méně „krizového“ povětří. Buďte sobečtí**

V této době je největší sociální odpovědností kteréhokoliv podnikatele především to, aby udržel svoje podnikání. Co z toho plyne pro ony podnikatele, kteří mají zakázky (ale na jak dlouho?), jenže nemají koho postavit ke strojům? Poslední rady, které poslouchejte, jsou rady vašeho sociálního cítění. Buďte velmi, velmi sobečtí a sledujte jenom vlastní prospěch. Přijímejte minimum závazků do budoucna. Jednejte tvrdě a bezohledně. Čím ostřejší budete nyní, tím větší šanci má váš podnik nebo živnost v případném pokračování krize i v oživení, které jednou opravdu přijde. Vaše sobectví je to nejvíce sociální chování, které nyní můžete společnosti poskytnout.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče