Limity snad konečně změknou

06. listopadu 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
06. listopadu 2006, 00:00

STÁTNÍ POMOCJen s malým ohlasem se v Česku setkalo oznámení Evropské komise o plánovaném zdvojnásobení limitu „de minimis“. Přitom díky tomuto pravidlu může stát podporovat malé a střední firmy.Vstup České republiky do Evropské unie znamenal pro poskytování státní nebo regionální podpory soukromým firmám razantní omezení.

STÁTNÍ POMOC Jen s malým ohlasem se v Česku setkalo oznámení Evropské komise o plánovaném zdvojnásobení limitu „de minimis“. Přitom díky tomuto pravidlu může stát podporovat malé a střední firmy.

Vstup České republiky do Evropské unie znamenal pro poskytování státní nebo regionální podpory soukromým firmám razantní omezení. Jakákoliv pomoc poskytovaná z veřejných zdrojů a zvýhodňující jeden subjekt na úkor ostatních musí nadále počítat s tuhým odporem ze strany Bruselu. Do obtížné pozice se tak dostaly například obce, které v rámci privatizace chtěly pokračovat v prodeji bytů družstvům za cenu nižší než tržní. Přestože drtivá většina těchto družstev samozřejmě nepodniká, z hlediska evropského práva se jedná o subjekty, jejichž zvýhodnění je chápáno jako nekalá soutěž.

Jednou z mezírek, jak se nekompromisnímu zákazu státní podpory vyhnout, bylo využití pravidla „de minimis“. Podle něj se totiž podpora do 100 tisíc eur (asi tři miliony korun) jedné podnikající právnické osobě během tří let považuje za málo významnou, a tedy povolenou. Na stole teď leží návrh na zvýšení této hranice na dvojnásobek.

LEPŠÍ NĚCO, NEŽ NIC

Bytová družstva ví o problémech se státní podporou své. Dva velmi důležité programy, kterými vláda subvencuje výstavbu a opravy panelových bytů, na zmiňovaná omezení narazily, a tento střet pro ně příliš dobře nedopadl. U programu Panel zažádala vláda v Bruselu o výjimku ze zákazu státní podpory a její vyřízení zabralo krušných šestnáct měsíců. Do té doby program fungoval pouze na základě principu „de minimis“.

Havarijní program tak v rámci tohoto pravidla funguje dosud. „Dnes je maximální dotace na jeden byt 55 tisíc korun, takže při plném využití státní pomoci jde asi o 50 bytů. To samozřejmě vylučuje a diskriminuje velká družstva, stačí to tak na jeden dům, malé družstvo, nebo společenství vlastníků. Zaznívají potom hlasy, že by bylo zdaleka nejvýhodnější velká družstva rozbít, aby na plné dotace dosáhly,“ komentuje nesouhlasně současnou situaci výkonný ředitel Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Miloš Hejda.

Nová úprava pravidel podpory malého rozsahu („de minimis“) by podle něj umožnila tuto situaci alespoň do určité míry napravit. „Zdvojnásobení limitu by podstatným způsobem rozšířilo počet těch, kteří na plnou podporu dosáhnou. Pro nás by samozřejmě bylo ještě daleko lepší, kdyby celý program prošel notifikací, tedy dostal od Bruselu výjimku, a dotace by mohly být poskytovány bez ohledu na tyto limity. Což je i naším konečným cílem,“ shrnuje Hejda.

To je však podle všeho zatím v nedohlednu a omezené dotace tak mají poměrně značný vliv na celý stavební trh. Pro srovnání, loňská notifikace programu Panel a jeho fungování na základě „de minimis“ vedla podle údajů SČMBD jen u členů sdružení k pozastavení asi sta ze 120 projektů a odložení stavebních prací v rozsahu zhruba půl miliardy korun. Družstevníci ale upozorňují na tristní fakt, že za zbytečné obstrukce nemohou ani tak unijní pravidla, jako liknavost české vlády. Ta, místo aby notifikaci programu Panel vyřešila ještě před vstupem republiky do Unie, požádala o výjimku až počátkem roku 2005. V případě Havarijního programu byl postup vlády podobně problematický.

Než proto bude celá věc s úředníky v Bruselu vyřešena, zdvojnásobení limitu „de minimis“ by podstatným způsobem urychlilo a zjednodušilo čerpání 130 milionů korun subvencí, které jsou pro rok 2007 na Havarijní program vyčleněny.

NEJDE JEN O ČESKÉ PENÍZE

Zpozornět by však měli také případní žadatelé o peníze z unijních fondů. I zde totiž platí pravidla omezující státní podporu, a přestože i tady lze najít celou řadu výjimek, „de minimis“ je u fondů hojně používáno. „Hlavně je toto pravidlo uplatňováno u operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Důležité je vědět, že se jednotlivé podpory sčítají. Například pokud podnikatel získá zvýhodněný úvěr, tak to úrokové zvýhodnění se přičte k získané dotaci, a celek nesmí v rámci tří let překročit těch zmíněných sto tisíc eur,“ demonstruje na příkladu z praxe fungování tohoto pravidla analytik poradenské firmy Raven Consulting Martin Krištof.

„Občas se také stane, že je nějaký projekt na hranici, třeba při minimu uznatelných nákladů šest milionů a dotaci padesát procent. Celé pravidlo „de minimis“ tak vyčerpáte jedním projektem a už dále nemůžete čerpat nic. Navýšení limitu na dvojnásobek by žadatelům poskytlo daleko širší možnosti,“ dodává.

JE TO NA SPADNUTÍ

Přestože návrh dosud není plně schválen, jeho šance vypadají velmi slibně. O hladké přijetí do konce roku se zasazuje silné jádro Unie v sestavě Francie, Velká Británie a Německo, kromě žádostí o některé úpravy prováděcích pravidel jej schvaluje i zbytek pětadvacítky. Mínění menších firem vyjádřil prezident celoevropské Unie malých a středních podniků Christopher Leitl: „Je to krok správným směrem. Regionální a státní orgány tak budou moci jednoduše a rychle poskytnout firmám prostředky, které potřebují na svou modernizaci a expanzi.“ Připomenul také, že spolu se zvýšením limitu je součástí navrhovaných pravidel i zjednodušení a uvolnění pravidel, za kterých mohou jednotlivé státy ručit za půjčky soukromým podnikatelům.

Celounijní pravidla o zákazu státní podpory jsou pro hladké fungování společného trhu naprosto zásadní, zabraňují jednotlivým státům podporovat své domácí firmy na úkor zahraniční konkurence. V případě subvencí malého rozsahu, tedy pravidla „de minimis“, je však menší přísnost namístě. Zvýšení limitu na dvojnásobek nebude mít na konkurenci firem žádný vážnější vliv, pomoci by naopak mohlo celé řadě menších i středních firem.

VÝJIMKY ZE ZÁKAZU POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY

  • podpora malého rozsahu („de minimis“)
  • veřejná podpora pro drobné, malé a střední podniky
  • veřejná podpora zaměstnanosti
  • veřejná podpora vzdělávání a školení V případě podpor nespadajících do zmíněných oblastí musí poskytovatel nejprve informovat Evropskou komisi a počkat na její rozhodnutí (notifikaci). V Česku je tímto jednáním pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V případě porušení pravidel musí příjemce dotací podporu vrátit, a to včetně úroků z dané sumy. Promlčecí lhůta je v tomto případě deset let.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče