Lihoviny s hvězdičkou

04. června 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
04. června 2007, 00:00

EMIL DYNYBYL Středočeské město Říčany bylo až donedávna známé hlavně díky ragby a místní likérce. Podnik, který se za socialismu stal jedním z největších výrobců lihovin v Československu, sice dnes již neexistuje, vzpomínka na jeho zakladatele Emila Dynybyla však stále žije.

EMIL DYNYBYL

Středočeské město Říčany bylo až donedávna známé hlavně díky ragby a místní likérce. Podnik, který se za socialismu stal jedním z největších výrobců lihovin v Československu, sice dnes již neexistuje, vzpomínka na jeho zakladatele Emila Dynybyla však stále žije.

Město Říčany leží dnes těsně za jihovýchodním okrajem Prahy. Kdysi bývalo správním centrem širokého okolí, průmyslově však nikdy příliš nevynikalo.

Pamětníci vzpomínají, že mezi silnicí ke Kolovratům a železniční zastávkou bylo ještě ve 30. letech minulého století jen prázdné místo. Jedinými stavbami zde byly rasovna a kopytárna (výrobna obuvnických kopyt). Pohodný Hruška, který měl městskou licenci na odchyt zatoulaných psů, tu prý prodával psí sádlo a v bývalé kopytárně si hrály děti.

Vše se změnilo teprve těsně před druhou světovou válkou v roce 1939, kdy zdejší pozemky koupil úspěšný žižkovský výrobce likérů Emil Dynybyl. Do tří let přebudoval chátrající obuvnický podnik na moderní ovocný lihovar, který se později rozrostl na jednu z největších likérek v Československu.

STUDENOU CESTOU

Emil Dynybyl se narodil roku 1897 ve Stříbrné Skalici nedaleko Sázavy. V Praze se vyučil obchodním příručím a roku 1918 začal v pronajatých prostorách na Žižkově s výrobou likérů. Bylo mu pouhých jednadvacet let.

Hned v následujícím roce požádal o povolení k přípravě lihovin takzvanou studenou cestou (luhováním a kvašením). Žádosti bylo vyhověno 16. listopadu 1920 a Dynybyl se tímto datem stal oficiálním členem společenství výrobců likérů. Směl obchodovat s koňakem, rumem, slivovicí, punčem a dalšími likéry vlastní výroby.

Vzhledem k tomu, že se výroba dařila a rozrůstala, požádal Dynybyl v lednu 1926 také o zápis do obchodního rejstříku. Návrh na název firmy zněl: „Likéry a lihové nápoje Verda Stelo Emil Dynybyl“.

SPOR O HVĚZDU

Zápis do rejstříku byl obratem schválen, rozhodnutí však napadla Česká finanční prokuratura. Nelíbilo se jí označení „Verda Stelo“ (v překladu Zelená hvězda), které bezprostředně nesouviselo s výrobou ani jinou činností podniku. Jednalo se pouze o obchodní značku, kterou tehdy nebylo zvykem do názvu zahrnovat.

Obchodní a živnostenská komora však po provedené kontrole zjistila, že Emil Dynybyl skutečně na všech výrobcích značku „Verda Stelo“ uvádí a název firmy nakonec potvrdila. Rozhodnutí podpořil i Vrchní zemský soud, který protest finanční prokuratury definitivně zamítl.

Žižkovský podnik se neustále rozrůstal a přečkal i těžké období celosvětové hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Dynybyl nashromáždil i určitý kapitál, takže byl po znovuoživení české ekonomiky připravený na další expanzi.

ŠALAMOUNSKÝ DODATEK

Počátkem roku 1939 zakoupil bývalou obuvnickou firmu Lehovec v Říčanech (již zmíněnou „kopytárnu“), jejíž součástí byla i stará říčanská elektrárna. V té době pracovalo v žižkovském závodě již 47 dělníků a bylo nutné přesunout část výroby jinam.

Jen pár měsíců poté však plány na rozvoj podniku zbrzdila nacistická okupace Československa a bylo nutné řešit jiné problémy. Všechny výrobky musely být označeny česko-německy a dvojjazyčné mělo být i jméno firmy. Dynybyl však situaci vyřešil šalamounsky. K žádosti o nový název podniku totiž připojil i dodatek, v němž výrobu lihovin rozšiřoval také o destilaci, na níž do té doby neměl povolení.

Nakonec si vymohl i souhlas s výrobou šumivých vín a lihuprostých sirupů. Nový název podniku tedy zněl: „Továrna na lihoviny, šumivá vína a sirupy „Verda Stelo“ Emil Dynybyl, Praha XI“ (v němčině: Spirituosen, Schaumwein und Frucht säftefabrik „Verda Stelo“).

LÍH Z PÝRU

Nový říčanský podnik (oficiálně „ovocný lihovar“) uvedl do provozu teprve po vyřízení všech těchto zdlouhavých formalit v roce 1942. Vedle tradičních ovocných likérů v něm vyráběl také například borovičku, brandy, tuzemský rum, gin a různé bylinné likéry. Pro reklamní účely pak vtipně používal i znak se třemi ypsilony, které měl ve jméně. Šifra „3y = Dynybyl“ zdobila nově každou láhev.

Období druhé světové války nebylo ale pro podnikání v lihovarnictví vůbec jednoduché. Němci používali líh hlavně jako palivo, jeho produkce byla proto přísně regulována. Dynybyl si ale věděl rady i s tímto problémem. Objevil totiž, že oddenky pýru plazivého, který je běžným polním plevelem, obsahují velké množství cukru. Začal ho tedy od sedláků ve velkém vykupovat a jeho zpracováním na líh alespoň částečně kompenzoval ušlé zisky. Podnik se proto i během války mohl rozšiřovat a v areálu říčanského závodu vznikla například moderní truhlárna na výrobu obalů.

ŠVÉDSKÁ TEČKA

Po osvobození Československa se firma chystala na další rozvoj. Emil Dynybyl zapojil do podnikání i ostatní členy rodiny a zahájil také nutnou modernizaci provozů. Než však stihl práce dokončit, přišel rok 1948 a do podniku nastoupila národní správa.

V červnu téhož roku byla firma znárodněna a stala se součástí Československých lihovarů a octáren v Praze. Říčanský lihovar byl později začleněn do koncernu Konzerváren a lihovarů Praha, pod nímž fungoval dalších více než čtyřicet let. Nadále se přitom rozšiřoval a brzy se zařadil mezi nejvýkonnější české lihovary se širokým sortimentem výrobků.

Po revoluci v roce 1989 se o podnik přihlásili potomci Emila Dynybyla, jímž byl roku 1991 navrácen. Rodina, která v současnosti žije v Kanadě, však dlouho u podnikání nevydržela. Již roku 1999 prodala lihovar švédskému koncernu V&S Group, který patří mezi největší evropské výrobce lihovin.

Plány na modernizaci podniku byly velkolepé, nakonec z nich ale sešlo. Roku 2005 firma prodala veškeré ochranné známky společnosti Bohemia Sekt a výrobu v Čechách zastavila. V areálu někdejšího slavného podniku dnes sídlí výrobce železných slitin Commexim Group a likéry Dynybyl se pod hlavičkou Bohemia Sektu vyrábějí v Mikulově.

 EMIL DYNYBYL (NAROZEN 1897) Český podnikatel Emil Dynybyl se narodil 21. listopadu 1897 ve Stříbrné Skalici. V Praze se vyučil obchodním příručím a roku 1918 začal na Žižkově s výrobou likérů. Dílnu později rozšířil na malý podnik s názvem „Likéry a lihové nápoje Verda Stelo Emil Dynybyl“. Zpočátku vyráběl lihoviny pouze tzv. studenou cestou, teprve roku 1942 získal povolení na destilaci a sortiment výrazně rozšířil. V Říčanech vybudoval moderní ovocný lihovar a zařadil se mezi největší výrobce lihovin v zemi. Po osvobození republiky měl plány na další rozvoj podniku, roku 1948 se však musel vedení firmy vzdát. Kdy a kde zemřel, není známo.

Prameny: Říčanský kurýr, archiv Jiřího Pešáka, podnikový archiv Dynybyl Říčany

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče