Líheň pro perspektivní firmy

26. září 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
26. září 2005, 00:00

PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR JIŽNÍ MORAVY Přes dva roky se na jižní Moravě líhne sedmnáct inovativních a vysoce prespektivních firem. Projekty přesvědčily vedení Technologického inkubátoru VUT a dostává se jim od něho nemalé podpory. Ambice jsou mnohem vyšší - ve hře je portál pro rozvoj biotechnologií středoevropského dosahu.

PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR JIŽNÍ MORAVY Přes dva roky se na jižní Moravě líhne sedmnáct inovativních a vysoce prespektivních firem. Projekty přesvědčily vedení Technologického inkubátoru VUT a dostává se jim od něho nemalé podpory. Ambice jsou mnohem vyšší - ve hře je portál pro rozvoj biotechnologií středoevropského dosahu. Na počátku vzniku největšího podnikatelského technologického inkubátoru jižní Moravy bylo odvážné politické rozhodnutí jihomoravského kraje před více než dvěma lety. Podpořil totiž rozvoj inovačního centra kraje investicí, která činila pět procent z jeho celkového ročního rozpočtu. „To kdyby investoval ze státní pokladny celý český stát, tak jsme s inovacemi někde úplně jinde,“ tvrdí Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC), které inkubátor spravuje. „Podařilo se nám dát dohromady většinu vysokých škol regionu, kraj a město. To je obrovské uskupení, které již má váhu. A kraj stál za všemi našimi aktivitami a podporoval nás finančně,“ dodává. Druhým výrazným impulzem pro rozvoj Jihomoravského inovačního centra byl vstup České republiky do Evropské unie a tím otevření možnosti čerpat finanční zdroje ze strukturálních fondů. „Vstup do EU akceleroval všechny naše činnosti. Fondy jsou maximálně pozitivně nastaveny na budování právě takových inovačních center, jako jsme my. Z jedné jejich koruny uděláme tři,“ říká Hudeček. JIC má již podaných osm projektů žádajících o podporu z fondů Unie a počítá s tím, že i další činnost bude výrazně financována právě z těchto zdrojů. Zatím jde podle ředitele vše hladce, protože firem žádajících o dotace ještě není tolik, řada z nich se ještě rozkoukává a není až taková konkurence. PRVNÍ VELKÝ POČIN Technologický inkubátor VUT byl první velký počin jihomoravského centra. Byl otevřen v září 2003, jako součást areálu. Financován je především ze zdrojů kraje, města a unijních peněz. Spravuje ho JIC, které mu rovněž dává své jméno při jednáních s potenciálními zahraničními investory a s bankami - především Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Na rozloze celkem 1200 metrů čtverečních tak nyní sídlí sedmnáct inovačních firem. Pro ilustraci - rozpočet JIC podle údajů k červnu letošního roku činí necelých 15 milionů korun, z toho zhruba polovinu dává jihomoravský kraj, 1,5 milionu město Brno a 6 milionů samotné centrum. Jde o peníze získané již z vlastní činnosti. Velkou výhodou firem v inkubátoru je možnost čerpat mikropůjčku „od rodičů“, tedy od samotného JIC. Většinou v rozsahu od čtvrt do tři čtvrtě milionu korun. Díky dobré pověsti „svých“ firem má centrum rovněž již otevřená vrátka pro jednání s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, poskytující úvěry především pro malé a začínající firmy, které by u komerčních bank ještě neměly šanci. „Věřím, že když se firmy na tuto banku obrátí naším prostřednictvím, mají větší šanci úvěr získat, protože dnes už povědomí je takové, že nejde o chiméru, ale solidní inovativní firmu,“ vysvětluje Hudeček. Jihomoravské inovační centrum vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení právnických osob. Hlavním smyslem práce JIC je vytvářet prostředí pro firmy s velkým potenciálem a podporovat jejich vznik a rozvoj. „Naším cílem je vytvoření komplexní infrastruktury pro podporu inovativního podnikání v regionu jižní Morava,“ uvádí Hudeček. JAK NA TO?

Aby se člověk či skupina lidí s novým inovačním nápadem do technologického inkubátoru dostali, musí projít přijímacím procesem. Podle ředitele Hudečka jde o neformální pohovor o tom, jaké mají s projektem záměry, zda chtějí patentovat a jak rozjet firmu. Na konzultace přicházejí studenti, které JIC i samo vyhledává, ale také běžní lidé. „My jsme schopni poradit a pomoci - vyhodnotíme, zda projekt má perspektivu, je inovativní a jestli má ekonomický potenciál. Zda už je ve stadiu, kdy má smysl založit firmu, nebo je lepší s projektem ještě počkat a doladit jej,“ vysvětluje Hudeček. V okamžiku, kdy se tyto věci vyjasní, jde především o podrobný byznys plán. Tedy o jaký nápad či produkt jde, zda je autorem vědec či obchodník, jak je projekt zabezpečen technologicky, po lidské stránce, a pak samozřejmě finanční rozpočet -v jakém čase a kolik bude stát. To je podle Hudečka většinou kámen úrazu - lidé mohou zjistit, že vydělají málo a ztratí zájem. Nebo se naopak zjistí, že byznys je atraktivní. Pokud celý projekt projde tímto vstupním procesem, je postoupen Průmyslové radě VUT, která má pravomoc rozhodnout, zda bude vpuštěn do inkubátoru. Tam samozřejmě musí dodržovat pravidla nastavená inkubátorem, ale z druhé strany přijímá jeho služby.

NA ODCHODU

Inkubátor fakticky funguje dva a půl roku. Za tu dobu již první firma odchází do terénu - jde o počítačovou Y Soft. Tato společnost navrhuje a provádí tisková řešení pro větší firmy. Začínala se třemi lidmi, dnes má 25 pracovníků a vypracovaný projekt pro žádost o peníze ze strukturálních fondů EU na rozšíření kapacity a nákup technologií.

Blízko k odchodu mají i další. Například firma Microset vyrábí dálkové ovládání světel. Lze jej využít v domovech důchodců, pro vozíčkáře, běžně pro všechny novostavby i historické budovy. Dálkové ovládání ušetří čas, protože nejsou nutné stavební úpravy. Od inkubátoru dostala firma mikropůjčku a je ve fázi, kdy vývoj skončil a připravuje se komerční řešení. Začne prodávat v průběhu pár měsíců a může odejít z inkubátoru v horizontu půl roku až roku. Další firma eTrium si sehnala zahraničního investora, který jí poskytl finanční zdroje v řádu desítek milionů korun. Získala rovněž půjčku od ČMZRB. V průběhu letošní zimy by měla mít dovyvinut pilotní software. Firma měla pět lidí, teď jich má dvacet. Široké spektrum výběru do inkubátoru dokladuje firma Gusle. Vyrábí teleskopicky nastavitelné chůdy. Nahrazují žebřík, jsou vhodné pro sádrokartonáře, malíře, elektrikáře. Chodit na nich se prý lze naučit za jedno dopoledne. V současné době firma přemýšlí o jejich využití v rámci trhu volného času. Gusle získala mikropůjčku od JIC ve výši 750 tisíc korun. Poptávku má již zajištěnu a peníze potřebuje do výroby.

PŘED PŘÍCHODEM

Jedním z významných projektů JIC v loňském roce, který pokračuje také letos, bylo uspořádání české části soutěže biotechnologických nápadů Best of Biotech. Ta je kláním o nejlepší business plán v oblasti Life Science. Vítězem české části se stal vědecký tým z Fakulty informatiky Masarykovy Univerzity ve složení Michal Kozubek a bratři Petr a Pavel Matulovi. Tito studenti vyvinuli světově jedinečný přístroj, který umožňuje automaticky provádět detailní a přesná měření na velkém množství buněk a jejich částech, což má praktický význam při léčbě i prevenci rakoviny, leukemie či vrozených vad. „Náš přístroj je plně řízený počítačem a umí měřit vzdálenosti a velikosti buněk i jejích součástí,“ vysvětluje Michal Kozubek. Už nyní se podle něho používá v biologickém výzkumu, kde se s jeho pomocí zkoumá prostorové uspořádání chromozomů v buněčných jádrech. V klinické praxi jej lékaři mohou využít ke zkoumání zdravých a nádorových buněk. Vítězové jsou horcí kandidáti na vstup do moravského inkubátoru, kde mají ostatně jako součást ceny i roční bezplatný pronájem.

BUDOUCNOST - BIOTECHNOLOGIE

Do konce příštího roku chce JIC vybudovat Technologický inkubátor II, a to na ploše 4000 m2, kde bude prostor až pro 40 firem. Současně plánuje třetí líheň - tentokrát inkubátor biotechnologických firem INBIT. Měl by stát na ploše 3000m2 a poskytnout sídlo třiceti firmám. Rozpočet činí 107 milionů korun, financování se bude opírat z velké části o strukturální fondy EU. Oblasti biotechnologií věnuje JIC velkou budoucnost. Proto již otevřel a provozuje vlastní biotechnologický portál (www.gate2biotech.com). Podle Jiřího Hudečka zatím především mapuje domácí scénu, takže firmy se poznají, vědí, co která dělá, jakou má technologii, mohou si přes něj vyměňovat informace. Cílem je však rozšíření na středoevropský portál. „Máme již rozjednanou spolupráci s Rakušany, Maďary a Poláky,“ tvrdí Hudeček. Česká republika je podle něho malá, ale středoevropského uskupení by si mohly všimnout třeba i americké firmy. Portál obsahuje 46 kategorií, což pokrývá drtivou většinu biotechnologických oborů. Ve stejné branži vzniká na jižní Moravě i první její klastr. Jeho vytvoření s pracovním názvem Industry Biotech Cluster iniciuje JIC a měl by soustředit zejména firmy zabývající se biotechnologickými metodami pro čištění odpadních vod, kontaminovaných zemin apod. Letos již proběhlo postupně pět workshopů, při kterých se firmy účastnící se formování klastru domlouvaly na společných projektech. Klastr by měl být založen jako právnická osoba pod názvem Water Treatment Aliance v nejbližších dnech.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O INOVAČNÍM CENTRU

 20032004letos k 30. 6.
 počet zaměstnanců 10 13 
 rozpočet celkem (v mil. Kč)3,5 8,15 14,4 
 z toho od Jihomoravského kraje (v mil. Kč) 2,5 5,06,9
 od statutárního města Brna (v mil. Kč)1,0 1,01,5 
 z vlastní činnosti (v mil. Kč)02,156,0
 celková hodnota projektů (v mil. Kč)2,6 108,6 

Pramen: JIC

CO JSOU INKUBÁTORY

Smyslem inkubátorů je koncentrovat na jednom místě několik nástrojů podpory začínajícím podnikatelům a k tomu připojit možnost zvýhodněného nájmu do doby, než se jim podaří záměr zrealizovat a postavit se „na vlastní nohy“. Do inkubátoru mohou podnikatelé přijít s nápadem či záměrem a získají zde základní poradenství ohledně možných dotací, financování či sestavování podnikatelského záměru. Inkubátor tak „vychovává“ podnikatele a pomáhá jim v rozjezdové fázi. Kromě poradenství a levnějšího nájmu získá začínající firma vstupem do inkubátoru především možnost „zaštítit se“ pověstí a jménem inkubátoru. To jí umožní lépe jednat jak s potenciálními investory, tak například bankami, získat finanční zdroje ze strukturálních fondů Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče