Lidé z bohatých zemí více jedí v restauracích

07. října 2002, 00:00 - Stranu připravila Dana Rybáková
07. října 2002, 00:00

Čeští spotřebitelé jsou bohatší a gastronomický trh celkově kultivovanější Lidé dávají přednost nápadům, inspiraci a restauracím, které jsou odlišné. Na první pohled to může vypadat tak, že česká hospoda nebude prázdná, ať se bude dít cokoli. Přesto však pro veřejné a institucionální stravování v tuzemsku platí totéž, co jinde ve světě.

Čeští spotřebitelé jsou bohatší a gastronomický trh celkově kultivovanější

Lidé dávají přednost nápadům, inspiraci a restauracím, které jsou odlišné.

Na první pohled to může vypadat tak, že česká hospoda nebude prázdná, ať se bude dít cokoli. Přesto však pro veřejné a institucionální stravování v tuzemsku platí totéž, co jinde ve světě. Gastronomická zařízení obchodují se zbožím, které rozhodně patří k položkám, jež se v období stagnace či poklesu kupní síly škrtají v rodinných rozpočtech mezi prvními. Na druhé straně platí, že v obdobích příznivého vývoje v peněženkách zaznamenává právě tento obor podnikatelské činnosti významné přírůstky obratu. Podle informací ze společnosti Incoma tento trend jednoznačně potvrzují také studie ze zemí Evropské unie. Ty navíc dokazují, že v obdobích růstu jednotlivých národních ekonomik předbíhá růst gastronomických segmentů přírůstek hrubého domácího produktu. Gastronomie zaznamenala v tuzemsku od poloviny roku 2000 dynamický vývoj. Důvodů bylo hned několik. Jednak se zlepšila ekonomická situace českých spotřebitelů a celkovou kultivací prošel i gastronomický trh. Tím se přirozeně stal pro zákazníky přitažlivějším. Profesionální dodavatelé zejména z potravinářského oboru zahájili intenzivní snahu o dobytí tohoto trhu a kladný dopad mělo samozřejmě i snížení daně z přidané hodnoty z 22 procent na pět. Přesun do nižší daňové sazby umožnil velké části provozovatelů investovat do rozvoje jejich podnikání, do technologií, zkvalitnění služeb a zaměřit se na důraznější respektování hygienických norem. Významný vliv mají také rychle se měnící preference zákazníků. Jejich hlavní zájem bude zřejmě i v blízké budoucnosti směřovat tam, kde uvidí nápad, inspiraci a odlišení od ostatních. Pro podnikatele to znamená zaměřit se na zajímavé prostředí, atypickou skladbu nabídky či nadstandardních služeb v kombinaci s přijatelnou cenou.

Nejvíc potravin a nápojů prodají restaurace v USA

V České republice je podle údajů z Incomy podíl gastronomie na celkovém prodeji potravin a nápojů zhruba 17 procent, stejně jako například v Irsku. V sousedním Německu tento podíl dosahuje 26 procent, ve Velké Británii dokonce 31 procento. Průměr za země Evropské unie činí 23 procenta. Ve Spojených státech je to 44 procenta. Obecně lze tedy říci, že čím rozvinutější hospodářství, tím je podíl maloobchodní distribuce na celkovém prodeji potravin nižší. A tím vyšší je počet a vyspělost alternativních distribučních kanálů, k nimž vedle gastronomie počítáme i čerpací stanice, zásilkové služby, prodejní automaty, ambulantní prodej, elektronický obchod nebo speciální prodejní koncepty určené například pro zásobování firem. Podstatné odlišnosti se objevují pokud jde o jednotlivé druhy nápojů a potravin. Na tuzemském trhu se v gastronomii prodá 17 procent všech potravin a nápojů. Pokud budeme mluvit o nealkoholických nápojích, je tento podíl dvacet procent, u toniků třicet procent, u piva přibližně padesát procent a u některých kategorií mražených potravin dokonce 75 procent. Příležitost dostávají profesionální dodavatelé s kvalitním a zajímavým portfoliem nápojů. Gastronomické provozovny jsou totiž méně konzervativní než maloobchod, a proto také podstatně vstřícnější produktovým inovacím. Ještě v roce 1998 se nákupní preference provozovatelů řídily hlavně cenou. Zásadní zlom nastal v roce 1999. Nízká nákupní cena přestala být tím nejdůležitějším a vrch nad ní získala kvalita nabízeného zboží, ale také schopnost dodržet úplnost, včasnost a přesnost dodávky.

Hospody nižší kategorie se do unie netěší

Se změnou preferencí zákazníků jednoznačně souvisí i vývoj jednotlivých okruhů gastronomického trhu. Jestliže mluvíme o dynamickém rozvoji této oblasti, rozhodně se to netýká všech provozoven stejným dílem. Obecně lze říci, že restaurace nižší kategorie dosahují menšího růstu obratu než provozovny střední a vyšší kategorie. Rozdílné je také očekávání změn vyplývajících z předpokládaného vstupu Česka do Evropské unie. Pouze patnáct procent restauratérů neočekává žádné změny po vstupu, negativní vliv předpokládají zástupci provozoven nižších kategorií, a to hlavně v souvislosti s respektováním kvalitativních a hygienických norem. Zástupci provozoven střední a vyšší kategorie naopak tento krok vítají a od integrace České republiky do unie očekávají další impulzy vedoucí k rozvoji jejich podnikání. Jako jednu z pozitivních věcí vidí tito podnikatelé také kvalitní a pestrou nabídku od dodavatelů, především z řad významných mezinárodních výrobců a distributorů potravin a nápojů.

Veletrh Horeca počtvrté

Přirozeně, že obor tak citlivý na rozpoložení svých zákazníků a jejich rozhodování o výdajích, jakým gastronomie bezesporu je, pociťuje i následky teroristických útoků na New York z loňského září. Tuzemská letošní velká voda, která se přehnala přes Česko, znamenala pro podnikatele v této oblasti i v celém turistickém ruchu rovněž významné ztráty. Konání v pořadí čtvrtého veletrhu pro hotelnictví a gastronomii však neohrozila. Ten se letos pod názvem Horeca uskuteční od 7. do 9. listopadu v pražském Veletržním paláci. Pořadatelé jej termínově i tematicky sladili s odbornou gastronomickou konferencí Horeca 2002 a s 5. mezinárodním veletrhem cestovního ruchu a hotelnictví Madi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče