Levnější, ale i drahé

01. října 2010, 19:17 - Jan Hrbáček
01. října 2010, 19:17

Podle Nečase by v systému mohla probíhat výběrová řízení

Měla to být revoluce v písemné komunikaci ve státní správě. Jak jednoduchostí, tak nízkou cenou. Obálkám s pruhem měla zkrátka znít labutí píseň. Jenže ono je podivné ticho.
Navíc se teď kolem systému datových schránek rozpoutal doslova tajfun. Jeho jádro vychází z kroku ministerstva financí, které rozhodlo o tom, že by uživatelé datových schránek měli platit sami za každou odeslanou zprávu. Od ledna tedy bude podle všeho každé kliknutí stát 16 korun, včetně DPH.
Spustil se křik a vláda projednávání novely zákona, který provoz datových schránek upravuje, přerušila. A na základě silných tlaků byla z množiny plátců za odchozí zprávy vyjmuta skupina mimo takzvané orgány veřejné moci. Tedy podnikající fyzické a právnické osoby, notáři, exekutoři. Ale stovky státních institucí, včetně obcí, měst a krajů, platit podle všeho budou. Problém ale je, kde na tuto službu, pro ně dosud bezplatnou, vezmou. Ve svých rozpočtech na příští rok s touto kapitolou nepočítaly. A v případě některých institucí zatížených korespondenční agendou to rozhodně nebudou zanedbatelné sumy. Česká republika má podle autorů datových schránek okolo někdejšího ministra vnitra Ivana Langera ambice stát se se svým projektem evropským tahounem v tom, jak efektivně má komunikovat státní správa. Inspirací pro datové schránky nám bylo Dánsko a Rakousko. Co země, to jiná pravidla. Například v Rakousku je efekt využívání datových schránek nízký. Na rozdíl od České republiky, kde je zákonem stanovena povinnost mít zřízenou schránku pro každý obchodní subjekt, u jižních sousedů jde o záležitost zcela dobrovolnou.
Přesunout státní komunikaci z papíru do jedniček a nul je jistě chvályhodná myšlenka. Prostým e-mailem, jak si mnozí namlouvají, by to vyřešit nešlo. Systém totiž musí zajistit autenticitu odesílatele a příjemce, nepopiratelnost odeslání a převzetí zprávy a především nezpochybnitelnost obsahu zprávy, včetně její přílohy.
Tyto atributy stávající systém naplňuje. Nicméně je zřejmé, že do státní správy byl zaveden překotně, což se objevilo typickými symptomy porodních bolestí. Systém kolaboval, uživatelé nevěděli, jak se zaregistrovat, pokud to vůbec šlo, systém není dodnes uživatelsky zcela komfortní atd.
Jako příklad takového diskomfortu lze uvést, že dokumenty uložené v datové schránce po devadesáti dnech zmizí. To je skutečnost, se kterou majitel schránky nic nenadělá. Pokud si potřebujete obsah dokumentu uchovat, není to problém, stačí běžný „ajťácký dvojhmat“ CTRL C a CTRL V. Pokud ale potřebujete dokument uchovat, ale zároveň zajistit jeho autenticitu, kvůli které byl systém budován, nastává problém. Za poplatek 30 korun za stránku si můžete nechat vyhotovit ověřenou papírovou kopii. Projdete tedy takzvanou konverzí dokumentu. Konvertovat můžete z listinné do elektronické podoby. V takovém případě je výstup dle volby zákazníka předáván na CD/DVD nebo je zaslán do takzvané Úschovny, tedy úložiště konvertovaných dokumentů, kde si jej zákazník kdykoli později vyzvedne. Při konverzi z elektronické do listinné podoby zákazník přinese dokument na CD/DVD, nebo ho pošle z datové schránky do Úschovny. V takovém případě s sebou zákazník přinese potvrzení o vložení dokumentu do datového úložiště pro potřeby konverze, které obsahuje jeho jednoznačnou identifikaci. No, uznejte sami, nepopírá to tolik proklamované výhody elektronické komunikace?
I po zavedení datových schránek stále existují úřady, které nadále komunikují postaru – obálku s pruhem vám zkrátka pošlou poštou. Podle informací České pošty sice ubývá doporučených obálek s pruhy, nicméně porovnání let 2009 a 2010 u obyčejných listovních zásilek vychází nastejno.
Člověk se pod tíhou těchto faktů zatím nemůže zcela zbavit dojmu, že datové schránky byly pořízeny za hodně peněz s málem muziky, tedy uživatelova pohodlí. Ale možná ještě překvapí. Premiér Petr Nečas se totiž v horizontu dní chystá představit předlohu, podle níž by se v rámci systému datových schránek mohla odehrávat výběrová řízení, a ve hře je i možný výdej receptů přes datové schránky, který by mohl omezit zneužívání léků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče