Letos předám veslo

21. dubna 2008, 00:00 - Renata Bartošková
21. dubna 2008, 00:00

ZAKLADATEL A GENERÁLNÍ ŘEDITEL SPOLEČNOSTI TECHO JIŘÍ KEJVAL - Začínal před patnácti lety výrobou svítidel a doplňků, letos prodává nábytkářskou firmu s tržbami přes jednu miliardu korun ročně. Jiřímu Kejvalovi se podařilo udělat ze svého Techa značku světového jména.

JIŘÍ KEJVAL

Narodil se v roce 1967 v Praze. Firmu Techo založil po absolvování Stavební fakulty ČVUT v roce 1991. Společnost začínala výrobou lamp a kancelářských doplňků. Od roku 1993 vyrábí kancelářský nábytek a kompletně zařizuje interiéry komerčních budov, ale i škol a nemocnic. Ve stejném roce začala firma expandovat do zahraničí. Založila dceřinou společnost na Slovensku a během následujících pěti let také v Rumunsku, Maďarsku, Polsku a ve Velké Británii. V současnosti tvoří export 60 až 65 % obratu. Jiří Kejval je zakladatelem veřejně prospěšné společnosti Prostor pro podporu české architektury, interiéru a designu. Od roku 1996 je také prezidentem Českého veslařského svazu a od roku 2005 členem Výkonného výboru Českého olympijského výboru. Je ženatý a má tři dět

Den začíná pro Jiřího Kejvala v pět hodin ráno, kdy si vyráží zaběhat nebo zaveslovat na Vltavu. Teprve potom zamíří do Hostivaře. Zde sídlí společnost Techo, česká ikona mezi evropskými výrobci kancelářského nábytku, kterou založil a dodnes také vede. Klientela Techa je složena z moderních bankovních domů a nadnárodních společností, ale i z menších firem, škol a nemocnic. Hranice Česka firma překonala již před deseti lety, kdy se narodila její první zahraniční pobočka.

K největším klientům společnosti patří rakouská skupina Erste Group nebo anglická větev filmové společnosti Warner Bros. Nábytkem značky Techo je zařízena pražská Sazka Arena a centrála společnosti ČEZ. Najdeme ho dokonce i na Pražském hradě. V loňském roce firma dosáhla tržeb 1,184 miliardy korun, což představuje 42,5procentní nárůst oproti roku 2006.

První rok, první milion

Původně ryze česká firma bude již brzy celá patřit nizozemskému výrobci nábytku, společnosti Royal Ahrend. Ta již před třemi lety odkoupila její tři čtvrtiny. Rozplynutí Techa v nadnárodním gigantu se ale prý obávat nemusíme. „Ahrend značku zachová a bude pod ní nábytek nadále prodávat. Právě toho si z těch pracovních věcí nejvíce vážím. Vyrábět a prodávat nábytek je jedna věc, ale vytvořit značku, která má dobrý zvuk i ve světě, je obtížné. A nám se to povedlo,“ říká Kejval.

Svou firmu založil v roce 1991 společně se spolužákem z ČVUT Martinem Kulíkem. „Oba jsme si přivezli kolem padesáti tisíc korun ze stáže v Německu. Ty jsme použili jako počáteční vklad. Po prvních zakázkách jsme si pak vzali půjčku, kterou jsme do roka splatili,“ vypráví Kejval.

Název Techo je zkratkou „technického osvětlení“, které bylo spolu s kancelářskými doplňky prvním sortimentem začínající firmy. „Fungovalo to tak, že jsme si u někoho nechali vyrobit jeden komponent, jinde jsme ho nalakovali, a pak jsme to odvezli na koleje spolužákům. Ti jednotlivé díly smontovali,“ popisuje začátky svého podnikání Kejval. Společně s Kulíkem v té době obcházeli jednotlivé obchodníky a zboží jim nabízeli. Kromě toho se podíleli i na výrobě samotné. O nějakém pomalém rozjezdu ale nemůže být řeč. Už v prvním roce mělo Techo obrat kolem jednoho milionu korun, druhý rok to bylo dvaačtyřicetkrát více a třetí sezonu společnost překročila magickou hranici sta milionů korun.

Situace vyžadovala investora

Začátkem roku 1993 se Kejval s Kulíkem rozhodli využít rostoucí poptávky po kancelářském nábytku, na kterou v té době odpovídalo jen minimum tuzemských firem. Pro výrobu si zvolili bývalý Dřevozpracující podnik v Praze-Hostivaři, který zhruba za dva roky odkoupili a v jehož prostorách dodnes firma sídlí.

O rok později se Martin Kulík přestal na chodu společnosti aktivně podílet a zaměřil se na developerskou činnost. Ve firmě od té doby působí jen jako pasivní společník. Důležitým mezníkem v historii Techa je rok 1998. „Řekli jsme si, že by to chtělo expandovat. Věděli jsme, že na to máme, ale chyběla nám jedna podstatná věc – kapitál,“ vzpomíná Kejval. Tržby jeho firmy sice v té době překračovaly čtyři sta milionů korun, k dosažení vysněných cílů to ale nestačilo. „Rozhodli jsme se navýšit kapitál společnosti o padesát procent. Banky už tehdy nechtěly půjčovat tak, jako na začátku, a úroky byly navíc vysoké. Jediná možnost bylo pustit do podniku zahraniční investory. Tím hlavním byla nakonec britská finanční skupina Flemings, později přejmenovaná na JP Morgan Flemings,“ popisuje Kejval.

Pro expanzi zvolilo Techo nejprve Rumunsko. Hned první rok měla rumunská pobočka obrat kolem třiceti milionů korun. Následovaly pobočky v Maďarsku, v Polsku a v Anglii. V dalších zemích firma působila přes dealery.

BANKY I RAJSKÁ BUDOVA

Mezi nejvýznamnější zakázky Techa v Česku patří například vybavení výrobních závodů firmy Faurecia v průmyslové zóně v jižních Čechách. V bankovním sektoru mělo Techo první zakázky v devadesátých letech, kdy vybavilo kanceláře České národní banky a Komerční banky v Praze. V současné době je síťovým dodavatelem jedné z největších středoevropských bankovních skupin, rakouské Erste Group. Nábytek Techo najdete ve školách v zahraničí – v roce 2005 dokončila vybavení interiérů skotské university Queen Margaret University College a také v Česku – třeba v Rajské budově Vysoké školy ekonomické v Praze a v Masarykově univerzitě v Brně. Mezi její dokončené zakázky v oblasti zdravotnictví patří mimo jiné Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nemocnice Milosrdných bratří v Bratislavě nebo Guys Hospital v Londýně.

Konec one man show

„Před třemi lety jsme se s akcionáři dohodli, že firmu prodáme strategickému investorovi, holandské firmě Ahrend,“ přibližuje Jiří Kejval. Tehdy tato nábytkářská společnost, která patří mezi pět největších v Evropě, odkoupila sedmdesát pět procent Techa. K prodeji ho podle vlastních slov přiměla touha společnost nadále rozšiřovat a nezamrznout na jednom bodě. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí. V tom roce 2005, kdy chtěli akcionáři Techo prodat, jsem měl možnost ho od nich odkoupit, ale já na tohle nevěřím. Doba Tomášů Baťů je dávno pryč a ani Bill Gates už nevlastní svůj Microsoft. Daleko větší výzva pro mě bylo podílet se na projektech mezinárodní úrovně než si tady něco podnikat v malém a lpět na tom, že je to moje,“ vysvětluje Kejval.

Svoje působení v Techu v prvních letech popisuje jako „one man show“, kdy jeden člověk, zakladatel a šéf, rozhodoval o všem. „Od příchodu investorů v roce 1998 se snažím o nějakou decentralizaci, ale do dneška jsem napadán kolegy, že si některé rozhodovací pravomoci příliš uzurpuji,“ usmívá se podnikatel.

Ještě letos se chce ale s akcionáři domluvit, že by za sebe na místo výkonného ředitele našel následovníka. „V rámci nového uspořádání budu zodpovědný za veškeré aktivity Ahrendu i Techa ve střední a východní Evropě. Do budoucna je mojí ambicí být v představenstvu té mateřské Royal Ahrend,“ říká Kejval.

Pracuji s jednou z nejcennějších značek

Kdo by si v čele společnosti, jako je Techo, představil člověka žijícího jen prací, mýlil by se. Kdysi profesionální veslař je již dvanáctým rokem prezidentem Českého veslařského svazu. „Mám rád emoce a ve sportu je jich spousta, samozřejmě i těch negativních. Představuje to pro mě každodenní práci, při které se po malých krůčcích daří ten sport někam posouvat,“ přibližuje Jiří Kejval.

Za poslední dobu si také několikrát musel najít čas na cestu do Číny, kde jako člen Českého olympijského výboru pomáhá s přípravami zázemí pro tuzemské sportovce. „V rámci výboru mám na starosti společnost Česká olympijská, tedy vše ohledně práv na používání olympijských symbolů. Jedná se o jednu z nejcennějších obchodních značek na světě,“ popisuje podnikatel.

NEJVĚTŠÍ KONKURENTI TECHA

K největším konkurentům společnosti Techo patří britský výrobce kancelářského nábytku Steelcase, nizozemský Samas nebo švédský Kinarps. Z českých firem je to například společnost Helap.

Cizinci nás vidí v národních krojích

Kromě sportovních oblastí zaměřil Jiří Kejval své síly také na zviditelnění tuzemského architektonického umění. Před deseti lety založil s Martinem Kulíkem nadaci Prostor na podporu české architektury.

Úkolem nadace je podporovat a prezentovat českou architekturu jak v tuzemsku, tak v zahraničí. „Je tu spousta věcí, které se opravdu povedly, ale nikdo na ně dostatečně neupozorňuje. Když se podíváte na prezentace ministerstva zahraničních věcí, uvidíte Pražský hrad a Karlštejn. Potom se nemůžeme zlobit na cizince, kteří si myslí, že tu bydlíme na hradech a chodíme v národních krojích,“ konstatuje Kejval.

Právě jeho nadace, která (prý především zásluhou své ředitelky Dagmar Vernerové) předčila očekávání svých zakladatelů, prezentuje zdařilé české architektonické počiny veřejnosti. Každoročně vydává ročenku a knížku na konkrétní téma, například o rodinných domcích, kterou distribuuje v Česku i v zahraničí.

„Také kolem této nadace se točí plno emocí. Občas to dá člověku zabrat, protože architekti jsou specifická skupina, ve které jeden neuznává druhého. Pořád řešíme stížnosti, jak jsme tam mohli zařadit tohle nebo tohle. Bylo by ale úžasné, kdyby mi všechno dělalo takovou radost, jako právě tento projekt,“ dodává Kejval.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče