Letos „jen“ čtyřicet kilometrů

07. ledna 2008, 00:00 - Jana Králová
07. ledna 2008, 00:00

ROZVOJ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC - Zatímco předloni bylo zprovozněno rekordních sedmdesát dva a vloni padesát kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic, letos to bude jen čtyřicet. V dalších dvou letech ale znovu dojde k nárůstu.

Rok 2006 byl v historii České republiky (včetně předchozí federace se Slovenskem) rekordní: Ředitelství silnic a dálnic uvedlo do provozu 72 kilometrů nových úseků dálnic a rychlostních silnic – vedle obchvatu Plzně se jednalo hlavně o významnou část „ústecké“ dálnice D8 a „královéhradecké“ D11.

Loňský rok klesl počet nových kilometrů na padesát. Dálnice z toho tvořily necelou polovinu. Vysněné dálnice se před Vánoci konečně dočkala Ostrava. Sedmnáctikilometrový úsek sice zdánlivě vede „odnikud nikam“, přesto má význam přinejmenším jako průtah krajským městem. Trasa mezi ostravskou čtvrtí Rudná a Bohumínem do značné míry kopíruje hlavní železniční trať procházející přes Ostravu-Svinov a ostravské hlavní nádraží. Význam úseku samozřejmě vzroste hlavně po zprovoznění sousedních částí.

Zároveň se o další kousek rozrostla „budějovická“ dálnice D3; od prosince je v provozu sedm kilometrů dlouhý úsek Mezno - Chotoviny. Severně navazuje na již provozované úseky Chotovin - Stoklasná Lhota - Tábor jih. Celková délka dálnice D3 u Tábora tak dosáhla patnácti kilometrů, což je ale stále zlomek z plánovaných více než sto sedmdesáti.

Řidiči se vloni dočkali také 26 kilometrů nových rychlostních silnic, které jsou víceméně srovnatelné s dálnicemi. Šlo zejména o komunikaci mezi Českým Těšínem a Tošanovicemi na Frýdecko-Místecku, obchvat Bělotína, křižovatku u Nové Hospody na Písecku či západní průtah Karlovými Vary. Jezdí se už i po části západního obchvatu Olomouce, stavba jeho zbytku však začne pravděpodobně až v roce 2010. Provoz začal také na kratších a provizorních „polovičních“ úsecích budoucích dálnic – konkrétně na obchvatu Kroměříže (D1) a úseku Nová Hospoda-Mezno (D3).

Rychleji na Ostravsko

Podle aktuálních plánů Ředitelství silnic a dálnic, které má Profit k dispozici, bude letos otevřeno 39,5 kilometru nových dálnic. Všechny jsou součástí hlavního moravského tahu mezi Vyškovem a Ostravou.

Už v dubnu má být zprovozněn další úsek „ostravské“ dálnice, který jižně naváže na vloni otevřený průtah krajským městem. Trasa mezi Ostravou-Rudnou a Bílovcem bude dlouhá 11,7 kilometru, součástí má být i více než kilometrový tunel pod Klimkovicemi.

Letos v listopadu pak řidiči mohou začít jezdit po patnáct a půl kilometru dlouhém úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Bělotínem. Bude mít šest pruhů (tři v každém směru), což je v Česku s výjimkou okolí Prahy či „pomalých“ stoupacích pruhů pro kamiony nevídané. Důvod? Právě mezi Lipníkem a Bělotínem je velmi silný provoz. Trasa budoucí D1 se zde sbíhá s plánovaným prodloužením R35 – obě komunikace zde tedy povedou společně.

V listopadu má být hotova také část mezi Kojetínem a Kroměříží, včetně zprovoznění zbývajících pruhů na obchvatu Kroměříže. V září 2009 pak má navázat trasa z Kojetína do Vrchoslavic. Na úsek spojující Bělotín s Bílovcem si budeme muset počkat do listopadu 2009. Zprovoznění zbývající části dálnice (z Bohumína k polským hranicím) pak Ředitelství silnic a dálnic plánuje na rok 2010.

Úmyslně se vyhýbáme číselnému označení, protože s ním je to poněkud komplikované: Plánovaná dálnice z Kroměříže přes Ostravu a Bohumín k polským hranicím je dlouhodobě známa jako D47. Později však Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo, že spojení tří největších měst republiky (Praha - Brno - Ostrava) by mělo nést jednotné označení D1. Nejdelší tuzemská dálnice tak po dokončení dosáhne délky 377 kilometrů.

Veškeré úseky plánované D47 tedy budou zprovozňovány jako pokračování dosavadní D1, takže dlouho očekávané D47 se – čistě teoreticky – řidiči vlastně nikdy nedočkají. Mimochodem, původně měla vést D1 z Vyškova přes Kroměříž do Zlína a dále ke slovenským hranicím (původní federální „jednička“ by pak pokračovala přes Tatry do Košic). Nyní se však mezi Kroměříží a Zlínem počítá „pouze“ s výstavbou rychlostní silnice R49.

A ještě jedna zajímavost: Mnoho řidičů si myslí, že „ostravská“ dálnice bude kopírovat dosavadní rychlostní silnici přes Prostějov a Olomouc. Ve skutečnosti přitom pár kilometrů za Vyškovem odbočuje směrem na Zlínsko, aby se pak u Kroměříže prudce obrátila na sever k Přerovu. S dosavadní „olomouckou“ komunikací se znovu potká až u Lipníka nad Bečvou, kousek před Hranicemi na Moravě.

Další kousek R7

Do čtyřicítky letos nově otevřených kilometrů dálnic a rychlostních komunikací řadí Ředitelství silnic a dálnic také další část R7 v úseku Bítozeves - Vysočany. Přestože zhruba pět a půl kilometru dlouhá komunikace zatím bude otevřena jenom v polovičním profilu a dočasně půjde pouze o klasickou silnici. Vznikne zde také mimoúrovňová křižovatka se silnicí první třídy číslo 27.

Rychlostní komunikace R7 se staví už od konce 70. let, dlouho však sloužila zejména jako spojení Prahy, letiště a Kladna. Později sice byla prodloužena do Slaného, zbytek plánované komunikace do Chumotova a dále k německé hranici však zůstává jen klasickou silnicí první třídy. Na čtyři pruhy se má rozšiřovat postupně „podle potřeby“. Některé nové nebo rekonstruované úseky silnice první fřídy jsou už připraveny pro budoucí jednoduché rozšíření. Přednost ale mají opravy či „narovnání“ dosavadní dvoupruhové silnice (s přidáním „pomalých“ pruhů pro stoupání). Vloni byl otevřen téměř sedmikilometrový horský úsek mezi Chomutovem a Křimovem, navazující na západní obchvat Chomutova. Nahradil už nevyhovující starou trasu a výrazně usnadnil spojení s hraničním přechodem Hora svatého Šebestiána. Mimo jiné umožnil i průjezd kamionů do Saska, což má prospět průmyslovým zónám v regionu v čele se žateckou Triangle.

Rychleji do západní Evropy

Významný dálniční úsek se má letos otevřít také za hranicemi České republiky. Dokončení německé dálnice A6 z Ambergu k dálniční křižovatce s A93 má zrychlit cestu z Rozvadova do Norimberka a dále do západní Evropy. Norimberská dálnice dosud končila právě u Ambergu. Dál se nestavěla mimo jiné proto, aby neusnadnila případný vojenský útok z východní Evropy. Po roce 1989 sice došlo k postupnému prodloužení české dálnice D5 na západ, do Norimberka se však stále muselo jezdit zajížďkou přes Schwandorf a částečně po silnici první třídy.

Vraťme se ale do Česka: Zatímco letos má být zprovozněno necelých 40 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, v roce 2009 to bude už 65,5 kilometru a v roce 2010 dokonce rekordních 105 kilometrů. Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic chce současná vláda dokončit do roku 2016, konkrétní plány ale existují jen na letošek a další dva roky.

Délka dálnic a rychlostních silnic vloni překročila tisíc kilometrů, do roku 2016 by to měl být dvojnásobek. Přednost má hlavně dostavba rozestavěných komunikací (jihočeská dálnice D3, Pražský okruh, „karlovarská“ R6 nebo rychlostní silnice R35 jako severní varianta k D1).

Hlavně obchvaty

Řidičům vloni pomohly také nové či zrekonstruované silnice první třídy. Jde například o obchvat Plané u Mariánských Lázní, Božejova na Pelhřimovsku, Stráže nad Nežárkou na Jindřichohradecku, první část obchvatu Nymburka nebo dokončení obchvatu Mladé Boleslavi. Rychlejší průjezd Šumavou přineslo „narovnání“ části hlavního tahu k hraničnímu přechodu Strážný na Vimpersku. Přestavbou prošly také průtah Chomutovem a Jirkovem nebo spojení Otrokovic a Zlína (stavba obchvatu Otrokovic má začít v roce 2009). Významnou přeměnou prošla i křižovatka Hlinky v Brně – část městského okruhu navazující na vyústění dálničního přivaděče Pisáreckým tunelem.

Na začátku letošního roku bude zprovozněn severovýchodní obchvat Sokolova. V roce 2008 se mají otevřít také další část obchvatů Jihlavy a Českého Těšína, obchvat Sulce na Lounsku nebo obchvat Holic na Pardubicku. V plánu je i dokončení přeložky silnice první třídy číslo 14 v Liberci (Zelené údolí, Tanvaldská, Kunratická). V Praze se má otevřít část Vysočanské radiály.

Ve východních Čechách pomůže řidičům zprovoznění přeložky silnice první třídy číslo 33 u České Skalice na Náchodsku a rozšíření silnic Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí a Vamberk - Lupenice. V Olomouckém kraji se řidiči mohou těšit na obchvat obce Rájec u Zábřehu na Moravě či na dokončení rekonstrukce jesenické části silnice přes Červenohorské sedlo (podrobněji v Profitu č. 46/2007).

NOVÉ ÚSEKY DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC

  • * měsíc/rok označení úsek délka
  • * 4/2008 D1 (D47) Bílovec - Ostrava, Rudná 11,7 km

11/2008 D1 (D47) Lipník - Bělotín 15,4 km

11/2008 D1 Kojetín - Kroměříž východ 7 km

?/2008 R7 Bítozeves - Vysočany 5,4 km

9/2009 D1 Vrchoslavice - Kojetín 6,6 km

11/2009 D1 (D47) Bělotín - Hladké Životice 18,1 km

11/2009 D1 (D47) Hladké Životice - Bílovec 11,7 km

?/2009 D11 Osičky - Hradec Králové 6 km

?/2009 R35 Hradec Králové - Opatovice 3,3 km

?/2009 R6 Praha - Pavlov 10,4 km

?/2009 R6 Lubenec - Bošov 4,4 km

?/2009 R6 Jenišov - Nové Sedlo 5,1 km

?/2010 D1 Kroměříž východ - Říkovice 11,3 km

?/2010 D3 Borek - Úsilné 3,1 km

?/2010 D47 Bohumín - státní hranice 6,1 km

?/2010 D8 Lovosice - Řehlovice 16,4 km

?/2010 R1 Praha, Slivenec - Praha, dálnice D1 23,1 km

?/2010 R4 Skalka - křižovatka II/118 4,8 km

?/2010 R7 Vysočany - Nové Spořice 15,8 km

?/2010 R7 Postoloprty - Bítozeves 3,8 km

?/2010 R6 Nové Sedlo - Kamenný Dvůr 20,4 km

Pramen: Ředitelství silnic a dálnic

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče