Letiště i průmyslová zóna po ruce

11. srpna 2008, 08:00 - Filip Černoch
11. srpna 2008, 08:00

SLATINSKÁ KASÁRNA V BRNĚ - Bývalé vojenské pozemky mohou svým novým majitelům přinést úžasné zisky, stejně jako plnou náruč problémů. Slatinská kasárna v Brně jsou naštěstí tím prvním případem. Lukrativní okolí a čerstvý převod na město z nich totiž dělá doslova mucholapku pro nedočkavé investory.

Dlouhodobě chátrající Nálepkovy kasárna v Hradci Králové, léta neprodejnévojenské prostory na Horním předměstí v Trutnově, upadající Čtvercová kasárnav Josefově. Tři náhodně vybrané objekty ukazují, že i zdarma převedený vojenskýmajetek může být pro obdarovaného neúnosně drahou přítěží.

Socialističtí obránci míru si totiž s údržbou obývaných areálů příliš hlavunelámali a porevoluční armáda zase na náročné úpravy a rekonstrukce nemělapeníze. Mnohé vojenské objekty tak ke svým novým majitelům putujív katastrofálním stavu a jejich budoucí využití je podmíněno obrovskýmiinvesticemi.

To slatinská kasárna v Brně jsou úplně jiný oříšek. Nejen že jsou jejichsanační náklady odhadovány na únosných 65 milionů korun, těsná blízkost letištěa černovické průmyslové zóny zdvíhají cenu ošuntělého objektu v přeplněném městědo astronomických výšek. Nemluvě ani o dalším vojenském areálu v bezprostřednímokolí, jehož plánované komerční využití zhodnotí pozemky široko daleko.

„Do budoucna je to díky své poloze velmi perspektivní lokalita, může zdevzniknout velká poptávka právě třeba po výstavbě bytů. Cena se tak může dostataž na 200 či 300 milionů korun,“ odhaduje potenciál kasáren místopředsedapředstavenstva developerské společnosti Real Spektrum Jiří Fajkus.

Prodáme, dáme, nedáme a zase dáme

Mimo svých předností se ale desetihektarový areál může pochlubit také jednoukuriozitou. Způsob jejich převodu od ministerstva obrany do náručí brněnskéhomagistrátu totiž místo seriozní obchodní transakce připomínal spíše nákupzaručeně pravého peršanu na bagdádském tržišti.

Původně stanovenou prodejní cenu 250 milionů korun dokázalo Brno nejprvestáhnout na 90 až 130 milionů, aby se pak o slovo přihlásilo ministerstvofinancí, které prodeji opakovaně zabránilo. Následovalo prohlášení armádyo bezplatném převodu, které zase zablokovaly občanské žaloby pro neférovézvýhodnění města před soukromými investory. A když už se konečně i tento problémvyřešil, vrátilo se na nějakou dobu ministerstvo obrany opět k variantě prodejecelého areálu nejvyšší nabídce.

„Dnes už naštěstí máme kasárna konečně v rukou my a spolu s nimi i devěthektarů sousedících leteckých opravárenských závodů, které jsme pořídili za 65milionů korun,“ konstatuje náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Kroměsamotného pozemku může podle něj Brňany těšit i zisk řady souvisejících budov.Z nich ale rekonstrukcí projde nejspíše pouze hlavní čtyřpatrový objekt;drobnější sklady, autodílny, jídelnu nebo vývařovnu čeká nekompromisní kontakts bouracím kladivem. „Vzhledem k územnímu plánu budou kasárna využita předevšímpro výstavbu bytů, odhadem by jich zde mohlo stát na čtyři sta. Plus samozřejměveškerý související kulturní, sportovní servis a služby. Určitá část areálu bynavíc měla sloužit i drobným firmám a živnostníkům,“ doplňuje Pospíšil.

Prodej zajistí soukromá firma

Zbývá samozřejmě otázka, jakou formou a pod čím vedením bude obnova celéhoareálu a jeho pozdější komerční využití probíhat. „Ještě to není uzavřené, alevše směřuje k tomu, že se této významné role zhostí městem vlastněná akciováspolečnost Jižní centrum Brno. První projekty by potom reálně mohly startovat užv roce 2010,“ vysvětluje Pospíšil. Pokud se přitom udrží zájem firemníveřejnosti, která už dnes podle jeho slov aktivně projevuje o investiciv kasárnách velmi intenzivní zájem, je slibný osud celého projektu zaručen.

Střední a větší firmy hledající životní prostor neméně potěší i úpravy užzmiňovaných leteckých závodů. Ty sice s kasárnami prakticky sousedí, jejichbudoucnost je ale svázána spíše se známou průmyslovou zónou Černovická terasa.Tu by totiž měl více než dvacetihektarový areál s několika mohutnými hangáryv nejbližších letech rozšířit.

„Zatím jsme od ministerstva obrany koupili zhruba jednu třetinu těchtozávodů, o zbytku se jedná. Celkově by potom to scelení průmyslové zóny mohlozabrat zhruba dva roky, včetně úpravy infrastruktury a hledání příslušnýchinvestorů,“ uzavírá náměstek primátora Pospíšil. I nadále by ale areál bylomezen na provozovny spíše inovativního a jemnějšího charakteru, těžký průmyslby třeba už fungujícím výrobnám počítačových komponent rozhodně nesvědčil.V případě leteckých závodů i kasáren ale není pochyb, že se v Brně otevíránaprosto nový a velmi lukrativní prostor k případným investicím.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče