Lesy hýbe neohrožený lýkožrout

03. listopadu 2008, 08:30 - Libuše Frantová
03. listopadu 2008, 08:30

Nenápadný brouk vyvolává střety mezi lesníky, starosty, ekology, českými ministerstvy a dokonce i mezi státy.

Kůrovec způsobuje v českých lesích každoročně milionové ztráty už od sedmdesátých let minulého století. Dokáže zničit celé smrkové porosty. Nesmiřitelný spor se nyní vede o způsob boje proti lýkožroutovi v Národním parku Šumava.

Lesy pokrývají v současné době více než třiatřicet procent z celkového území Česka. Dalším zalesňováním zemědělsky nevyužívaných půd se výměra neustále zvyšuje. Téměř šedesát procent lesních pozemků vlastní stát, sedmnáct procent obce, lesní družstva, kraje a veřejné vysoké školy a zhruba třiadvacet procent lesů soukromí majitelé. Všichni bez rozdílu se potýkají s kůrovcem.

Problémy kolem malého, ale o to nebezpečnějšího škůdce, popisoval už v článku Miliony na brouky v 33. čísle Profitu v roce 1993 autor Pavel Kačer. „Kůrovcová kalamita v českých lesích přináší milionové ztráty. Podnik Lesy ČR Hradec Králové letos vytěží zhruba milion krychlových metrů napadeného dříví. Vedle nižší prodejní ceny přináší boj s lýkožroutem i zvýšení nákladů. Na rozšíření kůrovce se projevily i důsledky transformace vlastnických vztahů – soukromí majitelé většinou postrádají zkušenosti a nebezpečí většinou podceňují,“ uváděl Profit před patnácti lety.

„Na domácím i zahraničním trhu se letos projevuje přebytek dřeva. Kromě jiných faktorů je ovlivněn nutností urychleně vytěžit veškerou napadenou hmotu bez ohledu na stav obchodních zásob. Ještě vážnější situace než v Čechách je v rakouských a německých lesích, kde se muselo zpracovat několik milionů plnometrů kůrovcového dříví. Lesy ČR zpracovaly za sedm měsíců 1993 bezmála 700 tisíc plnometrů napadené hmoty, do konce roku to bude až milion kubíků, což představuje šestinu všech těžeb. Evropská cena kulatiny klesla proti loňsku až na polovinu, v ČR činí pokles 30 procent. Přibližně o dalších 30 procent se snižuje u kůrovcem napadeného dřeva. Je hůře prodejné, přestože není horší technické kvality,“ popisoval Kačer nelehkou situaci státního podniku Lesy ČR, která připomíná těžké časy, do kterých se podnik dostal v posledních dvou letech po devastujících orkánech Kyrill a Emma.

Chemie je nešetrná a drahá

Zvýšené náklady vznikaly podniku hlavně proto, že napadenou hmotu bylo nutné okamžitě zpracovat. „Do poloviny roku 1993 dosáhly 50 milionů korun. V minulém období (v letech 1970 až 1990) se lýkožrout likvidoval chemickým ošetřením postižených stromů. Tato účinná metoda je však ekologicky nevhodná, neboť postřiky na bázi ropných produktů ničily i užitečný hmyz a poškozovaly přírodní prostředí. Dnes Lesy ČR preferují tradiční ruční nebo mechanizované odkornění hmoty, případně cílený chemický zásah s použitím elektrostatické metody,“ popisoval autor.

O způsobu boje proti kůrovci rozhodovaly ekologické i ekonomické podmínky. „Dodavatel sám rozhodne, zda zvolí tradiční nebo chemický způsob likvidace kalamity s ohledem na vlastní náklady a kapacitní možnosti,“ vysvětloval tehdejší ředitel podniku Lesy ČR Jiří Oliva. Připustil, že chemická asanace je sice snadnější, avšak téměř o sto procent dražší, a proto není ekonomicky výhodná.

JAK SE BOJUJE S KŮROVCEM

Pro boj s kůrovcem je důležité zachytit brouka do lapáků a lapačů právě při prvním rojení, protože v dalších generacích se množí geometrickou řadou. V nižších polohách se během roku dokáže rozmnožit ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou. Pokud je strom již napaden, musí se ihned pokácet. Když se strom z lesa neodveze, je nutné jej zbavit kůry nebo chemicky ošetřit.

Názory ekologů popouzely už před lety

Už před patnácti lety se objevovaly problémy v národních parcích. Ekologové totiž odmítali, aby v nich Lesy ČR proti škodlivému hmyzu zasáhly. A i tehdy naráželi na ostré protesty. „Jimi prosazovaný názor, že příroda si pomůže sama, praxe příliš nepotvrzuje. Například v šumavské státní rezervaci Modravské slatě je v lokalitě Mokrůvka 400 hektarů napadeného lesa. Objem stojícího dříví, poškozeného kůrovcem a již zpracovaného odkorněním, je 3000 plnometrů a dalších 3500 metrů krychlových představují stojící kůrovcové souše. Správa národního parku Šumava nechce dřevo z této lokality přibližovat,“ upozornil v roce 1993 Profit. A dodal, že škody, které mohou vzniknout státu zanedbáním kůrovcové kalamity, se dají jen obtížně vyčíslit. Podle odhadu pracovníků Lesy ČR představovaly ztráty znehodnoceného dřeva v roce 1993 až 6,5 milionu korun. Zvýšené náklady na obnovu lesa odhadli na deset milionů korun. „Nenahraditelná je ztráta kvalitního genofondu smrku, kterou nelze penězi vyjádřit. Přestože jde o národní park, je otázkou, zda si stát může takové experimenty dovolit,“ konstatoval Profit.

Od té doby se toho příliš nezměnilo. Kůrovec napadá české lesy dál. Dařilo se mu hlavně v polomech, které vznikly po orkánech Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008. Vichřice Emma způsobila jen na majetku ve správě státního podniku Lesy ČR polomy o objemu téměř dva miliony krychlových metrů dřeva. Roční náklady na likvidaci kůrovce se dnes u Lesů ČR pohybují v desítkách milionů korun, při přemnožení jsou částky několikanásobně vyšší. A škody po kůrovcích mají ve svých lesích i obce a soukromí majitelé.

Spory se vedou hlavně v chráněných oblastech

Mohlo by se zdát, že stát jako největší vlastník lesů bude proti kůrovcovým kalamitám postupovat jednotně. Ale není tomu tak. Spor se vede o největší národní park v Česku, který má rozlohu přes 69 tisíc hektarů a zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Martinem Bursíkem rozhodlo, že v Národním parku Šumava nebude zpracováno 180 tisíc metrů čtverečních kalamitního dřeva po orkánu Kyrill. Zprávy, že usychají stromy v okolí Pramenů Vltavy, však vyvolaly ostré protesty ze strany obcí, Jihočeského a Plzeňského kraje, senátorů, ministrů zemědělství a místního rozvoje a dokonce i prezidenta Václava Klause. Dvacítka senátorů obvinila šéfa zelených Martina Bursíka, že nedostatečně bojuje s kůrovcem a Šumavu tak ohrožuje.

„Mám obavy z případné kůrovcové kalamity, která by byla pro sektor lesního hospodářství velmi tvrdou ranou,“ prohlásil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Tvrdí, že z ploch v národním parku, na kterých není už několik let proti kůrovci zasahováno, se škůdce nekontrolovatelně šíří do přilehlých lesů. Tam pak podle něj působí výrazné škody na lesních porostech a může být příčinou rozsáhlé kalamity. Suché smrkové porosty v národním parku Šumava jsou předpokladem pro další šíření na dosud nenapadené stromy. Nejedná se pouze o problém Česka, obavy sdílí i vlastníci lesů na rakouské a německé straně Šumavy. Ministři životního prostředí a lesního hospodářství napsali z Mnichova a Vídně svému kolegovi Martinu Bursíkovi naléhavé dopisy, aby se zasadil o dodržování více než tři roky staré dohody, podle níž má Česko v pásmu 200 metrů od hranic aktivně bránit šíření lýkožrouta.

Za všechno mohou smrky

Správa šumavského parku tvrdí, že by se kůrovcová situace na Šumavě neměla zveličovat. Odhaduje, že škodlivý hmyz může podle nejhoršího scénáře zničit během následujících tří let pět procent lesů Šumavy. Na vině jsou hlavně polomy po orkánu Kyrill, vichřici Emma a extrémně teplé zimy v uplynulých letech. Lýkožrout podle hnutí Duha vloni napadl 1,9 milionu metrů krychlových smrků, což bylo dvojnásobné množství než v roce 2006. A počet kůrovců připravených pro jarní rojení byl letos podle odhadů lesníků na úrovni poloviny 90. let, kdy Česko zasáhla poslední velká kůrovcová kalamita. Hnutí Duha vidí hlavní příčinu v krizi smrkového hospodářství.

„Smrkové monokultury jsou pro kůrovcovou kalamitu skvělá živná půda. Pouze větší výsadba listnáčů a jedlí umožní, aby kalamity nepokračovaly dál,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Proto prosazují větší výsadbu listnatých a smíšených lesů. Skoro milion stromů padlých po orkánu Kyrill bylo podle něj poučením, kam vytváření dalších holin na Šumavě vede. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova lesa pod ochranou suchých stromů na Šumavě způsobí podle něj menší škody než rozšiřování holin dalšími polomy. Stejný názor má i ředitel parku František Krejčí. „Národní park Šumava je oblast harmonické přírody, nikoli fackovací panák v rukou politiků. Kůrovcová situace se tu zatím nevymyká očekávanému vývoji a je tu třeba především odborného, nikoli politického posouzení,“ vysvětluje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče