Lepší výběrová řízení až od července

20. března 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
20. března 2006, 00:00

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Poslanci definitivně schválili nový zákon o veřejných zakázkách. Místo původně plánovaného února však vstoupí v účinnost až od začátku července. Česko tak opět nesplnilo závazky dané Evropské unii.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Poslanci definitivně schválili nový zákon o veřejných zakázkách. Místo původně plánovaného února však vstoupí v účinnost až od začátku července. Česko tak opět nesplnilo závazky dané Evropské unii. Nová pravidla pro veřejné zakázky přináší zákon, o jehož přípravě jsme již v Profitu několikrát informovali. Pokud jej v dubnu podepíše i prezident republiky (neočekávají se komplikace), dojde schvalovací proces konečně ke svému konci. Účinnost novinek se ale opět odkládá -definitivním termínem by nyní měl být 1. červenec. Podle dobře informovaných zdrojů však může dojít k faktickému posunu účinnosti až na září. Podle neoficiálních informací totiž ministerstvo pro místní rozvoj musí ještě připravit balíček prováděcích vyhlášek. Tyto normy budou obsahovat nové povinné formuláře pro zveřejnění zakázek na Centrální adrese. Formuláře jsou již údajně předpřipraveny, ale nějaký čas ještě zabere tvorba souvisejících předpisů vztahujících se hlavně k současně přijatému koncesnímu zákonu (ten upravuje pravidla pro takzvané PPP projekty a s veřejnými zakázkami tedy úzce souvisí). Navíc je ještě nutné připravit půdu pro atestace elektronických aukcí, které jsou další novinkou týkající se tendrů. ZÁKLADNÍ ZÁSADY Oproti dosavadnímu stavu má nový zákon přinést jednodušší a přehlednější systém. Cílem je také přinejmenším omezení možné korupce. Zadavatelé veřejných zakázek mají podle nového zákona povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. To platí i pro zakázky malého rozsahu, tedy do dvou milionů korun. Ostatní ustanovení zákona ale zadavatelé těchto nejmenších zakázek dodržovat nemusejí. ZMĚNY PRO SUBDODAVATELE Významná změna se týká uchazečů, kteří ve snaze „pojistit si šanci na úspěch“ podali jak vlastní nabídku, tak se zároveň jako subdodavatel účastnili nabídky jiné. Nový zákon takovéto praktiky zakazuje. Podnikatel tak může být subdodavatelem (i ve více nabídkách) jedině tehdy, pokud nepodal svou vlastní nabídku. ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Novinkou také je, že zadavatel nemůže svévolně zrušit zadávací řízení bez udání důvodu. Přesné důvody totiž vymezuje zákon. I když některé důvody jsou ovšem vymezeny tak obecně, že ke změně k lepšímu prakticky nedojde.

ŽÁDNÉ VYJEDNÁVÁNÍ

Návrh smlouvy, předložený v soutěžní nabídce, již bude konečný. O podstatných změnách by tak už nemělo být možné jednat (s výjimkou takzvaného jednacího řízení, ale ani tam se nesmí měnit zadávací podmínky). Dosud to možné bylo, takže zadavatel mohl s vítězným uchazečem zásadně měnit podmínky původně navržené smlouvy.

PŮJDE TO I ELEKTRONICKY

Zásadní novinka se týká možných způsobů podávání nabídky. Podle schválené verze zákona totiž bude možné nabídky podávat také elektronicky (pokud to zadavatel připustí).

Novými prvky jsou jednak elektronické aukce, jednak dynamické nákupní systémy. V prvním případě se jedná o interaktivní řízení, při kterých mohou být nabídky (po prvním úplném zhodnocení) prostřednictvím elektronického zařízení v rámci vymezeného časového období či stanoveného počtu aukčních fází nadále vylepšovány. Dynamickým nákupním systémem se pak rozumí plně elektronické řízení pro běžné nákupy, přičemž řízení je časově omezeno a otevřeno všem dodavatelům, kteří splní kvalifikační kritéria a předloží první nabídku v souladu se zadávací dokumentací.

OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK

Nově může zadavatel jmenovat zvláštní, minimálně tříčlennou komisi pro otevírání obálek tak, aby se hodnotící komise mohla soustředit jen na samotné hodnocení. Otevírání obálek se samozřejmě mohou účastnit i uchazeči. Nově se do protokolu o otevírání obálek už nebude uvádět nabídková cena. (Pro „otevírání“ elektronicky podaných nabídek je přitom stanoven zvláštní postup.)

HODNOCENÍ NABÍDEK

Podle dostupných informací nebude součástí prováděcí vyhlášky způsob hodnocení nabídek. Zadavatel ho tedy musí přesně definovat již v zadávací dokumentaci.

SOLVENTNOST UCHAZEČE Drobná změna se týká také prokazování kvalifikace. Zadavatel zakázky podle nového zákona nesmí vyžadovat „vyjádření banky“ například o solventnosti uchazeče. Potvrzení solventnosti občas stejně bývalo jen cárem papíru, který prakticky neměl žádnou právní váhu. Vedoucí pobočky banky totiž zřejmě těžko mohl tušit, jestli na zdánlivě solventního uchazeče není třeba prohlášen konkurz. ODVOLÁNÍ Změny se týkají také zákazu, podle kterého zadavatel zakázky nesměl po určitou dobu uzavřít s vítězem smlouvu, pokud neúspěšní uchazeči podají námitky. Tato lhůta je nyní prodloužena ze 30 na 45 dní - platí ovšem jen v případě, kdy neúspěšný zájemce podá platný návrh na zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy včetně povinnosti složit příslušnou kauci a správní poplatek. Zpřísněním pravidel se předejde zbytečným zdržením ze strany nespokojených uchazečů, kteří chtějí za každou cenu zabránit vítězi v uzavření smlouvy. Naopak prodloužením lhůty chtějí zákonodárci docílit, aby měl antimonopolní úřad více času na prozkoumání případného protestu a mohl kvalifikovaněji rozhodnout o dalším osudu celého výběrového řízení. U DOTACÍ VOLNĚJI Nový zákon potěší příjemce dotací a jiných podpor ze strany státu. Za takzvané dotované zadavatele, kteří musí vyhlašovat veřejné zakázky, totiž ode dne účinnosti zákona budou považováni pouze ti podnikatelé, kteří budou v rámci podpory provádět takzvané nadlimitní a podlimitní stavební práce (a s nimi související v zákoně přesně vymezené služby), minimálně z 50 procent financované z veřejných prostředků. Podle současného zákona musí být v režimu zákona o veřejných zakázkách vyhlášeny všechny akce financované minimálně z 50 procent z veřejných prostředků, tedy včetně dodávek a služeb nad dva miliony korun. MÍRNÉ POSUNY LIMITŮ

Dělení veřejných zakázek zůstalo zachováno, pouze došlo k mírným posunům u takzvaných limitů. Například u veřejných zadavatelů budou dodávky nebo služby do dvou milionů korun a stavební práce do šesti milionů korun považovány za veřejné zakázky malého rozsahu (u tohoto typu není přesně stanoven postup zadávání). Podlimitními veřejnými zakázkami, které je již nutné zadávat přesně podle zákona, budou dodávky a služby do 4,29 milionu korun a stavební práce do 165,288 milionu korun. Dražší akce jsou veřejnými zakázkami nadlimitními, které podléhají nejpřísnějšímu režimu včetně povinného uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Limity se odvíjejí od částek v eurech, přepočtených na koruny. Evropská unie může každé dva roky tyto limity měnit, vždy s účinností od 1. ledna (zveřejnit je přitom musí nejpozději k začátku listopadu předchozího roku).

NOVÉ TYPY ŘÍZENÍ Nově zaváděné zjednodušené podlimitní řízení je obdobou staré známé výzvy více zájemcům z předchozího zákona o zadávání veřejných zakázek. V případě takzvaných podlimitních zakázek může zadavatel vyzvat nejméně pět uchazečů, s podmínkou, že tuto výzvu náležitě zveřejní. Nesmí přitom vyzývat stále stejné zájemce. Právě tato novinka je častým terčem kritiky - zadavateli pravděpodobně nic nebrání vyzvat čtyři drahé zájemce a jednoho „kamaráda“, který zakázku vyhraje. Sněmovna alespoň „poslechla“ Senát, který u stavebních zakázek snížil limit pro jednodušší pravidla z 30 na 20 milionů korun. POŽADAVEK JISTINY Zadavatel může pro účast v soutěži požadovat od uchazečů složení takzvané jistiny. Ta v dosavadním zákoně činila tři procenta předpokládané ceny zakázky, nově půjde pouze o dvě procenta. Senátoři prosadili, aby zadavatel mohl jistinu požadovat nejen u nadlimitních, ale také u podlimitních zakázek. V novém zákoně rovněž došlo ke zpřesnění způsobu složení jistiny, takže oproti dnešnímu volnému výkladu již například nepůjde jistinu složit vystavením směnky nebo zřízením zástavního práva. RÁMCOVÁ SMLOUVA Zatímco u takzvaných sektorových zadavatelů už jde o běžnou praxi, nově se tato možnost rozšíří i na veřejné zadavatele. Rámcovou smlouvou se rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi jedním či více zadavateli a na druhé straně jedním či více dodavateli, přičemž doba trvání takovéto smlouvy musí být omezena na dobu určitou, nepřesahující v zásadě čtyři roky. Předmětem rámcové smlouvy je úprava více či méně konkretizovaných podmínek týkajících se následného zadávání budoucích jednotlivých veřejných zakázek za dobu trvání rámcové smlouvy. Vymezuje se zde vždy určitý druh a kategorie zboží, služeb či stavebních prací, které budou v průběhu příslušného časového období v rámci této smlouvy zadávány. V rozsahu rámcové smlouvy pak bude nakupovat dodávky, služby či stavební práce mnohem volnějším způsobem (v jakýchsi „minisoutěžích“), než v případě zcela otevřených zadávacích řízení. SOUTĚŽNÍ DIALOG Tento nový druh tendru může veřejný zadavatel použít v případě, kdy ještě nemá konkrétnější představu o předmětu veřejné zakázky, nebo pokud se jedná o zvlášť složitý předmět plnění, kdy zadavatelé nejsou schopni před zahájením zadávacího řízení dostatečně specifikovat předmět veřejné zakázky tak, aby byly naplněny veškeré podmínky pro použití jiných druhů zadávacího řízení. Příkladem je třeba plánovaná výstavba památníku. Zadavatel tedy oznámí soutěžní dialog na Centrální adrese, načež zájemci podají žádost o účast a prokáží kvalifikaci. Zadavatel poté vybere minimálně tři zájemce. Dále zadavatel se zájemci jedná o představách a řešeních, přičemž jedno nebo více navržených řešení vybere. Účastníci dialogu poté klasickým způsobem předloží k navrženému řešení své nabídky a zadavatel vybere vítěze. Zvláště složitý musí být předmět plnění z objektivního hlediska. Není tedy možné vycházet pouze ze subjektivního dojmu zadavatele. VEŘEJNÍ ZADAVATELÉ Zákon jasněji upřesňuje pojem veřejných zadavatelů - tedy subjektů, na které se vztahují nejpřísnější ustanovení. Jde mimo jiné o reakci na argumentaci některých „soukromých“ (ale fakticky státem vlastněných) firem, které se pravidlům odmítaly podřídit právě s odkazem na soukromoprávní charakter své činnosti. Nově je - zjednodušeně řečeno - stanoveno, že při určení veřejného zadavatele je rozhodující skutečný charakter činnosti, nikoliv právní forma subjektu. CENTRÁLNÍ ZADAVATEL Nově se zavádí nový institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům nakupovat prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sami museli podstupovat zadávací řízení. Takové zadávání se může uskutečňovat na všech úrovních veřejné správy -tedy od ústředních správních orgánů až po samosprávné celky (kraje, obce či městské části a podobně).  VEŘEJNÉ ZAKÁZKY PŘES INTERNET?

Od léta bude možné ve větší míře zadávat veřejné zakázky elektronicky.O novinkách, které v tomto směru přináší nový zákon, jsme podrobně psali v Profitu č. 10/2006.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče