Lenka Kohoutová: Kupuje si vláda horníky?

17. února, 08:00 - Lenka Kohoutová
17. února, 08:00

V současnosti je v legislativním procesu sněmovní tisk 654, jemuž se přezdívá hornické důchody. Podnětem k přípravě návrhu zákona byly požadavky Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Základním požadavkem horníků je, aby stát vyřešil nepříznivé dopady jejich profese i dřívějším odchodem do důchodu o pět let a také vyšší penzí. Ve skutečnosti ovšem nejde pouze o pět let, ale osm; možnost odejít do důchodu o tři roky dřív už totiž dnes mají všichni.

Mohu jen spekulovat, zda se jedná o utišení hlasu odborářů, nebo jde o problém s doly OKD. Obojí je každopádně špatně. A vůbec ne proto, že bych horníkům předčasný důchod nepřála. Jedná se však o zcela nesystémový krok ohledně mandatorních výdajů důchodového systému. Takové řešení může strhnout lavinu podobných požadavků i dalších rizikových profesí. Musíme proto situaci horníků posuzovat nejenom podle našich současných finančních možností, ale také předvídat, co případně uděláme, až se stejného řešení začnou domáhat i jiní odboráři hájící své profese.

Ministerstvo (práce a sociálních věcí?) navíc argumentuje starými analýzami a postrádá informace o výši a vývoji počtů vyplácených důchodů. Nelze jen populisticky plnit podmínky odborářů, na které náš důchodový systém nemá a které jdou nad rámec průměrných důchodů. Pokud chce Sobotkova vláda něco takového udělat, pak musí také říct, že prostě privileguje jednu skupinu zaměstnanců na úkor jiných rizikových profesí. Navíc by měla přiznat, že na splnění požadavků horníků náš současný důchodový systém prostě nemá.

Možná bychom se spíš měli podívat, jak to funguje u našich sousedů i ve světě. Třeba Polsko má pro dřívější odchod do důchodu přísnější podmínky ohledně délky odpracované doby. V Německu zase mají vyšší pojistné a Anglie neřeší nižší důchodový věk horníků vůbec. Navíc jednotní nejsou ani sami odboráři.

I sama ČMKOS v roce 2014 řekla, že „předčasné důchody všech zaměstnanců, kteří v minulosti pracovali a dnes pracují v namáhavých a těžkých profesích, není možné řešit prostřednictvím veřejných důchodových systémů, nýbrž na principu individuální odpovědnosti zaměstnavatelů.“ A podobně mluví i jíní.

Pro stanovení výše důchodů navíc odboráři požadují započtení všech zvýšení důchodů od roku 1996 s tím, že předpisy o jejich navýšení bychom měli aplikovat tak, jako by byl daný důchod přiznán ke dni 31. 12. 1995. Současně však výsledná částka nesmí překročit stanovené maximum pro rok 2016, tedy 13 274 Kč. Jako zásadní pro tuto změnu se v důvodové zprávě uvádí zdravotní hledisko. Jenže zpráva se opírá o dokumenty z 80. a 90. let minulého století, kdy platila úplně jiná zdravotní hlediska.

Dala jsem si práci a přečetla některé odkazující materiály. Za zmínku stojí ten Krajské hygienické stanice v Ostravě z roku 1990, který doporučuje, že jedinou účinnou zdravotnickou prevencí je přeřazování horníků na jinou práci před dosažením kritického množství prachu v jejich plicích. Zdravotníci tedy nedoporučují dlouhou dobu práce v hlubinných dolech. Navíc i již zmíněná důvodová zpráva dokazuje, že dřívější odchod do důchodu horníkům zdraví nezlepší. Mnohem důležitější je zdravotní prevence.

Naším cílem by mělo být, aby každý z nás mohl odejít do důchodu v určitém věku, relativně zdravý a schopný prožít co nejlépe seniorský věk, a to bez rozdílu profese. Systémovým řešením podle mě jsou tzv. „předdůchody“, tedy měsíční splátky penze, jejichž výši stanoví zákon o doplňkovém penzijním spoření. Podílet na takovém sytému by se měli i zaměstnavatelé, které musíme motivovat jasnou pobídkou. Mohou zaměstnancům vytvářet vlastní důchodové fondy, vyšší spoření nebo penzijní účty.

Podle důvodové zprávy činí celkový finanční dopad za osoby pracující v hornictví 11,6 miliardy korun. Tyto výdaje budou narůstat. V nejbližších letech o desítky miliónů korun, později o stovky; v roce 2022 mají přesáhnout 100 milionů korun a v roce 2040 kulminovat na 700 milionech korun. Pak mají rychle klesat. Jenže předchozí ministerské materiály uváděly částky až kolem 30 miliard korun. Kde tedy udělal ekonom ministerstva práce a sociálních věcí chybu?

Ráda bych také upozornila, že všechny uvedené částky se týkají pouze horníků a nekalkulují s dalšími profesemi z hlubinných dolů. Vláda ale přesto se schválením zákona o hornických důchodech podezřele spěchá. Nejspíš ho chce stihnout právě včas před krajskými volbami. Účet pak jako obvykle zaplatí ostatní.

Autorka je zakladatelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče