Len je naše zlato

09. června 2008, 00:00 - Robert Šimek
09. června 2008, 00:00

Trutnovsko bylo na přelomu 19. a 20. století centrem českého textilního průmyslu. Fungovalo zde několik velkých podniků, které se specializovaly na výrobu lněných tkanin. Patřila k nim i tkalcovna v Heřmanových Sejfech, kterou roku 1876 založil Franz Kluge.

Franz Kluge

Východočeská obec Rudník leží zhruba dvanáct kilometrů západně od Trutnova. Kdysi nesla název Heřmanovy Sejfy (Hermannseifen) a první zmínky o ní jsou ze 13. století. Založili ji zřejmě němečtí přistěhovalci, kteří zde dolovali stříbro, zlato a železo.

V husitských dobách vlastnili obec Krušinové z Lichtenburka, od nichž ji roku 1521 získali Valdštejnové. Ti obec výrazně pozvedli, rozšířili těžbu a zpracování rud a přinesli místním obyvatelům i nový způsob obživy – plátenictví.

V jeho rozvoji pak pokračovali i další majitelé, baroni ze Silbersteinu. Opravdový rozmach textilní výroby zde však nastal teprve koncem 19. století, kdy panství získala podnikatelská rodina Klugů.

 JAN ADAM KLUGE

(1777-1849)

Narodil se 31. července 1777 v Heřmanových Sejfech (dnešním Rudníku). Pocházel z tkalcovské rodiny, která přišla do Čech v polovině 17. století ze Saska. Roku 1797 založil vlastní firmu a stal se faktorem – obchodníkem se lněnou přízí a plátnem. Obchod postupně rozšiřoval a počátkem 19. století vyvážel zboží až do Vídně a severní Itálie. Byl celkem třikrát ženatý. Z prvního manželství měl čtyři děti, z druhého šest a ze třetího další čtyři dětí. Zemřel 24. července 1

Faktor ze Sejfů

Rod Klugů přišel do Čech někdy po polovině 17. století ze Zhořelecka (území v Horní Lužici, kdysi součást Saska). S podnikáním ale jeho členové začali až o sto let později, konkrétně roku 1797. Tehdy byl totiž Jan Adam Kluge, rodák z Heřmanových Sejfů, zapsán do cechovní knihy pláteníků v nedalekém Hostinném.  

Plátno však podle dochovaných informací sám nevyráběl. Zabýval se především obchodem a stal se takzvaným faktorem. Skupoval přízi od drobných výrobců a dával ji ke zpracování okolním tkalcům. Hotové zboží pak prodával na trzích.

Dařilo se mu zřejmě dobře, protože obchod postupně rozšířil až za hranice Čech. Plátno vozil nejprve do Vídně, později až do severní Itálie. Tam pak nakupoval hedvábné zboží a také tabák.

Kluge a Etrich

Jan Adam Kluge byl celkem třikrát ženatý a měl čtrnáct dětí. Roku 1821 se mu narodil syn Franz, pozdější významný podnikatel. Po absolvování gymnázia v Broumově ho otec poslal na zkušenou do Itálie, kde se mladík seznámil se strojní výrobou příze. Průmyslová revoluce zrovna přicházela do Čech, Franz Kluge se proto brzy rozhodl, že se stane továrníkem.

Roku 1850 se spojil se švagrem Josefem Etrichem (Profit o něm psal v čísle 6/2007), majitelem pekařství a obchodníkem s moukou ve Svobodě nad Úpou. Společně založili firmu „Kluge a Etrich“ a hned roku 1851 začali se stavbou mechanické přádelny lnu v Horním Starém Městě (dnes součást Trutnova). Slavnostní otevření se konalo roku 1852 a již za čtyři roky pracovalo v novém podniku téměř 300 lidí.

Vyráběly se hlavně lněná a koudelová příze, které šly výborně na odbyt. Přádelnu však nebylo možno rozšiřovat, roku 1862 proto společníci začali zhruba kilometr severně stavět další přádelnu.

Losování o přádelny

Po dokončení druhého podniku roku 1864 se společníci rozhodli, že se osamostatní. Obě továrny byly považovány za rovnocenné, o jejich majiteli tedy rozhodl los. Starou přádelnu získal Etrich, novou Kluge.

Pro Klugeho bylo toto rozdělení výhodné, protože na rozdíl od bývalého společníka mohl podnik dále rozšiřovat a dostavovat. V polovině 70. let 19. století zde proto zavedl také výrobu jemné příze a nedaleko přádelny vybudoval i nové bělidlo. Roku 1885 měl závod již 13 tisíc vřeten a využíval vodní a parní pohon o výkonu 260 koňských sil (zhruba 167 kW).

Vedle přádelny v Horním Starém Městě udržovala firma i původní obchod s látkami v Heřmanových Sejfech. Roku 1876 tam navíc vybudovala mechanickou tkalcovnu, která od roku 1883 vyráběla také damaškové zboží a pracovalo v ní až 240 tkalcovských stavů.

 FRANZ KLUGE

(1821-1887)

Narodil se 28. května 1821 v Heřmanových Sejfech. Již roku 1835 vstoupil do otcovy firmy a na zkušenou zamířil do Itálie. Tam se seznámil s mechanickou výrobou lněné příze a po návratu se rozhodl pro vlastní podnikání. Roku 1850 založil se švagrem Etrichem firmu, která vybudovala dvě přádelny v Horním Starém Městě. Po roce 1864 se společníci rozešli a podnikali samostatně. Kluge postupně firmu rozšiřoval a zařadil se k nejvýznamnějším továrníkům v kraji. Zemřel 3. ledna 1887

Čtyři bratři

Roku 1872 přeměnil Franz Kluge rodinný podnik na veřejnou obchodní společnost a k podnikání přizval syny Jana Adama, Franze mladšího a Josefa. Nejstarší Jan Adam se ujal vedení přádelny v Horním Starém Městě, druzí dva působili v Heřmanových Sejfech. Když roku 1887 Franz Kluge starší zemřel, vstoupil do společnosti i čtvrtý z bratrů, Alois, který se stal právním poradcem firmy.

Tentýž rok koupili bratři i vyhořelou přádelnu lnu v Temném Dole, která předtím patřila konkurenčním podnikatelským rodinám Morawetzů a Oberländerů (Profit o nich psal v číslech 11 a 43/2007). Obnovili ji a začali v ní zpracovávat lněný odpad ze staroměstské továrny.

Následná konjunktura lnářského průmyslu pak umožnila rodině i určitou velkorysost vůči dělnictvu. Pracovní doba se z původních 65 hodin týdně snížila na 61,5 hodiny, v Horním Starém Městě vznikla nová dělnická kolonie, dětský domov a jesle.

Konec impéria

Počátkem 20. století patřila firma k největším výrobcům lněné příze v Evropě. Za první světové války ji sice přibrzdily dodávky pro armádu, po roce 1918 se ale opět začala vzmáhat. Od roku 1927 byla hlavním podílníkem tiskárny plátna ve Vrchlabí, vlastnila přádelnu v Drážďanech a tkalcovnu v Jugoslávii.

S nástupem fašismu navíc získala i několik podniků, jejichž majiteli byli původně Češi nebo Židé. Byly to například přádelna Fejfar a Mládek v Kalné Vodě, tkalcovna A. Heinzel v Hynčicích či bělidlo v Kalné Vodě. Práci zde vykonávali především váleční zajatci a totálně nasazení dělníci.

Roku 1945 byly proto všechny továrny firmy Kluge znárodněny a rodina odsunuta do Německa. Většina závodů se stala součástí Texlenu Trutnov, jejich sláva ale postupně upadala. Tkalcovna v Heřmanových Sejfech byla zrušena, bělidlo v Kalné Vodě zbouráno a tkalcovna v Hynčicích předána Meoptě. Jako poslední ukončila v 90. letech 20. století výrobu přádelna v Horním Starém Městě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče