Lekce z královského dělení

29. května 2012, 12:14 - Tomáš Plhoň
29. května 2012, 12:14

Po letech sporů se vládní politici konečně dohodli na novém rozpočtovém určení daní. Znamená to konec diskriminace menších měst?

Jak rozdělit peníze mezi stát a jeho města a vesnice? Debaty o tom se vedou snad už od pádu železné opony. Nejnovější návrh novely o rozpočtovém určení daní snad odstraní některé do očí bijící nespravedlnosti, na druhou stranu sebere peníze největším městům. Tomu možná většina republiky zatleská, ale pravdou je, že uprostřed současné krize nebudou škrty u těch „bohatších“ městských center rozhodně ničím příjemným.

Problémy bohatých

Nejde jen o každoroční výpadky daňových příjmů, ale i o to, jak návrhy ministra Kalouska hrozí omezit rozvoj metropole,“ prohlásil před nedávnem pražský primátor Bohuslav Svoboda. Z toho je vcelku jasné, jaká je argumentace čtyř velkých měst – > kromě Prahy také Brna, Ostravy a Plzně. > Mají přijít o 1,1 miliardy korun příjmů, které mají být rozděleny menším obcím. Města vcelku logicky upozorňují na to, že právě ona jsou hlavním motorem českého ekonomického růstu, který by se snížením jejich příjmů mohl dostat do ohrožení. „Jak asi dopadne poměrně slušně běžící motor stroje, když do něj nasypete písek?“ ptá se obrazně Svoboda. Konkrétně v případě Prahy nebude výpadek jen tak snadné zacelit. Ostatně jen od roku 2006 klesly celkové příjmy města o téměř šest miliard. Pokud bereme v úvahu výdaje na všechny možné i nemožné investiční akce (viz tunel Blanka nebo oblíbený projekt Opencard), objeví se nemalá díra v dosavadním rozpočtu. Ani ona přeplacená městská centra tedy svůj zatvrzelý postoj nepřehánějí a dá se pochopit, proč hledání kompromisu trvalo tak dlouho. Jenže pak je tady ještě druhá stránka věci, tedy obce se skutečně titěrnými příjmy, které současný systém diskriminoval. V té souvislosti se v debatách často hovořilo o takzvané U křivce. Jde o podobu grafu, který vznikne při pohledu na to, jak jsou mezi obce dle jejich velikostí rozdělovány daně. Zatímco největší města dosud za jednoho svého obyvatele získala do rozpočtu 17,9 tisíce korun, ty úplně nejmenší obce získávaly 9,1 tisíce. Rozdíl to v podstatě není úplně nesmyslný. Velkoměsta mají podstatně vyšší výdaje na infrastrukturu i na zajištění městských služeb, kdežto vesničce pod sto obyvatel stačí s trochou nadsázky postavit novou kanalizaci a vyasfaltovat silnici.

Jak dát malé dohromady

Jenže pak jsou tady ještě obce a města průměrné velikosti, řekněme okolo tří tisíc obyvatel, které dostávají zdaleka nejmenší podíl, méně než sedm tisíc na obyvatele. Právě tady je to pomyslné dno oné U křivky. Tyto obce, kterých není ani zdaleka málo, se musejí potýkat s poměrně vysokými náklady, jejichž financování je často nemalým problémem. Právě o jejich příjmy se v posledních letech vedl nekonečný boj.
Současný diskriminační systém takzvaného „sdílení daní“ (název napovídá, že o výtěžek z daní se dělí stát s obcemi) existuje v nynější podobě už od roku 1999. Už v tehdejším návrhu ministerstva financí se mluvilo o odstranění nerovností. Zrušilo se pravidlo, podle kterého měla obec podstatnou část příjmů z daní podnikatelů a firem, kteří v ní sídlí. Nyní ji zvýhodňuje jen daň z příjmu fyzických osob. Například šumavská Modrava se proto může chlubit štědrou městskou pokladnou: sídlo tu má nahlášené miliardář Zdeněk Bakala. K onomu odstranění nerovností však mělo vést i zavedení koeficientů podle velikosti obce, dle důvodové zprávy vymyšlené proto, aby měly malé obce větší motivaci spojovat se ve větší celky. K tomu pochopitelně nedošlo a zůstala jen výše popsaná nespravedlnost. S tou by však měl být s novým návrhem do jisté míry konec.
Dohoda zní tak, že čtyřem největším městům se ubere 1,1 miliardy a nejchudším obcím se zvedne příjem na 9 tisíc. Konkrétně o tu druhou část nám šlo od začátku. Bude to sice méně, než původně navrhovalo ministerstvo financí, ale i tak je to podstatná částka,“ říká Petr Gazdík, předseda Starostů a nezávislých, pro kterého byla novela zákona o rozpočtovém určení daní od začátku jedním z hlavních politických témat. Potvrzuje ostatně, že pokud by se koalice neshodla na kompromisu, neměla by TOP 09 důvod setrvávat ve vládě. Zákon by měl být schválen poslaneckou sněmovnou ještě v červnu, nejpozději v červenci. Ono náhlé přeřazení do velmi rychlého legislativního tempa má velmi jednoduchý důvod. Zákon může vetovat prezident i senát a obce musejí včas vědět, zda zákon bude od příštího roku platit, aby mohly začít sestavovat rozpočet. „V tomto ohledu se musíme vyhnout jakýmkoli komplikacím,“ tvrdí Gazdík.

Druhá strana škrtů

Vraťme se ale ještě na chvíli zpátky. Jak už bylo naznačeno, konečná dohoda přiznává dosud diskriminovaným obcím menší částku než původní návrh z dílny ministerstva financí, který koalice už během loňského roku zavrhla. I když systémově se stále jedná o správný krok, v krátkodobém měřítku se můžeme ptát, zda obcím budou přidané peníze stačit. V posledních letech se totiž ocitly pod nemalým tlakem. Mohou za to pochopitelně zhoršené ekonomické podmínky – kvůli krizi vybere stát na daních celkově podstatně méně, a tím pádem jde stále méně peněz jednotlivým radnicím. Daňové příjmy v letošním roce se dle odhadů budou pohybovat na úrovni roku 2009, a to ještě v nejlepším možném případě. Obce ale zároveň tratí na tom, jak se stát snaží v posledních letech šetřit. Není to tak, že by temný démon ministra Kalouska vybíral obecní pokladny a lepil jimi díry ve státní kase. Vezměme si však například zvyšování DPH. Jak předchozí zvýšení na 20 a 14 procent, tak další plánované zvýšení o jedno procento u obou sazeb výrazně zatíží právě obce, zejména ty menší, které nejsou plátci DPH. Aby toho nebylo málo, to, co stát získá zvýšením sazeb navíc, nerozdělí spravedlivě mezi obce, ale celou částku si nechá. „Ano, je to tak, obce tím přijdou asi o 2,5 miliardy korun, ale vzhledem k tomu, že se do nového rozpočtového určení daní nalije asi jedenáct miliard, ten efekt tím bude dostatečně vykompenzovaný,“ uklidňuje Gazdík.

K ústavnímu soudu

V rámci škrtů ovšem stát snížil ještě další důležitý příliv peněz do městských kasiček. Obce jsou sice samostatné jednotky, ale v rámci takzvané přenesené působnosti vykonávají řadu aktivit, které plní pro stát. Na první pohled to jsou drobnosti, jako část práce stavebních úřadů, matrik, agendu dokladů a další. Na tyto poměrně náročné činnosti dostávají obce dotaci, která se ovšem v loňském roce snížila o 17 procent. V praxi se dá říct, že stát si u měst a vesnic objednává něco, za co nedokáže zaplatit. „Už před rokem jsme se rozhodli, že na to budeme reagovat ústavní žalobou. Zatím celou věc zkoumáme a analyzujeme různé možnosti, ale všechno nasvědčuje tomu, že k ústavnímu soudu půjdeme,“ říká Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí České republiky. Jak dodává, nejde ani tolik o to, že by peníze městům výrazně chyběly. Celá věc je spíše dalším příkladem toho, jak stát s obcemi nespravedlivě zachází. „Tady se měla už na začátku udělat analýza toho, co všechno vlastně obce pro stát dělají a zda to vůbec musí dělat. Teprve poté se lze bavit o tom, zda si to může dovolit všechno zaplatit,“ říká Jech. Pod obce například spadlo kompletní vyřizování občanských průkazů, nově mají navíc celkem absurdní povinnost zajistit každému žadateli fotografii, což opět zvyšuje náklady jednotlivých radnic. I když rozpočtové určení daní bude bezesporu dovršením velké snahy mnoha starostů a radních, ideálního stavu stále nebude dosaženo. V některých ohledech navíc nový návrh vyvolává další otázky. Plzeň, která přijde o 200 až 400 milionů korun, už se chystá zdvojnásobit daň z nemovitostí (jediná daň, s kterou mohou obce hýbat a jejíž výtěžek plyne rovnou do jejich rozpočtu). Zatím se zdá, že zbylé tři metropole podobný krok neudělají. V opačném případě by se totiž ve velkých městech mohlo žít o poznání dráž.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče