Menu Zavřít

Lékařská péče v ohrožení

22. 5. 2009
Autor: Euro.cz

Ani jeden z argumentů proti slučování zdravotních pojišťoven není ekonomicky racionální

Ambiciózní pokus o reformu zdravotnictví skončil. Do popředí se namísto opatření, která měla regulovat poptávku po lékařské péči, tedy šetřit, a vnést konkurenční prvek do chování pojišťoven, dostávají ekonomicky značně sporné návrhy.

Výpadek příjmů

Za několik dnů budou poslanci ve třetím čtení rozhodovat o návrhu, jenž má zakazovat slučování zdravotních pojišťoven. Zaráží, že ani jeden z argumentů zamezujících koncentraci trhu není ekonomicky racionální. Namísto toho je diskuse plná iracionálních výkřiků – například základním cílem je „zamezit, aby nějaká soukromá skupina mohla na zdravotním pojištění vydělávat“ .
Kdo takto argumentuje, zřejmě dostatečně nezná definici finančních toků v systému zdravotního pojištění. Využívání prostředků je totiž přísně účelově vázáno. A jen malá, z hlediska „zlého“ kapitalisty marginální část peněz smí jít jinam než na platby za pacienty. Jen obtížně si lze představit, že by někdo sáhl na prostředky za zdravotní péči – nežijeme v banánové republice.
Vraťme se však k situaci na trhu. V důsledku hospodářské recese roste počet lidí bez práce a zpožďují se i platby za zdravotní pojištění od některých podniků. Pojišťovnám hrozí výpadek příjmů ve výši deseti miliard korun – loni činil výběr zhruba 220 miliard korun.

BRAND24

Vážná situace

Stát se rozhodl zasáhnout, aby zbylo dost na pacienty. Na návrh ministerstva zdravotnictví by se měly navýšit platby za státní pojištěnce – děti, nezaměstnané a důchodce. Oproti zmíněným deseti miliardám „výpadku“ to letos přinese dodatečný příjem 2,5 miliardy korun – 75 procent výpadku však zůstane nepokrytých. Příští rok by byl takto zvýšen příjem o 5,2 miliardy korun.
Dalším krokem k zajištění prostředků na lékařskou péči je snížení příspěvků do provozního fondu, z něhož se financuje chod pojišťoven, ze zhruba 3,6 procenty příjmů na 3,3 pro rok 2009 a na 3,1 pro rok 2010. Uspořené peníze mají jít také ve prospěch pacientů. Jaký bude mít dopad tato kombinace snížení příspěvků na provoz a výpadek ve výběru pojistného na chod pojišťoven? Provozní příjmy odvětví se výrazně sníží – letos zhruba o deset procent a téměř o patnáct v roce 2010. To je vážná situace, na kterou musejí pojišťovny reagovat. Za nejjednodušší a nejméně bolestnou cestu k úsporám si některé z nich zvolily fúzi. Větší celek dosáhne úspor z rozsahu – například v nákladech na pobočkovou síť (odstranění duplicity), na informační systémy (jediný po sloučení) a na administrativu. Sloučený subjekt posílí vlastní „akceschopnost“ i tím, že bude moci přesunout administrativní pracovníky do terénu – ke komunikačním a kontrolním agendám. V důsledku toho bude lépe fungovat kontakt nejen s pojištěnci, ale i s plátci pojistného a poskytovateli zdravotní péče. Bude posílen dozor nad jejich chováním, což přinese finanční efekty do příjmové i výdajové oblasti sloučené pojišťovny.

Neúprosná ekonomická logika

Lze najít i další ekonomické argumenty pro fúze – omezení nákladů na přetahování klientů, zajištění silnější pozice při nákupu zdravotní péče a tak dále. Proti tomu neexistuje žádný zásadní argument. Pokud někdo chce bojovat proti „vlivovým skupinám“, neměl by to činit nástroji, které mohou ekonomicky poškodit výraznou část trhu zdravotního pojištění.
V reálném byznysu je logika ekonomiky neúprosná. V oblasti zdravotního pojištění by si trh vynutil existenci několika – tří až pěti – větších pojišťoven, které by si nabízenými službami konkurovaly.
V současném systému se malí hráči mohou dostat do potíží. Druhý extrém, jedna pojišťovna, by zase přinesl všechny nešvary monopolu. Stačí se podívat do Velké Británie, v níž funguje jediná „pojišťovna“ – Národní zdravotní systém. Její provozní náklady činí zhruba pět procent z vybraného pojistného – o polovinu víc než v ČR. Přesto tento systém nedokáže zajistit pacientům zdravotní péči ani na úrovni českého zdravotnictví.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).