Lék na recesi, či politický populismus?

21. května 2009, 16:18 - Michal Mirvald
21. května 2009, 16:18

Šrotovné není státní opatření, které by mohlo pomoci české ekonomice

O šrotovném už sice bylo napsáno mnoho varovných textů, ale od některých českých politiků stále zaznívá požadavek na jeho zavedení. Jejich oblibu šrotovného si lze vysvětlit nejen tím, že jsou stoupenci keynesiánské politiky státních zásahů a spatřují v něm lék na řešení recese, ale i politickým předvolebním populismem.

Keynesiánská stimulace

Z hlediska historického vývoje se šrotovné skutečně podobá keynesiánké stimulaci agregátní poptávky formou vládních zásahů. Anglický ekonom John Maynard Keynes připisoval vládním zásahům výrazný vliv. Protože si uvědomoval schopnost vlády ovlivnit vývoj HDP a nezaměstnanosti, zmiňuje i jako doprovodný efekt vznik (či prohloubení) deficitních sald veřejných financí. Schodky soustavy veřejných rozpočtů byly vnímány jako přechodné. Přispěl-li totiž státní zásah k oživení ekonomického růstu, umožnil i postupnou změnu sald veřejných financí z deficitních na přebytková.
Je třeba si položit a zodpovědět několik klíčových otázek. Je šrotovné skutečně státním opatřením, které oživí růst HDP? Je skutečně nezbytné pro Českou republiku? Může si ČR za současného stavu veřejných financí šrotovné vůbec dovolit?

Možný důsledek

Šrotovné není státní opatření, které vyvede ekonomiku z recese. Současná situace veřejných financí – pro letošní rok se předpokládá propad příjmů státního rozpočtu o 160 miliard korun a hrozí sankce Evropské unie za překročení čtyřprocentní hranice deficitu veřejných financí vůči HDP – nedovoluje uvažovat o šrotovném jinak než jako o krátkodobém opatření. Jeho případné zavedení by možná krátkodobě přispělo k prodeji nových aut, ale jeho odstranění by pravděpodobně dostalo trh s nimi do obdobné pozice jako před šrotovným.
Z hlediska stavu veřejných financí je třeba zmínit i další fakta. Ze zkušeností okolních států je zřejmé, že zavedení šrotovného v některém z nich nemusí stimulovat předpokládanou domácí produkci. S tím souvisí, že motivuje zájemce v segmentu malých levných vozů. Z hlediska příjmů soustavy veřejných rozpočtů to znamená jediné – nebudou natolik velké, jak se očekává. Má-li uvažované šrotovné motivovat k nákupu nového vozu, nebude například pro ČR v řádu tisíců, ale spíše desítek tisíců korun. Jednoduchá kalkulace příjmů a výdajů nabízí možný důsledek zavedení šrotovného na bilanci veřejných financí. A je nezbytné se zamyslet, zda si tento riskantní luxus může ČR dovolit.

Negativní dopad

Zavedení šrotovného bude mít spíše negativní dopad na veřejné finance než pozitivní vliv na nalezení cesty z hospodářské recese. Za současné situace není pro ČR nezbytné. Představitelé odborů mladoboleslavské automobilky prostřednictvím médií letos v březnu prezentovali, že budou pro své členy požadovat speciální příplatky za sobotní směny, které jsou nutné, aby byla uspokojena poptávka na trhu malých vozů.
Za první čtvrtletí roku 2009 byl sice zveřejněn pokles české produkce automobilů oproti stejnému období roku 2008, ale tato informace nemusí být alarmující. Zejména pokud se vezme v úvahu, že v předchozích letech některé automobilky vykazovaly rostoucí a v některých případech i rekordní zisky. Má snad stát neustále přispívat soukromým subjektům na maximalizaci jejich ziskovosti?
Argument, že okolní státy šrotovné zavedly, ale ČR nikoli, není jeho objektivním ani ekonomickým zdůvodněním.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče