Lék, který zatím nezabírá

17. července 2009, 19:56 - Kateřina Menzelová
17. července 2009, 19:56

V Česku spolupráce státu se soukromníky nefunguje

Měl by to být lék v době finanční krize a jedno z řešení, jak vybudovat potřebnou infrastrukturu a přitom zbytečně nehledat peníze v již tak prázdné státní kase. Na projektech měli spolupracovat stát a soukromníci (PPP – public private partnership). V Česku jsou potřebné zákony, vybrány byly pilotní projekty, které se rozpracovaly do nějaké fáze, ale konkrétní výsledek zatím žádný. Přitom v ostatních evropských zemích, včetně Polska nebo Maďarska, řada PPP projektů již běží.
V současné době mají naději na dokončení čtyři pilotní projekty v celkové hodnotě přibližně 50 miliard korun. Patří mezi ně výstavba dálnice D3, ubytovny personálu a parkoviště v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), výstavba budovy soudu a justičního areálu v Ústí nad Labem a železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Ruzyně.

Chybí politická vůle Prvním a zřejmě zásadním problémem, proč se v Česku zatím PPP projekty neprosazují, je chybějící politická vůle. „V okamžiku, kdy někdo za projektem stojí, tak to funguje,“ říká Vladimír Sloup, výkonný ředitel Asociace PPP. Jako pozitivní příklad uvádí projekt v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Stavět by se dle harmonogramu mělo v ÚVN ještě letos. Nedostatek politického nadšení je paradoxem. Když se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru začalo hovořit, byly spoluprací státu se soukromníky nadšeny všechny politické strany. Koncesní zákon byl přijat roku 2006, ministerstvo financí založilo PPP centrum, které vystupuje jako poradce veřejného sektoru, od roku 2004 funguje také Asociace PPP, jež sdružuje soukromé subjekty. „Můj názor je, že PPP projekty jsou poměrně dlouhodobé a politik se většinou zajímá o své čtyřleté volební období. Něco připraví, ale bojí se, že plody jeho práce sklidí někdo jiný,“ konstatuje Sloup. Většina politiků dobře ví, že v určitých případech je metoda PPP efektivnější a jedná se o účelnější způsob vynaložení veřejných peněz, než je utratit za veřejné zakázky.
Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že také stavební a další privátní firmy nemají v mnoha případech o PPP zájem. Je pro ně prý daleko zajímavější vyhrát veřejnou zakázku, než získat koncesi na dvacet či třicet let. „V tomto ohledu souhlasím s Transparency International, která konstatuje, že u nás zadávání veřejných zakázek není úplně v pořádku,“ říká Sloup. Firmy si ve výběrovém řízení dokážou domluvit vyšší marži. „Otázkou ale je, zda jim skutečně zůstává. Nenárokují si ji náhodou pro to, aby spíše uplatily toho, kdo rozhodl, že konkrétní tendr vyhrají zrovna ony?“ táže se Sloup. Dle jeho názoru se PPP projekty zatím moc neprosazují také proto, že jsou až příliš transparentní. Zakázku-koncesi dostane ten, kdo nabídne nejlepší konečnou cenu. To bohužel v případě veřejných zakázek vždy neplatí. Transparency International nicméně upozorňuje i na rizika spojená s PPP. Mezi ně patří například možnost zadat projekt bez otevřeného výběrového řízení.

D47 nebyl PPP S tímto problémem ostatně máme již zkušenost. Pověst PPP projektů pošramotila příprava výstavby dálnice D47. Vláda Miloše Zemana v červnu 2002 bez výběrového řízení rozhodla, že bude uzavřena smlouva s konsorciem Housing & Construction (H&C). Cena neměla přesáhnout 125 miliard korun. Na podzim téhož roku však smlouvu napadl tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský a označil ji za krajně nevýhodnou pro stát. Špidlova vláda smlouvu s H&C v březnu 2003 vypověděla. Šimonovský ji přesvědčil, že stát je schopen zrealizovat projekt D47 sám, že se tak ušetří zhruba čtyřicet miliard korun a výstavba se zkrátí o jeden rok. Vládě se zavázal, že D47 bude dokončena do konce roku 2008. Dnes se ukazuje, že dostavba dálnice se odsouvá nejméně do roku 2012 a dodržen nebude zřejmě ani rozpočet. Zakázka se rozkouskovala, dělá se postupně a během doby narůstají ceny vstupů. „Výstavba D47 ale nebyla vůbec dobře připravena jako PPP projekt. Ve skutečnosti to PPP projekt nebyl,“ tvrdí Sloup z Asociace PPP. Chyběly prý základní atributy, jako jsou přenos rizik, transparentnost a konkurence při výběru zhotovitele. Projekt D47 splňoval pouze dlouhodobost kontraktu a to, že soukromý subjekt měl zajistit vše od vybudování dálnice až po její provoz. „Smlouva nebyla připravena tak dobře, aby si stát mohl dovolit do toho jít. Její vypovězení bylo správné,“ dodává Sloup.
Prvním vládou schváleným pilotním projektem je modernizace železniční trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna a výstavba přípojky na Letiště Ruzyně. Celkové náklady se odhadují na dvacet miliard korun. Soukromý partner uzavře se státem smlouvu na třicet až čtyřicet let. Ministerstvo dopravy zatím vypracovalo koncesní projekt. Další harmonogram stanoven nebyl. „Jde o ideový záměr. Projekt není v pokročilém stavu,“ konstatoval náměstek ministra dopravy Roman Kramařík. Více rozpracovaná je výstavba ubytovny a parkoviště v ÚVN Praze-Střešovicích. V nové ubytovně by mělo sloužit 200 až 300 lůžek. Využívat by je měli pacienti, kteří nemocnici navštíví kvůli krátkodobým zákrokům a které není nutné hospitalizovat, absolventi několikadenních zdravotních prohlídek či předoperačních vyšetření. Zároveň bude ubytovna určena rodinným příslušníkům hospitalizovaných pacientů, účastníkům kongresů pořádaných ÚVN a bude využívána i komerčně. Celkové investice dosáhnou jedné miliardy korun.

Čekání na novelu Již před časem se řada firem chystala na výběrové řízení na výstavbu dálnice D3 a rychlostní komunikace R3. Dokonce se spekulovalo o jasných vítězích tendru, jehož hodnota se odhaduje na 28,4 miliardy korun. Dle původního harmonogramu měl být již vybrán soukromý partner, který by letos začal stavět. Zatím je ale schválen pouze koncesní projekt. Ministerstvo dopravy nechce opakovat spor z dálnice D11, jejíž výstavba kvůli nevyřešenému vlastnictví pozemků nemůže pokračovat. Dle náměstka ministra dopravy Romana Kramaříka ministerstvo svůj postoj v otázce vyvlastňování pozemků přehodnotilo. Současný zákon vyvlastňování neumožňuje a projekt D3 je prý pozastaven do té doby, než bude přijata novela zákona. „Čekáme, až vláda schválí novelu zákona. Může to být ještě během léta. Hned potom budeme v projektu pokračovat,“ uvedl pro týdeník EURO Kramařík. Dodal, že kvůli situaci na finančním trhu v současné době ministerstvo pracuje na upravené, zmenšené verzi projektu, kterou předloží do vlády v polovině srpna. Mezi pilotní projekty PPP byly vybrány i ty, jež předložilo ministerstvo spravedlnosti. „Do druhé vlny zařadila v roce 2005 vláda dva projekty ministerstva spravedlnosti, a to vybudování nové soudní budovy v Ústí nad Labem a výstavbu justičního areálu v Ústí nad Labem,“ tvrdí Veronika Ludvíková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti. Původně ministerstvo uvažovalo o spolupráci s privátním sektorem na pobočce Krajského soudu v Karlových Varech. Studie proveditelnosti však v tomto případě prokázala jen velmi nízkou míru výhodnosti, a proto ministerstvo od svého dřívějšího záměru upustilo.
V současné době připravuje ministerstvo spravedlnosti harmonogram zadávacího řízení na výběr soukromého partnera pro oba PPP projekty. „Hospodářská krize a značné podfinancování státní správy jsou hlavními příčinami dočasného zpomalení obou projektů,“ dodává Ludvíková. Jen těžko lze proto v tuto chvíli odhadnout, kdy bude výběrové řízení na partnera ze soukromého sektoru spuštěno, přestože oba PPP projekty jsou i nadále investiční prioritou ministerstva spravedlnosti.

V obcích to jde V obcích funguje spolupráce mezi veřejným sektorem a soukromým mnohem lépe než na celostátní úrovni. Některé projekty byly spuštěny ještě před tím, než byl přijat koncesní zákon. „V současné době se připravuje modernizace autobusové zastávky v Ústí nad Labem, rekonstrukce autobusového nádraží v Třebíči, uvažuje se o PPP projektu sociálního bydlení, výstavbě Krajského úřadu v kraji Vysočina, zásobování teplem a teplou vodou ve Velké Hleďsebi. Metodou PPP byl postaven fotbalový stadion v Tachově. Vypsaná byla soutěž na rekonstrukci a provoz stadionu v Říčanech,“ vypočítává Sloup.
Naopak zatím sešlo z projektu PPP v Krajské nemocnici v Pardubicích. Ta měla být první českou nemocnicí, kterou dostaví, zmodernizuje a bude provozovat soukromník. Ten měl investovat do její infrastruktury 2,2 miliardy korun a za tuto částku získat třicetiletou koncesi na její správu. Ministerstvo financí poslalo již v roce 2006 do Pardubic čtyřapůlmilionovou dotaci na přípravu PPP projektu. Ten ale zatím odstartován nebyl. Kraj neposkytl finanční garance a do výběrového řízení se nepřihlásil ani jeden privátní zájemce, zasáhla finanční krize, změnily se majetkoprávní vztahy v nemocnici, a navíc došlo k podstatné obměně zastupitelstva v kraji. Zmrazen je též multifunkční projekt Ponava. „Brno má momentálně jiné priority,“ říká Vladimír Sloup. Město odhadovalo náklad na dvě miliardy korun, za něž měl být pořízen fotbalový stadion, krytá hala pro různé druhy sportu včetně ledního hokeje. Urbanistická studie počítala také s výstavbou dvoupatrových garáží, které budou mít na střeše další fotbalové hřiště.

Tabulky:
První vlna pilotních projektů (2004) Projekt * Zadavatel
AirCon – spojení Letiště Ruzyně s centrem Prahy včetně provozu a údržby * ministerstvo dopravy
výstavba ubytovny hotelového typu a parkoviště v areálu ÚVN v Praze 6-Střešovicích.* ÚVN

Druhá vlna pilotních projektů (2005) Dva úseky dálnice D3 Tábor–Bošilec * ministerstvo dopravy
Dva úseky městského okruhu v Brně * ministerstvo dopravy
Vysokoškolské koleje Masarykovy univerzity * Masarykova univerzita v Brně
Věznice s ostrahou *ministerstvo spravedlnosti, vězeňská služba
Pobočka Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech * ministerstvo spravedlnosti
Justiční areál v Brně * ministerstvo spravedlnosti
Justiční areál v Ústí nad Labem * ministerstvo spravedlnosti
Pobočka Krajského soudu Hradec Králové v Pardubicích * ministerstvo spravedlnosti

PPP projekty (2009) AirCon – spojení Letiště Ruzyně s centrem Prahy včetně provozu a údržby * ministerstvo dopravy
D3/R3 – stavba a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3 * ministerstvo dopravy
ÚVN Praha – ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkoviště * ÚVN
Výstavba a provoz věznice typu s ostrahou * ministerstvo spravedlnosti, vězeňská služba
Výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem * ministerstvo spravedlnosti
Revitalizace autobusového nádraží Třebíč * město Třebíč
Centrální zásobování teplem v Kopřivnici * město Kopřivnice
Rekonstrukce a zajištění provozu sportovně-rekreačního areálu Pod Červeným kamenem * město Kopřivnice
Pramen: PPP centrum

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče