Legislativa III

02. srpna 2004, 00:00 - admin
02. srpna 2004, 00:00

Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem 3. část JUDr. Ladislav Jouza, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Účinnost od 1. Října 2004

Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem

3. část

JUDr. Ladislav Jouza, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Účinnost od 1. Října 2004

DALŠÍ ČÁST KOMENTÁŘE JUDr. LADISLAVA JOUZY Z MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR K NOVÉMU ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI

§ 26 Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

(1) Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.

(2) Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje uchazeče o zaměstnání a souhlas s jejich zpracováním, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání, zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.

(3) Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, vydá o tom úřad práce rozhodnutí.

Komentář k § 26: Právní úprava zařazování do evidence v praxi vyhovuje. Oproti dřívější úpravě se rozšířil okruh fyzických osob, kterým se evidence předřazuje o 3 dny, i na další skupiny, aby nebyli zvýhodňováni pouze ti uchazeči, kteří před zařazením do evidence ukončili zaměstnání. O zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se nerozhoduje ve správním řízení, neboť o žádosti uchazeče se v plném rozsahu vyhovuje. Úřad práce však ve správním řízení rozhodne v případě nezařazení fyzické osoby do evidence uchazečů o zaměstnání, neboť praxe ukázala, že v případě sporů o oprávněnost vzetí do evidence je současné neformální nezařazení problémem. Proti tomuto rozhodnutí má uchazeč právo odvolání. Ustanovení uvádí údaje, které obsahuje žádost o zprostředkování zaměstnání. Tyto údaje jsou pro zprostředkování vhodného zaměstnání bezpodmínečně nutné.

§ 27 Evidence uchazečů o zaměstnání

(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy.

(2) Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání; změny těchto skutečností je povinen oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu.

(3) Uchazeč o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bydliště, je povinen tuto skutečnost nejpozději do 8 kalendářních dnů ohlásit úřadu práce, u něhož je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Úřad práce převede ke dni změny bydliště evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.

Komentář k § 27: Ustanovení vymezuje údaje, které obsahuje evidence uchazečů o zaměstnání a jejich účelové určení. Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání musí uchazeč osvědčit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Krajní formou osvědčování je čestné prohlášení osoby o ukončení pracovního poměru, případně i o dalších skutečnostech, které fyzická osoba nemůže při první návštěvě na úřadu práce doložit a jsou rozhodné pro její zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Toto ustanovení stanoví uchazeči o zaměstnání lhůtu, ve které je povinen oznámit úřadu práce změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, změnu svého bydliště, a stanovuje povinnost úřadu práce převést evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.

§ 28

Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušný úřad práce (§ 24) o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se úřady práce do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona úřad práce, v jehož správním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje. Jestliže se úřady práce nedohodnou, určí ministerstvo, který úřad práce bude zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

Komentář k § 28: Případy, kdy uchazeč o zaměstnání má vážné osobní nebo rodinné důvody, které odůvodňují jeho zájem o zprostředkování zaměstnání jiným než místně příslušným úřadem práce, jsou v praxi poměrně časté, dřívější právní úprava je však neřešila. Bylo by neúčelné vyžadovat od takového uchazeče o zaměstnání plnění povinností vůči úřadu práce místně příslušnému podle jeho trvalého pobytu, když se v jeho územním obvodu z vážných důvodů skutečně nezdržuje. Nově se proto upravuje možnost uchazeče o zaměstnání požádat místně příslušný úřad práce o přenesení zprostředkování zaměstnání na úřad práce v místě, kde se skutečně zdržuje.

§ 29 Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání ukončí úřad práce vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem a) nástupu do zaměstnání, s výjimkou případů uvedených v § 25 odst. 3 a 5, nebo zahájení jiných činností uvedených v § 25 odst. 1, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání, b) podání písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, c) nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nebo d) následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého.

Komentář k § 29: Toto ustanovení nově upravuje způsoby ukončení evidence v případech, kdy uchazeč o zaměstnání ze subjektivních nebo objektivních příčin přestal splňovat podmínky pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. V těchto případech se nerozhoduje ve správním řízení, neboť jde o situace vzniklé na základě určité právní skutečnosti, která je dána.

§ 30 V yřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

(1) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a), d) a e), b) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, c) uchazeč o zaměstnání je ve vazbě po dobu delší než 6 měsíců, d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo e) uchazeč o zaměs
tnání vykonává nelegální práci.

(2) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážných důvodů a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20), b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, c) neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu (§ 33 odst. 2), d) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo e) maří součinnost s úřadem práce (§ 31).

(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení podle odstavce 1 písm. a) nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodů uvedených v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

§ 31

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže a) je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce, a přesto je neplní, b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce, c) neoznámí rozhodné skutečnosti ve stanovené lhůtě (§ 27, 42), d) se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)], e) neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo f) jiným jednáním zmaří nástup do zaměstnání.

Komentář k § 30 a 31: V odstavci 1 § 30 jsou taxativně vyjmenovány důvody, kdy je ukončena evidence uchazeče o zaměstnání na základě rozhodnutí úřadu práce. Jde o důvody bránící uchazeči spolupracovat s úřadem práce např. proto, že jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že mu podle lékařského posudku vůbec neumožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Výjimka týkající se uchazečů o zaměstnání v době jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo v době pobírání peněžité pomoci v mateřství je odůvodněna tím, že k této situaci nedošlo jejich zaviněním. Ukončení evidence z důvodu nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu vazby je řešeno samostatně. Rozhoduje se ve správním řízení. Občan má právo se v případě nesouhlasu s rozhodnutím úřadu práce odvolat. V odstavci 2 jsou taxativně vyjmenovány důvody, kdy bude ukončena evidence uchazeče o zaměstnání na základě rozhodnutí úřadu práce. Jedná se o případy, kdy uchazeč o zaměstnání zaviněně přestal plnit své povinnosti vyplývající mu ze zákona o zaměstnanosti. Upřesňuje se tak dosavadní právní úprava podle poznatků z praxe úřadů práce. V případech vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle tohoto ustanovení může být fyzická osoba opět zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí zákonem stanovené doby jen na základě nové písemné žádosti. Pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce stačí i jednání z nedbalosti. Současně se rozšířil okruh důvodů pro sankční vyřazení z evidence o neplnění podstatných povinností při rekvalifikaci, neplnění podmínek stanovených v individuálním akčním plánu a odmítnutí podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem úřadu práce nebo lékařem nebo zdravotnickým zařízením určeným úřadem práce. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu odmítnutí nástupu na rekvalifikaci bude přicházet v úvahu tehdy, pokud uchazeč o zaměstnání po dobrovolném uzavření dohody o rekvalifikaci odmítne do sjednaného kurzu nastoupit. Právo smluvní volnosti tím tedy není dotčeno. Nově se rovněž demonstrativně definuje, jaké jednání uchazeče o zaměstnání se považuje za maření součinnosti s úřadem práce.

§ 32

(1) Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je úřad práce povinen vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

(2) Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30) zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

Komentář k § 32: Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jsou započitatelnými dobami pro některé nároky v oblasti sociálního zabezpečení. Je proto žádoucí, aby fyzická osoba obdržela potvrzení o existenci těchto dob. Ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů ustanovení stanoví úřadům práce, ve kterých případech jsou povinny zablokovat a nepoužívat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání.

§ 33 Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67), b) fyzické osoby do 25 let věku, c) absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, d) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, e) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, f) fyzické osoby starší 50 let věku, g) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců, h) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. (2) Úřad práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 může vypracovat individuální akční plán směřující ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce; uchazečům o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) je úřad práce povinen vypracování tohoto plánu nabídnout. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, a to v souladu s dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost při vypracování individuálního akčního plánu a plnit podmínky v něm stanovené.

Komentář k § 33: V ustanovení § 33 jsou vyjmenovány skupiny fyzických osob, kterým má být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Zvýšená péče se bude věnovat fyzickým osobám do 25 let věku, které nemají dostatečné pracovní návyky ani praxi, která by byla pro zaměstnavatele motivující k jejich přijímání. Vedle absolventů středních škol a vyšších odborných škol se týká i těch, kteří buď vůbec neabsolvovali přípravu pro povolání nebo neukončili úspěšně studium nebo studia zanechali. U absolventů vysokých škol se vzhledem k délce studia bude zvýšená péče maximálně do 30 let věku. Pojem „fyzická osoba do 25 let věku“ byl použit v souvislosti s podklady vypracovanými pro statistiky EU, pro informace a opatření v rámci evropské strategie zaměstnanosti a koresponduje rovněž s přístupem MOP k plnění úmluv MOP, např. Úmluvy č. 44. V České republice je takto věkově omezená kategorie uváděna v N árodním akčním plánu zaměstnanosti, aby opatření zde přijatá korespondovala s požadavky EU. U osob se zdravotním postižením došlo k nové úpravě cílené činnosti úřadů práce, směřující k začleňování těchto osob do zaměstnání prostřednictvím nástrojů upravených v samostatné části zákona. Rozšíření okruhu fyzických osob, kterým je věnována zvýšená péče, o kojící ženy je v souladu se Směrnicí Rady ES 92/85/EEC. Individuální akční plán je používán v rámci EU pro zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Jeho cílem je zvýšení aktivity uchazeče o zaměstnání formou individuálního přístupu ze strany úřadu práce. Uvedený nástroj již byl zkoušen některými úřady práce. Řada úřadů práce podobný postup s úspěchem využívala neformálně již dříve. Předpokládá se, že bude pro uchazeče o zaměstnání vhodným motivačním nástrojem. Jestliže však nebudou plnit dohodnutá opatření, čeká je postih spočívající ve vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Vychází se ze skutečnosti, že pro použití tohoto nástroje se rozhodli dobrovolně a použití tohoto nástroje znamená pro úřad práce vynaložení zvýšeného úsilí a prostředků. V zájmu zvýšené péče o mladé lidi, včetně absolventů, je úřad práce povinen jim nabídnout uzavření individuálního akčního plánu ke zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Záleží však na nich, zda této nabídky využijí. Současná podniková i podnikatelská praxe potvrzuje menší zájem o zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců. Potíže mají především ti, kteří nemohou plně pracovat s ohledem na zdravotní stav, případně jejichž zaměstnávání způsobuje organizační nebo jiné potíže. Mohou to být zejména občané se změněnou pracovní schopností, mladiství, absolventi škol nebo další občané, kterým je třeba z nejrůznějších důvodů věnovat zvýšenou péči. Umístění těchto občanů je v rozvíjející se tržní ekonomice obtížnější a vyžaduje zvýšené úsilí ze strany úřadů práce i zaměstnavatelů. S přihlédnutím k místním podmínkám je třeba věnovat vyšší pozornost též zaměstnávání žen. Zvýšená péče o tyto občany se projevuje zejména v souvislosti s vytvářením nových společensky účelných a pro ně vhodných pracovních míst i účelným využíváním finančních prostředků pro tyto účely. K zajištění rychlejšího umísťování osob vyžadujících zvýšenou péči může úřad práce požadovat na zaměstnavateli, aby z nahlašovaných volných pracovních míst vybíral místa vhodná pro tyto osoby. K rozšíření nabídky volných pracovních míst vhodných pro občany vyžadující zvýšenou péči, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, může úřad práce spolu se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu na zřízení nových pracovních míst.

§ 34 Volná pracovní místa

Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadu práce, od kterého může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.

Komentář k § 34: Každý zaměstnavatel má právo na výběr zaměstnanců v potřebném počtu a struktuře podle svých potřeb a předpokladů fyzických osob, které se o místo u zaměstnavatele ucházejí. Svoboda výběru musí být zachována. Rovněž se ponechala dřívější služba úřadů práce zaměstnavatelům v oblasti poskytování informací. Nově se doplnila poradenská činnost, kterou budou úřady práce vůči zaměstnavatelům vykonávat.

§ 35

Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.

Komentář k § 35: Oznamovací povinnost zaměstnavatele, pokud se týká volných pracovních míst a jejich obsazování, zůstala zachována. Tím je zajištěna informovanost úřadů práce o možnostech pracovních míst u zaměstnavatelů. Úřad práce může nabízet uchazečům o zaměstnání pouze pracovní místa, která mu byla nahlášena. Prostřednictvím nahlášených volných míst je úřad práce zároveň informován o nabídce na trhu práce, může směřovat svoji činnost např. na zabezpečování rekvalifikací pro nedostatkové profese, získává přehled o místech vhodných pro zaměstnávání cizinců apod. Lhůta pro splnění oznamovací povinnosti se na základě poznatků z praxe prodlužuje z dosavadních pěti na deset pracovních dnů.

§ 36

Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33).

Komentář k § 36: Spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli se v činnosti úřadů práce v uplynulých letech osvědčila, neboť přispívá k pracovnímu uplatnění fyzických osob, které jsou na trhu práce obtížněji umístitelné.

Příklad: Spolupráce zaměstnavatelů s úřady práce při hromadném propouštění Ochranu zaměstnanců zavedl zákoník práce v § 52. Uvádí podrobnější pravidla vzájemné informovanosti a komunikace mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a zpřesňuje povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k úřadu práce a k odborovému orgánu v období, než u zaměstnavatele dojde ke kolektivnímu uvolňování zaměstnanců. K tomu dochází v případech, kdy zaměstnavatel skončil pracovní poměr z důvodů organizačních změn [§ 46 odst.1 písm.a) až c) zák. práce] v období 30 kalendářních dnů z organizačních důvodů nejméně s 10 zaměstnanci, zaměstnává-li od 20 do 100 zaměstnanců, nebo s 10 zaměstnanci, zaměstnává-li od 101 do 300 zaměstnanců a s 30 zaměstnanci, jestliže zaměstnává více než 300 zaměstnanců. Zaměstnavatel je před uskutečněním hromadného propouštění (dáním výpovědi) povinen včas, nejpozději 30 dnů před dáním výpovědi jednotlivým zaměstnancům o svém záměru písemně informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců a zahájit s nimi jednání o možnostech zabránění hromadného propouštění, případně zmírnění jeho nepříznivých následků pro zaměstnance. O zamýšlených opatřeních a záměrech je zaměstnavatel povinen rovněž písemně informovat příslušný úřad práce a uvést zejména důvody propouštění, období a hlediska pro propouštění apod. Nepovedou-li jednání se zástupci zaměstnanců k dohodě, může zaměstnavatel přikročit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Ještě před tím však musí doručit úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a o výsledcích jednání. Současně uvede celkový počet zaměstnanců a počet a strukturu zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká. Pracovní poměr zaměstnance může skončit výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od prokazatelného doručení písemné zprávy příslušnému úřadu práce.

§ 37

Úřad práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.

Komentář k § 37: Toto ustanovení obsahuje vedle údajů nezbytných pro charakteristiku pracovního místa, která odpovídá podstatným náležitostem pracovní smlouvy a základním informacím o vykonávané práci a pracovních podmínkách, i další fakultativní údaje, které jsou pro nabízené zaměstnání významné. Ponechává se nově na zaměstnavateli, aby upozornil na některé další okolnosti spojené se zaměstnáváním.

§ 38

Úřad práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 127)

a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž není povinen nabízet a zveřejňovat nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, který opakovaně a prokazatelně porušuje povinnosti vyplývající z pracovněprávních a mzdových předpisů.

Komentář k § 38: Volná pracovní místa, která zaměstnavatel nahlásil, může úřad práce zveřejňovat jen se souhlasem zaměstnavatele. Jde např. o jejich publikaci na úřední desce úřadu práce, v inzertních nabídkách apod. Praxe ukázala, že je nemorální, aby úřady práce nabízely a zveřejňovaly pracovní místa u zaměstnavatelů, kteří neplní vůči zaměstnancům základní povinnosti, tj. nevyplácejí mzdu, nebo vyplácejí, ale v částkách nižších, než by náleželo, nedodržují pracovní dobu, podmínky stanovené pro uzavírání a ukončování pracovních poměrů apod.

Hlava III

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

§ 39

(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období (§ 41) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

21) (dále jen „předchozí zaměstnání“),

b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů

33) nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů,

34) a tento příspěvek je vyšší než

podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu.

(3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce.

Komentář k § 39: Nově se zavádí, aby o podpoře v nezaměstnanosti bylo rozhodováno na základě žádosti uchazeče o zaměstnání. Rozhodování o hmotném zabezpečení z moci úřední přinášelo v praxi značné problémy, zejména proto, že nebylo možno přerušovat správní řízení v souladu se správním řádem pro absenci potřebných dokladů. O hmotném zabezpečení muselo být navíc mnohdy rozhodováno i v případech, kdy uchazeč o zaměstnání z určitých důvodů o něj neměl zájem. Možnost ovlivnit podáním samostatné žádosti počátek doby poskytování podpory v nezaměstnanosti je pro uchazeče o zaměstnání výhodnější. Doba zaměstnání, potřebná pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, tj. alespoň 12 měsíců v posledních třech letech, je upřesněna tak, že toto zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, což odpovídá principu, že ten, kdo přispíval na státní politiku zaměstnanosti, má nárok na to, aby mu z těchto prostředků byla hrazena podpora v nezaměstnanosti v době, kdy zaměstnání nemá. Ten, kdo do tohoto systému zapojen nebyl nebo byl, ale po kratší než stanovenou dobu, má nárok na služby ze strany úřadu práce, ale podporu v nezaměstnanosti nepobírá. Tato právní úprava umožní i započítání doby pravidelného výkonu prací osob ve výkonu trestu odnětí svobody jako doby zaměstnání, neboť se jedná o činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti u toho uchazeče o zaměstnání, který je poživatelem starobního důchodu, je podloženo skutečností, že tento uchazeč je finančně zabezpečen z jiného systému. Podpora nenáleží také uchazeči o zaměstnání, který je zabezpečen výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu podle zvláštních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela. Uchazeč o zaměstnání, který byl uznán plně invalidním a který je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek, bude mít i nadále při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nově se umožňuje přiznat podporu v nezaměstnanosti i těm uchazečům o zaměstnání, kteří byli uznáni plně invalidními podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pokud jim bude doporučen orgánem sociálního zabezpečení výkon výdělečné činnosti.

§ 40

(1) Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. (2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce.

(3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.

Komentář k § 40: O podpoře při rekvalifikaci se rozhoduje ze zákona a poskytuje se po celou dobu rekvalifikace. Podmínkou pro její přiznání je skutečnost, že rekvalifikaci zabezpečuje úřad práce a že uchazeč o zaměstnání není ke dni, od něhož má být podpora při rekvalifikaci přiznána, poživatelem starobního důchodu, neboť ten je finančně zabezpečen z jiného systému. V případě fyzických osob uznaných plně invalidními platí stejná zásada jako při rozhodování o nároku na podporu v nezaměstnanosti.

§ 41

( 1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

(2) Pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) se do předchozího zaměstnání započítává i náhradní doba zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávaných v době vedení
v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a § 25 odst. 3) a krátkodobé zaměstnání. Překrývají-li se doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a náhradní doba zaměstnání, započítává se pouze doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72), b) pobírání plného invalidního důchodu,

35)

c) výkonu vojenské základní (náhradní) služby, d) výkonu civilní služby, e) osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, f) osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, g) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra.

(4) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou.

Komentář k § 41: Rozhodným obdobím pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední tři roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pro uznání doby předchozího zaměstnání je rozhodující skutečnost, zda toto zaměstnání zakládalo povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pokud fyzická osoba před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na státní politiku zaměstnanosti přispívala, má nárok na započtení této doby pro účely podpory v nezaměstnanosti. Nepřihlíží se pouze ke krátkodobému zaměstnání a zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které byly vykonávány v souběhu s evidencí uchazečů o zaměstnání, ikdyž zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ustanovení dále taxativně vypočítává okruh činností, které se považují za tak závažné, aby byly rovnocenné době zaměstnání. Péče o dítě do čtyř let věku koresponduje s právní úpravou poskytování rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Výkon vojenské základní (náhradní) služby nemusí být prováděn pouze v Armádě ČR, která je podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jednou ze složek ozbrojených sil. Základní (náhradní) vojenskou službu je také možno podle zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), vykonávat i v ozbrojených silách jiných států.

Příklad: Žena nebyla v pracovním poměru a pečovala doma o dítě do čtyř let věku. Rozhodne se, že nastoupí do zaměstnání a přihlásí se do evidence na úřadu práce. S ohledem na její kvalifikaci vhodné zaměstnání jí úřad práce nezajistí. Od úřadu práce dostane podporu v nezaměstnanosti, neboť doba péče o dítě do 4 let se pro tyto účely považuje za „výkon práce“ a splní podmínku zaměstnání v délce l2 měsíců v posledních třech letech. Obdobně se posuzují nároky invalidních důchodců, vojáků vracejících se z vojenské služby, osob, které pečovaly o bezmocné apod. Oproti dřívější právní úpravě je z náhradních dob zaměstnání vyloučena doba soustavné přípravy pro povolání. Zkušenosti z praxe ukázaly, že řada mladých lidí splní obecnou

podmínku doby zaměstnání (tj. 12 měsíců v předchozích třech letech) během studia a nárok na podporu v nezaměstnanosti jim vznikne z tohoto titulu. Opatření by mělo motivovat mladé lidi k uzavírání řádných pracovněprávních vztahů vedoucích k zápočtu dob pro podporu v nezaměstnanosti. Rovněž vyloučí případy rodin, kdy rodiče přimějí dítě, aby zanechalo přípravy pro povolání a pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Podle Úmluvy MOP č. 168 je stát povinen chránit alespoň tři kategorie osob. Tato povinnost je ipři vyloučení doby soustavné přípravy pro povolání z náhradních dob splněna.

§ 42

(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

(2) Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, a to například potvrzením o zaměstnání, dohodou o pracovní činnosti, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, potvrzením o účasti na důchodovém pojištění a vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

(3) Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.

Komentář k § 42: Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání bude o podporu v nezaměstnanosti žádat, bude poskytováno ode dne podání žádosti. Písemná forma žádosti a podmínka jejího osobního podání je stejná jako u žádosti o zprostředkování zaměstnání. Přiznání podpory v nezaměstnanosti ode dne následujícího po ukončení zaměstnání v případech, kdy je žádost podána nejpozději do tří pracovních dnů od ukončení zaměstnání, se v praxi osvědčilo, a proto se tento postup zachovává. Skončí-li uchazeč zaměstnání např. 30. 9. a přihlásí se do 3. 10. na úřadu práce, bude mu poskytována podpora v nezaměstnanosti již od 1. 10. Pokud by se přihlásil později, např. 10. 10. a požádal o podporu, obdrží ji až od tohoto dne. Dřívější praxe, kdy se o přiznání hmotného zabezpečení rozhodovalo bez žádosti uchazeče o zaměstnání, se ukázala jako ne zcela vyhovující. Proto o přiznání podpory v nezaměstnanosti bude rozhodovat úřad práce na základě žádosti uchazeče o zaměstnání, který by tímto způsobem měl možnost ovlivnit počátek běhu podpůrčí doby. Toto ustanovení rovněž přebírá dřívější praxi týkající se dokládání skutečností rozhodných pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, kdy je na uchazeči o zaměstnání, aby si příslušné doklady obstaral (zejména od zaměstnavatele nebo okresní správy sociálního zabezpečení) a úřadu práce je doložil. Lze to prokázat například pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti, mzdovým vyúčtováním, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výdělku, výpovědí nebo dohodou o skončení pracovního poměru atd.

§ 43

(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 6 měsíců, b) od 50 do 55 let věku 9 měsíců, c) nad 55 let věku 12 měsíců.

(2) Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

(3) Podmínkou pro poskytování podpo
ry v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců je celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků a pro poskytování podpory v nezaměstnanosti po dobu 12 měsíců celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků. Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 55 let, který neprokáže celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků, avšak prokáže celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků, náleží podpora v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců. Splnění podmínky celkové doby účasti na důchodovém pojištění prokazuje uchazeč o zaměstnání.

(4) Nedoloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění uvedenou v odstavci 3 nejpozději do 1 měsíce ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, rozhodne úřad práce o jejím přiznání po podpůrčí dobu 6 měsíců. (5) Doloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 3 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, úřad práce rozhodnutím délku podpůrčí doby ve smyslu odstavce 1 písm. b) nebo c) prodlouží.

Komentář k § 43: Zákon stanoví nové podmínky pro poskytování a výši podpory v nezaměstnanosti (dříve hmotné zabezpečení). Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání nezprostředkuje vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil rekvalifikaci. Uchazeč musí dále prokázat, že v posledních třech letech jeho zaměstnání trvalo nejméně l2 měsíců. (Další komentář - viz § 39 a § 41.) Uchazeči o zaměstnání vyšších věkových kategorií obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, proto je v zákoně odstupňována délka podpůrčí doby podle jejich věku. U těch uchazečů o zaměstnání, kteří splňují podmínku celkové doby účasti na důchodovém pojištění v trvání alespoň 25 let, lze předpokládat, že v předchozích letech vykonávali činnosti, které zakládají účast na důchodovém pojištění a jsou spojeny s odvodem příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti bude úřad práce poskytovat uchazečům ve věku do 50 let po dobu 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku po dobu 12 měsíců. Podmínkou pro poskytování podpory u uchazečů nad 55 let bude celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků, u ostatních uchazečů po dobu alespoň 25 roků. Smyslem podpory v nezaměstnanosti je poskytnout tuto dávku uchazeči o zaměstnání v době, kdy je zpravidla v sociálně tíživé situaci, neboť jeho uplatnitelnost na trhu práce je obecně obtížnější. Nedoloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu zaměstnání do jednoho měsíce, rozhodne úřad práce při splnění všech zákonem stanovených podmínek o přiznání podpory v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 6 měsíců. Jestliže doloží uchazeč o zaměstnání dobu dodatečně ve lhůtě šesti měsíců od podání žádosti, což je dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby si uchazeč o zaměstnání obstaral příslušné doklady, úřad práce mu podpůrčí dobu prodlouží. K doložení celkové doby zaměstnání po uplynutí 6 měsíců se nebude přihlížet z důvodu poskytování dávek z dalších systémů (zejména ze sociálního zabezpečení, státní sociální podpory), které by mohlo vést k přeplatkům a duplicitnímu plnění. Po propojení informačních systémů se předpokládá, že uchazeč o zaměstnání již nebude muset výše uvedené skutečnosti sám dokládat. Podporu v nezaměstnanosti bude úřad práce poskytovat až do vzniku pracovního poměru, maximálně po dobu 12 měsíců. Rozhodující je, kdy vzniká pracovní poměr. Podle zákoníku práce je to dnem, který byl uveden v pracovní smlouvě. Nestačí, že v určité době byla podepsána pracovní smlouva, poněvadž v pracovní smlouvě může být uveden pozdější termín vzniku pracovního poměru, ale je třeba skutečného vzniku pracovního poměru. Kromě toho může zaměstnavatel i zaměstnanec od pracovní smlouvy ještě do uplynutí sjednaného dne odstoupit. Zaměstnání tedy je zprostředkováno až vznikem pracovního poměru, do té doby bude muset být uchazeč - při splnění stanovených podmínek - úřadem práce hmotně zabezpečen. Na úroveň zabezpečení zaměstnání se rozumí i zajištění rekvalifikace, např. když je uzavřena písemná dohoda o rekvalifikaci mezi uchazečem a úřadem práce. Nejde však o žádné „formality.“ Návrh na uzavření písemné dohody o rekvalifikaci může inciativně předložit i sám uchazeč. Pokud úřad práce shledá, že rekvalifikace, o kterou uchazeč projevil zájem, mu umožní uplatnění na trhu práce, dohodu o rekvalifikaci s ním uzavře. Podmínky pro poskytování podpory musí uchazeč v případě, že mu nebylo zprostředkováno zaměstnání ani zabezpečena možnost rekvalifkace, osvědčovat věrohodnými prostředky, zejména - potvrzením o zaměstnání (např. údaje o výši průměrného výdělku, ukončení zaměstnání v souvislosti s prováděním organizačních změn), - dalšími potvrzeními příslušných orgánů (např. péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, péče o blízkou osobu, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení o invaliditě, výkon základní vojenské služby nebo civilní služby, výkon trestu odnětí svovbody, vzetí do vazby apod.), - čestným prohlášením (nemůže-li uchazeč o zaměstnání doložit některé skutečnosti příslušným potvrzením). Změní-li se některé skutečnosti mající vliv na poskytování podpory a na její výši, je uchazeč o zaměstnání povinen ji ohlásit úřadu práce do sedmi kalendářních dnů. Při splnění stanovených podmínek je na poskytování podpory v nezaměstnanosti právní nárok. Úřad práce tento nárok osvědčuje rozhodnutím o přiznání nebo nepřiznání, odejmutí, zastavení či vrácení výplaty podpory. Rozhodnutí týkající se výplaty podpory se vydává ve správním řízení a lze se proti němu odvolat. Odvolání má odkladné účinky. Pokud o odvolání nerozhodne sám úřad práce, který napadené rozhodnutí vydal, rozhoduje o něm Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje, např. jestliže uchazeč o zaměstnání dostává starobní důchod. To znamená, že je zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení. To se vztahuje i na občany, kterým do splnění příslušné věkové hranice pro nárok na starobní důchod chybí nejvýše dva roky, a vzhledem k tomu, že jim příslušný úřad práce nezajistil vhodné zaměstnání, mohou podle zákona č. 155/1995 Sb. požádat o dřívější přiznání starobního důchodu. Podporu nedostane uchazeč o zaměstnání ani tehdy, je-li již hmotně zabezpečen z jiného důvodu, např.

a) dávkami nemocenského pojištění nahrazujícími ušlou mzdu (zabezpečení v nemoci, zebezpečení matky a dítěte) b) při výkonu základní (náhradní) vojenské služby, civilní služby, trestu odnětí svobody, z vazebních důvodů.

Uchazeč odmítl zaměstnání V praxi jsou velmi časté případy, kdy uchazeč o zaměstnání bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, které mu úřad práce nabídl, nebo na rekvalifikaci, anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci. To jsou další důvody pro neposkytnutí nebo zastavení podpory. Podporu by však dostal, kdyby např. k odmítnutí vhodného zaměstnání měl vážné osobní nebo rodinné důvody (např. péče o dítě ve věku do tří let, péče o zdravotně postižené dítě apod.). S podporou v nezaměstnanosti nemůže počítat ani občan, který úmyslně maří vzájemnou součinnost potřebnou ke zprostředkování zaměstnání, aby nedošlo k navázání pracovního poměru (například se bezdůvodně nedostavuje na úřad práce, neplní pokyny související se zprostředkováním zaměstnání, u zaměstnavatele, který mu byl úřadem práce doporučen, vystupuje tak, aby nedošlo k navázání pracovního poměru apod.).

§ 44

( 1) Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu a) poskytování starobního důchodu, b) poskytování dávek nemocenského pojištění, c) vazby.

(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví.

(3) Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.

Komentář k § 44: Ustanovení upravuje případy, kdy za trvání evidence uchazeče o zaměstnání nastane skutečnost, která brání poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Jeho výplata se zastavuje rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Zároveň se vylučuje souběh podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

§ 45

Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká a) uplynutím podpůrčí doby, b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).

Komentář k § 45: Podpora v nezaměstnanosti náleží pouze fyzické osobě, která se stala uchazečem o zaměstnání. V případě ukončení evidence nebo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání přestane fyzická osoba splňovat tuto základní podmínku pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Nově se upřesňují podmínky pro zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti uplynutím podpůrčí doby. Tento způsob zániku nároku zcela logicky vyplývá z povahy věci, ale činil potíže, a proto byl uplatňován pouze ve výkladové praxi.

§ 46

Do podpůrčí doby se nezapočítává doba a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44 odst. 1 písm. b)], b) poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74 odst. 2), c) vazby.

Komentář k § 46: Ustanovení taxativně vyjmenovává doby, které se nezapočítávají do podpůrčí doby a její plynutí fakticky staví. Jedná se o skutečnosti, při kterých se poskytování podpory v nezaměstnanosti rozhodnutím zastaví a poté, co pominou, se v poskytování podpory v nezaměstnanosti pokračuje a plynutí podpůrčí doby se obnoví.

§ 47

Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, s výjimkou § 30 odst. 1 písm. b), a to v délce 3 měsíců ode dne vyřazení. Komentář k § 47:

Toto ustanovení stanovuje, kdy se podpůrčí doba nestaví, ale tato doba plyne, přestože podpora v nezaměstnanosti není poskytována.

§ 48

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

21) po dobu alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po

celou podpůrčí dobu. Jestliže byla doba zaměstnání nebo výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].

Komentář k § 48: Jedná se o úpravu, která byla do zákona o zaměstnanosti zařazena v roce 1999, osvědčila se, a proto je vhodné ji zachovat. Pouze se prodlužuje podmínka odpracované doby zaměstnání mezi jednotlivými evidencemi na dobu tří měsíců, která je shodná s maximální délkou zkušební doby podle zákoníku práce tak, aby se v co největší míře zamezilo spekulativnímu navazování krátkodobých pracovněprávních vztahů. Ustanovení § 48 řeší případy, kdy uchazeči o zaměstnání neuplynula v evidenci podpůrčí doba.

Příklad: Uchazeč o zaměstnání přestane dostávat podporu v nezaměstnanosti 31. 11. 2004 po uplynutí čtyř měsíců, ale zůstane v evidenci úřadu práce. Do zaměstnání nenastoupí nebo nastoupí do zaměstnání, které bude kratší než tři měsíce. Jestliže toto zaměstnání ukončí a přihlásí se na úřadu práce, dostane při splnění podmínek podporu opětovně na zbývající část podpůrčí doby. Důvodem je, že jeho zaměstnání mezi dvěma evidencemi na úřadu práce nebyl zaměstnán nebo že jeho zaměstnání trvalo po dobu kratší než tři měsíce.

§ 49

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

21) a to po dobu alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise

36) nebo proto, že zaměstnavatel

porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].

Komentář k § 49: Ustanovení řeší případy opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti, ke kterému dochází v navazujících evidencích. Aby nemohlo docházet ke spekulativnímu vstupu a výstupu z evidence uchazečů o zaměstnání a uplatňování nároku na podporu v nezaměstnanosti, je tímto ustanovením zaručeno, že běh nové podpůrčí doby může nastat až po určité době, kdy uchazeč o zaměstnání skutečně pracoval a podílel se na vytváření zdrojů pro financování státní politiky zaměstnanosti. Ustanovení § 49 na rozdíl od § 47 řeší případy, kdy uchazeč vyčerpal celou podpůrčí dobu. Jestliže uchazeč o zaměstnání pobíral podporu po celou podpůrčí dobu a nastoupil do zaměstnání na kratší dobu, třeba jen ze spekulativních důvodů, aby opětovně dostal podporu, musí splnit další podmínku. Zákon vyžaduje, aby nové zaměstnání trvalo alespoň šest měsíců. Tím se má zabránit krátkodobým pracovním poměrům (např. jen na několik dnů), za účelem získání podpory v nezaměstnanosti.

Příklad: Zaměstnanec ukončil šestiměsíční pobírání podpory v nezaměstnanosti 30. 10. 2004 a nastoupí do zaměstnání na jeden měsíc. Nárok na podporu mu nevznikne. Aby ji obdržel, musí jeho nové zaměstnání trvat alespoň 6 měsíců. Splnění této doby se nebude vyžadovat, když uchazeč ukončí zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise nebo p
roto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů. Pokud se jedná o zdravotní důvody, mají se na mysli důvody uvedené v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, organizačními důvody se rozumí důvody uvedené v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce. Výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm.a) až c) zák. práce - ruší-li se nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel, jiné organizační změny, snižování počtu zaměstnanců, nadbytečnost zaměstnance apod. Jde o důvody, spočívající v zásadních okolnostech týkajících se

zaměstnavatele (např. zaměstnavatel ruší živnost, mění své sídlo, jeho část - dílna nebo provoz přechází k jinému zaměstnavateli jehož předmět činnosti neumožňuje zaměstnance dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy apod.),

Zákoník práce důvody pro výpověď pro organizační změny uvádí v § 46 odst. 1 . V současné době jsou v praxi nejčastější výpovědi z důvodu organizačních změn. Výpověď z důvodu organizačních změn může dát zaměstnavatel - ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část (písm.a), - přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část ( písm. b), - stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách (písm. c).

Skončení zaměstnání ze zdravotních důvodů Jde o zdravotní důvody na straně zaměstnance. K tomu, aby bylo možno dát zaměstnanci z uvedených důvodů výpověď, je potřebný lékařský posudek anebo rozhodnutí příslušného orgánu státní zdravotní správy.Posudek či rozhodnutí pak musí vyznívat v tom smyslu, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dosavadní práci. Zpravidla u invalidního zaměstnance není rozhodnuto o jeho plné pracovní nezpůsobilosti, takže ion může nadále pracovat. Splnění povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu šesti měsíců se nebude vyžadovat rovněž v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání z důvodu porušení podstatné povinnosti, která vyplývá z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Jde např. o nároky na delší dovolenou na zotavenou, další pracovní volno apod.

§ 50

(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,

37) který byl u uchazeče o zaměstná

ní zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů;

38) pokud se u něho tyto

pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

38)

(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu

21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první tři měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

(5) Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5násobek částky životního minima

39) platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 2,8násobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni nástupu na rekvalifikaci.

(7) U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek

33) nebo příspěvek za službu

34) a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39),

se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věty první a výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu.

Komentář k § 50: Smyslem podpory v nezaměstnanosti je poskytnout tuto dávku uchazeči o zaměstnání v době, kdy je zpravidla v sociálně tíživé situaci, neboť jeho uplatnitelnost na trhu práce je obtížnější. Nedoloží-li uchazeč o zaměstnání celkovou dobu zaměstnání do jednoho měsíce, rozhodne úřad práce při splnění všech zákonem stanovených podmínek o přiznání podpory v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 6 měsíců. Jestliže doloží uchazeč o zaměstnání dobu dodatečně ve lhůtě šesti měsíců od podání žádosti, což je dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby si uchazeč o zaměstnání obstaral příslušné doklady, úřad práce mu podpůrčí dobu prodlouží. K doložení celkové doby zaměstnání po uplynutí 6 měsíců se nebude přihlížet z důvodu poskytování dávek z dalších systémů (zejména ze sociálního zabezpečení, státní sociální podpory), které by mohlo vést k přeplatkům a duplicitnímu plnění. Po propojení informačních systémů se předpokládá, že uchazeč o zaměstnání již nebude muset výše uvedené skutečnosti sám dokládat. Podpora v nezaměstnanosti bude opět vycházet z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, používaného u uchazeče o zaměstnání naposledy pro pracovněprávní účely. U uchazeče, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, se bude výše podpory v nezaměstnanosti zjišťovat z jeho posledního vyměřovacího základu v rozhodném období. Zákon stanoví základní sazby výše podpory. Uchazeči, který splňuje požadované podmínky, přísluší v prvních třech měsících podpora ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání a v dalších měsících až do celkové podpůrčí doby 12 měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání mu ve výši 45 % (dosud 40 %) tohoto výdělku. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace. Podpora v nezaměstnanosti je omezena horními limity. Nesmí přesáhnout částku odpovídající 2,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 2,8 násobku částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na podporu. Maximální výše podpory v nezaměstnano
sti ted

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče