Legislativa

13. prosince 2004, 00:00 - admin
13. prosince 2004, 00:00

Placení zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných Přehled aktuálního stavu samostatná příloha týdeníku PROFIT 1. Zdravotní pojištění OSVČ - přehled za rok 2004 Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí zdravotní pojišťovně každoročně podávat Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen "Přehled").

Placení zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných

Přehled aktuálního stavu

samostatná příloha týdeníku PROFIT

1. Zdravotní pojištění OSVČ - přehled za rok 2004

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí zdravotní pojišťovně každoročně podávat Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen „Přehled“). Jeho podávání se řídí zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důležité byly zejména novely číslo 455/2003 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2004, a číslo 438/2004 Sb. (platnost od 1. 8. 2004).

1. 1. Nárok na odpočet

OSVČ, za které platí pojistné stát, mohly v období od ledna do července 2004 uplatnit zákonný nárok na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 3520 korun za každý měsíc, ve kterém byly po celý tento kalendářní měsíc registrovány u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii. Další podmínkou pro použití uvedeného odpočtu je skutečnost, že OSVČ současně nenárokovala tento odpočet v zaměstnání. S účinností od 1. srpna 2004 byla novelou č. 438/2004 Sb. možnost uplatnění odpočtu zrušena.

1. 2. Vyměřovací základ

Až do kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ v roce 2005 odevzdají (nebo měly odevzdat) Přehled, je nutné platit zálohy na pojistné vypočtené z vyměřovacího základu ve výši 40 procent z příjmů po odpočtu výdajů dosažených v roce 2003, nejméně však ve výši vypočtené z minimálního vyměřovacího základu. Jako orní hranice je stanoven maximální vyměřovací základ. Ten činí 486 000 korun a nekrátí se v závislosti na počtu měsíců podnikatelské činnosti. Pokud například tato osoba dosáhla v roce 2004 zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) ve výši 1 680 000 korun, zaplatí maximální pojistné 65 610 korun (13,5 procenta z částky 486 000) bez ohledu na počet měsíců, ve kterých v roce 2004 podnikala.

Podle současné právní úpravy není minimální vyměřovací základ stanoven v kalendářním měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc trvala některá z těchto skutečností: a) plátcem pojistného byl i stát, b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance, c) OSVČ byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě takové nemocenské pobírala, d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání, f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do zařízení na dobu přesahující čtyři hodiny denně, nebo dítě školou povinné do zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

1. 3. Novinky pro rok 2005

Od měsíce podání Přehledu za rok 2004 (tedy pravděpodobně od ledna, února, března nebo dubna 2005) budou OSVČ platit zálohy na pojistné vypočtené již ze 45 procent příjmů po odpočtu výdajů dosažených v roce 2004. Tyto zálohy budou OSVČ platit až do kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém v roce 2006 podají (případně měly podat) Přehled za rok 2005. S účinností od 1. ledna 2004 je minimální měsíční vyměřovací základ nově stanoven sazbou 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Podle sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 520/2004 Sb. činila průměrná mzda v roce 2003 16 920 korun. Minimální vyměřovací základ OSVČ pro měsíce roku 2005 tedy představuje 8460 korun. Minimální měsíční pojistné (nebo-li minimální výše zálohy) činí v roce 2005 částku 1143 koruny. Také OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost v roce 2005 je povinna platit zálohy ve výši minimálně 1143 korun. Tato povinnost se týká i OSVČ, které v roce 2004 platily zálohy nižší než 1143 korun a samostatná výdělečná činnost je pro ně hlavním zdrojem příjmů. Přirozeně se to však netýká těch OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

1. 4. Termín pro podání Přehledu

OSVČ je povinna předložit vyplněný formulář Přehledu do osmi dnů po podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (viz § 24 odst. 2 a 3 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Musí ho podat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna. V P řehledu musí OSVČ uvést vyměřovací základ a pojistné vypočtené z vyměřovacího základu včetně záloh na pojistné na další období. Současně s P řehledem je povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání. Za tento doklad se považuje buď potvrzení finančního úřadu na první straně Přehledu nebo potvrzení na zvláštním formuláři, případně potvrzená kopie daňového přiznání. Pokud OSVČ poslala daňové přiznání na finanční úřad poštou, považuje se za doklad o dni podání daňového přiznání i podací lístek o odeslání daňového přiznání na finanční úřad potvrzený poštou. Jestliže se dodatečně změní údaje v P řehledu (například z důvodu podání dodatečného daňového přiznání), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla. Opět tak musí učinit u všech zdravotních pojišťoven, u nichž byla v rozhodném období pojištěna. Doplatit případné dlužné pojistné musí do 30 dnů ode dne, kdy tyto změny zjistila.

1. 5. Změna pojišťovny

Pokud OSVČ během rozhodného období změní zdravotní pojišťovnu, musí odvést těmto pojišťovnám poměrnou část pojistného, a to podle doby pojištění u každé z nich. Za měsíce, ve kterých bylo podnikání hlavním zdrojem příjmů, musí podnikatel odvést zdravotní pojišťovně, u které byl v té době pojištěn, pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2004 měsíčně ve výši 1071 koruna). V případě změny zdravotní pojišťovny je povinností osoby samostatně výdělečně činné oznámit nově zvolené zdravotní pojišťovně výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu.

1. 6. Nedoplatky a přeplatky

Podle výsledků podnikatelské činnosti může u OSVČ dojít nejen k nedoplatku, nýbrž ik přeplatku na pojistném. V případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem. 1) OSVČ může požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné pro příští období, nebo 2) požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění nebo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vrácení za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

1. 7. Snížení záloh

Stávající právní úprava umožňuje OSVČ požádat o snížení zálohy, kterou měsíčně platí. Žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce podat nejdříve od 1. dubna. Pokud OSVČ předloží žádos
t například v červnu 2005, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden-květen 2005. OSVČ může požádat o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc roku, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce.

Příklad: Činil-li průměrný měsíční příjem OSVČ po odpočtu výdajů v roce 2004 třeba 60 000 korun, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2005 nejvýše 40 000 korun.

Snížení záloh se však podle zákona vztahuje pouze na následující tři měsíce. Po uplynutí této doby je OSVČ povinna platit původní zálohy podle podaného Přehledu. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může OSVČ zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce

1. 8. Pokuta

Při nedodržení zákonem stanovené lhůty podání Přehledu může být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta až do výše 50 000 korun.

2. Placení pojistného na zdravotní pojištění OSVČ za rok 2004 v příkladech

Na základě dlouholetých poznatků a zkušeností jsme vybrali příklady běžně se vyskytujících situací, se kterými jsme se v naší praxi setkali. První tři příklady se týkají těch OSVČ, pro které byla jejich samostatná výdělečná činnost po celý rok 2004 (případně po část roku) hlavním zdrojem příjmů s povinností odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Příklady číslo 5 až 8 pak popisují způsob výpočtu pojistného u osob, za které je plátcem pojistného stát (se zohledněním změny v zákonech zdravotního pojištění od 1. srpna 2004). Zvláštní skupinou této kategorie je přitom v příkladě číslo 9 osoba celodenně osobně a řádně pečující nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Připomeňme ještě, že vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění osobami samostatně výdělečně činnými byla v roce 2004 sazba 40 procent z příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení.

2. 1. Příklad první

OSVČ začala podnikat v lednu 2004 a vzhledem k rozsáhlým investicím vykázala ztrátu 216 538 korun. V roce 2004 platila tato osoba ve vazbě na minimální vyměřovací základ (13,5 procenta z 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství v roce 2002) měsíční zálohy na pojistné ve výši 1071 koruna (13,5 procenta z částky 7928,50 koruny), roční zaplacené pojistné tedy činí 12 852 koruny. Toto pojistné představuje zákonné minimum a v žádném případě se nevrací, ikdyž je OSVČ za příslušný rok ve ztrátě.

2. 2. Příklad druhý

OSVČ začala vyvíjet samostatnou výdělečnou činnost 16. června 2004. Z hlediska zdravotního pojištění tedy podnikala v roce 2004 celkem sedm měsíců. Dosažené příjmy činily 321 000 korun, výdaje 86 500 korun.

Výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2004 se vypočte podle vzorce: P = 0,135 x 0,4 x (příjmy - výdaje) = 12 663 koruny kde: P = pojistné za rok 2004 0,135 = sazba pojistného 0,4 = 40 procent příjmů snížených o výdaje Jelikož tato OSVČ platila měsíční zálohy v minimální výši 1071 korun, zaplatila za sedm měsíců pojistné úhrnem ve výši 7497 korun. Do osmi dnů po podání daňového přiznání zaplatí zdravotní pojišťovně doplatek 5166 korun (12 663 - 7497).

2. 3. Příklad třetí

OSVČ dosáhla za rok 2004 příjmu ve výši 5 120 260 korun při výdajích 1 146 830 korun. Vzhledem k tomu, že dosažený příjem po odpočtu výdajů je vyšší než zákonem stanovený maximální vyměřovací základ 486 000 korun (viz § 3a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., v platném znění), zaplatí tato OSVČ za rok 2004 na pojistném maximální částku 65 610 korun (13,5 procenta z částky 486 000).

2. 4. Příklad čtvrtý

Zaměstnankyně dosahuje v zaměstnání měsíčního hrubého příjmu v rozpětí 12 000 až 15 000 korun, vedle toho za rok 2004 měla ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy 42 180 korun a výdaje 17 490 korun. Pokud součet čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Jelikož je v tomto případě samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (v zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu), vypočte se pojistné ze skutečně dosažených výsledků dle vzorce uvedeného ve výše uvedeném druhém příkladě (kapitola 2. 2.) následovně: P = 0,135 x 0,4 x (42 180 - 17 490) = 1334 koruny.

2. 5. Příklad pátý

Student konzervatoře si přivydělává výukou hry na hudební nástroje. Za dvanáct měsíců roku 2004 měl příjmy 27 420 korun a výdaje 9150 korun. Student nezaopatřené dítě připravující se studiem na budoucí povolání - je zařazen po celý kalendářní rok u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. V souladu s novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb. si může student v období od ledna do července 2004 odečíst za každý měsíc samostatné výdělečné činnosti v roce 2004 od dosaženého příjmu částku 3520 korun, pokud by tento odpočet v některém měsíci případně neuplatnil u zaměstnavatele. Využije-li student možnost uplatnění zmíněného odpočtu u své samostatné výdělečné činnosti, pojistné neodvede, neboť bude “ v minusu“.

Postup při výpočtu výše pojistného je následující: P = 0,135 x 0,4 x (27 420 - 9150 - (7 x 3520))

2. 6. Příklad šestý

Poživatel důchodu, registrovaný u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní rok 2004 v kategorii osob, za které platí pojistné stát, byl zaměstnán a současně podnikal. Jeho měsíční příjem v zaměstnání dosahoval 8000 korun, příjmy z podnikání za rok 2004 činily 76 152 koruny,výdaje pak 28 116 korun. Zákonný nárok na odpočet od dosaženého příjmu uplatňoval tento zaměstnaný podnikatel do července 2004 (viz zák. č. 438/2004 Sb.) ve své samostatné výdělečné činnosti.

Je na vůli pojištěnce, ve které své činnosti (tj. v zaměstnání nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti) zákonný nárok na odpočet do 31. července 2004 uplatňoval. P okud se vtomto případě poživatel důchodu rozhodl nárokovat odpočet ve své samostatné výdělečné činnosti, nemohl již toto zvýhodnění využít zaměstnavatel. P odle vzorce z výše uvedeného pátého příkladu (kapitola 2. 5.) je pojištěnec povinen zaplatit pojistné zdravotní pojišťovně ze své samostatné výdělečné činnosti za rok 2004 následovně: P = 0,135 x 0,4 x (76 152 - 28 116 - (7 x 3520)) = 1264 koruny.

V zaměstnání již právo na odpočet nebylo možno (do 31. července 2004) použít a pojistné odváděl zaměstnavatel z příjmu ve výši 8000 korun v úhrnné částce 1080 korun.

2. 7. Příklad sedmý

Osobě samostatně výdělečně činné byl 13. září 2004 přiznán částečný invalidní důchod. Podnikala po celý tento rok. Její příjmy za rok 2004 činily 366 410 korun, výdaje představovaly částku 58 015 korun. Uplatnit odpočet od dosaženého příjm
u bylo možné do 31. července 2004 u osoby,za kterou platí pojistné stát, pouze v těch měsících, kdy tato osoba podnikala a současně byla zařazena ve “ státní“ kategorii po celý kalendářní měsíc. Za této situace tedy neexistuje v roce 2004 zákonný nárok na odpočet a podnikající poživatel důchodu zaplatí pojistné takto: P = 0,135 x 0,4 x (366 410 - 58 015) = 16 654 koruny.

2. 8. Příklad osmý

Žena podnikající po celý rok 2004 byla na rodičovské dovolené do 31. srpna 2004. Návazně se stala bez přerušení příjemcem rodičovského příspěvku, zaměstnána nebyla. Ačkoliv byla tato žena po celý rok 2004 nepřetržitě zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, lze od dosaženého příjmu odečíst ve smyslu již zmiňované novely č. 438/2004 Sb. částku 24 640 korun (7 x 3520).

2. 9. Příklad devátý

Žena pečující o dvě děti do patnácti let věku zaznamenala za rok 2004 rozdíl mezi příjmy a výdaji ze své samostatné výdělečné činnosti v částce 51 724 korun. Osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku patří mezi zvláštní skupiny osob, za které platí pojistné stát a vztahují se na ni následující podmínky: - stát platí za tuto osobu pojistné pouze tehdy, pokud nemá žádné příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti - jestliže však tato osoba příjmy má, nevztahuje se na ni povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu. P ojistné ze své samostatné výdělečné činnosti se vypočte a odvede v tomto konkrétním případě ze skutečně dosaženého příjmu následujícím způsobem: P = 0,135 x 0,4 x 51 724 = 2794 koruny.

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy,pokud: - jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba iz rodiny,nebo - dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo - dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo - dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie se může zařadit pouze jedna osoba, a to otec, matka nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

2. 10. Příklad desátý

OSVČ platila v roce 2004 měsíční zálohy na pojistné v částce 1852 koruny.Současně byla zaměstnána, její hrubý měsíční příjem se pohyboval od 4000 do 7500 korun. Ustanovení § 3 odst. 7 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, hovoří o tom, že minimální vyměřovací základ neplatí v zaměstnání pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ. P okud byl tomuto zaměstnanci zúčtován v některých měsících roku 2004 hrubý příjem v nižší částce, než činila výše minimální mzdy pro tento rok (6700 korun), neprováděl zaměstnavatel s ohledem na výše uvedené v daném měsíci dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné bylo odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu.

2. 11. Příklad jedenáctý

OSVČ byla první čtyři měsíce roku souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnána, přičemž v období od ledna do dubna byla její výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. K 30. dubnu 2004 zaměstnání ukončila a výdělečná činnost se stala jejím jediným (hlavním) zdrojem příjmů. Za celý rok vykázala v samostatné výdělečné činnosti příjem 267 400 korun a výdaje 156 800 korun. Úvodem je třeba předeslat, že ke dni 1. 5. 2004 byla tato osoba povinna v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že se její samostatná výdělečná činnost stala hlavním zdrojem příjmů, tedy včetně povinnosti platit od května měsíční zálohy na pojistné v minimální výši 1071 korun. Za každý měsíc samostatné výdělečné činnosti, ve kterém byla tato výdělečná činnost jejím hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ odvést pojistné alespoň v minimální zákonné výši. Na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti za rok 2004 činí pojistné dle výpočtu: P = 0,135 x 0,4 x (267 400

- 156 800) = 5 973 koruny (zaokrouhleno nahoru)

Pokud tedy OSVČ platila od května 2004 zálohy na pojistné v minimální výši 1071 korun, je toto odvedené pojistné v souladu se zákonem.

3. Povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2005

Od 1. ledna 2004 došlo k významné změně ve způsobu placení pojistného (záloh na pojistné) osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Nabyl totiž účinnosti zákon č. 455/2003 Sb., který novelizoval zákon č. 592/1992 Sb.

Touto legislativní úpravou se změnila jednak procentní sazba při stanovení vyměřovacího základu u OSVČ pro roky 2004 a následující (viz dále), jednak se odlišným způsobem postupuje při výpočtu minimálního vyměřovacího základu, z něhož se odvozuje i minimální výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění.

3. 1. Minimální výše zálohy

Na rozdíl od dříve platné právní úpravy vychází od 1. ledna 2004 minimální měsíční vyměřovací základ z 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Podle Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 520/2004 Sb. činila průměrná mzda v národním hospodářství v roce 2003 částku 16 920 korun. N a základě této skutečnosti je vyměřovacím základem pro výpočet minimální výše zálohy na pojistné v roce 2005 tedy částka 8460 korun. Při sazbě 13,5 procenta z této částky budou platit OSVČ v roce 2005 minimální zálohu na pojistné ve výši 1143 koruny. OSVČ, které v roce 2005 zahájí samostatnou výdělečnou činnost, nebo ty, které podle Přehledu za rok 2003 platily v roce 2004 zálohy na pojistné nižší, než 1143 korun, jsou povinny od úhrady zálohy na leden 2005 platit zálohy na pojistné minimálně v této výši. Posledním dnem lhůty pro zaplacení „lednové“ zálohy je 8. únor 2005. Zálohu ve výši 1143 koruny jsou OSVČ povinny platit od ledna 2005 až do kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2005 odevzdají (nebo měly odevzdat) Přehled o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích za rok 2004. Tedy pokud podnikatel podá „Přehled“ v měsíci březnu 2005, bude platit novou výši zálohy (vypočtenou na základě výsledků podnikatelské činnosti v roce 2004) od tohoto měsíce. Tuto zálohu budou OSVČ platit až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v roce 2006 podají (nebo měly podat) „Přehled“ za rok 2005.

Částka 1 143 koruny představuje v roce 2005 minimum a nevrací se ani v případě, kdy OSVČ za toto rozhodné období (1 rok) vykáže ztrátu.

3. 2. Vyměřovací základ

Do roku 2003 (včetně ) bylo u OSVČ vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění 35 procent z příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pro další období byl vyměřovací základ stanoven následovně: - 40 procent příjmů po odpočtu výdajů v roce 2004 - 45 procent příjmů po odpočtu vý
dajů v roce 2005 - 50 procent příjmů po odpočtu výdajů v roce 2006 a dalších

OSVČ jsou povinny odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Maximální roční vyměřovací základ je stanoven částkou 486 tisíc korun a nekrátí se v závislosti na počtu měsíců podnikatelské činnosti. Pokud např. tato osoba dosáhla v roce 2004 zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) ve výši 3 600 000 korun, zaplatí maximální pojistné 65 610 korun (13,5 procenta z částky 486 000) bez ohledu na počet měsíců, ve kterých v roce 2004 podnikala. U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech.

Podle současné právní úpravy není minimální vyměřovací základ stanoven v roce 2005 v kalendářním měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc trvala některá z těchto skutečností: a) plátcem pojistného byl i stát, b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance, c) OSVČ byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě takové nemocenské pobírala, d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání, f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do zařízení na dobu přesahující čtyři hodiny denně, nebo dítě školou povinné do zařízení na dobu přesahující vyučování, případně dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

3. 3. Termíny placení

Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů platí v prvním roce této své činnosti měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši, tj. v roce 2005 v částce 1143 koruny, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za podnikatele po celý tento kalendářní měsíc. Podle aktuální právní úpravy již u zdravotního pojištění neplatí ustanovení o víceletém rozhodném období - pojistné se odvádí z celého vyměřovacího základu v daném roce, vyměřovací základ se ani nezkracuje na poměrnou část, ani se nerozepisuje. OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Případný doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. OSVČ je povinna si pojistné sama vypočítat a toto se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.

OSVČ je povinna předložit do osmi dnů po podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. V P řehledu je OSVČ dále povinna uvést vyměřovací základ a pojistné vypočtené z vyměřovacího základu včetně záloh na pojistné na další období. Současně s P řehledem je OSVČ povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání. Za tento doklad se považuje buď potvrzení finančního úřadu na první straně „Přehledu“ nebo potvrzení na zvláštním formuláři, případně potvrzená kopie daňového přiznání. Pokud OSVČ poslala daňové přiznání na finanční úřad poštou, považuje se za doklad o dni podání daňového přiznání i podací lístek o odeslání daňového přiznání na finanční úřad potvrzený poštou. Jestliže se dodatečně změní údaje v P řehledu (například z důvodu změn v daňovém přiznání), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a to všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v rozhodném období pojištěna a do 30 dnů (opět ode dne, kdy tyto změny zjistila) doplatit dlužné pojistné.

3. 4. Hlavní a vedlejší činnost

Povinnost placení záloh na pojistné na zdravotní pojištění se vztahuje na ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů. Naopak od placení záloh jsou ze zákona v prvním roce samostatné výdělečné činnosti osvobozeny osoby, které nemají určen minimální vyměřovací základ (např. důchodci, studenti, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku). Dále jsou z povinnosti placení záloh vyňaty osoby, pro které je jich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. U souběžných příjmů se občas objevují nejasnosti v souvislosti s posuzováním hlavního a vedlejšího zdroje příjmů. Pokud tedy součet čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů. OSVČ, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, tedy platit zálohy na pojistné. Pojistné na zdravotní pojištění mohou doplatit jednorázově do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý rok, a to na základě předkládaného „Přehledu“.

3. 5. Kdy lze neplatit zálohy

Zákon umožňuje osobě samostatně výdělečně činné neplatit zálohy na pojistné za ty kalendářní měsíce, ve kterých byla po celý měsíc uznána práce neschopnou, popř. jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem. Toto zákonné ustanovení však nezbavuje podnikatele povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odpočtu výdajů), dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období. Podle novely zákona platné od 1. května 1995 nemusí OSVČ dodržet při ročním vyúčtování minimální vyměřovací základ v těch měsících, ve kterých byla uznána po celý měsíc práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popř. takové nemocenské pobírala. Minimální vyměřovací základ OSVČ se sníží na poměrnou část, odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud OSVČ nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období (jeden rok).

3. 6. Změna pojišťovny

Pokud OSVČ během rozhodného období změní zdravotní pojišťovnu, musí odvést těmto pojišťovnám poměrnou část pojistného a to podle doby pojištění u každé z nich. Za měsíce, ve kterých bylo podnikání hlavním zdrojem příjmů, musí podnikatel odvést zdravotní pojišťovně, u které byl v té době pojištěn, pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. od 1. ledna 2005 měsíčně ve výši 1143 koruny). V případě změny zdravotní pojišťovny je povinností osoby samostatně výdělečně činné oznámit nově zvolené zdravotní pojišťovně výši záloh vypočtených z vyměřovacího zákla
du. Přehled musí OSVČ podat do osmi dnů po podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna.

3. 7. Přeplatek

Při přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem. OSVČ buď může požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné pro příští období, anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se považuje i předložení „Přehledu“. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění nebo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vrácení za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

3. 8. Finanční postih

Porušení některých povinností (uložených zákony č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., v platném znění) ze strany OSVČ zakládá nárok pojišťovny na možnost uplatnění finančního postihu. V případě, že OSVČ neoznámí příslušné zdravotní pojišťovně zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti ve lhůtě do osmi dnů, může jí být uložena pokuta až do výše 10 000 korun. Při nedodržení zákonem stanovené lhůty podání Přehledu může být uložena zdravotní pojišťovnou pokuta až do výše 50 000 korun. Jestliže OSVČ neplatí zálohy na pojistné, nebo je platí opožděně či v nižší částce, a to včetně úhrady doplatku, je jí zdravotní pojišťovnou vyměřeno penále. Jeho výše v současné době činí 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

4. Časté chyby při placení pojistného OSVČ

Systém veřejného zdravotního pojištění funguje v naší zemi již od roku 1993. Dalo by se očekávat, že samostatně podnikající osoby dostatečně znají svá práva a povinnosti v této oblasti. Opak je však pravdou. Vycházeje z naší dlouholeté praxe ve zdravotním pojištění musíme konstatovat, že se stále poměrně často setkáváme s nejrůznějšími (byť mnohdy neúmyslnými) chybami a nedostatky, nebo prostě jen „drobnými“ opomenutími, které však ve svých důsledcích způsobují podnikatelům nepříjemné komplikace a jejich řešení pak představuje zbytečnou ztrátu času a peněz. V souvislosti s právní úpravou pro rok 2005 předpokládáme, že u OSVČ může nejčastěji docházet k těmto chybám, nedostatkům a opomenutím:

- eoznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo neoznamování těchto změn v zákonem stanovených termínech.

Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel nebo za situace, kdy jejich výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání (například vyplacené honoráře - viz dále).

- Neplnění povinností spolupracující osoby. V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že osoby spolupracující s OSVČ, na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy (nejsouli od placení těchto záloh zákonem osvobozeny), podat po odevzdání daňového přiznání Přehled apod.

- N eplacení záloh na pojistné pravidelně, případně jejich placení opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem.

Zálohy na pojistné se platí v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů (viz dále). V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.

- Neoprávněné placení snížené zálohy.

OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě žádosti OSVČ. O snížení zálohy může požádat OSVČ, u které příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně tří měsíců po sobě jdoucích alespoň o jednu třetinu nižší než obdobný příjem po odpočtu výdajů připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Příklad: v případě průměrného měsíčního příjmu po odpočtu výdajů v roce 2004 ve výši 30 000 korun lze v roce 2005 požádat o snížení zálohy za předpokladu, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2005 nepřesáhne 20 000 korun. Žádost o snížení zálohy je možno v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna. Snížit zálohu na základě žádosti lze jen na tři měsíce. Po třech měsících pak musí OSVČ opět zálohu zvýšit na hodnotu vypočtenou v P řehledu za předcházející rok. Pokud trvají podmínky pro snížení zálohy, může OSVČ podat novou žádost o snížení zálohy na další tři měsíce.

- Uvedení chybného čísla účtu nebo chybného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.

- Neprovedení změny trvalého příkazu. OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu. Jinak dochází k porušení zákonného ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky podnikatelské činnosti v předcházejícím roce.

- Neplacení pojistného z vyplacených autorských honorářů. Autoři, píšící články do novin nebo časopisů či přispívající do rozhlasu a televize, obdrží za tuto svoji činnost honorář zdaněný desetiprocentní sazbou přímo u subjektu, který honoráře vyplácí. Tyto osoby mají ve sféře zdravotního pojištění stejné povinnosti jako OSVČ. Musí provést oznámení o této činnosti u zdravotní pojišťovny, podat Přehled a zaplatit příslušné pojistné. Při stanovení vyměřovacího základu se vychází z „hrubého“ příjmu před zdaněním. To tedy znamená, že za příjem se považuje plná, stoprocentní výše honorářů, od které je možno odečítat výdaje. Připouští se uplatnění výdajů v paušální výši 30 % ze stoprocentní výše honoráře nebo v prokazatelné výši.

- Neplacení pojistného za měsíce, ve kterých byla OSVČ nemocná.

Za kalendářní měsíce, ve kterých je OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou a má nár
ok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě takové nemocenské pobírá, není sice povinna platit zálohy, ale pojistné se po podání daňového přiznání doplácí i za tyto měsíce. Zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že v měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, popřípadě takové nemocenské pobírala, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.

- OSVČ se nesprávně domnívají, že jim bude vzniklý přeplatek na pojistném vrácen vždy v plné výši. Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud je pojišťovna vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňujeme, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na příští období.

- V případě změny zdravotní pojišťovny jsou OSVČ povinny předložit Přehledy do osmi dnů po podání daňového přiznání všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byly v daném roce pojištěny.

- V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není výdělečná

činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmu. Pokud úhrn čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Protože příjmy po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, vycházejí zdravotní pojišťovny z údajů a vlastního posouzení osoby samostatně výdělečně činné, příp. z prohlášení uvedeného na první straně Přehledu.

- N ěkteré OSVČ při podání P řehledu nedoloží doklad o dni podání daňového přiznání. Ve smyslu příslušných ustanovení zákonů platných ve zdravotním pojištění jsou ode dne podání daňového přiznání stanoveny lhůty například pro splatnost případného doplatku pojistného, proto je plátce povinen předložit zdravotní pojišťovně i doklad o dni podání daňového přiznání. Jako doklad zde slouží buď finančním úřadem potvrzená kopie Přehledu nebo zvláštní doklad potvrzený finančním úřadem, ale i poštovní průvodka prokazující odeslání daňového přiznání finančnímu úřadu, příp. prohlášení oficiálního daňového poradce, že daňové přiznání za klienta předložil finančnímu úřadu v konkrétní den.

- Neoznamování, popř. opožděné oznamování důležitých skutečností v zákonné osmidenní lhůtě. N apříklad:

a) změna příjmení b) změna trvalého bydliště c) narození dítěte apod.

- Neoznamování některých změn stanovených zákonem, zejména pak skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem.

Jedná se například o:

a) přiznání nebo odejmutí důchodu b) pobírání peněžité pomoci v mateřství c) počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty atd.

- Opomenutí povinnosti předložit Opravný přehled. V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) Opravný přehled s uvedením správných údajů. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

5. OSVČ zaměstnavatelem

V České republice jsou desetitisíce podnikatelů-fyzických osob, kteří mají zaměstnance. Tyto OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění fakticky dvakrát - jednak individuálně jako samoplátci, jednak za své zaměstnance na účty těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.

5. 1. Přihláška k platbě pojistného

Rozhodne-li se OSVČ zaměstnávat zaměstnance, je povinna sdělit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává: - svůj obchodní název, - právní formu, - sídlo,

- identifikační číslo organizace (IČO), - číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného.

Jelikož je zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též své - jméno, příjmení, - rodné číslo, - adresu trvalého bydliště.

Pro tento účel vyplní zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny formulář „Přihláška zaměstnavatele-plátce pojistného“. Důležitou povinností je také oznámení ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

5. 2. Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí potřebné informace o jejích pojištěncích. Zaměstnavatel je povinen sdělit (nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje) následující:

- oznámení o nástupu do zaměstnání a jeho ukončení.

Mohou nastat situace, kdy datum sjednání pracovní smlouvy není totožné se dnem skutečného zahájení práce.

Příklad: Konkrétně v lednu 2005 byla pracovní smlouva uzavřena s platností od 1. ledna (sobota), přičemž zaměstnanec ve skutečnosti nastoupil do zaměstnání až dne 3. ledna (pondělí). V tomto případě přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v souvislosti s placením pojistného u zdravotní pojišťovny až dnem vzniku účasti na nemocenském

- a tedy izdravotním

- pojištění, tj. k 3. lednu 2005.

- oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem

. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon.

- oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné. To musí zaměstnavatel nahlásit i v případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsouli mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o každoměsíční platbu pojistného za tyto „státní“ pojištěnce. Na plnění této oznamovací povinnosti nemá vliv zrušení odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které platí pojistné stát, ke kterému došlo s účinností od 1. srpna 2004 (novela č. 438/2004 Sb.)

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 korun. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.

5. 3. Vyměřovací základy

Základní povinností zaměstnavat
ele je odvádění pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného za zaměstnance je úhrn příjmů, zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání (případně se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zákonem stanovených nezapočitatelných příjmů), tedy zpravidla hrubá mzda zaměstnance. Pojistné činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu, vždy zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru. Je splatné v den určený zaměstnavatelem pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc.

Příklad: Předpokládejme, že zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance pojištěné u VZP,jejichž měsíční platy činí 16 400 korun a 19 600 korun. Z vyměřovacího základu, v našem případě z hrubého měsíčního příjmu, vypočteme u každého zaměstnance 13,5 %. Tato částka se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru a pojistné se odvede ve prospěch VZP.Jedna třetina z takto vypočtené výše pojistného se strhne zaměstnanci z platu. Zaměstnavatel pak hradí rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je stržena zaměstnanci z platu. V tomto konkrétním případě vypočteme výši odváděného pojistného následovně:

Hrubý příjem 16 400 korun ………. z toho 13,5 % = 2 214 korun Hrubý příjem 19 600 korun ……… z toho 13,5 % = 2 646 korun pojistné VZP celkem………… 4 860 korun Hrubá mzda 16 400 korun: - 1/3 z částky 2 214 korun = 738 korun pojistné sraženo zaměstnanci z příjmu - rozdíl 2 214 - 738 = 1 476 korun pojistné hrazeno zaměstnavatelem za zaměstnance

Hrubá mzda 19 600 korun: - 1/3 z částky 2 646 korun = 882 korun pojistné sraženo zaměstnanci z příjmu - rozdíl 2 646 - 882 = 1 764 korun pojistné hrazeno zaměstnavatelem za zaměstnance

5. 4. Podávání přehledů

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného Přehled o platbě pojistného, a to každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci.

Přehled musí obsahovat - součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, - celkovou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, - počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují.

5. 5. Pracovní úrazy

Zaměstnavatelé jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech (§ 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění).

Tyto kopie zasílají za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 korun.

5. 6. Evidence a kontrola

Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit. Kontrolní pracovníci zdravotních pojišťoven jsou oprávněni provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného (viz § 22 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění). Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jenž jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu, vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. V případě nedodání Přehledu o platbě pojistného nebo při porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 50 000 korun.

5. 7. Zásady pro placení pojistného

Závěrem bychom chtěli zdůraznit jednu velmi důležitou zásadu, kterou by se měli ve svém vlastním zájmu podnikatelé důsledně řídit. Jedná se o způsob placení pojistného, kdy jak OSVČ, tak zaměstnavatelé musí poukazovat pojistné (zálohy na pojistné): - na správný účet - pod správným variabilním symbolem - včas - ve správné výši

Placení pojistného buď na nesprávný účet nebo pod chybným variabilním symbolem způsobuje zbytečné komplikace jak plátcům pojistného, tak zaměstnancům zdravotních pojišťoven. Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zapříčiňuje vznik dlužného pojistného a současně i penále, jehož aktuální výše činí 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Aktuální novinky ve zdravotním pojištění

V poslední době nabyly účinnosti právní normy, které se přímo dotýkají základních zákonů zdravotního pojištění.

6. 1. Omezení výběru lékaře

1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který společně s navazujícím zákonem č. 436/2004 Sb. přinesl (byť někdy v nepřímé souvislosti) v oblasti zdravotního pojištění zejména tyto změny: Přímá změna se týká zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění. Jde o omezení výběru lékaře pro osoby, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti. Podle ustanovení § 11 odst. 4 citované právní normy se jedná o fyzickou osobu, které úřad práce poskytuje služby podle zákona o zaměstnanosti. Ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je taková fyzická osoba povinna podrobit se na žádost úřadu práce za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku vyšetření ve smluvním zdravotnickém zařízení, určeném úřadem práce, pokud: a) žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa b) uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rehabilitaci Tato fyzická osoba je rovněž povinna podrobit se vyšetření příslušným lékařem závodní preventivní péče, pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k provádění závodní preventivní péče, tak ošetřujícím lékařem. Podle ustanovení § 21 odst. 3 tohoto zákona hradí náklady spojené s posouzením zdravotního stavu fyzických osob výše uvedeným způsobem úřad práce.

6. 2. Uchazeči o zaměstnání

Významné legislativní novum představuje v oblasti zdravotního pojištění § 29 zákona o zaměstnanosti. Od 1. října 2004 je u pojištěnce přípustný souběh zaměstnání a kategorie uchazeče o zaměstnání (tedy té, kde hradí pojistné stát). Podmínkou pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem (zakládající účast na nemocenském pojištění) je u této osoby nižší než polovina minimální mzdy. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii po celý kalend

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče