LEGISLATIVA

09. února 2004, 00:00 - admin
09. února 2004, 00:00

ZÁKON č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

Příloha obsahuje:

ZÁKON č. 18/2004 Sb.,

o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

Rozeslán:

23. ledna 2004

Účinnost:

Zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 28 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. a), c), d) a j), § 28 odst. 4, § 38, 39 a části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení

ZÁKON Č. 18/2004 SB., ZE DNE 10. PROSINCE 2003 (SBÍRKA ZÁKONŮ ČÁSTKA 7, ROZESLÁNA 23. 1. 2004) O UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI STÁ TNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČLENSKÝCH STÁ TŮ E VROPSKÉ UNIE

HLAVA I

Základní ustanovení

§ 1

Předmět a účel zákona

(1) Tento zákon upravuje pro účely volného pohybu osob mezi jedno tlivými členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) a v sou ladu s právem Evropských společenství 1) postup správních úřadů a profesních komor při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobi losti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon (dále jen „výkon regulované činnosti“ na území České republi ky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána ne bo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky

2) (dále jen „uchazeč“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak.

§ 2

Základní zásady uznávání odborné kvalifikace

(1) Správní úřady a profesní komory jsou oprávněny pro výkon regu lované činnosti v České republice vyžadovat od státního příslušníka ji ného členského státu splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyžaduje od občana České republiky.

(2) Při rozhodování o uznání odborné kvalifikace se uznávací orgány řídí veřejným zájmem a zájmy fyzických a právnických osob, které by mohly být porušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy upravujícími za tímto účelem podmínky výkonu regulované činnosti. Těmito chráněnými zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana majetku, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, ochrana národního kulturního pokladu, ochrana před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odborná kvalifikační způsobilost k výkonu regulované činnosti prokazovaná zejména dokladem o formální kvalifikaci, průkazem způsobilosti nebo dokladem o výkonu předmětné činnosti (dále jen „doklad o odborné kvalifikaci“),

b) doklad o formální kvalifikaci diplom, osvědčení nebo jiný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu nebo obdobný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který není členským státem (dále jen „třetí stát“), nebo soubor takových dokladů, získaný uchazečem po ukončení vzdělání a odborné přípravy (dále jen „vzdělání a příprava“),

1. který splňuje požadavky právního předpisu členského státu původu stanovujícího podmínku odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti, a tím jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu, nebo

2. který potvrzuje absolvování vzdělání a přípravy, které uchazeče připravily v příslušné odborné oblasti pro výkon předmětné činnosti v tomto státě, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností. Součástí vzdělání a přípravy může být zejména studium, odborný výcvik, praxe vykonávaná pod dohledem kvalifikované osoby, která se řádně ukončuje zkouškou (dále jen „zkušební praxe“), nebo praxe získaná při výkonu předmětné činnosti pod dohledem kvalifikované osoby (dále jen „praxe pod dohledem“),

c) průkazem způsobilosti doklad, který není součástí dokladu o formální kvalifikaci a který osvědčuje absolvování krátkodobého vzdělávacího kurzu v členském státě původu nebo je vydáván příslušným orgánem členského státu původu na základě zjištění osobní způsobilosti, schopností nebo znalostí, je-li vyžadován právním předpisem členského státu pro výkon regulované činnosti,

d) jinou způsobilostí bezúhonnost nebo skutečnost, že na majetek uchazeče nebyl prohlášen konkurs, nebo skutečnost, že uchazeč vykonával činnost s péčí řádného hospodáře jako prokurista nebo jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo skutečnost, že uchazeč nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění, nebo finanční způsobilost, nebo zdravotní způsobilost anebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti, jsou-li požadovány zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti,

e) předmětnou činností odborná činnost nebo skupina odborných činností, kterou uchazeč hodlá vykonávat v České republice,

1. je-li k jejímu výkonu odborně kvalifikován v členském státě původu,

2. není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností, je-li uchazeč pro její výkon odborně připraven a tuto činnost vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy členského státu původu, nebo

3. pokud předmětnou činnost v členském státě původu vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy,

f) regulovanou činností v České republice předmětná činnost, pokud zvláštní právní předpis pro její výkon ve formě zamýšlené uchazečem vyžaduje (dále jen „vyžaduje-li se v České republice“) doklad o formální kvalifikaci nebo průkaz způsobilosti,

g) regulovanou činností v členském státě původu předmětná činnost

1. pokud právní předpis členského státu původu pro její výkon vyžaduje doklad o formální kvalifikaci nebo průkaz způsobilosti,

2. vykonávaná pod profesním označením, pokud je užívání tohoto označení vyhrazeno držiteli dokladu o formální kvalifikaci nebo průkazu způsobilosti, stanoveného právními předpisy členského státu původu,

3. v oblasti zdravotnictví, pokud úplata nebo náhrada za tuto činnost je systémem sociálního zabezpečení členského státu původu vyhrazena držiteli dokladu o formální kvalifikaci nebo průkazu způsobilosti, nebo

4. vykonávaná členy profesního sdružení, jehož účelem je zejména dbát na odbornou úroveň výkonu předmětné činnosti, jestliže toto profesní sdružení

- je za tímto účelem uznáno členským státem původu,

- vydává svým členům doklad o formální kvalifikaci,

- vydává předpisy závazné pro své členy a zajišťuje jejich dodržování, a

- uděluje svým členům právo užívat zvláštní pro
fesní označení nebo jim přiznává zvláštní postavení odpovídající dokladu o formální kvalifikaci podle druhé odrážky,

h) regulovaným vzděláním vzdělání a příprava, které jsou určeny pro přípravu pro výkon předmětné činnosti, je-li struktura tohoto vzdělání a přípravy a úroveň upravena právními předpisy členského státu původu nebo podléhá-li dohledu nebo akreditaci příslušného orgánu členského státu původu,

i) členským státem původu členský stát, ve kterém uchazeč získal od

bornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Členským státem původu se rozumí i třetí stát, pokud to vyplývá zustanovení tohoto nebo zvláštního zákona. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se členským státem původu rozumí členský stát, vněmž předmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem,

j) uznávacím orgánem správní úřad nebo profesní komora podle § 29

odst. 1.

§ 4

Stupně dokladů o formální kvalifikaci

(1) Dokladem o formální kvalifikaci čtvrtého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.

(2) Dokladem o formální kvalifikaci třetího stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval alespoň tříleté, nejvýše však čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole, instituci vyššího vzdělání nebo instituci obdobné úrovně apřípadně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.

(3) Dokladem o formální kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně absolvoval a) po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, alespoň jednoleté, ale kratší než tříleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, nebo b) vzdělání a přípravu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Dokladem o formální kvalifikaci prvního stupně se pro účely toho to zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným or gánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že je ho držitel po úspěšném ukončení studia ve střední škole absolvoval a) studium jiné, než uvedené v odstavcích 1 až 3, ve vzdělávací institu ci nebo v zaměstnání a případně další odbornou přípravu vyžadova nou jako doplněk tohoto studia, nebo b) další odbornou přípravu vyžadovanou jako doplněk studia ve střed ní škole.

(5) Pokud byly vzdělání a příprava, potvrzené dokladem o formální kva lifikaci podle odstavců 1 až 4, získány z větší části mimo členské státy, aje-li tento doklad o formální kvalifikaci uznán v členském státě původu jako doklad o formální kvalifikaci, který uchazeče činí odborně kvalifi kovaným pro výkon regulované činnosti, musí být tento doklad doplněn potvrzením příslušného orgánu členského státu původu, že uchazeč předmětnou činnost vykonával po dobu nejméně 3 let, nebo nejméně 2 let v případě dokladu o formální kvalifikaci prvního stupně.

(6) Za doklad o formální kvalifikaci čtvrtého stupně se považuje rovněž doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu po úspěšném absolvování vzdělání a přípravy v tomto nebo v jiném členském státě, uznaný příslušným orgánem členského státu původu za rovnocenný dokladu o formální kvalifikaci čtvrtého stupně, který a) uchazeče činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu (§ 3 písm. b)), nebo b) potvrzuje vzdělání a přípravu, které uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnosti, pokud předmětná činnost není v tomto státě regulovanou činností a pokud toto uznávání bylo předem oznámeno ostatním členským státům a Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“). Ustanovení věty prvé se obdobně vztahuje na doklad o formální kvalifikaci třetího, druhého a prvního stupně.

§ 5

Odborná kvalifikace osob poskytujících služby

(1) Osoba, která je usazena 3) vjiném členském státě a na území České republiky poskytuje ojediněle nebo dočasně služby 4) (dále jen „posky tovatel služby“), jejichž součástí je výkon regulované činnosti, je oprávněna vykonávat tuto činnost, aniž požádá o uznání odborné kva lifikace podle tohoto zákona.

(2) Uznávací orgán je oprávněn přezkoumat odbornou kvalifikaci a jinou způsobilost poskytovatele služby a jeho odpovědného zástupce, je-li ustaven, pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažnému ohrožení zájmů uvedených v § 2 odst. 2 nebo k neoprávněnému poskytování služeb. Za tím účelem si vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu členského státu usazení postupem podle § 30 až 35, nebo od správního úřadu, jemuž je poskytování služeb oznámeno podle zvláštního právního předpisu. Pokud zjistí nedostatky v odborné kvalifikaci poskytovatele služby, které závažně ohrožují zájmy uvedené v § 2 odst. 2, omezí nebo zakáže podle okolností konkrétního případu poskytovateli služby výkon regulované činnosti na území České republiky, dokud nebude jeho odborná kvalifikace uznána podle tohoto nebo zvláštního zákona. Uznávací orgán se při rozhodování řídí zásadou přiměřenosti.

(3) Poskytovatel služby používá při výkonu regulované činnosti na území České republiky profesní označení užívané v členském státě původu, pokud takové profesní označení existuje, a to v úředním jazyce tohoto státu; spolu s tímto profesním označením lze uvádět i jeho český překlad.

HLAVA II

Postup uznávacího orgánu při uznávání odborné kvalifikace

DÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ K UZNÁV ÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

§ 6

(1) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti doklad o formální kvalifikaci podle § 4, postupuje uznávací orgán podle § 8 až 15. Pokud je uchazeč držitelem jiného dokladu o formální kvalifikaci nebo dokladu o formální kvalifikaci vydaného ve třetím státě, postupuje uznávací orgán podle § 16.

(2) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti p
růkaz způsobilosti, postupuje uznávací orgán podle § 17. Vyžadujeli se v České republice doklad o ukončení základního nebo všeobecného středního vzdělání, postupuje uznávací orgán podle § 18.

(3) Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat regulovanou činnost v oblasti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, postupuje uznávací orgán podle § 19.

§ 7

Uznávání odborné praxe

(1) Uznávací orgán uzná odbornou praxi uchazeče, pokud uchazeč předloží doklad o odborné praxi vykonané v členském státě v oboru a v délce požadované zvláštním právním předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu stanovující zvláštní požadavky na výkon odborné praxe tím nejsou dotčena.

(2) Pokud uchazeč získal odbornou praxi ve třetím státě a tato odborná praxe byla uznána v členském státě původu, použije se odstavec 1 obdobně. Pokud tato odborná praxe nebyla uznána v členském státě původu, může uznávací orgán požadovat předložení dalších dokladů prokazujících obsah a délku uchazečovy odborné praxe.

DÍL 2

UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE, VYŽADUJE-LI SE V ČESKÉ REPUBLICE PRO VÝKON REGULOVANÉ ČINNOSTI DOKLAD O FORMÁLNÍ KVALIFIKACI

§ 8

Uznávání dokladu o formální kvalifikaci podle § 4

(1) Uznávací orgán, za podmínek uvedených v § 11 a 12, uzná odbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud uchazeč

a) je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu (§ 3 písm. b)) a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší, 6) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný vČeské republice,

b) předmětnou činnost vykonával po dobu 2 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém předmětná činnost není regulovanou činností, a je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 prokazujícího, že uchazeč absolvoval vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnosti, a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší 6) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný v České republice, nebo

c) je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 uděleného po ukončení regulovaného vzdělání, které jej odborně připravuje v členském státě původu pro výkon předmětné činnosti, je-li tento doklad nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší 6) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný v České republice.

(2) Pokud uchazeč hodlá v České republice vykonávat regulovanou činnost a vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci třetího nebo druhého stupně, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče za podmínek uvedených v § 11 a 12, pokud uchazeč předloží doklad o regulovaném vzdělání uvedeném v příloze č. 3 k tomuto zákonu, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti včlenském státě původu.

(3) Pokud uchazeč hodlá v České republice vykonávat regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci prvního stupně, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, za podmínek uvedených v § 12, pokud uchazeč předmětnou činnost vykonával po dobu 3 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém není předmětná činnost regulovanou činností.

§ 9

Uznávání odborné praxe

Vyžaduje-li se v České republice odborná praxe v návaznosti na získaný doklad o formální kvalifikaci a nelze-li uznat uchazečovu odbornou praxi podle § 7, považuje se tato odborná praxe za praxi pod dohledem, která je součástí vzdělání a přípravy vyžadované v České republice.

§ 10

Kompenzační opatření

Uznávací orgán může před uznáním odborné kvalifikace uchazeče požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti ve stanovené délce, absolvoval adaptační období, nebo složil rozdílovou zkoušku (dále jen „kompenzační opatření“). Uznávací orgán může uložit pouze jedno kompenzační opatření.

§ 11

Prokazování výkonu předmětné činnosti

(1) Uznávací orgán může požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti v členském státě původu, pokud

a) uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci vyššího stupně než prvního,

b) uchazeč je držitelem dokladu o formální kvalifikaci vyššího stupně než prvního a

c) délka vzdělání a přípravy po získání úplného středního, úplného středního odborného nebo středního vzdělání (dále jen „délka vzdělání a přípravy“) uchazeče je nejméně o 1 rok kratší, než délka vzdělání a přípravy vyžadované v České republice (dále jen „chybějící doba“).

(2) V případě dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 odst. 6 se délkou vzdělání a přípravy uchazeče rozumí délka vzdělání a přípravy potřebná pro vydání dokladu o formální kvalifikaci příslušného stupně vuznávajícím členském státě.

(3) Prokázání výkonu předmětné činnosti se nepožaduje, pokud se pro výkon této činnosti v České republice vyžaduje doklad o vzdělání a přípravě uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Požadovaná délka výkonu předmětné činnosti nesmí přesahovat 4 roky a zároveň nesmí přesahovat

a) dvojnásobek chybějící doby, pokud se chybějící doba týká studia nebo zkušební praxe,

b) chybějící dobu, pokud se tato chybějící doba týká praxe pod dohledem.

(5) Uznávací orgán určí délku výkonu předmětné činnosti v rozhodnutí podle § 24.

(6) Doba, po kterou uchazeč předmětnou činnost vykonával v členském státě původu podle § 8 odst. 1 písm. b), se započítává do doby výkonu předmětné činnosti podle předchozích odstavců.

§ 12

Adaptační období a rozdílová zkouška

(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, uznávací orgán je oprávněn požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační období nebo složil rozdílovou zkoušku, pokud

a) obsah vzdělání a přípravy uchazeče, z hlediska teoretických a praktických oblastí uvedených v dokladu o formální kvalifikaci uchazeče, je podstatně rozdílný od obsahu vzdělání a přípravy vyžadovaného v České republice,

b) uchazeč hodlá v rámci profese v České republice vykonávat skupinu regulovaných činností, přičemž v členském státě původu vykonává nebo vykonával jen některé z těchto regulovaných činností, a obsah vzdělání a přípravy uchazeče je podstatně rozdílný od obsahu vzdělání a přípravy vyžadovaného v České republice, nebo

c) uznávací orgán postupuje podle § 8 odst. 3.

(2) Uznávací orgán kompenzační opatření podle odstavce 1 neuloží auzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělání a přípravy nahrazen znalostmi nebo zkušenostmi nabytými v průběhu dosavadního výkonu předmětné činnosti nebo potvrzenými na základě jiného dokladu o odborné kvalifikaci uchazeče.

(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se rozumí

a) obsahem vzdělání a přípravy vyžadovaným v České republice teoretické a praktické oblasti, které jsou součást

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče