Lee Jong-Wha: Asie má problém jako Česko, školy nedodávají dost techniků

06. února, 10:59 - Lee Jong-wha
06. února, 10:59

Asie stojí před zásadním problémem se svým lidským kapitálem. Za posledních třicet let stoupla kvalita i velikost asijské pracovní síly, což z regionu udělalo středobod globálních zásobovacích řetězců a Asii pomohlo rychle se přiblížit úrovni příjmů a životního standardu rozvinutých ekonomik. Pozoruhodný rozvoj celého regionu je však nyní ohrožen, protože čím dál víc lidí nesplňuje nároky pracovního trhu.

Asie disponuje velkým množstvím mladých vzdělaných pracovníků. Ale v době překotné modernizace a neustále se prohlubující technologické sofistikovanosti průmyslu už vědomosti a dovednosti získané ve škole často nestačí. Výsledkem je rostoucí nezaměstnanost mladých a jejich nespokojenost s pracovním zařazením.

Nejsou lidi

Po celé Asii významně roste podíl pracovníků, kteří jsou na svou práci překvalifikovaní, nebo naopak málo kvalifikovaní, přitom zaměstnavatelé si často stěžují na nedostatek kvalifikovaných absolventů. Podle průzkumu agentury Manpower mělo 48 procent firem problém obsadit v roce 2015 volná místa v Asii – v roce 2006 se potýkalo se stejným problémem jen 28 procent. Ve stejné době mnoho absolventů vysokých škol – mimochodem, 45 procent v Jižní Koreji – mělo potíže najít pracovní uplatnění.


Související komentář Miroslava Zámečnka: Nejsou lidi, ale absolventů bez práce je všude dost


Jednotlivé země se od sebe samozřejmě liší, ale některé slabiny ve vzdělávacích programech a systémech jsou endemické. Asi nejškodlivější je pak neschopnost mnoha zemí zajistit studentům vhodnou kvalifikaci.

V Indii například prošlo mezi lety 2006 a 2010 středními odbornými učilišti a středními odbornými školami v průměru pouhých osm desetin procenta středoškoláků. Tamní systém technického školství (TVET) dokáže připravit jenom čtvrtinu ze 13 milionů lidí, kteří každoročně vstupují na indický pracovní trh. Přitom zaměstnanci malých a středních podniků se do TVET prakticky nedostanou, a systém financovaný z veřejných peněz navíc trpí chronickým nedostatkem prostředků.

Nedostatek kvalifikovaných učitelů

Technické vzdělání po celé Asii mimoto strádá nedostatečným zapojením soukromých společností – tedy potenciálních zaměstnavatelů –, což ještě více podrývá jeho schopnost adekvátně reagovat na změny požadavků pracovního trhu a snižuje pravděpodobnost, že absolventi najdou odpovídající pracovní uplatnění. V Bangladéši, Indonésii a na Šrí Lance nabízí jen necelá čtvrtina firem svým zaměstnancům interní školení. Situaci potom ještě zhoršuje nedostatek kvalifikovaných učitelů a neefektivní vláda.

V podstatě všechny asijské vlády musejí upravit své vzdělávací a školicí systémy, aby si z nich pracovníci odnášeli dovednosti potřebné k posílení ekonomického růstu a produktivity práce – což je klíč k lepší práci a vyšším mzdám. Vlády dokonce musejí ze zvyšování kvalifikace udělat ústřední motiv své národní rozvojové politiky. V době rychlých změn by bylo například vhodné vzdělání a školení koordinovat s obchodní a průmyslovou politikou.

Nekvalitní školství

Je také třeba restrukturalizovat nejen technické, ale i obecně celé školství. V mnoha asijských státech je formální školství často příliš akademické nebo prostě nekvalitní, což podkopává nejen uplatnění absolventů na pracovním trhu, ale také jejich schopnost využít výhod následného technického vzdělávání.

Efektivní sekundární a terciární školství musí produkovat absolventy jak s tzv. měkkými dovednostmi, jako jsou komunikační schopnosti a týmová práce, tak s relevantními technickými znalostmi. V tom by výrazně napomohla užší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli v podobě vytváření osnov, nabízení stáží a finanční podpory.

Změnit je třeba všechno

Samotné technické školství je třeba zlepšit kvalitativně i kvantitativně. A zatímco budou vlády zlepšovat dohled, koordinaci a regulaci technického školství, samotná technická školení by měl převzít soukromý sektor, což by změnilo současný nabídkou hnaný systém na takový, který je schopen pružně reagovat na měnící se poptávku trhu.

Jelikož problémy s nedostatečnou technickou vybaveností pracovní síly trápí téměř všechny asijské státy, tamní vlády by na řešeních neměly pracovat izolovaně. Výměna informací a zkušeností, zvlášť pokud jde o úpravy osnov a další vzdělávání učitelů, výměny expertů a studentů a lepší sdílení technologií, to všechno by prospělo všem zúčastněným.

V následujících desítkách let bude Asie dodávat na globální pracovní trh obrovské množství lidí. To, jak budou tito pracovníci připraveni reagovat na měnící se potřeby trhu, bude klíčovým faktorem, který ovlivní nejen trajektorii Asie, ale i celou globální ekonomiku.

Autor je profesor ekonomie a ředitel Asijského výzkumného ústavu na Korejské univerzitě, působil jako vysoký poradce bývalého jihokorejského prezidenta I Mjong­baka pro mezinárodní ekonomické záležitosti.


Čtěte také:

Volných míst přibývá, nedostatek kandidátů firmy řeší náborem cizinců

Aero shání stovky lidí, podniku chybějí konstruktéři nebo letečtí mechanici

Firmám chybí zaměstnanci i na nekvalifikovaná místa

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče