Lázně potřebují léčebnou kúru

30. května 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
30. května 2005, 00:00

PODNIKÁNÍ V LÁZEŇSTVÍ České lázně hlásí dlouhodobý pokles počtu domácích návštěvníků. Proto se čím dál více zaměřují na zahraniční klientelu a komerční pobyty. Hosty lákají nejrůznějšími způsoby. Dobře vědí, že samy potřebují léčebnou kúru. Tuzemské lázeňství prožívá těžké chvíle.

PODNIKÁNÍ V LÁZEŇSTVÍ

České lázně hlásí dlouhodobý pokles počtu domácích návštěvníků. Proto se čím dál více zaměřují na zahraniční klientelu a komerční pobyty. Hosty lákají nejrůznějšími způsoby. Dobře vědí, že samy potřebují léčebnou kúru.

Tuzemské lázeňství prožívá těžké chvíle. Loni poprvé za posledních několik let ubylo nejen hostů, kteří si platí pobyt z vlastní kapsy, ale i pacientů, jimž pobyt hradí pojišťovna. Pokles tuzemské klientely už potvrdila informační střediska, lázeňské společnosti i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která platí lázeňskou léčbu většině českých pojištěnců.

Počet pacientů, kterým Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zaplatila celý pobyt nebo jeho část, se podle statistiky snížil o tři a půl tisíce na celkový počet 92,3 tisíce. „Ošetřující lékaři jsou možná méně benevolentní,“ nabízí vysvětlení její mluvčí Jiří Suttner.

Propad je citelný především pro lázně, které se soustřeďují z větší části na tuzemskou klientelu. Ztráty však není lehké nahradit, protože začínají šetřit i cizinci. Jezdí méně Arabů, Němci výrazně zkracují své pobyty a začala se také projevovat velmi laciná konkurence lázní v Polsku.

Jednotlivé lázně řeší své problémy různým způsobem. Některé rozšiřují nabídky krátkodobých pobytů, jiné modernizují, další zvyšují svou propagaci doma i v zahraničí. Zda jsou tyto aktivity dostatečné, ukáže až čas.

LÁZNĚ DŘÍVE A NYNÍ

Obdobím největšího rozkvětu lázní bylo 18. a 19. století, kdy se šlechta, města i soukromé osoby snažily u každého kvalitnějšího pramene zřídit lázně, nebo alespoň stáčírnu léčivé vody. Po první světové válce sice význam největších českých lázní poklesl, menší lázeňská místa si ale stálý příliv klientů zachovala. Do rozvoje lázeňství pak výrazně zasáhl odsun Němců po druhé světové válce, protože nejvýznamnější prameny se nacházely v pohraničních oblastech. Transformace a privatizace lázní po roce 1989 znamenala postupnou obnovu a opravy lázeňských míst, ale v některých případech naopak úplné či dočasné uzavření lázní, jako například v Bílině či Lázních Běloves.

V České republice je v současnosti přes třicet lázeňských míst, z nichž velkou většinu vlastní soukromí majitelé. Starosta Třeboně a předseda Sdružení lázeňských míst Jiří Houdek si nemyslí, že je to zcela v pořádku. „Nedá se říci, že privátní vlastnictví znamená obrovský rozvoj lázeňských zařízení, a tím pádem rozvoj měst se statutem lázeňského místa,“ říká na adresu soukromých vlastníků. „Osobně si myslím, že pro rozvoj lázní i pro rozvoj města je nejlepší komunální vlastnictví,“ dodává. Poukazuje na německé a rakouské lázeňství, které je až z 80 procent ve vlastnictví obcí. I VELCÍ MAJÍ PROBLÉMY Tři největší lázeňské společnosti v Karlovarském kraji sice stále dosahují zisku, ale úbytek hostů se nevyhnul ani jim. Pokles domácích pacientů, kteří se léčili za své i za peníze pojišťoven, už vyčíslily Karlovy Vary: vloni se zde léčilo 11 025 českých klientů, což je o 250 méně než předloni.

Do Mariánských Lázní sice loni přijelo stejné množství pacientů jako v roce 2003, ale počet klientů českých zdravotních pojišťoven stále klesá. „Podíl tuzemských hostů činil pouhých šestnáct procent,“ upřesňuje finanční ředitel lázní Pavel Říha.

I z tohoto důvodu se Mariánské Lázně začínají zajímat o užší spolupráci s německým lázeňským městem Sibyllenbad. „Zaměřit se chceme především na společnou strategii při získávání nových klientů a peněz z evropských fondů,“ prozrazuje ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně Leo Novobilský. „Díky penězům z Evropské unie chceme vrátit kdysi známému lázeňskému regionu jeho proslulost,“ dodává.

SLUŽBY SE STÁLE ZLEPŠUJÍ

Jednou z cest, jak zabránit úbytku pacientů, je zlepšit kvalitu služeb. První z možností jsou rekonstrukce a modernizace stávajících lázeňských provozů. Tu provedly v nedávné době například lázně Hodonín, kde investovali zhruba 50 milionů do výstavby léčebného zázemí, takzvaného balneoprovozu, a dalších zhruba 24 milionů do rekonstrukce lázeňského parku. Od roku 2001 šlo do obnovy lázní více než sto milionů korun, opravy se dočkala i hlavní lázeňská budova a některé další provozy.

Pro udržení klientely, včetně té náročnější, začali loni s modernizací také v Jáchymově. Celá akce si vyžádá téměř 70 milionů korun. „Modernizujeme sanatoria Curie a Lužice. Po skončení všech akcí bude většina ze 1200 lůžek splňovat současný evropský standard,“ upřesňuje ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha. Kromě zvelebení ubytovacích zařízení vynaložila společnost peníze také na rekonstrukci parku, tenisových kurtů či areálu minigolfu. „Budujeme relaxační zónu s nabídkou různých her, nebude chybět ani oblíbený pétanque,“ dodává Bláha.

Modernizují také ve Františkových Lázních. „Kvůli technickým úpravám jsme vloni na několik měsíců museli uzavřít kapacity asi se 150 lůžky,“ líčí ředitelka lázeňské společnosti Hana Heyduková. „Přesto nedošlo k přílišnému poklesu počtu hostů, a to nás těší. Považujeme to za výsledek souhry kvalitní léčby, dobrých služeb a prostředí Františkových Lázní,“ konstatuje.

ZACÍLIT NA SAMOPLÁTCE

Kvůli úbytku pacientů, kterým pobyty hradí pojišťovna, jsou lázně nuceny zaměřit se více na samoplátce. Spoléhají, že lidé si stále více uvědomují význam svého zdraví i to, že právě lázně pro ně mohou v oblasti rehabilitace a rekondice mnoho udělat. To zjistili i v karvinských lázních Darkov, kde donedávna výrazně převažovaly pobyty plně hrazené zdravotními pojišťovnami. „Loňský rok byl u nás ve znamení posílení pobytů komerčního typu,“ říká generální ředitel lázní Darkov Jaroslav Čánek. Jako jedni z prvních zde také zahájili i léčebné pobyty na splátky.

Přilákat samoplátce se snaží také Lázně Velichovky a Lázně Bělohrad. „Vedle jedno a dvoutýdenních pobytů nabízíme také víkendové akce. Děláme i speciální pobyty pro firmy či pro ženské skupiny,“ podotýká vedoucí obchodního úseku Lázní Velichovek Julie Kakrdová. Šéf lázní Bělohrad Radim Kalfus doplňuje, že jde o programy, při nichž by si klienti měli dopřát odpočinku a relaxace. Hospodaření obou lázní bylo dosud vždy ziskové.

RELAXAČNÍ POBYTY NA MÍRU

Lázně Poděbrady také už dávno nejsou jen cílem pacientů se srdeční vadou, ale stávají se vyhledávaným místem relaxačních pobytů. Přijíždějí na ně ženy, senioři i celé pracovní kolektivy. „Komerční programy výrazně přispívají k využití lůžkové kapacity,“ říká generální ředitel lázní Miloslav Peterka. V létě a v době dovolených sice mezi hosty stále převažují klienti, kteří sem přijeli za klasickou léčbou nemocí srdce a cév, ovšem lázně neodmítají ani zájemce o komerční pobyt. Roste poptávka po cíleně zaměřených programech. Například součástí Dámského víkendu nebo Týdnu pro ženy jsou i besedy s psycholožkou, kosmetické ošetření nebo kadeřnické služby. Poděbradské lázně však nabízejí i dovolené podle konkrétních přání klientů. Základem jsou procedury a vedle nich třeba program zaměřený na cyklistiku nebo turistiku.

Služby rozšiřují také lázně v Olomouckém kraji. Například Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník se již několik let nespecializují jen na léčení horních a dolních cest dýchacích, ale ozdravné pobyty si v nich mohou koupit také rodiny či manažeři. Ředitel lázní Zdeněk Sejkora uvádí, že zájem lidí o tento způsob léčby roste. „Za posledních pár let jsme nabídku ozdravných pobytů podstatně rozšířili, protože jsme museli nahradit výpadek zahraniční klientely, především z Německa,“ dodává.

ZAHRANIČNÍ KLIENTI: NEJEN ZE ZÁPADU

Některé lázně se nesmířily s poklesem klientů z ciziny a snaží se je získat zpět i přes silnou polskou konkurenci. Například v Lázních Libverda nestačila do roku 2002 lůžka pokrýt poptávku, ale dnes je všechno jinak. „Od roku 2002 dochází k úbytku klientely, snažíme se proto oslovovat německé samoplátce,“ říká šéf lázní Milan Richtr.

Více pacientů ze zahraničí by chtěli získat i v Lázních Bělohrad. „Počet cizinců bohužel klesá, může za to zejména špatná hospodářská situace v Německu,“ soudí ředitel Radim Kalfus. Cizince také podle něj může odradit, že ve městě vedle kvalitní lázeňské péče nenajdou jiné vyžití. Lázně proto minulý rok postavily alespoň minigolf.

Na klientelu z východu se loni začali orientovat v severočeských Teplicích. Do lázní, kde se léčí především nemoci pohybového ústrojí, by na podzim měli přijet zaměstnanci ruských železnic. Rehabilitovat se zde budou také kosmonauti z Hvězdného městečka. Lázně totiž loni v listopadu založily v Moskvě svou dceřinou společnost, jejímž cílem je právě nalákat ruské klienty. Také v Teplicích v loňském roce ubylo klientů z Německa. „Museli jsme hledat další trh a jediný, který byl volný, byl ruský,“ vysvětluje ředitel Karel Weigl. Ruská klientela by v budoucnu měla tvořit asi deset procent.

Karvinské lázně Darkov se zase na počátku dubna staly členskou organizací Česko-arabské obchodní komory. Podle obchodního ředitele Miroslava Bajáka toto členství přiláká díky zvýšení prestiže lázní nejen arabskou klientelu, ale i pacienty z dalších zemí.

NETRADIČNÍ AKCE

Některá lázeňská centra se rozhodla přilákat pacienty poněkud netradičním způsobem. Tak je tomu například v lázních Bludov na Šumpersku, kde kromě očisty těla nabízejí zákazníkům také očistu ducha. Ředitel Jiří Reindl říká: „Veškeré procedury doprovází muzikoterapie a letos se chystáme vybudovat v areálu také kapli, která má pomoci duchovní očistě.“ Té na začátku března navíc požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Konstantinovy Lázně na Tachovsku zase bojují o obnovení rychlíkové zastávky na trati Praha-Cheb. „Jsou to jediné lázně v kraji a navštěvují je lidé z celé země. Proto by tam rychlíky stavět měly,“ říká místopředseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Petr Náhlík. Obec se proto obrátí na ministerstvo dopravy, které jediné může příslušnou změnu jízdního řádu iniciovat.

Hosté Konstantinových lázní ale mohou již od prosince loňského roku využívat poněkud netradiční způsob dopravy - vlakové taxi. Individuální odvoz motorovým vlakem z nedalekých Bezdružic do lázní zjednodušil spojení s okolím. „Lázeňští hosté a turisté si stěžovali, že se nemají jak vrátit do lázní z bezdružického zámku, kde se konají různé besedy a kulturní akce,“ říká zástupce vedoucího osobní přepravy Vladimír Kostelný. Vlakové taxi tyto problémy vyřešilo.

LÁZNĚ DO NÁZVU OBCE

O netradiční propagaci svých lázní uvažují od roku 2003 zastupitelé již zmíněného Jáchymova, kde žije kolem tří tisíc stálých obyvatel. Tehdejší starostka Zdeňka Fiedlerová totiž předložila návrh na přejmenování města na Lázně Jáchymov. „Slovo lázně ve jménu města by pomohlo k lepšímu zvuku a zvýšení turistického ruchu. Řada lidí vůbec netuší, že Jáchymov je proslulý unikátní lázeňskou léčbou, kvůli které sem každoročně přijíždí sedmnáct tisíc klientů od nás i ze zahraničí,“ soudí Fiedlerová.

Odpůrci změny názvu se však domnívají, že rozšíření jména o slovo lázně zastíní ostatní tradice města, zejména pětisetletou historii hornictví. Ředitel jáchymovských lázní Eduard Bláha samozřejmě záměr podporuje. „Je to obchodní trik, který v zahraničí už dávno pochopili. Města si tam považují za čest, když mohou svůj název rozšířit právě o slůvko lázně,“ uzavírá.

Tabulka

LÁZNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Lázně Kraj Léčebné metody Kontakt

Bechyně Jihočeský rašelina, bahenní zábaly www.laznebechyne.cz

Bludov Olomoucký sirná minerální voda www.lazne-bludov.cz

Františkovy Lázně Karlovarský minerální voda, rašelina www.franzensbad.cz

Hodonín Jihomoravský jodo-bromová minerální voda www.laznehodonin.cz

Jáchymov Karlovarský termální radioaktivní voda www.laznejachymov.cz

Janské Lázně Královéhradecký uhličitá minerální voda www.janskelazne.com

Jeseník Olomoucký klimatické lázně www.priessnitz.cz

Karlova Studánka Moravskoslezský klimatické lázně www.k.studanka.cz

Karlovy Vary Karlovarský termální minerální voda www.spa5.cz

Karviná Moravskoslezský jodo-bromová solanka www.darkov.cz

Klimkovice Moravskoslezský elektroléčba www.sanatoria- klimkovice.cz

Konstantinovy Lázně Plzeňsk ý uhličitá minerální voda www.konstantinovy.cz

Lázně Bělohrad Královéhradecký bahenní zábaly www.laznebelohrad.cz

Lázně Bohdaneč Pardubický rašelina, bahenní zábaly www.llb.cz

Lázně Kynžvart Karlovarský minerální voda http://web.telecom.cz/

detska_lecebna

Lázně Libverda Liberecký uhličitá minerální voda www.lazne-libverda.cz

Lázně Toušeň Středočeský rašelina, bahenní zábaly www.slatinnelaznetousen.cz

Lipová-lázně Olomoucký klimatické lázně www.lazne.cz

Luhačovice Zlínský uhličitá a sirná minerální voda www.lazneluhacovice.cz

Mariánské Lázně Karlovarský uhličitá minerální voda www.marienbad.cz

Mšené-lázně Ústecký uhličitá minerální voda www.msene.cz

Osečná Liberecký rašelina, bahenní zábaly http://laznekundratice.

infohelp.cz

Ostrožská Nová Ves Zlínský sirná minerální voda www.laznenovaves.cz

Poděbrady Středočeský uhličitá minerální voda www.lazne-podebrady.cz

Slatinice Olomoucký sirné prameny www.lazneslatinice.cz

Teplice Ústecký termální radioaktivní voda www.lazneteplice.cz

Teplice nad Bečvou Olomoucký uhličitá minerální voda www.lazne-teplicenb.cz

Třeboň Jihočeský rašelina, bahenní zábaly www.berta.cz

Třeboň-Aurora Jihočeský rašelina, bahenní zábaly www.aurora.cz

Velichovky Královéhradecký rašelina, bahenní zábaly www.velichovky.cz

Velké Losiny Olomoucký sirná minerální voda www.lvl.cz

Foto popis| Lázně nejsou jen pro důchodce. Dovolenou tam může strávit kdokoliv.

Foto popis| Mnoho lázeňských provozů prošlo rekonstrukcí a nabízí špičkové služby.

Foto autor| foto: Profit - Luděk Vycpálek

Foto autor| foto: Profit - Luděk Vycpálek

Foto autor| foto: profimedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče