Land Rover Defender: Legenda jako z muzea

28. srpna 2011, 11:23 - Stanislav Švarc
28. srpna 2011, 11:23

Dnes je Land Rover známý hlavně jako výrobce luxusních aut, chlubících se výraznými schopnostmi nejen na silnici, ale i v terénu. Na začátku však byl vůz, jehož posláním byla jenom dřina, klíčovou vlastností umanutost a osudem neuvěřitelná odolnost. Jeho přímý potomek tu je s námi pořád: Land Rover Defender. Seznamte se.

Foto: Land Rover

Počátek rodu Land Rover lze bez nejmenších potíží vysledovat do prvních let po druhé světové válce. Šéfinženýr společnosti Rover si tehdy usmyslel zkonstruovat lehké užitkové vozidlo s pohonem všech kol, které by se dalo využít i v zemědělství. Původní koncept tak myslel na křížence lehkého náklaďáku a traktoru.

Hliník nerezaví

Land Rover (označení Defender se používá teprve od roku 1990) tehdy vynikal jednoduchou konstrukcí i designem. Na karoserii byl použit hliník, ze kterého se za války vyráběly trupy a křídla letadel a po jejím skončení ho byl nadbytek. Hranatý vzhled zase vznikl proto, že tak bylo ohýbání hliníku nejjednodušší. Jako lak byla nejčastěji používána vojenská zelená, jíž taky bylo všude plno. Prostě taková z nouze ctnost. Jenže právě díky jednoduchosti slavila úspěch. Až nečekaný. Svědčí o tom i skutečnost, že dnešní Defender je na první pohled přímým potomkem, který se chlubí podobnými vlastnostmi. I když pochopitelně průběžně prochází modernizací, určitě není problém vidět v něm muzejní exponát.

Charakteristická hranatá karoserie vyvolává vzpomínky na minulost, stejně jako viditelně snýtované kusy hliníku – který je lehký a nepodléhá korozi. Moderně přitom zrovna nepůsobí ani plátěný kryt nákladového prostoru nebo bílá ocelová kola s robustními šrouby. Interiér je na tom trochu líp, i když si samozřejmě ponechává především důraz na účelnost. Výrazně převládají plasty, tlačítka jsou dostatečně velká, aby se dala zmáčknout i v rukavicích, kabina jde snadno opláchnout vodou – v podlaze jsou dokonce špunty.

Loket vystrčte z okna

Přesto jsou tu nečekané věci. Například elektronické stahování oken, rádio s mp3 přehrávačem a ekvalizérem (byť vzhledem k charakteru reproduktorů postrádá význam) či vyhřívání sedadel. Mohlo by tu však být více odkládacích prostor, takhle musí stačit hluboký úložný box ve středu opěrky.

Až někdy Defendera potkáte, všimněte si řidiče. Existuje obrovská šance, že bude mít stažené okno a loket venku. Může za to jedna z charakteristických vlastností „defíka“

– unikátní pozice za volantem. Sedadlo a volant jsou totiž nalepené na dveře, takže na řidičovu ruku už tak nějak chybí místo. Zvláštně vychýlené jsou i pedály, za volantem se tudíž sedí v poněkud pokroucené poloze.

Po nastartování se hlučně probudí čtyřválcový turbodiesel, jehož klapání a hučení se až do zhasnutí motoru nezbavíte. Každou změnu rychlosti doprovází slyšitelná kulisa, auto působí krásně mechanicky. Samotná jízda ale není žádná hitparáda.

Řízení je poměrně těžké, šestistupňová převodovka nevyniká přesností, do zatáček to chce hodně opatrně a celé auto se na nerovnostech rádo třese. Přesto je „jiné“ řízení Defenderu v dnešním světě svým způsobem zábavné.

Defender 110 Double Cab Pick-up

motor vznětový čtyřválec

objem 2 401 cm3

max. výkon 90 kW (122 k)

max. rychlost 130 km/h

z 0 na 100 km/h 15,8 s

spotřeba 11 l/100 km

cena test. modelu 808 600 Kč

Umanutý dříč

Pak opustíte asfalt a zjistíte, že ta trocha nepohodlí přece jen dává smysl. Umanutost a um projet čímkoli je obdivuhodná. Základem je robustní nosný rám a tuhé nápravy s dlouhými drahami odpružení. Defender má samozřejmě stálý pohon všech kol, redukční převodovku a uzávěrku centrálního diferenciálu. Pořídit ale lze i závěr zadního diferenciálu. Tohle všechno společně se světlou výškou zhruba čtvrt metru dělá z Land Roveru neúnavného dříče i v hodně náročných podmínkách. A díky robustní konstrukci se o něj nemusíte bát.

Zásluhu na terénních schopnostech má samozřejmě i motor, který pod kapotou hučí od modernizace v roce 2007. Turbodiesel o objemu 2,4 litru pochází z Fordu Transit a produkuje 122 koní a točivý moment až 360 N.m. Dostatek síly má už v nízkých otáčkách, což je v terénu samozřejmě potřeba. Oceníte i dobře odstupňovanou převodovku. A spotřeba? Nikterak závratná, pohybuje se od 10 do 13 litrů nafty na 100 kilometrů.

Land Rover Defender je bezesporu legenda, ale zároveň jeden z posledních mohykánů mezi vyloženě jednoúčelovými vozy. Jedinou konkurencí mu je v podstatě pouze Mercedes-Benz třídy G. V terénu je stejně dobrý, technicky je o něco vyspělejší, jenže zase nenabízí tolik karosářských variant. A především je téměř dvakrát tak drahý.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče