Ladovská zima dala obcím zabrat

29. ledna 2010, 13:02 - Tomáš Johánek
29. ledna 2010, 13:02

První vážnější prověrka nového „chodníkového“ zákona, který zbavil v zimě majitele přilehlých nemovitostí uklízet chodníky od sněhu a ledu, skončila v řadě měst a obcí fiaskem. Byly obce nepřípravené, nebo přívaly sněhu prostě nebylo možné zvládnout?

Foto: Jakub Hněvkovský

Problémy se sněhem bývají každoročně evergreenem. Zejména ve velkých městech stačí pár centimetrů sněhu, aby totálně zkolabovala doprava. Letos však na řadě míst nebylo možné ani projít. Majitelé domů totiž nemají povinnost uklízet v zimě z přilehlých chodníků sníh a města zase nemají prostředky na to, aby zajistila úklid všech chodníků. Podle výzkumu agentury SANEP je většina lidí nespokojena s tím, jak se města vypořádala s novou povinností uklízet chodníky. Zároveň si prý ale většina dotázaných nepřeje, aby se legislativa vrátila do původní podoby, kdy za chodníky odpovídali vlastníci přilehlých nemovitostí.

Podle 70,9 procenta respondentů jsou neudržované chodníky výrazem selhání odpovědnosti měst a obcí. Téměř 80 procent lidí prý chce, aby byla z „katastrofálního stavu chodníků v některých městech a obcích“ vyvozena odpovědnost představitelů místních samospráv, do jejichž působnosti neudržované komunikace patří. Necelá polovina, 46,2 procenta lidí míní, že chodníky byly upravenější, když za jejich údržbu nesli odpovědnost majitelé přilehlých nemovitostí.

Praha vyhnala do ulic stovky úředníků

Radnice si stěžují na to, že není v jejich silách mít tolik lidí a potřebné techniky ke zvládnutí přívalů sněhu, případně mít smluvně zajištěnou zálohu v podobě soukromých firem. Například Praha tento problém vyřešila poměrně originálně – uklízet sníh vyrazilo do ulic zhruba 750 úředníků magistrátních organizací. Ty doplnili další úředníci z jednotlivých městských částí a například také městští policisté. Jak ale vyplynulo z dostupných informací, na mnoha místech Prahy si dále uklízejí lidé chodníky sami, stejně jako to dělali před přijetím novely chodníkového zákona.

Stížností na neschůdné chodníky evidují jednotlivé městské části málo. „Asi 80 procent lidí ve vilové a domkové zástavbě si uklízí chodníky před svými domy samo,“ řekla například mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová. Platí to prý ale i pro některé obyvatelé činžovních domů, například v Nuslích. Školníci v Praze 4 dostali z radnice údajně pokyn, aby chodníky před školami uklidili sami. Také podle mluvčího Prahy 5 Radovana Myslíka se v této městské části pustili její obyvatelé na mnoha místech do úklidu chodníků sami. „Lidi nám pomáhají stejně, jako tomu bylo v minulých letech,“ řekl Myslík. Problémy jsou podle jeho slov zejména na sídlištích, kde byly dlouho pouze vyšlapané cestičky.

Boj se sněhem stojí miliony korun

Za odklízení sněhu z komunikací zaplatila Praha za týden kalamity asi 45 až 50 milionů korun. Další miliony korun za odstraňování sněhové nadílky musí zaplatit jednotlivé městské části. Podle většiny radnic i magistrátu se Praze dařilo sněhovou kalamitu zdolávat. Někteří starostové požadují, aby bylo v metropoli na chodnících povoleno solení.

Velké spory mezi řidiči a provozovatelem parkoviště vyvolal sníh v Hradci Králové. Přívaly sněhu totiž ztížily parkování v tomto krajském městě. V hromadách sněhu u krajů silnic se na mnoha místech nedalo zaparkovat, a to včetně míst, která jsou zpoplatněná soukromou firmou Atol. Řidičům se nelíbí, že mají platit, ale místa nejsou uklizena. Atol kritiku odmítl s tím, že úklid stání má podle koncesní smlouvy o provozu parkování zajistit radnice. Město odpovědnost za úklid přiznalo. „Technické služby mají omezené kapacity, které v první řadě musí použít na úklid sněhu ze silnic a chodníků. Jakmile jim kapacity budou zbývat, budou odklízet i sníh z parkovišť,“ řekl mluvčí radnice Václav Svoboda. „Je to nehorázné. Když během pěti minut nezaplatíte parkování, hned máte na autu botičku, ale když se má Atol postarat o kvalitní služby a umožnit parkování i v případě sněhové nadílky, tak nic nefunguje,“ prohlásil jeden z řidičů toužících zaparkovat.

Pojišťovny: škody za miliony

Řada měst vyřešila problém s úklidem sněhu tak, že na své povinnosti rezignovala a nechala se dobře pojistit proti případným úrazům chodců. Koneckonců dobře se pojistit proti následkům sněhové kalamity by se měli i majitelé nemovitostí. Odpovědnost za pád sněhu ze střechy jim totiž žádný zákon neomezil. Za pouhých sedm dní sněhové kalamity nahlásili klienti pojišťovnám v souvislosti se sněhem tisíce pojistných událostí za miliony korun. Například Česká pojišťovna už kvůli sněhu a mrazům eviduje přes 700 poškozených staveb a domácností. Nejvíce se jí však ozývají motoristé, kteří nejčastěji bourali do stromů, veřejných osvětlení, svodidel a plotů, ale také do jiných vozidel a výjimkou nebyla ani lesní zvířata a chodci.

„Předpokládáme, že v těchto dnech přibude počet případů, kdy padající sníh poškodí auta stojící u chodníků, velmi nebezpečná je tato situace také pro chodce,“ uvedl zástupce Pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. Náhrady těchto škod může poškozený požadovat po majiteli nebo správci domu, který má s pojišťovnou uzavřenu odpovědnostní pojistku. Ten pak pojišťovně oznámí svoji pojistnou událost. Pro vyřizování těchto případů lze podle mluvčího České pojišťovny Václava Bálka zvolit dvě cesty. Buď majitel či správce domu zaplatí škodu poškozenému ze svého, a pak mu ji pojišťovna proplatí, nebo ji poškozenému zaplatí přímo pojišťovna, která dořeší všechny detaily přímo s ním. Odpovědnostní pojištění mají téměř všichni majitelé domů, protože v porovnání s tím, jaké finanční částky po nich bez pojištění může vymáhat poškozený motorista soudní cestou, prý přijde roční pojistka na zanedbatelnou částku. „Pojistka stojí stokoruny, nároky poškozených však mohou být statisícové,“ doplnil Bálek.

Ombudsman čeká spory o míru odpovědnosti

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl si myslí, že nový zákon nepřispěl k tomu, aby chodníky byly v zimě lépe upravovány a schůdné. Zákon podle něj nepřinesl na problematiku jasný pohled a nedefinoval jednoznačně, kdo je za stav chodníku odpovědný. „Lze očekávat i soudní spory o určení vlastnictví k jednotlivým chodníkům,“ tvrdí ombudsman.

Lidé, kteří si při pádu na zledovatělém chodníku přivodí vážné zranění, tak na majiteli, nejčastěji obci, mohou vymáhat odškodnění. Ombudsman však upozornil na to, že ustanovení platí s výjimkami. Vlastník chodníku může prokázat, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit, nebo, což platí například u čerstvě napadeného sněhu, zmírnit. Také na neschůdnost může upozornit třeba cedulí. „Ne vždy odpovědnost za škodu nutně musí nést obec,“ uvedl ombudsman. Podle něj za některé chodníky, často mimo městskou zástavbu, může být odpovědný jiný subjekt než obec. U silnic druhé a třetí třídy to může být kraj a u silnic vyšších tříd stát. U účelových komunikací, například ve firemních areálech, může odpovědnost padnout na fyzickou nebo právnickou osobu. Dají se tak čekat soudní spory o určení vlastnictví.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče