Kyperské trable

22. června 2012, 12:55 - Johanna Grohová
22. června 2012, 12:55

euroglosa

Nejmenší členská země Evropské unie, Kypr, se v neděli 1. července ujímá půlročního předsednictví nad celým euroblokem. Na první pohled jde o nešťastné načasování. V době největší krize v historii unie se jejího vedení ujímá stát na pokraji bankrotu a s těsnými vazbami na Rusko.
Finanční potíže malého Kypru stojí trochu nepovšimnuté vedle problematických gigantů typu Španělska a Itálie. Je ale zřejmě jen otázkou času, kdy nikosijská vláda bude muset vyhledat pomoc. Buď požádá o peníze z unijních záchranných fondů – tím by se stalo první předsednickou zemí, která má formálně řídit EU, ale zároveň se musí podrobit bruselské kontrole – anebo se obrátí na svého blízkého partnera, Rusko, které si na středozemním ostrově s nejnižšími firemními daněmi v celé unii založilo příjemnou „základnu“ pro svůj byznys. Kypr by se tak vyhnul tvrdým podmínkám, kterým se takto „zachráněné“ státy musejí podrobit ze strany EU a Mezinárodního měnového fondu. Kypr si vyjednal půjčku 2,5 miliard eur od Ruska už loni. Nyní nezbytně potřebuje dalších minimálně 1,8 miliardy, aby sanoval své banky vystavené dopadům ze strany svého většího bratra – Řecka. Rostoucí ruský vliv znepokojuje evropské partnery. „Musejí se rozhodnout, jestli chtějí být součástí Evropské unie nebo Sovětského svazu,“ citovala agentura Reuters Fionu Maullenovou, ekonomku z konzultační firmy Sapienta.
Blízkost vztahů s Ruskem možná tolik nepřekvapí, když připomeneme, že v čele Kypru stojí jediná komunistická hlava státu v EU, Demetris Christofias, který své vzdělání nabral za sovětských časů v Moskvě. Výborně se tak se svými ruskými partnery domluví.
Kypr je v EU tak trochu podobným „nechtěným pasažérem“ jako Řecko. Do unie se dostalo spolu s ostatními většinou postkomunistickými zeměmi v roce 2004. A to i přesto, že Kypřané na rozdíl od turecké populace hlasovali v referendu většinově proti spojení ostrova. Kypr tak vstoupil do EU jako rozdělený ostrov.
Jen deset dní před převzetím své historické úlohy Kypr oznámil, že přerušuje táhnoucí se rozhovory o znovusjednocení ostrova, protože se hodlá zabývat komplexní celounijní agendou. A to i přesto, že komisař pro rozšíření Štefan Füle vyzval tamní vládu, aby rozhovory pokračovaly. Kypřané ale viní Ankaru, že provokativně přizvala k vyjednávání prostředníka OSN. A navíc dodávají, že Turecko neuznalo Kypr, a jak tedy může uznat i kyperské předsednictví nad unií.
Turecko mezitím oznámilo, že přeruší kontakty s Evropskou radou, jíž bude Kypr předsedat. Komunikace s Evropskou komisí ale bude pokračovat. V praxi to nebude znamenat příliš velkou změnu. Turečtí vyjednavači v uplynulých měsících neotevřeli žádnou novou vyjednávací kapitolu a ostatní jsou zablokované buď Kyprem, nebo Francií.
Na předsednictví se nicméně těší kyperští hoteliéři, kteří očekávají na 40 tisíc hostů, a doufají, že tato injekce povzbudí recesí zasažený turistický průmysl. Problém ale bude, jak se všichni dostanou včas na ostrov. Nikósie je nejvzdálenější metropole od Bruselu, a navíc v současné době neexistuje přímé letecké spojení mezi Bruselem a nikosijským letištěm. Nejbližší přímý let s nízkonákladovou společností Ryanair je mezi Larnakou a letištěm Charleroi, které leží padesát kilometrů na jih od Bruselu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče