Kýbl s hadrem zajímá i mafii

24. března 2008, 00:00 - Libuše Frantová
24. března 2008, 00:00

Uklízečka s kýblem a hadrem na kancelářské chodbě, která hudruje na každého, kdo jí  pošlape právě namočenou podlahu, je už minulostí. Dnes je úklid objektů a kanceláří věcí profesionálů. A bohužel i mafií.

Úklidové firmy

S příchodem kapitalismu se objevily na trhu i do té doby neexistující specializované úklidové firmy. Předtím nebylo zvykem, aby si podniky, natož domácnosti, objednávaly úklid. Odborně se čistily nanejvýš koberce, jinak práce všeho druhu vykonávaly v domácnosti samotné hospodyňky, ať už stály celý den za pultem či katedrou, nebo měly tituly před i za jménem. Státní podniky i instituce zase zaměstnávaly vlastní uklízečky, které uctivě a po špičkách obcházel na chodbě i sám generální ředitel. Lidí na práci bylo málo, a tak si tehdy nedostatkovou uklízečku nikdo nedovolil rozházet. Podle toho to také všude vypadalo. Zaprášené psací stoly, nevysypané koše, špinavé záchody – to byl běžný obraz českých úřadů a firem v dobách socialismu.

Kontroluj WC i trávník

Jenže to už v nové době přestalo vyhovovat, jak psal Jan Hábík v šestém čísle Profitu v roce 1993. V článku Když začne velký úklid říká, že „specializovaná firma na úklid je u nás zatím popelkou, i když ve světě jde o samozřejmost a nutnost“. Podnikatelé – na rozdíl od socialistických ředitelů a vedoucích – ale začali žádat kvalitu i v uklízení. „Při rozhodování o přijetí zakázky či navázání spolupráce není důležitý jen jasný podnikatelský záměr, dokonale sladěný oblek s kravatou, ale také čisté sedačky i okna v jednací místnosti. Doporučuje se zkontrolovat WC i trávník před sídlem firmy, protože právě takové zdánlivé maličkosti vypovídají o mnohém,“ vysvětloval změnu Profit před patnácti lety.

„Ale kde vzít lidi? To je častý povzdech nejednoho majitele firmy. Odpověď je jednoduchá – svěřte svou »zatím zarostlou tvář« do rukou specializované firmy,“ radí dál autor a uvádí příklad pražské společnosti Unepro, která vznikla koncem roku 1989 přičiněním Miloslava Čermáka, který dva roky obchodoval v Německu a Lichtenštejnsku. „Všiml si, že čistota v žebříčku rozhodování o úspěšnosti hraje důležitou roli,“ vypráví příběh o zrodu nového podniku. „Zmapovali si trh. Zjistili, že ani velké a renomované firmy neuvažovaly o možnosti využívat služeb úklidové firmy.“

Úklid polem neoraným

Podnikatelé začali rychle chápat, že svěřit svoji starost profesionálům má své výhody. Pokud jejich uklízečka onemocněla, museli sami složitě hledat záskok. Navíc za ni museli odvádět daně a pojištění. A už se také rozhlíželi po světě. „Viděli, že v zahraničí se specializované firmy starají od sklepa až po střechu o vzhled firmy. Kolik přitom odpadne z výplatní listiny lidí? Dva, tři, někde patnáct i dvacet. Za rok je to pěkná sumička peněz, které je sice třeba také zaplatit, ale firma má záruku v odbornosti i možnosti případné penalizace při nedodržení podmínek,“ psal Profit v roce 1993. „Konkurence u nás je pranepatrná, ale například v Mnichově sídlí na jedné ulici pět podobných firem. Nikdo si přece nemůže dovolit mít zaprášenou výlohu, ušpiněný chodník, prach na schodech i oknech a podobně,“ naznačoval budoucí možnosti v této oblasti podnikání i v České republice.

Pravdivost článku v Profitu potvrzuje dnes jednatel Richard Doležal z firmy Doležal – Duha, s. r. o. „V roce 1993, kdy jsem úklidovou firmu rozjížděl, to bylo pole neorané. Všechno se dělalo na koleně. Donesl jsem si mycí prostředky a uklízel. Když byl potřeba kompletní úklid, pomohl mi bratr,“ vypráví. Před patnácti lety začínali ve čtyřech, dnes zaměstnává dvě stě lidí. Sám už samozřejmě podlahy nemyje. „Od roku 1996 se věnuji už jen řízení,“ říká.

Nejdříve poskytovali služby hlavně domácnostem. „Proniknout do firem totiž nebylo tak jednoduché. Podniky si najímaly lidi, kteří u nich dřív pracovali. My jsme takové kontakty neměli,“ vysvětlil Doležal, který je původním povoláním elektromechanik. Dnes už je úklid profesionální záležitostí. Firma nakupuje drahé chemické čisticí prostředky i různé nástroje a proškoluje své pracovníky, jak správně a efektivně uklízet.

Podezřelé zakázky

I když už dnes asi neexistuje jediná firma ani úřad, který by zaměstnával vlastní uklízečky, je podle Doležala těžké se na trhu uplatnit. Na internetových stránkách úklidových firem jen v Praze najdete 240 společností, které nabízejí tuto službu domácnostem, podnikům, hotelům, školám, úřadům, obchodům i majitelům domů. „Konkurence je tvrdá, až agresivní,“ postěžoval si Doležal. Dnes má sedmdesát klientů, vesměs firem. Mohlo by jich být víc. „Ale několik životních kšeftů jsem musel odmítnout, protože jsem se nechtěl dostat do styku s mafií. Nechci, aby mi mafie určovala, koho budu zaměstnávat,“ dodává. Častými pracovníky úklidových firem jsou totiž cizinci z východu – Ukrajinci a nyní třeba Rumuni, kterým práci zprostředkovávají často pochybné firmy jejich krajanů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče