Kvalitní pracovní síla je pro investory důležitější než pobídky,

27. října 2003, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
27. října 2003, 00:00

ČESKÁ REPUBLIKA JE ZATÍM V LÁKÁNÍ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC VELMI ÚSPĚŠNÁ. NAHRÁVÁ TOMU LEVNÁ A KVALIFIKOVANÁ PRACOVNÍ SÍLA, INVESTIČNÍ POBÍDKY A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ RECESE V ZÁPADNÍ EVROPĚ.

říká generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn

Zatím investoři přicházejí, ale musíme počítat i s tím, že budou odcházet. Co udělat, aby jich odešlo co nejméně?

Pravidla Evropské unie říkají, že při udělení investičních pobídek je možné vyžadovat zachování investice až po dobu pěti let. My to využíváme maximálně. Pak bude záležet na tom, jak konkurenceschopné podnikatelské prostředí bude Česká republika mít. To se samozřejmě odvíjí od úrovně daňového zatížení, a to celkové daňové kvóty. Nejen daně z příjmu právnických osob, ale i odvodů na zdravotní a sociální pojištění a podobně. Další faktor je byrokracie všeobecně, která bude zatěžovat podnikatele u nás: administrace daně z přidané hodnoty, flexibilita pracovního práva a mnoho dalších věcí. V našem případě mnoho závisí také na technickém školství. Investice, které by mohly nahrazovat ty, které odejdou, budou závislé hlavně na kvalitě pracovní síly, která je pro ně důležitější než pobídky. Jedna z našich snah, jak tu investory udržet, je napomoci vytváření tzv. clusterů, tedy seskupení v jednotlivých sektorech. Pro firmy bude obtížné odcházet, jestliže tu budou subdodavatelé, finální výrobce, odběratelé, to vše navázané na univerzity. Produkt se tu bude i vyvíjet a budou tu i služby, které jsou na něj navázány. Převést celou infrastrukturu a vybudovat ji někde na Ukrajině nebo v Rusku pak bude obtížné.

Přesto část investorů odejde. Kdy asi?

Určitá část projektů, která je vyloženě závislá na ceně pracovní síly, prostě po nějakých deseti, patnácti letech odejde. S tím musíme počítat. Zejména pokud se země na východ a jih od nás budou vyvíjet solidně. Nehrozí však, že by investoři houfně odcházeli. Nebude to myslím tak dramatické jako dnes v západní Evropě. Také prostor, kam jít, už končí. Nebudou donekonečna nové země s levnější pracovní silou.

Nehrozí tedy to, že by se výroby přesunuly třeba až do Číny?

Až do Číny myslím ne. Zmizela tak část průmyslu, jako obuvnický a textilní. Ale nemyslím, že by zanikly nějaké další průmysly. Dnes je jedním z nejrychleji rostoucích oborů v Česku výroba výpočetní techniky, přestože se před několika lety počítalo s tím, že se tato produkce přesune kompletně do Číny.

Zatím bylo odchodů investorů minimum.

Přesně tak. Například Maďarsko se muselo potýkat s větší masou odchodů investorů.

Co byl hlavní důvod?

Myslím, že v Maďarsku byla jedním z důvodů určitá saturace. Maďarsko má menší nabídku kvalifikované pracovní síly. Investoři tedy začali už poměrně tvrdě narážet na nedostatek pracovníků, takže expanze firem byla omezená. Maďarsko také začalo lákat investice dříve a získalo větší množství jednodušších výrob, které se v té době do střední a východní Evropy stěhovaly. Myslím, že ani Maďaři nebudou mít až tak velký problém odchody investorů nahradit něčím jiným. Nejde ani o masový úprk, který by je výrazně ohrožoval.

Investory sem láká také láce pracovní síly. Například představitelé DHL sem přesunuli strategické služby, protože náklady na zdejší pracovní sílu představují zhruba 40 procent nákladů v západní Evropě. Co se ale stane, až platy porostou a cena pracovní síly začne stoupat?

Představa je taková, že ještě deset let by měla výhoda levné pracovní síly vydržet. Myslíme a doufáme, že růst ceny pracovní síly se bude odvíjet také od růstu produktivity a nebude nijak dramatický, stejně jako nebyl v posledních pěti letech. U investic jako je DHL hrozí opravdu malé nebezpečí, že by se takové centrum někam přestěhovalo.

Tuzemské regiony, o které je největší zájem, se zatím moc nemění - vede Praha, střední a západní Čechy. Kdy se zvýší šance například severomoravského regionu? Až vstoupíme do Evropské unie?

Situace se pro severomoravský region změní výrazně, až se investory zaplní západní část republiky. Pokud budou chtít přicházet další investoři, bude pro ně severní Morava zajímavý region. Také proto, že budou stále více zakládat aktivity, které budou nasměrovány dál na východ. Až do současnosti sem zahraniční firmy umísťovaly zejména výrobní aktivity, které soustřeďovaly svůj prodej do západní Evropy. Až budou investoři dodávat dál na východ, má Morava větší naději na úspěch. Blíží se i doba, kdy bude na severní Moravu dobudována dálnice a další infrastruktura, takže její čas přijde.

Budou se měnit podmínky poskytování investičních pobídek?

V současné době je tzv. euronovela v poslanecké sněmovně. Ta řeší řekněme technické požadavky Evropské unie. Například výši veřejné podpory nebude posuzovat Úřad pro hospodářskou soutěž, ale bude to dělat ministerstvo průmyslu a obchodu na základě pravidel Evropské unie a zodpovídat se bude Bruselu. Bude také existovat možnost soudního přezkumu. To jsou drobnosti, které charakter pobídek příliš nezmění. Co jej změní, je to, že se sníží minimální limit investice z 350 na 200 milionů korun. Dále dosud bylo možné čerpat daňovou pobídku při expanzi po dobu pěti let a nyní to bude deset let. Tyto prvky by měly zlepšit možnosti čerpání i pro „ryze české firmy“.

Pobídky dostaly více než dvě desítky tuzemských firem, z toho vloni jedna středně velká a letos jedna malá. Jednáte s dalšími firmami této velikosti?

Kromě pobídek do výroby je možné udělovat investiční pobídky i pro technologická centra a strategické služby, což je v podstatě aplikovaný výzkum. Tam právě jsou podmínky takové, že i středně velká firma na ně může dosáhnout. Zájem českých firem je větší. Jsou to společnosti z větších měst, jako je Liberec, Brno či Plzeň. Dnes je ale poměrně těžké rozlišovat, kdo je a kdo není česká firma. My raději firmy dělíme na ty, které předloží kvalitní a méně kvalitní projekty.

Jsou u tuzemských firem problémy s kvalitou projektů?

U investičních pobídek to není až tak složité. Nestalo se, že by někdo nepožádal, protože to neumí vyplnit. Spíš je problém s kvalifikací na úroveň, která je potřeba - to znamená s výší investice nebo se zařazením do oblasti hi-tech. V současné době připravujeme programy na čerpání v oblasti strukturálních fondů. CzechInvest bude implementační agentura pro programy podpory podnikání v rámci strukturálních fondů. Tam myslím že bude větší problém, jestli firmy budou umět připravit projekty. To už bude zaměřené vysloveně na malé a střední firmy, které nemají know-how a manažerskou základnu, která je schopná takové projekty připravovat. Tam bychom mohli řešit problém, zda se najde dostatek kvalitních projektů.

Ing. Martin Jahn, MBA, se narodil v roce 1970. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, fakultu Mezinárodního obchodu, a DePaul University v Chicagu. Od roku 1994 pracuje v agentuře CzechInvest, nejdříve jako vedoucí marketingového oddělení, potom jako ředitel oddělení projektů na zelené louce a ředitel zahraničního zastoupení v Chicagu. Od roku 1999 je generálním ředitelem CzechInvestu. Prezident Francouzské republiky ho jmenoval Rytířem Řádu za zásluhy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče