Kvalitnější úředník s platem nevyroste

08. září 2003, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
08. září 2003, 00:00

Plat státních úředníků předběhl mzdy v podnikové sféře. Ať již hodnotíme tento fakt z jakéhokoli úhlu, je to špatně. Státní úředník nevytváří konkrétní hodnoty, které by přispívaly k růstu národního bohatství. A to pomíjíme fakt, že je mnohdy práce úředníků vůči vytváření tohoto bohatství v přímém protikladu.

Skalní liberálové tak s jistou jízlivostí podotýkají, že daleko horší a nebezpečnější je úředník, který pracuje než ten, který nečiní. I když je možná toto tvrzení přitažené za vlasy, reálné stopy za sebou zanechává.Ačkoli mnohé záleží na zadání konkrétní politické reprezentace, která ovládá státní aparát, vliv na konkrétní výkon byrokracie má každá vláda omezený. Lze tedy říci, že bez ohledu na politickou konstelaci se státní úředníci ne vždy chovají jako služebníci ostatních občanů, ale jako ti, kteří jim z titulu funkce znepříjemňují život. Každý občan by jistě mohl vyprávět bezpočet příběhů o šikanování ze strany úředníků, které poznal na vlastní kůži. Snad nejhůře postiženou skupinou jsou podnikatelé, tedy ti, kteří pro existenci úřednického aparátu vytvářejí potřebné zdroje. Vyšší růst platů státních úředníků není ovšem jenom problémem toho, který sektor vytváří více hodnot. Na rozdíl od státu je soukromý zaměstnavatel schopen si reálně spočítat cenu práce svých zaměstnanců. Její výše je více méně odrazem skutečnosti. Stát však přes veškerou snahu opírající se o kariérní řády či různé výpočty efektivity produktivitu úřednické práce spočítat neumí. Ne nadarmo proto ekonomové nadměrný růst platů státních zaměstnanců považují za silný proinflační signál. I přesto, že by si neměli státní úředníci vzhledem k ostatním zaměstnaneckým skupinám na co stěžovat, bouří se a chtějí stávkovat. Bohužel je jejich aktivita zčásti pochopitelná z toho důvodu, že stát nesplnil sliby, které jim dal. Zvrácená praxe zavedení třináctých a čtrnáctých platů spolu s nerealistickým slibem šestnácti tarifů vykonala jako podhoubí pro úřednickou revoltu své. Stát by měl dbát o efektivitu svého aparátu, dopřát mu špičkové pracovní vybavení, různé kvalifikační kurzy a nefinanční požitky, které by si nemohl soukromý zaměstnavatel dovolit. Cesta šroubování příjmů jako jediného či nejvýznamnějšího zdroje k zlepšení činnosti státního aparátu je cestou do pekel.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče